reklama

Bydlení ve vlaku není jen pro bezdomovce. Mladý pár si postavil dům ze starých vagonů

V jednom vagonu je kuchyně, ve druhém koupelna s jídelnou. Mezi vagony je pak vestavěna nová budova, ve které je obývák, ložnice a také pracovna Foto: V jednom vagonu je kuchyně, ve druhém koupelna s jídelnou. Mezi vagony je pak vestavěna nová budova, ve které je obývák, ložnice a také pracovnaFoto: FB Vanessa Stallbaum

Bydlení ve vagonu si většinou spojujeme s lidmi bez domova, pokud se však setkají dva nadšenci, může se z vagonů stát i hnízdo lásky.

Vlaky provázejí Vanessu Stallbaum a Marka Stepniaka celý život. Seznámili se v nich, první společnou dovolenou strávili čtyřdenní cestou z Berlína do Kazachstánu. A Mark se pak Vanesse svěřil se svým snem, že by mohli ve vlacích i bydlet. Vanessa s tímto odvážným plánem souhlasila.

Cesta za snem

Cesta k neobvyklému bydlení nebyla jednoduchá, společně museli překonat řadu překážek. Když začali řešit, kde vagony vezmou, měli štěstí. Na internetu narazili na inzerát, ve kterém se prodávaly dva švýcarské vyřazené poštovní vagony z let 1974 a 1975. Cestovali za nimi tisíce kilometrů, ale nakonec si se Švýcarem plácli.

Chtěli bydlet v železničních vagónech. Dostat je na pozemek byl ale oříšek Foto: Chtěli bydlet v železničních vagónech. Dostat je na pozemek byl ale oříšekFoto: FB Vanessa Stallbaum

Zatímco vozy získávaly svůj někdejší lesk ve specializované dílně v Mönchengladbachu, pár začal hledat vhodný pozemek a také architekta, který by pro jejich neobvyklý nápad měl pochopení. Takový, který by jejich představy převedl na papír a s pomocí modelových vagonů pak vytvořil vysněné obydlí. S ním se pak vydali na nekonečnou pouť po úřadech, aby získali všechna potřebná povolení a výjimky.

Vnitřek prošel proměnou, řada prvků ale zůstala zachovaná Foto: Vnitřek prošel proměnou, řada prvků ale zůstala zachovanáFoto: FB Vanessa Stallbaum

Pozemek pro vagony totiž musel být poměrně velký a splňovat mnoho zákonů, vyhlášek a předpisů. Postavit ho v klasické obytné zastavěné oblasti nešlo, ani průmyslové zóny nepřipadaly v úvahu, ale nakonec uspěli v oblasti Marl-Sinsen. Jejich sousedé chovají psy a na pozemcích mají i značný vozový park složený z vyřazených strojů. Za domem je chráněná krajinná oblast a z blízkého nádraží doléhá rachocení vlaků. Jakou lepší kulisu by si ke svému bydlení mohli vybrat?

V kuchyni najdete i nouzovou brzdu Foto: V kuchyni najdete i nouzovou brzduFoto: FB Vanessa Stallbaum

Sen se stává skutečností

Technicky náročné bylo dostat vagony i na pozemek. Museli si pronajmout koleje a k tomu i strojvedoucího, který dokázal přemístit oba vagony na nová místa.

O rok později v říjnu 2010 kopli poprvé do země. Všude bylo podzimní lezavé počasí, ale ve vagonu bujel čilý stavební ruch. Většinu stavebních prací zvládli Vanessa s Markem sami či s pomocí přátel. Hodně pomáhal Markův otec, vyučený truhlář, který se při stavbě sám také mnohé naučil. Vagony zaizolovali, vyměnili těsnění u posuvných oken. Řemeslníky si pozvali pouze na některé odborné práce – třeba na správné ukotvení vany, která stojí na konci jednoho vagonu a je z ní nádherný výhled do zeleně.

Část přepážek zbourali, ale některé části vlaku zachovali kvůli větší autentičnosti. Takže třeba z původního vybavení znovu slouží poštovní třídicí přihrádky. Využívají se v pracovně a kuchyni. V kuchyni také najdete nouzovou brzdu. Na svém místě zůstaly také příkazové tabulky. To vše uchovává atmosféru železničního vagonu.

V jednom vagonu je kuchyně, ve druhém koupelna s jídelnou. Mezi vagony je pak vestavěna nová budova, ve které je obývák, ložnice a také pracovna pro oba partnery, kteří mají i stejnou práci – oba jsou totiž fotografové a je to vidět i na výzdobě domu. Všude jsou fotografie, které dokumentují přestavbu vagonů.

Další vybavení si přinesli ze svého dosavadního bytu. Vešlo se tam pohodlně, protože celá obytná plocha čítá 170 metrů čtverečních.

Dluhy na dlouhá léta

Pořízení atypického bydlení nebyla rozhodně levná záležitost a mnoho jejich kamarádů si klepalo na hlavu. I Markův otec kroutil hlavou, ale věděl, že s tvrdohlavým Markem nic nezmůže, protože, co si vezme do hlavy, to musí být. Takže i on se raději zapojil do hledání vhodných vagonů.

Na pořízení vozů si pár vzal půjčku, kterou budou splácet celkem 16 let. Za každý z vozů zaplatili v přepočtu 540 tisíc. Mnohem dráž je vyšel převoz vozů do specializované dílny v Mönchengladbachu, kde si domluvili generální opravu, a poté transport na pozemek. To z rozpočtu to ukrojilo dalších v přepočtu 702 tisíc korun. Pořízení pozemku o celkové ploše 1660 metrů čtverečních je přišlo na další téměř dva miliony korun. A to nikde není započítána práce a čas, který na stavbě strávil pár a jejich přátelé. Přesto splnění svého snu nelitují a svůj domov si užívají.

(AZ)

Mohlo by vás zajímat:

Článek

Článek

reklama