Dopřejte pokojovkám jejich vlastní jarní deštíček

Zimu pokojové rostliny přežívají úspěšně zvláště tam, kde jejich majitelé pamatují na to, že přes zimu si také rády užijí trochu klidu. Zálivka by se měla omezit a nebát se toho, když občas některé listy zežloutnou.

Jaro – přirozené teplo a více denního světla – naopak znamená probouzení se kbujarému životu. A ktomu je třeba také více závlahy. Každá rostlinka má ale svůj vlastní „pitný režim“. Zásadou u většiny pokojových rostlin je, zalévat je tak, aby se voda dostala až ke kořenům. Přebytečnou vodu, kterou už půda neudrží, ale odstraníme.

Zajímavý je vliv materiálu květináčku na zálivku. U těch umělohmotných se vlhkost drží vpůdě. Naopak ty zpálené hlíny jsou schopné část vlhkosti nasát a odpařit. Proto je nutné u těchto nádob zalévat mírně intenzivněji.

Voda na zálivku by měla být odstátá a nepříliš studená a zalévat bychom měli dopoledne, tedy včase, kdy začíná den a rostlinka může vlhkost využít. Časté zalévání na noc není příliš výhodné. Tma a nižší teploty svlhkem dohromady vytvářejí ideální prostředí pro hnití.

Nechcete-li se příliš zaléváním zabývat, mohou vám pomoci samozavlažovací květináče a truhlíky. Ty se spodnínádobou na vodu asi znáte. Jihokorejský designér Jeong Seungbin ale přišel snápadem, jak zalévat rostlinky ze shora.

Jeho deštivé květináčky mají nad sebou obláček, zněhož odkapává předem nalitá voda. Výhodou je to, že je květináč zaléván rovnoměrně a navíc se sem tam vlhčí i jeho listy. U pokojových rostlin vbytech sústředním topením je to např. vzimě velká výhoda. Předností je ale také vzhled a efekt postupného deštíku, který dobře působí i na oko. Nádobka vpodobě mráčku pojme 80 ml vody a pro ty menší rostlinky je to přesně tak akorát.

(fis)

Mohlo by vás zajímat: