reklama

My máme Šumperák, Maďaři Kádárovy kostky

Američanka Katharina Roters pro svoji knihu MAĎARSKÁ KOSTKA, která vyjde v červenci v USA, nafotila stovky čtvercových domečků Foto: Američanka Katharina Roters pro svoji knihu MAĎARSKÁ KOSTKA, která vyjde v červenci v USA, nafotila stovky čtvercových domečkůFoto: Hungarian Cubes: Subversive Ornaments in Socialism

Typizované domy se stavěly v Česku, Maďarsku, neminuly ale ani Británii či USA.

Budete-li při poznávací dovolené projíždět maďarskými vesnicemi nebo předměstími, určitě na ni narazíte. Maďarská kostka, někdy nazývaná také Kádárova kostka. Jedná se o standardizovaný dům pro jednu rodinu. Po druhé světové válce rostly „maďarské kostky“ všude jako houby po dešti. Dnes jsou nenáviděné. Je ovšem otázkou, zda v tehdejší době nebyly vlastně splněním touhy po vlastním rodinném bydlení.

Přízemí „maďarské kostky“ má čtvercový půdorys o velikosti 9 x 9 nebo 10 x 10 metrů. Vytvoří se tak plocha k bydlení buď 81 m² anebo 100 m². Tradiční je zastřešení pomocí jehlanovité střechy. Půdní prostor ale nikdy k bydlení využíván nebyl. Do ulice míří dvě třílistá okna osvětlující dva velké pokoje. Směrem do dvorku či zahrádky jsou pak situovány kuchyň a koupelna. Východ z domu je jen jeden, a to směrem na ulici. Nedořešený tak zůstává přístup na zahrádku. Tak vypadala klasická Magyar kocka – stavba, jejíž zřejmě nejvýraznější vlastností byla nízká pořizovací cena.

Typická kamenná podezdívka, okna zdobí dekorace falešně naznačující hloubku prostoru kolem okem Foto: Hungarian Cubes: Subversive Ornaments in Socialism

Typická kamenná podezdívka, okna zdobí dekorace falešně naznačující hloubku prostoru kolem okem, Foto: Hungarian Cubes: Subversive Ornaments in Socialism

 

Když lidi potřebují bydlet
Dům typu Maďarská kostka byl navržen už ve 20. letech minulého století. Měl se stát odpovědí na poptávku po zcela funkčních rodinných domcích určených pro rozrůstající se předměstí Budapešti. Výstavba těchto domů je však nejsilněji spjata až s poválečnou érou, kdy mezi lety 1956 a 1988 byl u moci komunistický prezident János Kádár. Odtud také druhé často používané označení tohoto typu stavby – Kádárova kostka. Plány na domky „krychle se střechou“ se totiž daly použít i pro zničené maďarské vesničky, což vyústilo v jejich masivní výstavbu. Vznikly tak dlouhé uniformované řady těchto jedno-rodinných domů, jež se staly téměř všudypřítomné.

 

Odlišit se od sousedů
Ještě dnes lze po celé zemi najít desítky tisíc Maďarských kostek. A protože domečky byly stejné, jako kdyby to šlo o výlisky z dětské stavebnice, začali si jejich obyvatelé vymýšlet nikoli vylepšení stavební – to by bylo pro mnoho z nich finančně naprosto nedostupné – ale vylepšení dekorativní. Domy tak mají rozrůzněné štuky, dlaždičkové mozaiky jako ozdoby okolo oken, všelijak barevné omítky. Na domech najdete pruhy, kosočtverce, trojúhelníky, ale i plastické obrázky. Na lidové ornamentální dozdobování Maďarských kostek můžeme nahlížet také optikou politickou. Vždyť lidé měli v komunistické éře tak málo možností ukázat vlastní osobnost. Dekorace na domech tak zůstávají ukázkou temperamentu, individuality a protestu proti totalitnímu diktátu šedé stejnosti.

Šumperák jako mladší bratr Magyar kocky
Převažující výstavba jednoho typu domu působí v krajině vždy nepatřičně. V celkovém vzhledu vesnic či měst se totiž neubráníte pocitu, že se ono stavební úsilí dělo jaksi na povel. Obyčejně totiž domy vznikaly postupně, a i když přejímaly tradiční stavební prvky typické pro danou oblast a dobu, respektovaly vždy potřeby, možnosti a vkus jednotlivých rodin. Česká města a vesnice zažily podobný „nálet“ jednoho typu domu od konce 60. let a zejména v letech sedmdesátých, kdy projektant Josef Vaněk navrhl pro ředitele šumperské nemocnice moderní rodinný dům s balkonem. Tak zvané Šumperáky byly po Čechách stavěny závratnou rychlostí. Architektonicky nešlo o nějaký zázrak, ale rodinná vilka ze Šumperka najednou vyplnila díru na trhu a ukázala, jak moc lidé touží bydlet ve svém.

Šumperák, rodinný dům typu V Foto: Vít Švajcr/Wikimedia Commons; CC BY-SA 3.0Šumperák, rodinný dům typu VFoto: Vít Švajcr/Wikimedia Commons; CC BY-SA 3.0

 

Kauza Šumperák
1. Stavba Šumperáku se dala pořídit za 120 tisíc.
2. V přízemí domu byla garáž, v patře pak kuchyň a obývák propojený dlouhým oknem. Úzký balkón běží po celé šíři domu, je z něj pohled na ulici. Střecha rovná a mírně zešikmená směrem dozadu.
3. Dalším typickým znakem byly trojúhelníkovité průhledy na vratech garáže, vžily se také kulaté průhledy na bocích balkonů.
4. Plány na Dům typu V, což je oficiální název Šumperáku, si od Ing. Vaňka architekta-samouka zakoupily stovky lidí, cena byla 842 korun za celou projektovou dokumentaci.
5. Mnoho dalších zájemců o Šumperák si plány tajně kopírovalo. Dům všechny uchvátil svojí moderností a relativně vysokým standardem bydlení
6. Šumperáků po celé ČR vzniklo postupně několik tisíc a amatérští stavebníci si plány všelijak upravovali. Dodnes se dají v české krajině zahlédnout nejrůznější variace na Šumperák, včetně zmenšenin v určitém poměru. To když by se celý dům na malý pozemek nevešel

(tek)

Článek čerpal z knihy: Hungarian Cubes: Subversive Ornaments in Socialism od Kathariny Roters, která vyjde za týden.

Mohlo by vás zajímat:

Článek

Tento pasivní dům v Ile-de-France, což je malý administrativní region na severu Francie, je replikou tradičního domu. Narozdíl od něj však nemá vytápění Foto: Karawitz Architecture

Co všechno umí pasivní dům? (1.díl)

Ti, kdo propadli možnostem moderních stavebních materiálů a technologií, předávají první zkušenosti ze svých obydlí, kam pošťák účty za energii takřka nenosí.

Článek

Dřevěný bungalov má jižní fasádu téměř celou prosklenou Foto: http://www.ilikearchitecture.net

Dům uprostřed lesa představuje romantické bydlení na dosah města

Podívejte se, jak žije mladý pár nedaleko Berlína, tedy jen 250 kilometrů od českých hranic.

reklama