Bydlení

14. října 2015 05:16

Markéta Zídková

Na výpravě za perskými koberci: Jak vybrat ten správný?

Umělecké tkaní nejslavnějších koberců má počátky už v dobách Perské říše a je pevně provázané s její kulturou. I díky tomu je perský koberec tou nanejvýš originální z běžných věcí, jaké si lze domů pořídit.

Podobně jako perské zahrady i tamní koberce jsou plné květů, ptáků a jiných živočichů. Tkalci vytvářejí elegantní vzory v široké škále barev vyrobených z divoce rostoucích květin. Typicky uplatňují vínovou, tmavomodrou a odstíny béžové. Tkanivo pro změkčení máchají v čaji. Vzory a barvy se pak liší podle místa původu. Perské koberce přetrvají staletí, tedy pokud je nesežerou moli, což se při dobré péči nestane. Jejich barvy nevyblednou a vzory nezestárnou. Jak takový koberec vybrat? Vypravte se s námi na území bývalé Perské říše.

Koberec za sto milionů

Tisíciletá tradice vzorů i výrobních postupů činí z perských koberců výjimečnou věc trvalé hodnoty. Vyprávět by o tom mohli v aukční síni Christie´s, která v dubnu 2010 vydražila perský koberec ze 17. století na 6,2 milionu liber – tedy podle tehdejšího kurzu bezmála 183 milionů korun. Perfektně dochovaný kus o rozměrech 3,3 na 1,5 metru uchvacoval dražitele plnými barvami a výjimečnými listovými a květinovými vzory natolik, že do dvou milionů liber přihazovali všichni. Teprve poté se dražba proměnila v zápolení dvou zájemců. Nový „peršan“ podobné velikosti se prodává za desetitisíce až statisíce korun už jen proto, že složité vzory tkalcovu práci protahují i na několik let. Vyzrát na obchodníky a koupit originální koberec extra výhodně přitom možné není.

Ani v Íránu levněji nevyjde

Spolehlivá cesta k levnějšímu peršanu neexistuje a rozhodně nevede do Íránu. Tedy možná tam jsou koberce levnější než v Evropě, ale laik beztak nemá jak se o případném úspěchu ujistit. Koberce vyrábí přibližně dva miliony Íránců, z toho většina jsou tkalci. Při cestě napříč Íránem partě českých turistů zahrnující také autora tohoto příspěvku asi šest oslovených lidí nezávisle na sobě poradilo, aby ty nejlepší koberce na světě hledali v bazarech v Teheránu, Isfahánu nebo Tabrízu. Když je čtveřice Čechů poslechla a bazary ve zmíněných městech prošla, uviděl každý z návštěvníků tolik koberců, že schopnost nadchnout se pro některý ze vzorů se zdála mimo možnosti soustředění kteréhokoli z nich. Jakmile totiž zabřednete hlouběji ve spleti chodeb velkých bazarů, Peršané vás koberci doslova zahltí.

Nejprve houstne provoz plně naložených vozíků, ba i mopedů balancujících pod těžkými rolemi, a objevují se první malé obchody s koberci. Když vzápětí procházíte dvory a halami plnými koberců, dojde vám, že jste „tam“. Koberce zahalují stěny a mezi jejich dvoumetrovými stohy na zemi se kolikrát ani neprovléknete. Další koberce čekají na svou chvíli v nacpaných skladech pod vámi a úniku není ani při pohledu na terasy v patře, kde se kupí další a další stohy. Existuje-li kobercová Matka, pak jistě bude někde tady, hluboko v bazaru v Teheránu, Isfahánu nebo Tabrízu, a zájemce snadno přivede do stavu pokorné bezradnosti.

Obchodníky nepřelstíte

Jestliže zdejší tkalci těží ze dvou a půl tisíce let zkušeností, počítejte s tím, že stejně dlouho i obchodníci pilovali finty, jak je dobře prodat. Toto umění osvědčuje i jeden obchodník v Yazdu, když Čechy přesvědčuje o tom, že o ceně smlouvají jen neseriózní obchodníci. On však rovnou přiznává nízkou cenu, ze které může slevit nanejvýš deset procent. Směšně působí i srovnání čtyř let, po které pět tkalců pracuje na jednom koberci, s pouze hodinovou montáží velkého mercedesu. Tváří v tvář únavnému řečnění pátého, osmého či patnáctého obchodníka laik navíc dospívá k nevyhnutelnému zjištění, že v kobercích se nemůže nikdy vyznat. Jistě, o ceně rozhodují materiál i původ. Mimo jiné. To nejdůležitější – kvalita tkaní, se pak ovšem podle oblasti původu posuzuje pokaždé jinak. Vyčetli jste z průvodce, že máte spočítat uzly na čtverečním centimetru? Jakmile obrátíte koberec, obchodník vám s jehlou v ruce pyšně předvede, že předmětný kus má krásných 40 uzlů na sedm běžných centimetrů.

Pokud byste po smlouvání měli pocit, že jste obchodníka přelstili, nejspíš to na vás jen dobře zahrál.

Dobrý koberec je ten, který se vám líbí, je příjemný na dotek a z jehož zapáleného vlasu nestoupá pach umělotiny. Z Íránu si jej přivezete i s příběhem o smlouvání a podstoupené cestě, domácí obchodníci vám zas vybraný kus bezplatně půjčí k posouzení domů. Volba závisí na tom, co je pro koho důležitější.

Text a foto David Horák

Mohlo by vás zajímat:


Přečtěte si také