Pasivní dům – úspora, která vyjde draho (4. díl)

Jestliže v osmdesátých letech vykazoval průměrný dům tepelné ztráty i více než 200 kWh/m2 za rok, současné nové domy bez zateplení mají zhruba poloviční ztráty (110 kWh). Běžným zateplením a rekuperací lze tuto hodnotu ještě výrazně snížit. Každé další omezování ztrát ale vyžaduje neúměrně vyšší náklady.

Například polystyrénové desky od určité tloušťky nelze ukotvit běžným způsobem a žádají si složitější stavební postupy. S dokonalou izolací je pak spojená nutnost řízeného větrání, jehož návratnost je stejně diskutabilní jako účinnost v čase.

Počty, které kazí radost

Jestliže nejvýkonnější rekuperační jednotky v laboratorních podmínkách dosahují 95 % účinnosti, je na místě se před jejich instalací ptát, jak účinné budou za 10 let fungování v bytě, případně kolik bude stát údržba a filtry. Tou dobou totiž investice odhadem 95 000 Kč do rekuperace vzduchu ve větším bytě ještě nebude dosaženými úsporami navrácená, přičemž je jisté, že znečištěný výměník část původního výkonu ztratí. Jenže nikdo neví o kolik. Totéž platí o fotovoltaických panelech a dalších zařízeních. Naopak jisté u tzv. pasivních domů jsou náklady na vnitřní prostory, jejichž část zaberou instalované technologie. Krychlový metr obytného prostoru rodinného domu stojí 7–10 000 korun. Rekuperace, která vyžaduje 15 cm konstrukční výšky, zabere každých 7 m2 jeden krychlový metr prostoru.

Technologie pro dosažení pasivního standardu nemají univerzální použití. V prvním díle našeho seriálu popsanou centrální nádrž s tunou vody si můžete dát do rodinného domu, ale do půdní vestavby ve starém činžovním domě ji nepovolí statik a pokud ano, její osazení prodraží ocelová konstrukce potřebná k rozložení zátěže.

„Navíc všechno u pasivního domu rozvádíte a platíte dvakrát,“ problematizuje s nadsázkou vedení potrubí až ke střešním panelům či elektrické přípojky pro rekuperační jednotku projektant topení Ing. Petr Vacek. Snad i proto na 100 nových rodinných domů v ČR připadá pouze jeden s rekuperací vzduchu.

Náklady na stavbu tzv. nízkoenergetického domu nicméně zmírní dotační program Nová zelená úsporám. Tato fáze je přísnější na parametry zateplení než ty předchozí a dotaci, která navíc nepokryje celé náklady, dostane méně zájemců než doposud. Jedna možnost je využít dotační peníze na novostavby v pasivním standardu. Výjimkou nejsou ani použité solární panely. Podmínky pro takový dům jsou příznivé. Pokud je roční spotřeba tepla do 20 kWh na metr čtvereční za rok, je poskytnuta dotace rovných 400 000 Kč. Je-li hodnota pod 15 kWh, dostanou majitelé o 150 000 korun více.

Dotace lze získat i na úpravy stávajícího domu. Tomu, kdo roční měrnou spotřebu energie sníží až o 60 %, stát slibuje padesátiprocentní dotaci. Za snížení pouze o 40 % majitele čeká dotace třicetiprocentní. Do požadovaného čísla se lze vejít zateplením, solárním ohřevem vody, využitím odpadového tepla, a řadu dalších metod. Žádosti lze podávat do konce října resp. do vyčerpání prostředků fondu.

Stát přispívá na následujících 6 různých možností zvyšování hospodárnosti domů, které lze navíc kombinovat:

Zateplení domůMožnost vyměnit oknaVýměna kotleKoupě tepelného čerpadlaVýstavba nízkoenergetického domuVětrání a rekuperace tepla

David Horák

Předchozí části: