reklama

Stavíme hausbót: Dnes jdeme do finále (3. část)

Hausbót - Obrázek 16 Foto: Hausbót - Obrázek 16Foto: David Horák

A jsme ve finále. Poté, kdy stavitel prošel všemi výše uvedenými peripetiemi, dostává se k příjemnější části budování, totiž zařizování interiéru a dekoracím odkazujícím typicky na lodě a vodu.

Interiér tedy ozvláštňují po stěnách rozvěšené drobnosti z lodních vraků, koupelnové zrcadlo lemované oblázky a dobře v něm působí i stará mosazná nástěnná svítidla. Jak si majitel ověřil při týdenním pobytu v lednu, kdy na řece našel klid k přípravě na zkoušky, hausbót by bylo možné obývat i celoročně – bylo v něm teplo, jen přívod vody správce přilehlého pozemku přes zimu zavírá.

Soused režisér

Jakmile je stavba hotová, začíná novopečený obyvatel hausbótu vnímat jedinečnost plovoucího příbytku. K té přispívají i sousedé. Idylu bydlení na řece totiž často doceňují umělci; na vodě bydlel americký spisovatel Robert Fulghum (než se odstěhoval ze Seattlu), v Praze pak herec Saša Rašilov kotvil přímo před Národním divadlem a tento fenomén přetrvává (Jan Hřebejk a Petr Čtvrtníček kotví v rameni Vltavy o kus dál proti proudu). Tím se ovšem dostáváme k nejožehavější otázce celé stavby.

Kde zakotvit?

Kde najít návod na stavbu? Dřevostavbu zvládne zkušenější borec sám. Na železnou konstrukci je nejlepší si najít kolonii s hausbóty, na místě vám spřízněné duše poradí, na koho se v dané lokalitě obrátit.

Místa vhodná k dlouhodobému kotvení většinou spravuje společnost České přístavy. Na jejích webových stránkách ceskepristavy.cz nebo přesněji na adrese pronajem.ceskepristavy.cz bývají nabídky kotvišť, jejich pronájem se ovšem rovná nájemnému za garsoniéru v centru metropole.

Zajímejte se proto o členství ve sportovním (jachtařském) klubu, které může pronájem místa zlevnit. Za hausbót – formálně vedený jako kotviště malého plavidla – pak odvádíte měsíční poplatek v řádu stovek korun.

Pro tento status na řece je ovšem příznačná určitá nejistota, kvůli níž jsou komunity sdružené v takových klubech spíše uzavřené, což vám hledání místa neusnadní. O perspektivnosti kotviště každopádně napoví územní plán i hloubka řeky. Pokud plán na dalších dvacet let nepočítá s žádnou výstavbou a mělká řeka neumožňuje kotvení velkých plavidel, je to pro začátek dobrá zpráva.

Podobné okolnosti se vztahují i k popisovanému hausbótu, který kotví v Praze v jednom z ramen na smíchovském břehu Vltavy.

Plovoucí bilance

Stavba převážně svépomocí a při zaměstnání trvala rok a stála celkem 450 000 Kč.
Významnou část z výše uvedené sumy tvoří svařovaná konstrukce z ocelových profilů (80 000 Kč) a chemické WC (50 000 Kč).
Plastové sudy stojí 250 – 400 Kč za kus.

David Horák

Tady najdete úvodní 2. díly stavby:

Článek

Hausbót - Obrázek 1 Foto: David Horák

Postavte si s námi hausbót (1. část)

Veverky za domem, žebrající labutí rodina u terasy a kolem místo aut jen tiché lodě sunoucí se jako výjevy ze zpomaleného filmu. Pokud vás představa idylického hausbótu ...

Článek

začně Foto: isifa.com

Stavíme hausbót: Dnes dřevostavba (2. část)

Teď se dostáváme do fáze, kdy můžete stavět sami.

reklama