reklama

Víte, že existuje oranžové víno?

Oranžové víno má specifickou chuť Foto: Oranžové víno má specifickou chuťFoto: tastingrome.blogspot.com

Víte, jak chutná oranžové víno? Červené, růžové a bílé víno zná dnes každý. Ač oranžové není žádnou novinkou, ví o něm hlavně znalci.

Moderní vinařství striktně rozděluje vinné hrozny podle barev, což kromě vzhledu a jasných odstínů nemá naprosto žádné opodstatnění. Barevné dělení navíc trošku selhává, vždyť bílé není bílé, ale někdy světle žluté, jindy zase do zelena. A červené není vždy červené, někdy je nachové, purpurové, fialové... Víno totiž získává svou barvu vyluhováním barviv, která jsou ve slupce hroznů, někdy dokonce v samotné dužině. Výsledný barevný odstín tak určuje délka macerace, ale i barevný potenciál samotné odrůdy, tedy množství barviv, které konkrétní odrůda obsahuje. Ty důležité rozdíly však nejsou v barvě, ale v technologii zpracování a hlavně v chuti.

Pokud se změní technologie výroby, může mít víno i barvy, o kterých se běžně neví. Naoranžovělou, temně žlutou, ryšavou, zlatou, měděnou – to jsou odstíny, které může mít takzvané oranžové víno. Je vyráběno z bílých hroznů, které se obsahem tříslovin od „klasických“ bílých vín značně odlišují, mají proto nezvyklou chuť.

Oranžové víno může vzniknout i z červených hroznů Foto: Oranžové víno může vzniknout i z červených hroznůFoto: Thinkstock

Oranžová vína se nelisují (téměř) okamžitě po sklizni, jak je zvykem u bílých vín. Svou barvu i typickou chuť získávají ležením na slupkách. A macerovat se nemusí jen bílé hrozny, k výrobě oranžového vína poslouží i červené či šedé. Slupky – to je to, oč tu běží. Díky maceraci se do vína vyluhují barviva a třísloviny, jakož i další chuťové a vonné látky. Pro oranžová vína je typická spíše chuť bylin a koření, různého sušeného ovoce, oříšků a pomerančů. Chuť může být ze začátku nezvyklá, odborníci ale radí nechat víno pořádně vydýchat a dát mu šanci. Nebudete zklamáni.

Oranžové víno je staré tisíce let

 

Víno se zakope pod zem v hliněných nádobách Foto: Víno se zakope pod zem v hliněných nádobáchFoto: geagea/Wikimedia Commons; CC BY-SA 2.0

Kolébkou světového vinařství není Francie, ani Itálie, jak by se mohl mnohý domnívat, ale Gruzie, což potvrzují i četné archeologické nálezy – zkamenělé listy révy a také nálezy v hrobech z doby bronzové. Zde byly nalezeny džbány se zbytky jadérek vinné révy. Časté jsou nálezy rytin vinných listů na balvanech nebo střepy hliněných či kovových nádob na víno, které pocházejí až z třetího tisíciletí před naším letopočtem. Zdejší vinaři vyvinuli metodu, která se používá již tisíce let. Celé hrozny se napěchují do kamenných nádob a zakopou se do země. Z modrých hroznů vzniknou vína červená, z bílých pak oranžová. Oblast ležící v nejvýchodnějším podhůří Kavkazu, kde se takto vína vyráběla, se jmenuje Kacheti a nacházejí se zde 2/3 gruzínských vinohradů. Technologii se tedy říká kachetinská.

Vinohrady v Kacheti Foto: Vinohrady v KachetiFoto: Giorgi Balakhadze-CC BY-SA 2.0

Vybrané bobule nebo odstopkované výlisky se nechají v mladém víně několik měsíců, musí však být ponořené, aby nedošlo k jejich oxidaci a jiným nežádoucím procesům, jako je plesnivění. Procesu svědčí stabilní teplota, proto se používaly hliněné nádoby, které se zakopávaly do země. Dlouhým luhováním pak víno získá speciálních chuť, o níž jsme psali výše. Vína vyrobená kachetinskou technologií se samozřejmě před lahvováním nefiltrují, nemusí se čiřit a jsou relativně stabilní.

Kachetinská metoda výroby vína je národní ekonomické bohatství země a má silný turistický potenciál. Gruzie proto usiluje o její zapsání do seznamu UNESCO. Podle starých Gruzínců je příjemné pít toto víno i ve větším množství, protože prý po něm nikdy nebývá kocovina.

Ale nemusíte jezdit do Gruzie, abyste tento typ vína ochutnali. Nejznámějším světovým vinařem používajícím kachetinské technologie je Josko Gravner, vinař z Gorizie v italské Friuli. Gravner je známý svými neortodoxními přístupy, využívá tisíciletých poznatků gruzínských vinařů, ale přidává své experimentální postupy. I v Česku pracují s kachetinskou technologií mnohá vinařství, například. L. Glos, M. Michlovský, Jar. Osička a většina autentistů, Vičické vinařství Mikulášek a jiné.

(web)

Mohlo by vás zajímat:

Článek

Článek

Jahodová polévka Foto:

Už máte na zahrádce jahody? Co zkusit jahodovou polévku?

Sladké červené plody jsou symbolem startujícího léta.

Článek

Připravte si šicí stroj a hezkou bavlněnou látku. Velikost a tvar polštářku je jen na vás, obvyklé jsou rozměry od 15 x 15 cm do 30 x 20 cm. Rozprostřená vrstva pecek by měla být asi 3cm Foto:

Co s peckami z třešní? Vyrobte si polštářek

Pecky z třešní mají vícero využití. Můžete je střílet po sousedech anebo si z nich vyrobit polštářek.


reklama