Za bolesti hlavy může i formaldehyd. Jak s ním bojovat v bytě?

Chemické látky jsou prostě všude. Nevyhneme se jim ani v našich bytech, to už tak prostě je. Nicméně formaldehyd obsažený zejména v dřevotřískách, barvách nebo lepidlech působí při vysokých koncentracích jako karcinogen.

S formaldehydem se můžeme setkat nejčastěji ve stavebnictví. Konkrétně pak při výrobě různých druhů pryskyřicových materiálů nebo plastických hmot. „Ve vnitřním prostředí se uvolňuje především z dřevotřísek, které se používaly zejména při výrobě nábytku a podlah. Formaldehyd je obsažen také ve starých barvách, lacích, lepidlech, kobercovinách nebo textiliích,“ doplňuje Radomír Kamler, ředitel výrobního závodu Rigips v Horních Počaplech.

Co teď s tím? Můžete kupovat v bazarech nebo starožitnostech 100 let starý nábytek z dob, kdy se ještě žádný formaldehyd nepoužíval. Můžete studovat složení každého laku či lepidla, které vám má přijít do domu. Ale stejně vše neuhlídáte. Dalším stupněm jsou preventivní pravidla řekněme zdravého životního stylu, která se netýkají jen formaldehydu, ale zdravého prostředí v interiéru obecně. A potom také moderní technologie.

O formaldehyduJedná se o bezbarvou látku, charakteristickou ostrým dusitým zápachem. Vzniká oxidací metanolu a řadí se do skupiny těkavých organických látek. Horní hranici koncentrace této látky ve vnitřním prostředí je Světovou zdravotnickou organizací stanovena v možném rozsahu 60–600 µg/m3. V České republice tuto problematiku upravuje pro vybrané prostory Vyhláška č. 6/2003 Sb., která stanovuje limitní hodinovou koncentraci na 60 µg/m³.

1. Stavíte dům? Je zapotřebí hlídat dodržování všech stanovených technologických postupů a před „nastěhováním“ se postarat o dostatečné odvětrání všech látek (významný podíl má voda), které se mohou ze stavebních materiálů uvolňovat. Jedná se o široké spektrum organických látek používaných v nátěrech všech typů, jako jsou např. rozpouštědla, čpavek, polymerizační látky, monomery, plastifikátory, stabilizátory, prostředky pro povrchovou úpravu dřeva, pachově postižitelné látky.

Samozřejmostí je dokonalé odstranění prachových částic a zbytků po stavbě, u rekonstrukcí přichází v úvahu i odborně provedená sanace azbestových materiálů.

2. Pořizujete vybavení? Každý byt je zapotřebí zabydlet k obrazu svému, koupit nový nebo instalovat starý, již použitý nábytek, instalovat záclony, lůžkoviny, domácí spotřebiče, elektroniku, upravit interiér (obrazy, intarzie, obklady, tapety). U nového nábytku je vhodné požadovat atest výrobce, u staršího, již používaného zkontrolovat a případně opravit poškozené hrany a plochy (ve starších výrobcích byly používány fenol-formaldehydové pryskyřice, které jsou významným zdrojem formaldehydu). Nový textil je třeba vyprat (tím se odstraní formaldehyd), nechat nové spotřebiče tzv. vypálit a zároveň vše odvětrat, všechny nové impregnované a lakované výrobky před instalací nechat dostatečně vyvětrat.

Světová zdravotnická organizace klasifikuje formaldehyd jako původce lidských karcinomů, které způsobují rakovinu. Do organismu se dostává nejčastěji vdechováním. Ve zvýšené koncentraci je příčinou podrážděných sliznic horních cest dýchacích a spojivek. "Formaldehyd také způsobuje subjektivní pocit suchosti, dráždí ke kašli, je příčinou bolestí hlavy, pálí z něj oči nebo vede až k slzení,“ vysvětluje Doc. MUDr. Evžen Hrnčíř, CSc. MBA z fakultní nemocnice Královské Vinohrady. Tyto příznaky se však vyskytují zejména v prostředí, kde je koncentrace formaldehydu zvýšená. „Jedná se nejčastěji o hodnoty od 100 µg/m3, které v dlouhodobém horizontu vážně ohrožují naše zdraví,“ doplňuje RNDr. Bohumil Kotlík z oddělení hygieny ovzduší a odpadů Státního zdravotního ústavu České republiky.

Je nutno počítat s tím, že než se byt tzv. „usadí“, mohou tyto procesy trvat delší dobu, někdy překračující i měsíce.

3. Čím uklízíte? Při úvaze nad údržbou vnitřního prostředí hrají zcela samostatnou kapitolu úklidové prostředky – tzv. bytová chemie. Mnohé z těchto prostředků obsahují chemikálie, které zatěžují vnitřní prostředí a mohou být škodlivé při přímém vdechnutí či působení na kůži. Je zapotřebí sledovat jejich složení a omezovat jejich používání. Typickým příkladem potenciálně problematických látek jsou chlor, čpavek a samozřejmě přidávané vonné či antibakteriální složky.

Ve vnitřním prostředí v této souvislosti platí několik základních pravidel:

• Mokrý stěr je vždy účinnější.

• Při luxování bychom měli používat kvalitní filtry a sáčky k vysavačům (HEPA filtry a mikrofiltry), po vyluxování a při něm prostor větrat. To platí zvláště v případě, že členem rodiny je alergik.

• Všeho moc škodí, což platí zvláště při používání úklidových, čisticích a antibakteriálních prostředků, také zde je nutno dbát na pravidelné větrání.

• Stejně je nutné ve vnitřním prostředí přistupovat k drobným opravám (používání tmelů, barev, lepidel).

• Nový, dražší, reklamou nabízený navoněný čisticí prostředek nemusí zaručovat lepší výsledek, časem prověřené metody (ocet, sůl, citronová voda, jedlá soda, mýdlo) jsou většinou stejně dobře použitelné a šetrnější.

• Všechny tzv. „osvěžovače“ vzduchu, deodoranty, vonné tyčinky, esence, svíčky přinášejí do vnitřního ovzduší další, většinou organické látky. Také u produktů, které se mohou na první pohled zdát bezpečné (svíčky, tyčinky, vonné esence), sledujte jejich složení. Neměly by obsahovat látky, jako je formaldehyd, benzen nebo toluen, protože ty se společně s vůní dostávají do vzduchu.

4. Jak vaříte? Je zapotřebí zajistit přiměřené odvětrávání produktů spalování plynu a vaření (digestoře jsou obvykle představovány především jako odstraňovače pachů, ale jejich hlavní význam spočívá v odsávání vodních par a spalin z většinou špatně odvětrávaných kuchyní, vždy je však lepší odtahová/komínová verze digestoře než recirkulační); v případě kombinovaného kotle je vždy lepší jeho instalace mimo obývané prostory.

5. Máte další živé tvory? Je nutno počítat s tím, že domácí mazlíčci (psi, kočky, rybičky apod.) chovaní v normálním obývaném bytě/pokoji s sebou přinášejí zvýšenou vlhkost, mikrobiologickou zátěž, včetně roztočů (ti jsou typičtí pro koberce, lůžkoviny a podlahové textilie), prachu a chlupů, což je nebezpečné zvláště v případech, že někdo z uživatelů bytu trpí alergií. Květiny – zvyšují dobrý pocit (tzv. well being – subjektivní pocit životní pohody), zachytávají prachové částice a pomáhají odstraňovat organické látky, ale u řezaných květin mohou být problémem pylové alergie. Květiny dále produkují vodní páru (tím zvyšují vlhkost, což ale je často spíše přínosem), terpeny, pachově postižitelné látky, mykotoxiny, části hub, mohou být i zdrojem pesticidů (hnojiva/zálivka) a v noci CO2. Ani jedno však nepředstavuje pro zdravého člověka problém.

Existuje však řešení nežádoucí přítomnosti formaldehydu v našich domech nebo bytech. Několik stavebních společností v současnosti nabízí různé způsoby redukce této látky, která je ve zvýšené koncentraci hrozbou jak pro dospělé, tak pro děti. Jednou z nich je také Rigips, která vyrábí speciální sádrokartonové a sádrovláknité systémy, sádrové omítky a malířské stěrky Rimano.

6. Větráte? Dostatečné větrání všech vnitřních prostor by mělo být samozřejmostí, stejně jako udržování určité optimální hladiny teploty (20–22 ºC) a relativní vlhkosti (35 až 50 %). V současnosti rozšířené používání plastových dokonale těsnících oken s sebou přináší určité nevýhody. Mezi ně patří především omezení výměny vzduchu, což často vede ke zvyšování koncentrace oxidu uhličitého ve vnitřním prostředí.Typickým příkladem jsou v současnosti projektované malé, špatně větratelné ložnice – je nutno si uvědomit, že jeden člověk i při klidovém dýchání vyprodukuje za jednu hodinu až 16 litrů oxidu uhličitého.

Jak správně větrat:

• Ráno byste měli vyvětrat všechny místnosti dokořán otevřenými okny po dobu 5 minut.

• V průběhu dne je pak potřeba větrat v závislosti na vlhkosti v místnosti, ideální je intenzivní krátké větrání každé dvě hodiny.

• V obývacím pokoji, v chodbě a pracovně si vystačíte s méně častějším větráním než například v koupelně, kuchyni nebo ložnici.

• Roli hraje i množství květin v interiéru nebo bydlení v novostavbě, která vysychá i několik let po dokončení.

• Optimální je větrání okny otevřenými dokořán a tzv. křížem – přes protilehlá okna a dveře – i v místnostech přes chodbu.

• Doba větrání přitom závisí na venkovní teplotě. Čím je chladněji, tím kratší čas je potřeba. V zimě si vystačíte při každém větrání se 4–6 minutami, na jaře a na podzim je optimálních 10 až 20 minut a v létě by měla okna zůstávat otevřená alespoň půlhodinu. V zimě by se vůbec nemělo používat vyklopené okno nebo mikroventilace. Jejich pomocí nelze vyvětrat rychle a dochází ke zbytečné ztrátě tepla.

• Pokud to jde, instalujte odvětrávání také do koupelny. V koupelně, odkud jde do bytu spousta páry, pak větrejte častěji.

• Klimatizace ani mechanické systémy výměny vzduchu nenahrazují větrání, čerstvý venkovní vzduch je pro lidské zdraví nepostradatelný.

A když nastane problém?

I zde platí a mohou pomáhat obecné postupy – změna režimu větrání, způsobu a režimu úklidu, snížení teploty v místnostech, odstranění zdroje (lapače) prachu, tj. např. koberce. V omezeném počtu případů mohou pomoci také komerčně vyráběné produkty (čističky vzduchu, sanační nátěry nebo vhodné stavební produkty).

Samozřejmostí by mělo být odstranění nebo uzavření (omezení produkce škodlivin) identifikovaného nebo potenciálního zdroje škodlivin. Konkrétní postup a případné možnosti včetně zvážení výhod a nevýhod navrhovaných řešení by měly být konzultovány s odborníky.