Akumulátor

Nejčastěji však tento výraz používáme pro označení zařízení pro uchování elektrické energie založeném na elektrochemickém principu. Po vybití, tedy po vyčerpání uložené energie, můžeme akumulátor opět nabít a obnovit tak jeho funkci, a to opakovaně.

Existuje mnoho typů těchto akumulátorů, lišících se jak principem, tak použitím. Nejpočetnější skupiny zřejmě tvoří startovací akumulátory pro automobily (nesprávně nazývané autobaterie) a napájecí akumulátory pro mobilní telefony, přenosné počítače a fotoaparáty.

Základními parametry elektrochemických akumulátorů jsou jmenovité napětí, kapacita a maximální vybíjecí proud. Zatímco jmenovité napětí závisí na konstrukci akumulátoru, kapacita a max. proud jsou určeny velikostí elektrod a potažmo velikostí celého akumulátoru. Nestačí-li jmenovité napětí pro napájení toho kterého obvodu, zapojuje se několik článků akumulátoru do série a tím se vytvoří akumulátorová baterie. Např. startovací akumulátor v osobním automobilu je tvořen šesti články o jmenovitém napětí 2 Volty, celkové napětí je tedy 12 V. Kapacita akumulátoruse udává v ampérhodinách (Ah) nebo miliampérhodinách (mAh) a určuje, jak velký proud je plně nabitý akumulátor schopen dodávat po dobu jedné hodiny. Jedná se však pouze o teoretický údaj, kapacita závisí na mnoha vnějších vlivech, mimo jiné i na rychlosti vybíjení.