reklama

5 jedovatých hub, které se pletou s jedlými houbami. Klíč, jak je rozlišit

Pozor, ať se nespletete Foto: Pozor, ať se nespleteteFoto: Wiki

Jedna věc je houba v atlase, druhá realita v lese, kde se houby od svého modelového vzhledu mírně odlišují podle světla, vláhy či ročního období.

Pokud si spleteme hřib dubový se hřibem smrkovým, nic se nestane, protože obě jsou to jedné houby. Pak jsou ale houby, které jsou jedlé, výborné, které se ale mnohem snáze zamění s houbami přímo jedovatými. Přitom by ale bylo škoda je nesbírat, protože jsou to opravdu chutné houby, takového masáka nebo lišky je prostě škoda z houbařských košíků vyškrtnout.

Jak je tedy poznat?

Muchomůrka růžovka a muchomůrka tygrovaná

Muchomůrka růžovka (Amanita rubescens) neboli jen růžovka nebo také masák je, jak již bylo řečeno, velmi chutnou houbou. Bohužel je však zaměnitelná s prudce (až smrtelně) jedovatou muchomůrkou tygrovanou (Amanita pantherina) (zvanou také panterová). Základním znakem je límeček neboli prstýnek pod kloboučkem. Ten mají obě dvě, ale muchomůrka růžová má límeček vroubkovaný. Jsou to rýhy podobné těm, jako jsou ze strany na minci. Muchomůrka tygrovaná má límeček vždy hladký. Pokud je tedy límeček hladký nebo si nejste jistí, nikdy houbu neberte! Dalším kritériem je, že by měla mít růžovou nohu (třeň) a klobouk, ale často tomu tak není – podle stáří houby a místa výskytu. Růžovka roste ve všech lesích od začátku jara do podzimu. Pozor: Určit musíte každý exemplář, protože obě muchomůrky rády rostou dohromady.

Muchomůrka růžovka/Amanita rubescens Foto: Muchomůrka růžovka/Amanita rubescens, foto: Jindřich VotýpkaMuchomůrka tygrovaná (Amanita pantherina) Foto: Muchomůrka tygrovaná (Amanita pantherina), foto: Reaperman/Wikimedia Commons; GFDL + CC-BY-SA

Klíč k rozlišení muchomůrky růžovky a muchomůrky tygrované:

Límeček neboli prsten má růžovka rýhovaný, muchomůrka tygrovaná hladký.

Holubinka trávozelená a muchomůrka zelená

Holubinka trávozelená (Russula aeruginea) je skvělá jedlá houba, houbaři vyhledávaná, potřebuje však důkladnou tepelnou úpravu, jinak může způsobit žaludeční potíže.

Holubinka trávozelená/Russula aeruginea Foto: Holubinka trávozelená/Russula aeruginea, foto: Jindřich Votýpka

Muchomůrka zelená (Amanita phalloides) Foto: Muchomůrka zelená (Amanita phalloides), foto: CC BY-SA 3.0

Mnohem horší by však bylo, kdybyste si ji spletli s muchomůrkou zelenou, prudce jedovatou houbou. V případě otravy je pravděpodobnost úmrtí 40–50 %. Holubinka má bílou křehkou nohu (třeň), velký zelený klobouk, uprostřed nahnědlý. Muchomůrka zelená má klobouk také nazelenalý, ale i bělavý či nažloutlý.

Klíč k rozlišení holubinky trávozelené a muchomůrky zelené

Holubinka nikdy nemá prsten ani pochvu vespod nohy. Naopak muchomůrka zelená má pochvu, lidově nazývanou kalich smrti (viz obrázek). Nejdůležitější je tedy se podívat, zda vespod nohy (třeně) je pochva, která vypadá jako punčocha.

Liška obecná a hlíva olivová

Kdysi dávno byly lesy plné lišek, rozuměj houby lišky obecné, pak se ale v 80tých letech asi v souvislosti s kyselými dešti staly vzácností. Dnes se lišky do našich lesů opět vracejí, což je dobře, protože to je výborná houba, hodí se do omáček, na nakládání, na sušení. Je to vizuálně velmi výrazná houba, přesto je možné si ji splést, a to s hlívou olivovou. Liška má žlutý nebo oranžovohnědý klobouk, na okrajích zprohýbaný, dužinu bílou.

Liška obecná (Cantharellus cibarius) Foto: Liška obecná (Cantharellus cibarius)Foto: Wikimedia Commons

Hlíva olivová má také oranžový klobouk, někdy až hnědavý, tvar má jako nálevka. Naštěstí není těžce jedovatá, jen mírně, často jsou důsledkem její konzumace jen žaludeční potíže.

Hlíva olivová (Omphalotus olearius) Foto: Hlíva olivová (Omphalotus olearius)Foto: JamesDeMeers

Klíč k rozlišení lišky obecné a hlívy olivové

Liška obecná vyrůstá ze země, hlíva olivová vyrůstá v trsech ze dřeva.

Ryzec smrkový a ryzec kravský

Právě na konci léta začíná růst ryzec smrkový, který má kořeněnou chuť a můžete ho naložit do octa nebo si upéct na sádle a kmíně. Má oranžový klobouk s tmavými fleky, starší exempláře mají na klobouku fleky zelené. Naproti tomu ryzec kravský je na klobouku výrazně chlupatý, načervenalý a má světlé kruhy. Při jeho požití můžete dostat silný průjem a zvracení.

Ryzec smrkový (Lactarius deterrimus) Foto: Ryzec smrkový (Lactarius deterrimus), foto: CC BY 3.0Ryzec kravský (Lactarius torminosus) Foto: Ryzec kravský (Lactarius torminosus), foto: CC BY 3.0

Klíč k rozlišení ryzce smrkového a ryzce kravského

Ryzec smrkový při poranění roní mléko v barvě čerstvě nastrouhané mrkve a ryzec kravský mléko bílé.

Hřib kovář a hřib satan

Hřib kovář je výborná houba, kterou však musíte pořádně tepelně upravit, jinak je mírně jedovatý. Má hnědý klobouk, červeně zrnitý třeň (nohu), červené ústí rourek na spodní straně klobouku. Když kousek odkrojíte, řezná plocha zmodrá. Roste zejména v kyselých půdách v jehličnatých lesích.

Hřib kovář Foto: Hřib kovářFoto: Archiv MW

Hřib satan je vzácná houba a na rozdíl od hřiba kováře roste v listnatých lesích, což ale k jejich rozlišení samozřejmě nestačí. Klobouk má bělavý nebo našedlý, dužina je bílá až bělavá, na řezu slabě modrá. Za syrova je prudce jedovatý. Dříve některé atlasy hub uváděly, že po tepelné úpravě je jedlý, ale dnes je veden jako jedovatá houba.

Zvláště jedovaté satany houbaři z neznalosti často jedí Foto: Zvláště jedovaté satany houbaři z neznalosti často jedíFoto: Archenzo

Klíč k rozlišení hřibu kováře a hřibu satanu

Hřib kovář má tmavší klobouk a na třeni červené šupiny. Hřib satan má na třeni červenou síťku a má bílý až našedlý klobouk.

Hřib kříšť se snadno splete s „modrákem“ Foto: Hřib kříšť se snadno splete s „modrákem“, foto: Creative Commons

Pozor, hřib kovář si můžete splést i s jiným modrákem, a to hřibem kříštěm, který je mírně jedovatý a velmi hořký. Hřib kříšť má šedobílý klobouk a citronově žluté ústí rourek a horní část třeně, která směrem dolů přechází v červenou.

(web)

Mohlo by vás zajímat:

Článek

Zvláště jedovaté satany houbaři z neznalosti často jedí Foto:

Jak poznat hřib satan a další jedovaté hřiby

Zvracení, bolest hlavy i malátnost jsou jen některé známky toho, že jste pozřeli nedobrý hříbek. Které to jsou a jak je bezpečně poznáte?

reklama