reklama

Jsou všude kolem nás. Nejagresivnější rostlinní vetřelci

Bolševník velkolepý (Heracleum mantegazzianum) si už podmanil většinu Česka Foto: Bolševník velkolepý (Heracleum mantegazzianum) si už podmanil většinu ČeskaFoto: Thinkstock

Tyto rostliny jsme si sem mnohdy původně pozvali pro jejich krásu. Nyní vytlačují zdejší rostlinné druhy.

Řada živočišných i rostlinných druhů se díky globalizaci světem šíří jako lavina sama od sebe, jako je tomu v případě komára tygrovaného, který přenáší mnohé nemoci (například horečku dengue) a do USA a Evropy se dostal v pneumatikách k automobilům. Jiné druhy jsme si však přinesli dobrovolně – ať už pro jejich krásu, nebo užitečnost. Z takových brambor či rajčat se můžeme jen radovat, protože přinášejí užitek a v přírodě se samy od sebe nešíří, natož aby válcovaly jiné druhy.

V České republice je registrováno devět desítek druhů rostlin, považovaných za invazní.

Pak jsou ovšem druhy, které jsou natolik dominantní, že vytlačují původní rostliny. Nejnebezpečnější z rostlin je na našem území známý bolševník velkolepý, který kvůli svému vzrůstu nedopřává životní prostor jiným rostlinám a na boj proti němu už byla nasazena i armáda

Líčidlo jedlé (Phytolacca acinosa) je velmi nenáročné Foto: mycityisagarden.comNa první pohled je to nevinné, přitom si člověk zahrává s ohněm – mě kupříkladu jedna příbuzná prosila, ať jí odkopnu kousek rostliny s fialovými plody – bylo to Líčidlo jedlé, Phytolacca acinosa.

Úplně mě to vyděsilo, protože tato vytrvalá rostlina, která zakrývá vše ostatní kolem sebe, se nám šíří po celé zahradě jako plevel a kde se usadí, už se jí nelze zbavit. A vůbec netuším, kdy a odkud se na naší zahradě vzala. 

 

Pojďte si projít nejagresivnější invazní rostlinné druhy:

Bolševník velkolepý (Heracleum mantegazzianum). Nejstarší záznamy z České republiky pocházejí z oblasti Slavkovského lesa a týkají se jeho pěstování jako okrasné rostliny v zámeckém parku v Lázních Kynžvart v r. 1862 a prvního dokladu o zplanění v nedalekém okolí z r. 1877. Bolševník velkolepý je silně jedovatý, protože obsahuje toxické šťávy s furanokumariny, které na kůži způsobují popáleniny a následně jizvy. Bolševník dorůstá až do výšky pěti metrů. Kvete od pozdního jara do poloviny léta. Má bílá, složená květenství.

Bolševník velkolepý (Heracleum mantegazzianum) představuje pro náš ekosystém nejnebezpečnější invazní druh  Foto: ThinkstockBolševník velkolepý (Heracleum mantegazzianum) představuje pro náš ekosystém nejnebezpečnější invazní druh Foto: Thinkstock

 

Křídlatka sachalinská (Reynoutria sachalinensis) k nám byla přivezena z východního Ruska a Japonska na okrasu. Křídlatky jsou považovány za jedny z nejagresivnějších invazních rostlin, zkřížením s křídlatkou japonskou dokonce vznikla nová křídlatka česká. Má velmi negativní dopad na rozmanitost přírody, protože zastíní všechny ostatní druhy a značně vyčerpává půdu. Narušuje také stavby a vozovky.

Křídlatka sachalinská (Reynoutria sachalinensis) byla do Evropy přivezena pro okrasu úmyslně Foto: Wikimedia Commons; CC BY-SA 3.0Křídlatka sachalinská (Reynoutria sachalinensis) byla do Evropy přivezena pro okrasu úmyslněFoto: Wikimedia Commons; CC BY-SA 3.0

Invazní druh je nepůvodní, naturalizovaný druh, který se na novém území nekontrolovaně šíří, postupně vzrůstá počet jeho lokalit a velikost populací, potlačuje původní druhy a poškozuje přirozené ekosystémy. Invazní druhy rostlin mohou mít negativní důsledky v zemědělství a lesnictví a některé mohou ohrožovat i zdraví lidí. Zdroj: Státní rostlinolékařská správa ČR

Netýkavka žláznatá (Impatiens gladulifera) patří spolu s bolševníkem a křídlatkou mezi nejagresivnější invazní druhy, přitom do Evropy byla původně také přivezena na okrasu. Plody netýkavky žláznaté mají vyvinutý mechanismus, jehož pomocí vystřelují zralá semena až do vzdálenosti několika metrů. Semena se šíří hlavně vodou a schopnost vyklíčit si uchovávají po dobu až 6 let.

Netýkavka žláznatá (Impatiens gladulifera) patří spolu s bolševníkem a křídlatkou mezi nejagresivnější invazní druhy s největším vlivem na charakter ekosystémů Foto: fotobankanabla.czNetýkavka žláznatá (Impatiens gladulifera) patří spolu s bolševníkem a křídlatkou mezi nejagresivnější invazní druhy s největším vlivem na charakter ekosystémůFoto: fotobankanabla.cz

 

Javor jasanolistý (Acer negundo) roste v parcích, kde snadno zplaňuje a vytváří náletové populace. Je to strom s výškou okolo osmi metrů. Rozšířen je prakticky po celém území republiky s výjimkou horských poloh. Vyžaduje vlhkou a kyprou půdu, nesvědčí mu sucho.

Javor jasanolistý (Acer negundo L.)se vyskytuje v parcích, kde snadno zplaňuje a vytváří náletové populace Foto: www.carolinanature.comJavor jasanolistý (Acer negundo L.)se vyskytuje v parcích, kde snadno zplaňuje a vytváří náletové populaceFoto: www.carolinanature.com

 

Trnovník akát (Robinia pseudoacacia) se do Evropy dostal v 18. století ze Severní Ameriky.

Trnovník akát (Robinia pseudoacacia) byl původně ve městech vysazován, nyní se ocitl v hledáčku EU Foto: Andrew Butko/Wikimedia Commons; CC BY-SA 3.0

EU právě připravuje seznam nepůvodních invazních druhů, které by měly z Evropy zmizet, a zvažuje se, že by se na tento seznam dostal i akát, protože opravdu vytlačuje původní rostliny. Proti jsou ale například včelaři, pro jejichž svěřence představuje významný zdroj potravy.

Invazních rostlin je ale v ČR na devět desítek, tak až budete zvažovat, že si odlomíte kousek toho hezkého keře, zjistěte si, co je vlastně zač. Ne vše, co hezky kvete, je nevinnou květinkou.

 

Markéta Žídková

reklama