reklama

Korek se sklízí jednou za 9 let aneb Vše o tom, jak se korek pěstuje

Dělníci ke sklizni používají speciální sekyru, kterou nejdříve dvakrát naseknou kmen po obvodu, přidají svislý řez a kůru opatrně odloupnou Foto: Dělníci ke sklizni používají speciální sekyru, kterou nejdříve dvakrát naseknou kmen po obvodu, přidají svislý řez a kůru opatrně odloupnouFoto: Alcalaina/Flickr

Korek se sklízí v létě.

Více než polovina světové produkce korku se pěstuje v Portugalsku. Dub korkový dosahuje výšky kolem 20 metrů. Pěstování korku vyžaduje velkou trpělivost. Ze žaludu roste strom se silnými pokroucenými větvemi asi 25 let a teprve pak je schopen poskytovat svou kůru. Pěstitelé musí pravidelně vypalovat podrost a ořezávat větve s lesklými stále zelenými listy, aby slunci uvolnili přístup ke kmeni. Čas sklizně nastává na vrcholku léta, když se kmen pod drsnou, tmavě šedou slupkou poněkud stáhne.

Nová kůra každých devět let

Řezání korku z kmene vyžaduje zkušenost a zručnost, protože nesmí dojít k poškození jasně červeného mízního pletiva, růstového povrchu pro další novou vrstvu korku Foto:

Dělníci k jeho obnažení používají speciální sekyru, kterou nejdříve dvakrát naseknou kmen po obvodu, přidají svislý řez a kůru opatrně odloupnou. Řezání korku z kmene vyžaduje zkušenost a zručnost, protože nesmí dojít k poškození jasně červeného mízního pletiva, růstového povrchu pro další novou vrstvu korku. Každý strom dává 25 až 45 kg korku najednou. Teprve po dalších devíti letech je kůra dostatečně silná na to, aby se mohla sklízet znovu. Strom obvykle podstoupí takový zákrok dvanáctkrát až patnáctkrát za svůj přibližně dvousetletý život.

Sušení trvá celý rok

Z korku se kromě zátek vyrábí všemnožné suvenýry a drobnosti Foto:

Po vytřídění se korkové role zpracovávají. Až rok se suší pod širým nebem, aby se zbavily lepkavých zbytků, které mohou zůstat v milionech drobounkých, vzduchem naplněných buňkách, díky nimž je korek tak lehký. Pruhy suroviny se pak celý den vaří v obrovských měděných kádích. Při tomto procesu mizí většina třísloviny duběnkové, korek nabobtná a získá požadovanou pružnost. Pláty se vyrovnají do plochých desek a znovu suší na slunci.

Zátky pod drobnohledem

Korek se třídí do téměř padesáti skupin, které předurčují jeho další využití. Z nejkvalitnější suroviny vznikají zmiňované zátky do lahví, které stroje vysekávají ze silných plátů korku. Aby dobře sloužily, musejí projít pečlivým zpracováním. Kvalitu kontrolují nejen citlivé přístroje, ale i lidský zrak. Některé korkové špunty se ale skládají ze tří vrstev. Ve styku s nápojem je kvalitní měkký korek, na který je uprostřed nalepen méně kvalitní tvrdší korek a zbývající část tvoří slisovaná korková drť.

Suvenýry na památku

Při zpracovávání korku se pracuje i se zbytky. Desky vylisované z rozemleté korkové drti smíchané s pojivem sice nemají tak výborné vlastnosti, ale jako tepelná izolace naprosto postačují. Z korku se vyrábějí i plováky, obklady, stélky do obuvi nebo podlahové krytiny. Výhodou korku je, že dobře tepelně izoluje, odolává teplotám do zhruba 120 °C, je pružný a lehký. Korek je také vděčným materiálem pro výrobce upomínkových předmětů. Nejrůznější suvenýry – třeba peněženky, bločky nebo tužky – si zpravidla kupují v Portugalsku turisté na památku.

Text: -anř-

Foto: J. Skalický

Mohlo by vás zajímat:

Článek

Každý uzávěr má své výhody a nevýhody Foto:

Korek, nebo plast aneb Jak poznat podle uzávěru kvalitní víno

Korkovým zátkám ještě neodzvonilo a plast neznamené nekvalitní víno.

Článek

Přepychová vinotéka se zásuvkami z dubového dřeva. Foto:

Vybíráme elektrickou vinotéku

Kam s lahvinkou vínečka? Do elektrické vinotéky.


reklama