reklama

Přehled podzimních hub: naučte se poznávat houby, které rostou na sklonku roku (1. část)

Čirůvka fialová (Lepista nuda) Foto: Čirůvka fialová (Lepista nuda)Foto: ČMS

Mykologové tvrdí, že dobrý houbař přinese z lesa houby v každou roční dobu. I v zimě. Je škoda, že většina lidí houbaří jen pár měsíců v roce – obyčejně v červnu a pak v srpnu až říjnu.

Jestli máte rádi nejen houby, ale i podzimní přírodu, vydejte se za pěkného počasí do nejbližšího lesa a pořádně se dívejte kolem sebe. Už tam nerostou hřiby ani kozáky nebo křemenáče, zato je les plný zajímavých, a dokonce jedlých hub. Jen se je musíte naučit poznávat.

Představíme vám nejběžnější, nádherně vypadající podzimní plody lesa. Z některých budete mít radost pouze na pohled, ale rostou i krásné, chutné a voňavé druhy, z kterých připravíte znamenité pokrmy pro celou rodinu. Představíme vám ty, které zaručeně zrovna teď v lese rostou a u některých vám nabídneme i způsob jejich úpravy, který jsme získali od členů České mykologické společnosti – článek vznikl ve spolupráci s touto organizací. Tak hodně zdaru a dobrou chuť.

Čirůvka dvoubarevná (Lepista saeva)

Čirůvka dvoubarevná (Lepista saeva) - zkuste například ražniči s čirůvkami Foto: Čirůvka dvoubarevná (Lepista saeva) - zkuste například ražniči s čirůvkamiFoto: ČMS

Popis: Klobouk je široký 6 až 15 cm, lysý, hladký, později nízce sklenutý, na okraji zprvu podvinutý, barvy bělavé, světle hnědé a jakoby vybledlé. Lupeny má v mládí úzké, husté, zpočátku světle nafialovělé, později špinavě zažloutlé, světlejší než povrch klobouku. Třen je dlouhý 4 až 6 cm a široký 1,5 až 3 cm, na bázi je mírně rozšířený, zbarvený světle fialově, na třeni jsou patrná fialová síťkovitá vlákna tvořící uprostřed třeně tmavší fialový pruh. Dužina je bělavá, nemění barvu, chutná příjemně a voní slabě po ředkvičce.

Kde roste: Roste hojně od září do listopadu v trávě na okrajích lesa i mimo něj, na lukách a v zahradách, často v kruzích, hlavně v druhé polovině září a v říjnu, ale často až do konce listopadu.

Recept

Ražniči s čirůvkami

300 g mladých čirůvek dvoubarvých, 2 cibule, 100 g slaniny, 100 g měkkého salámu, 150 g brambor, mletý pepř, sůl, kmín, olej

Na špíz střídavě napichujeme nakrájené houby, cibuli, salám, slaninu a syrové brambory. Osolíme, okořeníme a na oleji v troubě pečeme doměkka. Podáváme s bramborami nebo s pečivem.

Čirůvka fialová (Lepista nuda)

Čirůvka fialová (Lepista nuda) - co takhle zkusit smaženky? Foto: Čirůvka fialová (Lepista nuda) - co takhle zkusit smaženky?Foto: ČMS

Popis: Velice podobná čirůvce dvoubarevné. Klobouk je široký 5 až 10 cm, nízce sklenutý, pak rozprostřený až plochý se zvlněným okrajem, holý, zpočátku fialový, brzy hnědofialový, stářím vybledající do špinavě fialově hnědavé až narudle hnědé barvy. Lupeny jsou dosti husté, u třeně vykrojené, v mládí sytě fialové.

Další houby najdete v naší Encyklopedii. Kde roste: Tato v mládí zdaleka nápadná houba je typická růstem v lesích, křovinách i mimo les v místech s nahromaděným hrubým humusem a zbytky listí či jehličí nebo na místech jinak pohnojených, také na tlející slámě, okolo krmelců a podobně. Roste od září do listopadu, za mírného počasí se objevuje ještě i později. Jedna z nejchutnějších podzimních hub.

Recept

Smaženky z fialek

300 g čirůvek fialových, 2 vejce, 2 lžíce mléka, 3 lžíce hladké mouky, sůl, olej

Ze žloutků, mléka, soli a mouky připravíme těstíčko husté asi jako kapání do polévky. Nakrájené houby podusíme bez tuku ve vlastní šťávě. Z bílků ušleháme sníh. Vše lehce smícháme dohromady. Polévkovou lžící vykrajujeme noky, které smažíme v horkém oleji dozlatova.

Čirůvka zemní (Tricholoma terreum)

Čirůvka zemní (Tricholoma terreum) Foto: Čirůvka zemní (Tricholoma terreum)Foto: ČMS

Popis: Její klobouk bývá zprvu kuželovitě až zvoncovitě sklenutý, později skoro rozprostřený, obvykle s hrbolem na středu, šířkou zpravidla nepřesahuje 8 cm, je suchý, hustě pokrytý plstnatými až vláknitými šupinkami, popelavě šedý, ve stáří šedohnědý až hnědavý. Lupeny jsou středně husté, u třeně vykrojené, někdy skoro volné, zvlněné, šedavé až bělavé s šedavým nádechem. Dužina je dosti křehká, vláknitá, bělavá či našedlá, bez výraznější vůně a chuti.

Kde roste: Na čirůvku zemní narazíme nejčastěji pod různými druhy borovic, a to nejen v lesích, ale dokonce i v městských sídlištích, kde její početné skupiny s oblibou doprovázejí výsadby borovice černé. Je to houba výlučně podzimní, dříve než v druhé polovině září se s ní nesetkáme, zato roste ještě pozdě na podzim až do zámrazu. Dobrá jedlá houba, cenná hromadným růstem po desítkách plodnic.

Recept

Čirůvky pečené na pánvi

600 g větších kloboučků čirůvek zemních, 2 lžíce sádla, 2 lžíce másla, sůl, mletý pepř, kmín

Osolené, opepřené a okmínované klobouky čirůvek po všech stranách opečeme zprudka na sádle. Hotové houby rozložíme na mísu a pokapeme rozpuštěným máslem.

Pečárka císařská (Agaricus augustus)

Pečárka císařská (Agaricus augustus) Foto: Pečárka císařská (Agaricus augustus)Foto: ČMS

Popis: Klobouk dosahuje nezřídka až 25 cm šířky, v mládí je skoro kulovitý, posléze polokulovitě sklenutý a nakonec téměř plochý, na zlatožlutém podkladu hustě pokrytý hnědými vláknitými šupinkami, otlačením trochu šafránově žloutne. Dužina na řezu někdy lehce žloutne a má výraznou příjemnou anýzovou vůní. Lupeny jsou husté, poměrně nízké, volné, dlouho šedavé s růžovým nádechem, pak čokoládově hnědé. Třeň je i více než 20 cm dlouhý a má i 3 cm v průměru, s mohutným blanitým prstenem, nad ním je bělavý nebo narůžovělý, hladký, pod ním bílý, alespoň v mládí pokrytý odstálými bílými až nahnědlými šupinami.

Kde roste: Jedna z našich největších pečárek, někdy také nazývaná pečárka vzácná nebo obrovská, roste nehojně v létě a začátkem podzimu v humózních lesích, s oblibou na sušších vyhřátých místech a na vápnitých půdách. Výborná jedlá houba, vydatná a snadno poznatelná.

Recept

Císařská omeleta se sýrem a houbami

250 g pečárek císařských, 8 vajec, trochu mléka, 3 lžíce oleje, lžíce másla, kečup, 100 g strouhaného sýra, tuk na vymazání pekáčku.

Pokrájené a osolené houby podusíme na másle. Vejce a mléko rozšleháme a osolíme. Na pánvi s rozpáleným olejem vytvoříme čtyři omelety. Podušené houby vložíme na hotové omelety, posypeme polovinou strouhaného sýra, zakápneme kečupem a svineme. Omelety položíme do tukem vymazaného pekáčku, zasypeme zbylým sýrem a krátce zapečeme ve vyhřáté troubě.

Pečárka ovčí (Agaricus arvensis)

Pečárka ovčí (Agaricus arvensis) Foto: Pečárka ovčí (Agaricus arvensis)Foto: ČMS

Popis: Klobouk je až 15 cm široký, zprvu skoro kulovitě uzavřený, poté polokulovitý až zvoncovitě sklenutý, nakonec plochý, v mládí bílý, pak nažloutlý, poraněním a zasycháním zvolna žloutne. Lupeny jsou husté, tenké, volné, dlouho bledě našedlé, pak šedorůžové, nakonec až černohnědé. Třeň je válcovitý, na bázi někdy mírně rozšířený, bělavý, na vrcholu často narůžovělý, s výrazným bělavým blanitým prstenem, otlačením zvolna žloutne. Dužina bělavá, neměnná, výrazně příjemné anýzové vůně a příjemné chuti.

Kde roste: Roste běžně v létě a na podzim ve všech lesích, hlavně v jehličnatých nebo smíšených, na humózních místech. Nejhojnější bývá ve vyhřátých smrčinách s vysokou vrstvou jehličí. Výborná jedlá houba s mnohostranným použitím.

Recept

Plněné houbové klobouky

4 větší pečárky ovčí, 100 g slaniny, sůl, drhnutý tymián, strouhaný parmazán

Klobouky hub očistíme. Odříznuté třeně nadrobno nasekáme, osmahneme na slanině, osolíme, přidáme tymián a podusíme. Směsí plníme seříznuté klobouky, zabalíme do alobalu a grilujeme nebo upečeme v troubě.

Penízovka dubová (Gymnopus dryophilus)

Penízovka dubová (Gymnopus dryophilus) Foto: Penízovka dubová (Gymnopus dryophilus)Foto: ČMS

Popis: Klobouk je zprvu zvoncovitě sklenutý, pak ploše rozložený až zcela plochý, obvykle do 6 cm široký, tenkomasý, okrově žlutý, hnědožlutý, někdy s masovým nádechem. Lupeny jsou tenké, u třeně vykrojené, bílé, pak světle krémové. Třeň je válcovitý, dosti tenký (3 až 5 mm v průměru), pružný a nelámavý, hladký, okrově žlutý až hnědožlutý. Dužina je tenká, poměrně pružná, ve třeni dosti houževnatá, s příjemnou houbovou vůní a chutí.

Kde roste: Jedna z našich nejhojnějších penízovek, roste od jara do podzimu v lesích všech typů (tedy nejen pod duby), někdy i mimo les, zpravidla v početných skupinách na tlejícím listí nebo jehličí. Je to dobrá jedlá houba, i když poněkud drobnější, konzumují se pouze klobouky. Vhodná je do směsi s jinými houbami.

Recept

Dušené houby s paprikami

8 zelených paprik, 400 g penízovek dubových 60 g cibule, lžíce oleje, 1 dl smetany, 20 g hladké mouky, sůl, plátek másla

Na oleji osmahneme nadrobno nakrájenou cibuli, přidáme očištěné, semen zbavené a na nudličky nakrájené papriky, přidáme na plátky nakrájené houby a dusíme doměkka. Zahustíme moukou rozkvedlanou ve smetaně, osolíme a provaříme a podáváme. Po odstavení zjemníme plátkem másla.

Penízovka kořenující (Xerula radicata)

Penízovka kořenující (Xerula radicata) Foto:

Popis: Tenkomasý klobouk jen zřídka bývá širší než 8 cm. Je nízce sklenutý až zcela rozprostřený, ve stáří i mělce vmáčklý. Na středu bývá naznačen hrbol, zejména u starších plodnic je povrch typicky paprsčitě vrásčitý, bývá slizký béžově hnědý, za sucha lesklý, okrově či až šedohnědý. Lupeny jsou dosti řídké a vysoké, břichaté, zúženě připojené, bílé. Třeň je značně dlouhý (běžně přes 15 cm), válcovitý, na bázi rozšířený, pod povrchem půdy opět ztenčený.

Kde roste: Tato penízovka (někdy také slizečka ocasatá) se objevuje od časného léta až do podzimu v listnatých a smíšených lesích na starých pařezech listnatých stromů, nejčastěji buků. Mnohem častěji však vytváří plodnice okolo pařezů, zdánlivě na zemi, a její protáhlé třeně vyrůstají z tlejících kořenů ukrytých hluboko v zemi. Proto ji jako jednu z mála kloboukatých hub najdeme i za velmi suchého počasí.

Penízovka kořenující (Xerula radicata) - co třeba ji zkusit s pikantním dipem Foto: Penízovka kořenující (Xerula radicata) - co třeba ji zkusit s pikantním dipemFoto: James Lindsey/Wikimedia Commons; CC BY-SA 3.0

Recept

Penízovky s pikantním dipem

Miska středních kloboučků penízovky kořenující, hrudka škvařeného sádla, špetka drceného kmínu, sůl, 2 díly bílého jogurtu, po dílu majonézy, plnotučné hořčice, ostřejšího kečupu, 2 šalotky, stroužek česneku, svazeček zelené petrželky, půl deci bílého suchého vína, moučkový cukr, mletý pepř

Kloboučky hub osolíme a okmínujeme do lupenů, opečeme po obou stranách dozlatova a odstavíme. Z jogurtu, majonézy, hořčice a kečupu a vína vymícháme chuťově vyvážený dip, přidáme na proužky nakrájenou šalotku, utřený česnek, špetku cukru, sůl a pepř. Vložíme opečené kloboučky penízovek, vše promícháme a necháme v chladu hodinku odležet. Podáváme s křupavými topinkami.

MARTA PAWLICOVÁ A ČESKÁ MYKOLOGICKÁ SPOLEČNOST

Další podzimní houby najdete ZDE:

Článek

Václavka smrková (Armillaria ostoyae) Foto:

Přehled podzimních hub: (2. část)

V lese na vás pořád ještě i v listopadu čeká oběd i večeře.

reklama