Proč vlna kouše? Lze to nějak ovlivnit?

Netradiční tkalcovna vznikla z jakéhosi vnitřního pnutí, které už nešlo přehlížet. A tak se Ivana rozhodla pro životní změnu, opustila administrativní práci a pustila se do tvůrčí činnosti. „Prvotním záměrem byla práce s vlnou. Jak se skládal k sobě střípek po střípku, vznikla netradiční tkalcovna, jejíž součástí je dnes i chráněná dílna,“ vypráví.

Tradiční zpracování

Vlnu tu zpracovávají tradičním způsobem. „Ručně ji pereme a češeme, spřádáme na kolovrátku a tkáme na tkalcovských stavech, případně ji ručně plstíme. Plstící jehlou vytváříme například vlněné figurky. Poslední dobou také čím dál více tvoříme výrobky mokrým plstěním,“ popisuje Ivana Jiřičková. Jde o tzv. techniku nunoplstění, která přináší nekonečné možnosti kombinací. „Třeba plstěné bačkůrky jsem toužila vyrábět od začátku, ale první povedené vznikly až po dvou letech,“ vzpomíná. Technikou mokrého plstění tu vznikají i tašky, polštáře, šály anebo oblečení.

Česačka i kolovrátek

Nepostradatelnými pomocníky v dílně jsou bubnová česačka, kolovrátek a tkalcovské stavy. „Na začátku jsme půl roku jenom tkali, zkoušeli jsme, jak který materiál pracuje a jaké kombinace se k sobě hodí. Stejným způsobem jsme zkoumali, co zvládneme s kolovrátkem. Výhodou je, že když získá zkušenost jeden člověk, všichni ostatní už to převezmou a naučí se vše daleko rychleji,“ těší Ivanu.

Čekáme přírůstky

Zároveň s vývojem dílny vznikla v Bošicích i zvířecí farma. Jiřičkovi chovají na vlnu hlavně různé druhy ovcí, ale i kašmírské kozy a lamy krotké. Nově jim přibyli i dva koníci. O návštěvu zvířecí farmy je zájem i mezi návštěvníky, kteří si v netradiční tkalcovně mohou vše sami vyzkoušet. „Občas mě mrzí, že dospělí k tomu mají většinou málo odvahy. Ale děti jsou úžasné, ničeho se nebojí,“ usmívá se Ivana Jiřičková a zve do Bošic na jaře. „Je to čas, kdy se stříhají ovečky. Letos v dubnu také očekáváme narození jehňátek a v květnu by se měla pravděpodobně narodit lamátka,“ láká Ivana.

O krok dál

Návštěvníci se jí nejčastěji ptají na to, čím to je, že vlna „kouše“. Nekouše samozřejmě každá vlna, ale zálěží na tom, z jakého druhu ovce je a z jak starého zvířete. Důvodem, proč vlna může kousat, je to, že povrch živočišných vláken (srsti) je pokryt odstávajícími šupinkami, které dráždí pokožku. Lidi s citlivější kůži pak vlna dráždí. To se však dá ovlivnit výběrem vlny i jejím zpracováním. Návštěvnící tkalcovny Na vlně jsou pak překvapení, kolik druhů ovčí vlny je .

A co Ivanu na práci s vlnou nejvíc baví? „To, že se s každým výrobkem posouváme o krok dál. Hodně mě naplňují i prohlídky. Nejšťastnější jsem z exkurzí malých dětí. Těší mě, když jim můžu ukázat, jak je vlna úžasná a jak vzniká. Myslím, že je dobré, aby věděly, že za každým výrobkem je kus práce a také nějaký příběh,“ uzavírá Ivana Jiřičková.

Text: anřFoto: Netradiční tkalcovna Na vlně

Mohlo by vás zajímat: