reklama

Tip na víkend: Navštivte největší sbírku masožravých špirlic v evropských botanických zahradách

Heliamphora_heterodoxa x ionasi Foto: Heliamphora_heterodoxa x ionasiFoto: Botanická zahrada Praha

Nejrozsáhlejší sbírkou špirlic mezi evropskými botanickými zahradami a největší sbírkou masožravek heliamfora v České republice se pyšní trojská botanická zahrada v Praze. Zvláště heliamfory patří k velkým vzácnostem, některé rody botanici popsali teprve po roce 2000. Poprvé v České republice můžeme na výstavě obdivovat kvetoucí rostlinu druhu Heliamphora parva. Jedná se o první květenství tohoto druhu v Česku. Tyto i další masožravky můžete vidět do neděle 13. září ve skleníku Fata Morgana.

Heliamfory v naší expozici nejsou nikde v Evropě ukazovány v takovém rozsahu jako u nás ve Fata Morganě. Tyto masožravky jsou doma na jednotlivých, nedostatečně prozkoumaných stolových horách a stále se popisují nové druhy. Proto jsme pyšní, že máme tak jedinečnou sbírku,“ říká Vlastík Rybka, kurátor tropických rostlin.

průřez špirlicí žlutou Foto:

Průřez špirlicí žlutou

Heliamfory patří k masožravkám, které mají takzvanou gravitační past. „Heliamfory lákají svou kořist na nektar pod víčkem. Jakmile hmyz vleze dovnitř na stěny pasti, zkoumá, jestli není nektaru víc. Proto jde níž a níž, až se pak nemůže přes chlupy směřující dolů dostat zpátky. Tato masožravka je zajímavá také svým elegantním „pasem“ v půlce své pasti. Je tam odtokový otvor, který ji, když do ní prší, zbavuje přebytečné vody,“ popisuje Rybka. K masožravkám s gravitační pastí patří i špirlice. Sbírka tohoto druhu masožravých rostlin v trojské botanické zahradě je největší ze všech evropských botanických zahrad.

Největší masožravky rostou až do výšky 20 metrů

Součástí výstavy jsou i masožravé láčkovky, které návštěvníci najdou v zadní části tropického skleníku. „Láčkovky mají největší pasti. Většinou rostou na horských pláních a v lesích jako liány. Největší z nich se pnou i 20 metrů do výšky a největší pasti bývají přes 30 cm, výjimečně až do půl metru velké. Největší past, kterou mohou návštěvníci výstavy vidět, patří láčkovce uťaté. Je velká zhruba 25 cm. Protože má láčkovka víčko, lidé si často myslí, že jej při chycení kořisti sklapne. To je ale omyl. Víčko chrání past před nadbytečnou vodou z častých dešťů,“ vysvětluje Rybka.

Na výstavě si návštěvníci masožravky nejen prohlédnou, ale dozví se mnoho zajímavých informací například o jejich důmyslném lapání kořisti, odkud tyto rostliny pochází a jaké nejčastější mýty o masožravkách kolují. A komu se masožravé rostliny zalíbí natolik, že by je chtěl pěstovat doma, může si některé druhy v rámci výstavy zakoupit.

(web)

Mohlo by vás zajímat:

Článek

Masožravé rostliny obvykle rostou na místech, kde je půda velmi chudá na živiny (na fotu řasnatka) Foto:

Budete jim lapat mouchy? Jak na masožravky v bytě

Masožravky je možné pěstovat i doma na okně. Co vše budete potřebovat?

Článek

reklama