Kdoule: Jak pěstovat skoro už zapomenuté ovoce a udělat kdoulový sýr

Na první pohled vypadají buď jako jablko, nebo jako hruška, ale kdoule jsou kdoule! Jde o aromatické plody kdouloně obecné, která se dnes už bohužel tak často nepěstuje jako v dobách našich předků. Za syrova jsou kdoule trochu problematické, jsou tvrdé a trpké, ale stačí je uvařit a rázem na jejich chuť změníme názor. Kdoulová marmeláda, kompot, sýr nebo koláč, to jsou dobroty! Navíc jsou zdravé.

Kdouloň obecná či podlouhlá (Cydonia oblonga) je keř nebo strom s rozložitou korunu. Kdouloň má tmavě zelené listy a ve druhé polovině května vykvétá voňavými bílými nebo narůžovělými květy.

Žluté plody čili kdoule jsou částečně ochmýřené malvice, které v závislosti na odrůdě připomínají vzhledem hrušky nebo jablka. Mají plstnatou slupku a pronikavé aroma, jejich vůně připomíná citron. Světle žlutá dužina je šťavnatá, voňavá, ale v syrovém stavu se kdoule vůbec nekonzumují, protože jsou jednak tvrdé, jednak chutnají trpce hořce a jsou špatně stravitelné. Je nutné, aby prošly tepelnou úpravou. Kdoule by se měly konzumovat oloupané.

Kdoule jsou žluté, částečně ochmýřené malvice podobající se hruškám nebo jablkům. Mají plstnatou slupku a pronikavé aroma. Zdroj: iStock

Přínos kdoulí pro zdraví

I jako přírodní lék se konzumuje vařená nebo pečená – kdoule oloupeme, odstraníme jádřinec a nakrájíme kousky, dužinu krátce povaříme ve vodě nebo upečeme v troubě doměkka, necháme vychladnout.

Kdoule jsou velmi zdravé ovoce, které má především vysoký obsah pektinů, tříslovin, silic, organických kyselin, vlákniny, vitaminů C a B, z minerálních látek obsahuje draslík, zinek, vápník, fosfor nebo mangan.
Pektiny, kterých je kdoulí mnohem více než v jablku, regulují obsah vody v těle a spolu s vlákninou na sebe vážou škodlivé látky a také je z těla vylučují ven, proto je kdoule ideální potravinou při detoxikaci a posilování imunity.
Kdoule nám také mohou pomoci při trávicích potížích, doporučují se při problémech se žaludkem i při zánětech a žaludečních vředech, proti průjmům a střevním katarům.
Prospívají při revmatismu a dně, pomáhají při depresích a stresu.
Vařené kdoule můžeme ve formě obkladu využívat pro zklidnění a hojení zanícených ran a vředů. Stejně tak se hodí i k ošetření citlivé kůže, např. kolem očí, na spáleniny, omrzliny, jizvy, či na léčení vysušené a popraskané pokožky.
Sušená jadérka jsou vynikající léčebný prostředek proti kašli a zlepšují dech. Nesmí se ale rozkousnout, protože mají intenzivní hořkou chuť.

Kdoulový elixír proti vráskám

Ingredience

2 zralé kdoule
200 ml vysoprocentního čirého alkoholu

Postup

Očištěné ovoce nakrájíme na plátky, dáme do sklenice a zalijeme alkoholem – plátky kdoule musí být ponořené. Uzavřeme a necháme 14 až 20 dnů macerovat v chladu a temnu. Občas opatrně protřepeme. Pak scedíme přes pláténko, nalijeme do lahvičky a uskladníme v ledničce.

Použití

Osvěžující elixír se používá na potírání pleti, dobře hydratuje a vyhlazuje vrásky.

Jak pěstovat kdouloň

U nás se nejvíce pěstují kdouloň s hruškovitými plody (Cydonia oblonga subsp. Pyriformis) – plody mají protáhlejší tvar a měkčí dužinu, která je chuťově méně výrazná, a kdouloň s jablkovitými plody (Cydonia oblonga subsp. Maliformis) – plody mají kulatější tvar a tužší, více aromatickou dužinu.
Kdouloň je poměrně nenáročná dřevina, nejlépe se jí daří v hluboké humózní půdě dobře zásobené živinami. Nesnáší však půdy s vysokým obsahem vápníku, trpí pak žloutnutím listů.
Kdouloni se u nás dobře daří, je však citlivá na mráz. Vybíráme pro ni polohy slunné a chráněné. V mrazových kotlinách nepřežije tuhou zimu.
Kdouloně obvykle rostou jako keře, ale štěpováním na podnož rostou jako stromy. Stromky vysazujeme nejlépe na podzim do vzdálenosti 4 až 5 metrů od sebe.
Kdouloň bujně roste po vysazení, jakmile začne plodit, růst se zpomalí. V prvních letech je tak nutné ji řezat a založit kosterní větve. Později už korunu pouze prosvětlujeme. Výhony pokud možno nezkracujeme, protože kdouloň nejvíce plodí právě na koncích výhonů.
Kořeny kdouloně jsou náchylné na namrznutí, proto k nim na podzim nahrneme zeminu nebo několikacentimetrovou vrstvu kompostu a překryjeme chvojím.
Výhodou kdouloně je, že většinou netrpí žádnými běžnými chorobami ani škůdci.

Oblíbené odrůdy kdouloní

Kdouloň Champion hruškovitého typu

V zahradách se můžeme nejčastěji setkat s jemně ochmýřenou samosprašnou odrůdou Champion. Potřebuje teplé místo chráněné před větrem. Vysazujeme ji do humózní a propustné půdy.

Kdouloň Ursynovská s plody ve tvaru jablka

Odrůda s bujnějším růstem a s výrazně aromatickými plody, dozrávajícimi do žluté barvy na konci října. Jde o samosprašný druh, vytváří tedy plody i bez oplození.

Kdy kdoule sklízet

Známkou sklizňové zralosti kdoulí je pronikavá vůně. Pro kuchyňské účely se kdoule mají sklízet od druhé poloviny září do listopadu před mrazy, v době, kdy první plody začínají padat. I v době zralosti jsou tvrdé.

Kdoule doma uchováme na chladném a dobře větraném místě nanejvýš dva měsíce. Při delším skladování se dužina zbarví dohněda. Aroma kdoulí se při skladování snadno přenáší na jiné druhy ovoce, může tak ovlivnit jejich chuť.

Známkou sklizňové zralosti kdoulí je pronikavá vůně. Pro kuchyňské účely se kdoule mají sklízet od druhé poloviny září do listopadu před mrazy Zdroj: iStock

Jak kdoule zpracovat

Pro trpkou chuť a tuhost dužniny se u nás voňavé kdoule zpracovávají výhradně na kompoty, marmelády, džemy, pasty, želé, aromatické mošty, vína, pálenky a likéry.
Dají se také zamrazit.
Vyniknou v ovocných koláčích a knedlících, vynikající jsou kdoule pečené s vlašskými ořechy a pistáciemi.
Kdoule lze dobře kombinovat s jablky, hruškami nebo bobulovým ovocem.
Rozhodně se vyplatí vyzkoušet kdoulové chutney s cibulí a rozinkami. Podobně jako jablka a hrušky si dobře rozumí s hřebíčkem a skořicí.
Často se z kdoulí připravují křížaly, které můžeme jíst jen tak, nebo je přidat do nejrůznějších pokrmů, které rázem získají velice osobitý charakter.
Protože je žlutá slupka kdoulí většinou pokryta šedavými chloupky, musí se před zpracováním v kuchyni důkladně odřít hrubou utěrkou.

Recept na proslulý kdoulový sýr

Ačkoliv kdoulový sýr nemá se sýrem téměř nic společného, skvěle se k sýrům hodí, ale i k masu a uzeninám. Tohle lahodné želé, vyrobené z voňavých plodů kdouloně obecné, znaly a milovaly už naše praprababičky.

Ingredience

2 kg kdoulí (kdoule musí být úplně zralé, nejlépe několik týdnů odleželé)
800 g cukru
šťáva a kůra ze 2 citronů

Postup

Kdoule očistíme utěrkou od chloupků, nakrájíme na kostičky, zalijeme vodou a dusíme doměkka.
Uvařené kdoule pečlivě propasírujeme přes síto, přidáme cukr a citronovou šťávu a kůru. Promícháme. Hmotu dáme do kastrolu a při mírné teplotě a za stálého míchání vaříme tzv. na kapku – lžičkou kápneme trochu rosolu na talířek, a když rychle ztuhne, máme dovařeno.
Přidat můžeme nasekané vlašské nebo lískové ořechy, mandlové lupínky, na malé kousky pokrájené sušené ovoce atd.
Na plech dáme pečicí papír, na něj rozprostřeme hmotu z kdoulí a sušíme v troubě při nízké teplotě.
Výsledkem by mělo být tužší želé, která se dá krájet jako sýr.

Pro trpkou chuť a tuhost dužniny se u nás voňavé kdoule zpracovávají výhradně na kompoty, marmelády, džemy, pasty, želé, aromatické mošty, vína, pálenky a likéry. Zdroj: iStock

Kdoule proti molům i osvěžovač vzduchu

Kdoulové aroma tak trochu připomíná vůni hrušek a jablek dohromady, prostě je nezaměnitelné. Zralé plody pronikavě voní i přes slupku, a proto se kdysi dávaly na dno do skříní a šatníků, aby provoněly prádlo. Kdoule postupně vysychají a přitom dodávají oblečení nevtíravou vůni. A navíc dokonale odpuzují šatní moly. Ale pozor – kdoule k vysychání potřebují kolem sebe vzduch, takže je nesmíme dát přímo do prádla, to by začaly hnít!

Kdouli můžeme použít taky jako přírodní osvěžovač vzduchu. Položíme ji na nábytek v místnosti nebo ji nakrájíme na tenká kolečka a volně zavěsíme jako dekoraci – spolehlivě provoní byt stejně jako aromatická svíčka.

Zdroje: bylinkovo.cz, cs.wikipedia.org, ireceptar.cz, nzip.cz