reklama

Zahradničení bez půdy? Základní pravidla, jak na to

Dýně vám bude růst i v pytli s hlínou Foto: Dýně vám bude růst i v pytli s hlínouFoto: Smart Press

Máte jen malý pěstitelský prostor, jakým je například terasa, veranda, balkon, střecha, nebo jen truhlíky za oknem? Pak ho pojďte využít.

Balkon či terasa nemusí sloužit jen pro okrasné rostliny, ale je to prostor, který vás může zásobit ovocem a zeleninou. Pojďte se podívat, co vše musíte promyslet a jak postupovat. Článek je ukázkou z knihy "Kompletní návod k vytvoření ekozahrady a rodového statku" od Jaroslava Svobody:

Nejprve si ujasněte, zda plánujete na takovém místě zahradničit trvale, nebo je to jen předehra pro pozdější pořízení kusu opravdového pozemku pro pěstování? Ať tak či onak, každé místo skýtá rozmanité možnosti a záleží jen na vaší fantazii, které z nich využijete a které se rozhodnete kvůli pracnosti či komplikovanosti nevyužít. V každém případě získáte plnohodnotý kontakt s rostlinami. A možná pochopíte i mnohem více o jejich potřebách, než kolik potřebuje vědět majitel zahrady s úrodnou půdou. S každou jednotlivou rostlinkou se můžete doslova mazlit.

Takhle lze využít volný prostor ve městě Foto: Smart PressTakhle lze využít volný prostor ve městěFoto: Smart Press

Permakultura ve městech je oblast s obrovským a doposud nevyužitými a málo prozkoumanými možnostmi. Údajně by bylo možné, aby se města kompletně samozásobila potravinami, kdyby jejich obyvatelé využili pěstitelský potenciál všech volných ploch. Eliminovala by se tím i doprava, sklady a překladiště a v podstatě by plodiny z veřejných prostranství a vlastních ploch mohly být zdarma. Obavy z rozkrádání plodin ve městě nemají opodstatnění ve chvíli, kdy jich je jednoduše všude dostatek. Problémy se znečištěním dopravou a průmyslem jsou již ekologickými alternativami vyřešené, stačilo by je ve společnosti uvést do praxe. Příklady městských designů z různých částí světa jsou k vidění například v dokumentu Globální zahradník od Billa Mollisona. Sdílím jeho údiv nad tím, proč se v odborných školách učí, že na veřejná prostranství se nemají sázet jedlé rostliny.

Článek

Jedlý trávník na sídlišti Foto: Smart Press

Návod, jak vytvořit jedlý trávník

Trávník aneb vitaminový salát k sešlapu.

Co lze pěstovat v nádobách

Jaroslav Svoboda, autor knihy Kompletní návod k vytvoření EKOZAHRADY a rodového statku Foto: Smart Press

Jaroslav Svoboda, autor knihy Kompletní návod k vytvoření EKOZAHRADY a rodového statku, Foto: Smart Press

Vše, co roste na zahradě i jinde v přírodě, může růst i v nějaké nádobě. Důkazem jsou bonsaje, miniatury lesních stromů a keřů v miskách. Pěstovat můžete téměř vše jedlé, dokonce i malé ovocné stromy, pokud jim zajistíte nějakou půdu, vláhu a hnojení. Jen by vás mělo zajímat, kolik která rostlina v květináči doroste.

Odhady bývají nepřesné, protože to hodně závisí na péči, kterou jí dáte. Obvykle platí, že bylinky a jednoletky mohou být stejně velké, jako by rostly na záhoně, stromy a keře jsou nádobou limitované výrazněji. Maximální velikost i životnost je kratší, když mám na mysli plodící záležitosti a nepočítám staleté a tvrdými podmínkami trápené bonsaje. Ty mají sice dlouhou životnost (když na ně nezapomenete) ale moc potravy vám nedají, protože i kdyby to byly plodivé druhy, nemají živiny, ze kterých by plody vytvářely. Kdyby měly živiny, už by z nich nebyly bonsaje.

 

Než začnete vybírat rosltiny, ujasněte si základní předpoklady:

Základní pravidla

1) Zjistěte, kolik slunce na pěstební plochu denně svítí (světové strany, zastínění), kolik větru tam fouká, jestli hrozí nějaké ekologické znečištění, jestli chcete ponechat či zakrýt výhledy, zmírnit hluk, zastínit okna, atd.

2) Důležitým aspektem také je, kolik času a péče můžete rostlinám poskytnout. Rostlina omezená nádobou nemá nikdy šanci být soběstačná a nezávislá na lidech, snad s výjmkou některých suchomilných skalniček a plevelů. Od toho se odvíjí intenzivnost pěstování a způsoby zavlažování.

3) Co se týká technických parametrů prostoru, zjistěte si nosnost balkónu, kvalitu a trvanlivost stávajících konstrukcí a potřebu jejich údržby. Na masivní betonovou terasu můžete klidně umístit obří nádobu s vodou nebo gigantický květináč či rovnou vyvýšený záhon. Na balkoně s lehkou konstrukcí se může i několik dobře míněných květináčů stát nadměrnou zátěží. Pro zavěšování květináčů najděte ve stropě na háky pořádnou traverzu nebo trám, rostliny těžknou, když rostou. Veškeré stojany a držáky dělejte raději pevnější, abyste neriskovali jejich kolaps.

4) Jsou-li v dosahu sousedé, bude to na ně mít nějaký kladný či záporný vliv? Budete-li popínat něčím bujnějším, předem se s nimi domluvte, jestli jim vaše popínavky mohou dříve či později dělat společnost. Až se k nim připlazí, tak se snadněji spřátelí.

Kompletní návod k vytvoření Ekozahrady Foto: Smart Press5) Rozmyslete si při rozmisťování rostlin, jak budete celý prostor uklízet a jestli se všude snadno dostanete při zalévání a jiné péči. Kde je v prostoru vaše místo? Někde možná chcete sedět, kochat se a nechat si dozrávající plody opadávat přímo na talíř. Má se tam vejít i stolek a druhá židle pro někoho dalšího?

6) Bude prostor obývat i nějaký živočich? Je tam pro něj bezpečno? Má zajištěny všechny potřeby, aby tam zůstal dobrovolně, může volně odcházet, odplouvat či odlétat, nebo potřebuje zábrany úniku?

7) Jak chcete, aby celý prostor působil, a proč to celé vlastně chcete? Co musíte změnit či doplnit, aby se naplnila vaše nejúžasnější představa?

8) Jakou cenu (finanční, energetickou, časovou) to celé bude stát a jste ochotni ji zaplatit? Máte-li jasno, naplánujte si jednotlivé kroky realizace a termíny dokončení s ohledem na roční období.

9) Udělejte to. Protože rostliny v nádobách se snadno přemisťují a přesazují, většina chyb se dá snadno a rychle napravit, pokud se něčemu nedaří. Je zábavné a efektivní spojit se s dalšími „permakulturními balkonáři“ a vyměňovat si zkušenosti, rostliny i různá technická řešení.

Tipy na pěstovatelné plodiny
Téměř všechna zelenina se dá pěstovat v truhlících. Pouze pro kořenové druhy, jako jsou mrkve, petržel a podobně, je spíš než květináč či truhlík lepší vyvýšený záhon, což bude na terase realizovatelné jednodušeji než na balkoně. Výhodné je pěstovat druhy keříčkové a pnoucí, které na malé ploše hodně plodí. Když sklidíte salát, je to jen poměrně málo z plochy, kterou zabral, zatímco rajčata, papriky a okurky žijí a plodí v prostoru, který salát nevyužije. Čilipapričky snadno rostou i v malých kontejnerech, křen může růst ve velké bedně. Fazole mohou popnout i velmi vysoké opory. Poznal jsem na svých kurzech lidi, kteří si na velkém balkoně pěstovali celoroční zásobu fazolí, dokonce přes deset různých druhů, a zbývalo jim i na rozdávání pro příbuzné. Dýně hokkaido porostou i z plastového pytle naplněného zemí s kompostem. Převislé jahody dobře využijí zavěšené truhlíky. Méně známou plodinou je popínavka ačokča, nazývaná paprikookurka – roste bujně a chutná dobře. Plodit v nádobě může i avokádo vypěstované ze semene z kupovaných plodů nebo okrasný, a přitom využitelný vavřín neboli bobkový list.

Ačokča Foto: Smart PressAčokčaFoto: Smart Press

Pokud máte i sklep na přezimování při teplotě kolem 10 °C, je snadné pěstovat choulostivé rostliny, na péči o něž běžným zahradkářům nezbývá čas, například přenášecí bylinky (stévie, lippie, aloisie, rozmarýna) nebo citrusy.

Veškeré bylinky zmíněné v bylinkové kapitole lze pěstovat v nádobách, s ohledem na jejich nároky. Potřebujete pro ně mít balkon nebo terasu orientovanou k jihu. Výhoda slunce- a suchomilných bylinek oproti jiným druhům spočívá v jejich schopnosti vydržet letní sucha s minimem vody. To jim ve výběrovém řízení pro osázení nádob dává body k dobru. Navíc vypadají velmi elegantně, kvetou, voní a mají široké využití v kuchyni i jinde v domácnosti, mít je blízko po ruce se hodí. Nejsou to však kaktusy, takže bez občasné závlahy v květináči nemají šanci. V něm totiž půda vysychá mnohem více než ve volné půdě v zahradě.

Baví vás zahradničení? Inspirujte se v naší Encyklopedii.

Z menších keřů lze celoročně pěstovat venku například zimolez kamčatský. Ovocné stromky kupujte na těch nejzakrslejších podnožích, které do zahrad vůbec nedoporučuji, ale zde mohou mít dobrý efekt. I malý stromek v nádobě začne brzy plodit. Nevýhodou je krátká životnost.

Popínavky na volné noze
Popínavé vytrvalé rostliny jsem již zmiňoval, ale ve formě vysazené v nádobách. Někdy se může i lidem nevlastnícím prostor kolem domu podařit vysadit je poblíž domu do půdy a "vytáhnout" si je až na svůj balkon nebo k oknu. To je dnes běžné s břečťanem nebo přísavníkem, méně časté například s vinou révou nebo sibiřskými minikiwi (aktinidie). Výhodou kořenů v zemi je bezúdržbovost a růstová i věková neomezenost takové rostliny. Přesazení vzrostlé popínavky v květináči může být problematické, ale ta venku má kořeny několik metrů do hloubky a vyschnutí ani potřeba přesazování jí nehrozí. Ideální je, když má poblíž vývod z okapu. Občas můžete přihnojit, třeba přímo z okna :-).

Článek

Dejte zelenině volnost Foto: Thinkstock

Chcete velkou sklizeň zeleniny? Vysejte všechny druhy dohromady

Dříve v přírodě také rostliny nerostly ve skupinkách podle druhů, ale promíchané dohromady. Zkuste se k tomu vrátit.

Kdyby se opravovala fasáda, starší popínavku lze ostříhat a ona potom zase rychle od kořenů obrazí. Jestli u domu či terasy není úrodná půda, můžete jí zasadit dále od domu na vhodné místo a dovést ji ke zdi domu naležato v příkopu v zemi, který se později zasype. Terasu porostlou popínavkami zakořeněnými v okolí je možno ponechat delší čas bez jakékoliv péče, narozdíl od zakvětináčované terasy, na které vše může uschnout za jediný horký letní den.

Ukázka je z knihy Kompletní návod k vytvoření EKOZAHRADY a rodového statku od Jaroslava Svobody, vydal Smart Press, 2009, Více informací na www.smartpress.cz.

 

 

 

reklama