Na Štěpána není pána. Druhý svátek vánoční neplatily společenské hranice a chodilo se koledovat

Kdo byl svatý Štěpán

26. prosince je 2. svátek vánoční, den. sv. Štěpána. Štěpán byl Kristovým současníkem, horlivým  kazatelem o vzkříšení Ježíše Krista a prvním, koho za víru ve Spasitele umučili. Někdy bývá označován jako Prvomučedník a  je uctíván hned po svátku Kristova narození. Židovský soud ho kolem roku 35 odsoudil k smrti ukamenováním  před před Damašskou bránou do Jeruzaléma. Podle některých zdrojů zemřel 26. prosince, kdy se dnes slaví jeho svátek.

Tradice a zvyky na 2. svátek vánoční

• Na svatého Štěpána většinou končila čeledínům a děvečkám služba. Hospodáři vypláceli chase celoroční odměnu a lidé tak dostávali peníze i naturálie – jídlo i šaty. Tento den byl jednou z mála možností, kdy chasa mohla změnit pána. Ti buď smlouvu s pánem prodloužili, nebo odešli pracovat jinam. Na odchodnou dostávali sloužící zvláštní koláč, tvořený třemi spletenými prameny do kruhu a ozdobený pentlemi a ořechy.
• Z oslav římských saturnálií se mnohde zachoval zvyk, že si sluhové a páni měnili své postavení, jinde alespoň pánové zvali sluhy ke stolu, kde s nimi mohli hodovat jako rovný s rovným.
• Veselou atmosféru druhého svátku vánočního ještě dokreslovali obecní pastýři, chodili od domu k domu, vytrubovali a žádali nějaký příspěvek. V některých krajích pastýři obcházeli sedláky, jimž pásli dobytek, a vybírali od nich jako svůj plat mouku, obilí a různé potraviny.
• Na sv. Štěpána si hospodáři nechávali v kostele požehnat hrst obili, kterou pak přimíchali do jarního osiva. Bývalo také zvykem, že při mši házeli na kněze oves jako symbolickou připomínku Štěpánova ukamenování, někdy jím házeli po sobě navzájem.
• Mnoho lidí si dávalo 26. prosince žehnat červené víno v kalichu, do něhož kladli malý kámen jako vzpomínku na Štěpánovo kamenování, a víno pak vypili pro zdraví Také sůl a vodu, které byly o Štěpánu posvěceny, užívali lidé jako léčebný prostředek.
• Svatý Štěpán je považován za patrona koní, a tak se jim v tento den věnovala velká pozornost. Koně dostávali do krmení požehnanou sůl nebo je kropili svěcenou vodou, aby je v následujícím roce ochránily před zraněním a nemocí. Někde bylo zvykem je tento den  projíždět anebo jim u kováře pouštět žilou, aby byli zdraví.

Koleda, koleda Štěpáne!

K tomuto svátku patřila neodmyslitelně svatoštěpánská koleda, obchůzka domů s přáním štěstí a zdraví. Koledníci, kteří kdysi chodil během celých Vánoc se postupně soustředili zejména na den sv. Štěpána a na Tři krále. Tak jako u většiny koled se původní obcházení dospělých změnilo na dětskou koledu s deklamováním říkanek a vybíráním jídla drobných mincí. Pro děti to bylo skvělé povyražení, například v 19. století chodívaly na koledy s hůlkou, na které byla připevněna betlémská hvězda, a s bedýnkou, ve které měly postavené malé jesličky. Pro chudé pak byla koleda příležitost, jak si obohatit jídelníček.

Nejznámější česká koleda

Koleda, koleda Štěpáne! Co to neseš ve džbáně? Nesu, nesu koledu, úpad' jsem s ní na ledu, psi se na mě sběhli, koledu mi snědli. Co mám smutný dělati?Musím jinou žebrati. Koledu mi dejte, jen se mi nesmějte! Koledu mi dali, přece se mi smáli.

Já jsem malý koledníček, přišel jsem k vám pro troníček, troníček mi dejte ,nic se mi nesmějte. Budete-li se smáti, musíte mi krejcar dáti. Však já s vozem nejedu, co mi dáte, to vezmu. Dáte-li mi kus medu, ještě lépe pojedu. Pán Bůh vám to nadělí, na zahradě, na poli, v chlévě telátka, v maštali hříbátka, pod lavicí housátka.

Já jsem malý koledníček, přišel jsem k vám pro pětníček, pětníček mi dejte, nic se mi nesmějte, však já jsem se najedl, suché řepy neberu. Co mně dáte to vezmu, třeba trochu kaše, vždyť je všechna vaše třeba starou krávu, vezmu ji na kávu, třeba zlatý tele, vezmu do kabele. Třeba malý rohlíček, mám tu na něj pytlíček, pak-li že mi nic nedáte, hlavně si mě nahněváte, otluču vám všechny hrnce, co v polici máte.

NENECHTE SI UJÍT: Dnes je den přípitků a víno má zázračnou moc. Předkové věřili, že ochrání i před uštknutím

Svatoštěpánské pranostiky a předpověď počasí

Většina pranostik spojených se Štěpánem se týká předpovědi počasí a dá se podle nich vypozorovat, jaké počasí asi bude v následujícím roce.

• Jestli na Štěpána větry uhodí, příští rok se všecko špatně urodí
• Pak-li na Štěpána větrové uhodí, příští rok víno špatně se urodí.
• Na svatého Štěpána, když vítr prudce zavěje, víno před zkázou jistou se chvěje.
• Svítí-li na koledu v noci měsíc, bude ve stodole hojně obilí.
• Svítí-li na den svatého Štěpána slunce, bude drahé ovoce.
• Když svatý Štěpán vyfouká bláto, bude pěkné jaro nato
• Na den svatého Štěpána se světí oves, hrách, ječmen a na svatého Jana Evangelistu víno.

Zdroj: Lucie Kořistová, Český lidový a církevní rok (Alena Vondrušková), pranostik.cz, vanocnikoledy.com