reklama

První máj, lásky čas: Od čarodějnic k polibku pod třešní a svatbě. Znáte všechny prvomájové tradice?

Lenka Valjentová
30. dubna 2020
První máj je spojovaný s romantikou, láskou, milováním, erotikou a plodností a v tomto duchu se odvíjejí i všechny lidové tradice, zvyky a obyčeje, které ním souvisí. Květen, měsíc lásky začíná už filipojakubskou nocí, po níž následuje žhavý prvomájový polibek pod rozkvetlým stromem. A víte, kde se u nás vzala tradice líbání? S milováním mají hodně společného také stavění májky i chodníčky lásky...
reklama

Měsíc lásky začíná užfilipojakubskou nocí, kdy se z dubna stává květen. Tahle noc je asi z celého roku nejmagičtější, vládnoují čarodějnice, které se na koštěti slétávají na svůj sabat, tajné shromáždění na pustých místech. Ochrana před nimi může být různá, dobře poslouží pověsit nad vchod domu či bytu snítkurozmarýnu nebodobromysli. Nezbytné byly ochranné ohně. Muži postavili velkou hranici, ženy ze starých hadrů vyrobily figurínu čarodějnice, kterou daly na vršek. Po setmění hranici i s čarodějnicí zapálili.

Polibek pod rozkvetlým stromem

Prvomájové líbání pod rozkvetlou třešní, jabloní či jiným stromem je krásně romantický zvyk, který se určitě vyplatí udržovat a dodržovat. Tahle doslova zázračná pusa ženám slibuje celoroční krásu, zdraví, lásku a zamilovanému páru zajišťuje plodnost.

Kde se vzala líbací tradice

Líbací tradice ale není nijak stará, jelikož ještě v 19. století nebylo možné, aby si zamilovaní projevovali svou náklonnost polibkem na veřejnosti. Polibek byl považován za velmi intimní projev lásky. Pusy pod rozkvetlým stromem nejspíš přišly až s úspěchem Máje Karla Hynka Máchy. Ale ani kdo je singl, nemusí smutnit, vždyť první máj se dá užít, i když se zrovna nemáte ským líbat. A ještě jeden dobrý tip: kdo touží být mladší, přitažlivější a svěžejší, měl by se 1. května vykoupat nahý v tekoucí vodě, tedy v řece nebo v potoce.

Čím vyšší obecní máj, tím lepší

Už ve středověku stávaly od rána na návsích i náměstích máje – nazdobené kmeny vysokých stromů. A čím vyšší, tím lepší. Původně představovaly strážce, kteří chránili vesnici či město před démony a zlými duchy, ovšem byly i symbolem lásky a milování. Na venkově se tenhle májový rituál drží dodnes. Kmen smrku, jedle nebo borovice místní zdatní muži dohladka oloupou nebo do kůry vyřežou ornamenty, většinou spirály. Vršek stromu pak dívky a ženy ozdobí věncem ze zelených větviček (symbol panenství dívek v obci), fábory, stuhami a pentlemi, někde nechybí lahvičky s pálenkou.

Máj se musí dobře hlídat

Postavit a pevně zakotvit vysokou máj, aby pevně držela a nespadla,je fuška, ale silní a šikovní muži si umí poradit. Oblíbenou kratochvílí svobodných mládenců je snaha pokácet, nebo dokonce odcizit máje v sousedních vsích, a získat tak pro sebe symbolické panenství děvčat. Kácení a nedej bože uloupení máje provázejí bitky a šarvátky, mnohdy i velmi krvavé. Dodnes je šílenou potupou, když mladí muži svou máj nedokážou před přespolními uhlídat.

Májka jako vyznání lásky i příslib manželství

Kromě obecních vztyčovali svobodní chlapci své osobní malé májky – většinou pentlemi ozdobené mladé napučené břízky – před okny dívky, které chtěli vyjádřit svou náklonnost a okouzlit ji. Když se děvče hodně líbilo, nápadníci se ve stavění májek u jejího domu předháněli a vzájemně si je ničili. A chudák holka na vdávání, které májku pod okny nikdo nepostavil, ta byla terčem posměchu. Ve středověku dokonce znamenala májka postavená pod okny soudem závazný příslib manželství.

Májkanejen pro panny

Kdysi ale měla na postavení májky nárok jen dívka počestná, naopak znamením hanby byl věchet naražený na hůl nebo prázdná bečka, které symbolizovaly, že dívka už není panna. V jiných vesnicích stavěl chlapec májku pod oknem té, s níž se už "něco měl". A pokud to rodiče dosud nevěděli, asi to pak byl pěkný mazec...

Chodníčky lásky řeknou,kdo s kým chodí

Další romantickou tradicí jsou v některých krajích chodníčky lásky. Co to obnáší? Cesty a cestičky, které spojovaly chalupy, kde mladí milenci s rodiči bydleli, ještě před rozbřeskem zamilované dvojice vysypávaly pilinami, pískem nebo vápnem, aby tak daly všem ve vsi najevo, že se milují. Na prvního máje se tak všichni ve vesnici dozvědí, kdo ským chodí.Pokud však mělpár problémy a jeden z partnerů se dopouštěl nevěry, mohl kdokoliv, kdo o tom věděl, vysypat cestičku z domu za milenkou. O nevěře pak rázem věděla celá vesnice.

ANO pro svatbu v květnu

I když je květen měsícem lásky a jeho první den vítáme žhavými polibky, svatbám se naši předci obloukem vyhýbali. K májovým svatbám se totiž váže pořekadlo: Svatba v máji, do roka máry. Proč? Protože kdysi se předpokládalo, že žena hned po svatbě přijde do jiného stavu a dítě by tak přivedla na svět v únoru. A koncemkrutého zimního období, kdy už docházely zásoby potravin, mnohdy neměla ani matka, ani dítě velkou naději na přežití. To je ale hodně dávná historie, takže dnes májovým svatbám snad už nic nebrání!

Mohlo by vás taky zajímat:

Sílejte článek
Zobrazit komentáře ke článku
reklama