reklama

Velký pátek a Bílá sobota. Velikonoce jsou pro křesťany největším svátkem v roce

klára beščecová
10. dubna 2020
Pro křesťanský svět je Velký pátek dnem, kdy byl ukřižován Ježíš Kristus. Je proto považován za den smutku a nejtišší den v roce. Kromě nezbytných povinností lidé nesměli pracovat, aby se takzvaně nehýbalo zemí. Bílá sobota byla posledním dnem půstu a nesla se ve znamení příprav na Kristovo zmrtvýchvstání. Důležitou roli hrál v sobotu oheň a jeho svěcení.
reklama

Pro křesťanský svět je Velký pátek dnem, kdy byl ukřižován Ježíš Kristus. Je proto považován za den smutku, modliteb a klidu, říkalo se, že je to nejtišší v roce. Konaly se pouze bohoslužby slova (četly se pašije), nehrály varhany, nezvonily zvony. V kostelech se květinami a svíčkami zdobil jen boží hrob, někdy se do něj ukládal kříž a věřící tu drželi stráž.

Na Velký pátek se nesmí pracovat

Na Velký pátek drželi lid přísný půst, málo a tiše mluvili, snažili se nedělat hluk a kromě nezbytných povinností se nesmělo pracovat, aby se takzvaně nehýbalo zemí. Ovšem nebylo tomu tak všude, někde naopak muži čistili chlévy a hnůj vyváželi na pole, aby zajistili bohatou úrodu a ženy šily prádlo, protože věřily, že kdo má v šatech pár stehů ušitých velkopátečními nitěmi, bude chráněný před nebezpečím, hlavně uhranutími utopením.

Léčivá síla tekoucí vody

Před východem slunce jako první z rodiny vstala hospodyně a v zahradě se pomodlila, aby se hospodářství dobře dařilo. Ráno lidé vyrazili k potoku nebo řece, aby se omyli tekoucí vodou, anebo se aspoň snažili ponořit do kádě s vodou. Největší léčivou sílu ale měla voda proudící, zaručené účinná byla voda vyvěrajícíz lesních pramenůneboproteklá mlýnským náhonem. Vodana Velkýpátekdokázala vyléčit choroby očí a kůže, nosila krásu a svěžest. A protože co bylo dobré pro lidi, bylo dobré i pro zvířata, na Velký pátek se vodou z potoka pro zdraví koupali i koně. Vodou, ale tentokrát svěcenou, musel hospodář vykropit chlévy i stavení, aby nepřišlo neštěstí. Na Volyňsku se prý chlapci potápěli a snažili se ústy vylovit z vody kamínek. Ten pak hodili levou rukou za hlavu, což je mělo ochránit před bolením zubů.

Velký pátek apoklady

Na Velký pátek se prý otevírají skály azemě a vydávají poklady, které označuje světýlko nebo kvetoucí či zářící kapradí, nebo v otvoru ve skále vycházející záře. Podle pověstí se v tento den otevírá i památná hora Blaník s ukrytými rytíři.

Uvařte si tradiční velkopáteční pokrmy

Lidé vyjadřovali smutek nad smrtí Ježíše Krista a káli se. I proto drželi přísný půst, kdy se nevařilo, nejedlo se maso. Podávala se například baba s hrozinkami, kyselá polévka se zelím nebo ušelo – omáčka z krupice, jejíž recept se liší kraj od kraje.

Staročeské ušelo

Ingredience

  1. 100 g másla
  2. 100 g cukru
  3. 80 g pšeničné krupice
  4. 6 žloutků
  5. špetka soli
  6. 1 žička skořice
  7. povidla

Postup

Neprve na másle při velmi mírné teplotě osmažíme krupici,opatrně přilijeme mléko a za stálého míchání vaříme do zhoustnutí. Do kaše přidáme cukr a sůl, když je cukr rozpuštěný, přidáme žloutky adobře a rychle rozmícháme. Zakryjeme utěrkou a necháme asi20 minut dojít. Kaši rozdělíme do dvou misek,každou ozdobíme lžičkou povidel a posypeme skořicí, můžeme přidat ještěplátky jablka nebo jiného ovoce.

Bílá sobota: vzkříšení Krista

Odkud pochází název Bílé soboty, to se můžeme dnes jenom dohadovat. Zřejmě byl odvozen od bílých rouch katechumenů, kteří se po dobu půstu připravovali na křest. Byl to poslední den půstu a nesl se ve znamení příprav na Kristovo zmrtvýchvstání. Kostelní zvony se znovu rozezněly a smělo se zpívat. Důležitou roli hrál oheň. Svěcení ohně zavedla církev už v 8. století, obřad zahajoval slavnost vzkříšení. O půlnoci se koná slavnostní mše vzkříšení Krista.

Svěcení ohně a paškál

Mše připomínající vzkříšení Ježíše Krista začíná slavnostním svěcením ohně, vykřesaného z kamene a rozdělaného před kostelem. Od tohoto posvěceného ohně, kterému se říkalo Jidášův oheň nebo pálení Jidáše, se zapálila velká svíce, zvaná paškál, která se pak opatrně donesla do kostela a lidé si od ní pak zapalovali své svíčky, aby si svěcený oheň donesli domů. V mnoha domácnostech lidé na Bílou sobotu nechali oheň vyhasnout a z posvěceného ohně si brali uhlíky či polínka, a těmi pak doma opět zažehli nový oheň. Z ohořelých dřívek se dělali tzv. Jidášovy křížky, které hospodáři zapichovali do pole, aby bylo úrodné. Sloužily také jako ochrana před bouřkami, kroupami povodněmi, oharky se dávaly do základů nových stavení, zastrčené za trámem měly chránit dům před ohněm. Popelem z ohně lidé sypali louky, aby na nich bylo vždy hodně trávy pro dobytek.

Bílá sobota v lidových tradicích

  1. Hospodyně musely mít na Bílou sobotu nová košťata, kterými pak vymetly celé stavení, aby zůstala čistá po celý rok a nedržel se v nich hmyz a další havěť.
  2. Na Bydžovsku se mladá děvčata myla ranní rosou, aby byla pěkná a bez pih.
  3. Muži pletli pomlázky, ženy pekly beránky a mazance, barvily a zdobily vajíčka.
  4. Odpoledne bývalo někde zvykem honit Jidáše – chlapce převlečeného do kostýmu. Průvod obešel celou vesnici a nakonec se kostým Jidáše spálil.
  5. Na mnoha místech lidé třásli ovocnými stromy, aby je tak probudili ze zimního spánku.

Mohlo by vás zajímat:

Sílejte článek
Zobrazit komentáře ke článku
reklama