reklama

Dnes je Velikonoční neděle neboli Boží hod velikonoční. Pečou se mazance, pletou pomlázky a hlavně se hoduje

redakce
27. března 2016
Dnes je Velikonoční neděle neboli Boží hod velikonoční, Zmrtvýchvstání Páně. Po Kristově vzkříšení zase zazní zvony a zvonky, které se vrátily z Říma. Název svátků Velikonoce je odvozen od „velké noci“ ze soboty na neděli, kdy Ježíš Kristus vstal z mrtvých. Končí období vážnosti a začíná čas radosti a oslav nového života. Prozradíme, jaké lidové tradice a zvyky se o Velikonoční neděli dodržovaly.
reklama

Vzkříšení Ježíše Krista je pro křesťany centrálním bodem jejich víry – smrt není konec, ale začátek nového života. To se projevuje již na ranní mši, kde hoří o Bílé sobotě zapálený paškál, zpívají se velikonoční žalmy. Na rannímši měli věřící přijít v něčem novém, to aby projevili radost nad novým životem.

Lidé si nechávali posvětit přinesené jídlo, například pečeného beránka, vejce či víno. Tento zvyk se dodržuje dodnes - čím dále na východ, tím bohatší tradice svěcení pokrmů, tím objemnější obřadní koláč a košíky s uzenou šunkou i klobásami. Lidé posvěcené jídlo pak sami snědli, někde už po mši, nebo ho dostalo hospodářství, aby se mu dobře dařilo, aby byla voda, rodily stromy i pole a zvířata byla zdravá. Tradice velí, že kus posvěceného pokrmu měl dostat i každý host v domě.

Velikonoční mazanec

Bylo nepsaným pravidlem, že v neděli se nesmí nezametat, nestlat, nevynášet hnůj z chlévů, nemýt nádobí, nešít, nečistit boty. Muži pletli pomlázky, ženy pekly beránky a mazance.Ten patří mezi nejstarší obřadní pečivo u nás, i když dříve se dělal podle receptu, který obsahoval sýr a vejce. Tvar bochánku má záměrně, aby připomínal chléb, boží dar. Dnes už se to vidí málokdy, ale dřív každý mazanec musel být naříznutý křížem, aby připomínal umučení Kristovo. „Dáte-li kus mazance, dostanete mládence,“ říká jedno staré pořekadlo, a tak není divu, že tímto pečivem mladé dívky vítaly návštevníky ve stavení.

Pilo se a hodovalo

Tradičním jídlem na Velikonoce je nádivka, někde nazývaná sekanice či hlavička. Ten jediný pravý recept nenajdete, protože nádivka se dělala kraj od kraje jinak. Někde s krupicí, jinde s klobásou, a tak záleží jen na vás, co vám bude chutnat. Typická je ovšem kombinace masa, s vejci nebo s pečivem, a také s kopřivami, libečkem i dalšími zelenými bylinkami.

A protože nutnost postit se už je minulostí, na slavnostním nedělním stole se objevuje mnoho jídla – maso, mléko, vejce, které v době postní lidé jíst nemohli. Kromě jehněčího masa se na sváteční velikonoční stůl podávalo také kůzlečí nebo telecí. Požívání masa a masitých pokrmů na Boží hod velikonoční se ovšem různí. O tom, co se na stole nakonec objevilo, rozhodovaly místní zvyklosti a možnosti rodiny.

Lidé se vesele bavili

Protože Ježíš Kristus vstal z hrobu, přicházelo jaro a skončila doba postní, byl prostor pro radost a zábavu. Dobrovolní herci inscenovali různá divadelní představení na motivy života Kristova, pořádaly se tancovačky a lidé se bavili a pili. Zábavy začínalyjiž při východu slunce. Objeví-li se slunce na čistém nebi, věští to pěkné léto a bohatou úrodu. Říkalo se také, že slunce tančí radostí nad vzkříšením Páně.

Jak udržetrodinu pohromadě

Lidé si předávalimalé dárky, aby někoho „beránek nepokakal“.Aby rodina vydržela společně i v dalším roce a nerozhádala se, rozdělila si jedno vajíčko uvařené už na Velký pátek se žlutým vrbovým a jasanovým proutkem a to společně snědla. Když pak někdo zabloudil, měl si vzpomenout s kým na Velikonoce jedlvajíčko a pak k němu snadno našel cestu.

Velikonoční uzel

V tento den dávala dívka svému vyvolenému jako koledu ,,uzel“.Byl to bílý, pěkně vyšívaný šátek, naplněný barevnými vejci, kterých bývala kopa a přidával se k nim mazanec a obřadní pečivo. Někdy dívka dávala do uzlu i tzv. rejsky - vejce rýsovaná, nebo straky, což byla vejce malovaná voskem a pak namáčená v barvě. Do uzle se také dávaly tzv. párky, což byla dvě barevná vajíčka k sobě spojená stužkou. Ta si chlapci schovávali na památku.

Mohlo by vás zajímat:

Sílejte článek
Zobrazit komentáře ke článku
reklama