Vánoce

4. prosince 2019 08:00

Simona Sedláčková

Retro dopis pro Ježíška. Co si dřív přáli maminky, tatínkové i děti?

Milý Ježíšku… Těmito slovy začínají svůj dopis pro Ježíška děti dnes, ale úplně stejně jsme ho oslovovali i my, dnešní dávno dospělí. Jen ta přání byla asi úplně jiná! Pamatujete ještě, co jste si kdysi, skoro na konci minulého století přáli vy? Jeden takový dopis mohl vypadat třeba takhle… A že se nám v něm maličko promíchala 70. a 80. léta? To možná ano, ale jsou to jen vzpomínky a ty bývají málokdy přesné, ne?

Milý Ježíšku,

hlavně nám prosím přines vánoční stromeček. Na ten se každý rok moc těším a nejraději na něm mám hodně barevné ozdoby. Nejlepší jsou ty ve tvaru zvířátek a figurek, ale hodně ráda mám i ozdoby sdírou. Víš, které myslím? Takové promáčknuté dovnitř. Ty se mi moc líbí… A nezapomeň na ptáčky socáskem ze štětinek!

Řetězy si dám na stromek sama. Každý rok je lepíme vdružině znastříhaných barevných papírů nebo z krepáku.

Milý Ježíšku, nám přines vánoční stromeček větší, ale nezapomeň na babičku. Ta prý veliký nechce, když je celé Vánoce snámi, ale aspoň malinký!

Taky bych chtěla čokoládovou kolekci jako každý rok. Ale raději tu splněnou čokoládou, skrémem. Figurky jenom zčokolády mi moc nechutnají, ale táta je stejně všechny sní za nás. Tak můžeš přinést obě.

A pod stromečkem mám ráda jesličky, takové ty vystřihovací zpapíru. Vždycky si je sama vystříhám, nalepím na čtvrtku a zapíchám do krabice smechem. Tak mě to naučila babička. Ale jestli už budou jesličky pod stromečkem hotové, třeba ty zminulého roku, tak to nevadí. Já si snimi ráda hraju. Pořád přestavuju figurky.

Vánoční cukroví si smamkou a babičkou upečeme samy. Já mám nejraději vanilkové rohlíčky a pracny, na které máme bezva formičky. A ségra miluje linecká kolečka. Ale pečeme mnohem víc druhů, většinou podle maminčiny oblíbené kuchařky a všechno cukroví tak báječně voní vanilkou a skořicí...Dám ti zase na talířek na stůl, abys mohl cukroví ochutnat, až nám poneseš stromeček a dárky.

Milý Ježíšku, teď tě poprosím o dárky. Byla jsem celý rok hodná, ale to ty určitě víš, tak bych si moc přála nové lyže a skibob. Nebo aspoň nové boby, protože ty staré jsme minulý rok rozlámaly, když jsme sjížděly se ségrou zkopce přes boule. Pojedeme po Vánocích na hory a nerada bych jezdila na saních.

Taky bych si moc přála dřeváky. Nejvíc bych chtěla dřeváky na přezouvání ve škole, protože vnich chodí skoro všechny holky, a i dřeváky na ven. Ty má jenom Vendula, ale já bych je taky moc chtěla.

A ještě bych potřebovala nové pastelky, voskovky i vodovky, a hlavně barevnou propisku. Ta je asi nejdůležitější! Pastelky bych si moc přála vkovové krabičce.

A abych nezapomněla, hodně bych potřebovala kolečkové brusle a céčka. Oboje mají skoro všechny děti ze třídy, a tak se Ježíšku nediv.

A teď dárky pro ségru Káju, protože ona ještě psát moc neumí. Chtěla by hlavně panenku miminko. Ona by si přála velké miminko, co je stejně veliké jako miminko doopravdické, ale určitě se jí bude líbit i chodička. Tu bych si vlastně přála i já.

A pro panenku ještě postýlku a kočárek. Kočárek by byl nejlepší sokýnky, ale může být i jiný.

Pro malého bratrance Péťu bych chtěla nějaké hračky pro mimina, a hlavně Tatru na písek. Ta se líbí všem klukům a vlastně i nám holkám, protože se dá vytlačit do kopce, pak sednout na korbu a sjet na ní kopec dolů.

Pro maminku bych chtěla nějakou voňavku a taky novou remosku. Ráda vní peče a ta stará už ji dlouho nějak zlobí.

Pro tatínka nějakou vůni a nový strojek na holení. Pokaždé se při holení řízne, a tak doufám, že snovým se mu to tak stávat nebude.

Pro babičku bych si přála takové ty měkké natáčky. Spí vnich skoro každou noc, tak aby ji ráno nebolela hlava. A taky láhev na sifon, aby nemusela nosit těžké láhve zobchodu a limonádu si udělala sama doma.

Milý Ježíšku, moc ti děkuji, že nám přineseš dárky a nezapomeň ochutnat to cukroví! A po Vánocích se zastav pro balicí papír od dárků, víš, že ho babička každý rok pečlivě skládá.

Text: Simona Sedláčková


Přečtěte si také