reklama

Jak se bydlelo za první republiky? Stavěly se vily, přitom byl nedostatek postelí

Matouš Hartman
25. dubna 2020
Od zdobné secese jsme se dostali ke strohému funkcionalismu. České bydlení udělalo po roce 1918 velký krok dopředu. Jak se tedy bydlelo za první republiky, po vzniku Československa?
reklama

První republika položila základy našemu současnému bydlení. Po válce bylo potřeba zjednodušit interiéry, udělat je praktičtějšími a také snížit náklady na výrobu nábytku. Střední třída rostla a chtěla hezky bydlet.

Méně bude vždycky více

Zpočátku se prosadilo art deco, styl, který vycházel zdoznívající secese a méně rozšířeného kubismu. Brzy ho ale nahradil funkcionalismus, znějž čerpáme dodnes. Česká forma art deca se navíc prosadila spíše vreprezentativních a komerčních budovách, bydlení šlo jinou cestou.

Během pár let architekti a designéři zavrhli kudrlinky secese a začali se soustředit na jednoduchost, účelnost a rovné, jen občas zaoblené linie. To ale neznamená, že by minulost nepřetrvala. Zvláště méně progresivní podniky navazovaly na oblíbené vzory nábytku ještě zdob monarchie.

Účelnost nade vše

Zdobnost ale pomalu mizela a včeských domácnostech se tehdy usídlilo linoleum nebo skládací nábytek. Zároveň se drahá dřeva nahrazovala dýhou. Pořídit si bydlení už nemělo být tak nákladné a ani ne tak honosné. Ztruhlářských dílen se výroba nábytku přesouvala do podniků, kde pracovaly stroje. Prohloubil se tak fenomén, který zůstal vnašich domovech dodnes: sériová produkce.

Ustálilo se rozložení bytů, jak ho známe dnes. Základem byly obývací pokoj, ložnice a menší kuchyň skoupelnou. Koncern Baťa tehdy dokonce začal vyvíjet bydlení pro své zaměstnance. Vznikly plány na kolektivní dům, kde lidé měli sdílet prádelnu i jídelnu. Zároveň se stavěly známé řadové domky, účelné, se zahrádkou a malými místnostmi bez zbytečných dekorací. Pro mnohé lidi byl takový dům snem. Zvláště na venkově se žilo vjedné nebo dvou místnostech, a dokonce ne všichni Češi a Slováci měli vlastní postel.

Velké rozdíly

O to výraznější je kontrast mezi světem movitých a chudých. Dnes obdivujeme nádherné funkcionalistické vily, brněnská Tugendhat je dokonce zapsaná na seznamu světového dědictví UNESCO. pražská Winternitzova vila od Adolfa Loose je skromnější, ale i tak plná prvorepublikového luxusu.Jenže život řadových Čechů a Slováků takhle nevypadal. Společenské rozdíly jsou patrné i ve filmech pro pamětníky, kde vidíme postavy továrníků stejně jako chudých děvčat zvenkova.

Za první republiky se udržel i zvyk držet si služebnou, který bychom vsoučasnosti považovali téměř za směšný. Služkám se stavěly malé pokojíčky, nalezli byste je vdomech i bytech. Dnes tyhle komůrky slouží jako skladiště nebo nouzové ložnice pro hosty. Zaměstnávat služebnou na vaření a úklid bylo za první republiky standardem vbohatších rodinách a tenhle jev, který republika podědila zminulých dob, definitivně vymizel až po druhé světové válce.

Vybavení domácností také nepatřilo knejlacinějším produktům na trhu. Ačkoli se výrazně rozvíjela tovární výroba, pořád to nestačilo a za vysavač jste koncem dvacátých let dali celý svůj měsíční plat.

Sledujte živě velký speciál 100 let republiky už 28. října 2018 nawww.iprima.cz/100let

Sílejte článek
Zobrazit komentáře ke článku
reklama