reklama

Jak se naši předci chránili před bouřkou? Pomoct měli pavouci, chleba i sekyra

Lenka Valjentová
6. června 2020
Bouřky patří k jaru a létu, s tím nic neuděláme. Dříve lidé věřili, že blesk a hrom vyjadřují boží hněv, a i když dnes víme, že bouřka je přírodní jev a že je lepší hromosvod na střeše než chleba na stole, přesto není na škodu si některé dávné lidové tradice, pověry, rituály a protibouřková opatření připomenout.
reklama

Bouřku přivolá rozrazil rezekvítek

V lidových pověrách tuto moc přivolat hromy a blesky něžná kytička s modrými kvítky zvaná bouřka, která roste od jara do podzimu, a když ji někdo utrhne, brzy přijde boží dopuštění. Rozrazil rezekvítek(Veronica chamaedrys) je nejznámější a nejčastější z rozrazilů, roste hojně na zahradě, na louce, na mezích, na pasekách a v křovinách.

Co z toho pro nás plyne:

  • Když chceme přivolat bouřku, natrháme si rozrazil rezekvítek a hned ho využijeme jako léčivou bylinu, protože je skvělý na průdušky (záněty, katary), astma, snižuje hladinu cholesterolu vkrvi a léčí i pokožku, má močopudné účinky a zlepšuje zažívání
  • Když se bouřky bojíme, tak se téhle kytičce obloukem vyhýbáme a děláme, že bouřkově modré kvítky nevidíme.

Hromničky ochrání dům před hromy a blesky

Naši předkové věřili, že bouřka je vyjádřením božího hněvu. Když sjede blesk z oblohy a do někoho uhodí, tak se jedná o ztělesnění božího trestu. A stejné je to s místem, do kterého blesk uhodí. Aby od sebe lidé odvrátili nebezpečí, zapalovali svíce, tzv. hromničky, a v modlitbách si vyprošovali ochranu před ničivou silou blesků.Mnohde dávali lidé hromničky během bouřek zapálené do oken, aby tak dali najevo kolemjdoucím, že v domě někdo je a poskytne jim úkryt.

Na jarní a letní bouřky se ale musí myslet už s předstihem, protože hromničky se žehnají na Hromnice, což je 2. února. To shrnuje jedna z lidových moudrostí: Kde se na Hromnice světí hromničky a jimi se za bouřky svítí, tam blesk a hrom neuškodí. Je fakt, že i dnes se hodí mít před bouřkou připravené svíčky a sirky, pro případ, že vypnou proud.

Pověry, rituály a dalšíprotibouřková opatření

Existuje mnoho rituálů, které se dělaly (a dělají) při bouřce:

  • Tak třeba když bylabouřka, stačilo dát na stůl vedle rozsvícené hromničky chléb, boží dar, zabalený do bílého lněného ubrousku; někde se přidával ke chlebu ještě med, jinde sůl. Nebezpečí tak bylo zažehnáno.
  • A když zrovna nemáme doma chleba, obrátíme stůl vzhůru nohama a do našeho domu neuhodí blesk.
  • Můžeme také zkusit do dveří zatnout sekerku nebo zabodnout velký nůž tím směrem, odkud bouřka přichází, a ona se otočí.
  • Dům i nás před bouřkou ochrání pavouk křižák, ale musí být s námi v místnosti. Tomu se prý hromy a blesky raději vyhnou
  • Prastarým protibouřkovým opatřením je také koště, které musíme postavit ven přede dveře.
  • Je hlášeno krupobití? I proti krupobití měli předkové zaručený plán: první devět krup rychle sebrat a hodit do kamen. Krupobití odvrátíme předpovědi počasí navzdory.

Hromové kameny a třísky = talismany pro štěstí

Doma bychom měli mít talismany, která mají chránit lidi, domy i zvířata před bouřkou. Jde o tzv. hromové kameny nebo hromové třísky.

Hromový kámenpři bouřce spadne z nebe spolu s bleskem. Čím je blesk mohutnější, tím je větší i hromový kámen a tím hlouběji se zarývá do země. Menší se objeví za devět hodin, další za devět dní, jiný za devět měsíců a ten největší za devět let. Takže je potřeba důsledně sledovat blesky a po bouřce jít hledat na místech jejich dopadu kámen buď na povrchu, nebo pod kořeny bleskem roztrhaného stromu.

A když už tam budeme, určitěnesmíme zapomenout vzít z bleskem ohořelého stromu hromovou třísku. Ta sice nemá tak široké možnosti využití jako kámen, ale i tak je to super věc proti bouřce. Kdo měl hromový kámen či třísku při sobě, bylchráněný proti zasažení bleskem. Ochrana se vztahovala také na dům, dokonce i na celé příbuzenstvo.

Kromě toho také tyhle talismany přinášely štěstí a zdraví. Hromový kámen se dával dětem do kolébky, protože léčil psotník, křeče, kašel, záchvat a kýlu. Věřilo se, že ženám usnadňuje porod, dával se jim do dlaně a šestinedělkám do postele. Pomáhal také při chorobách dýchacích cest, revmatismu a bolestech zad a hlavy. Mít při sobě hromový kámen nebo třísku se tedy rozhodně vyplatí!

Hromy a blesky probouzejí vášeň

Traduje se, že nejvíce dětí je počatých při žhavých letních bouřkách. Vypadá to, že blesky a hromy vyvolávají v milencích touhu a zvláště ženy a dívky jsou prý divočejší a vášnivější než obvykle. Možná je to proto, že když se venku všichni čerti žení mají větší potřebu se tulit v bezpečné náruči svých mužů. Možná není od věci při první bouřce prubnout, jestli to opravdu funguje...

Bouřka v lidových pranostikách

K bouřkám se vážou také mnohé lidové pranostiky, kterými naši předkové předpovídali počasí. Například:

  • Kolik mlh v březnu, tolik bouří v červnu. Bouřky před sv. Jiřím (24. dubna) věští rok studený, po sv. Jiří teplý.
  • Jak dlouho před sv. Jiřím bouří, tak dlouho po něm bude ještě zima.
  • Bouřky v dubnu zvěstují mokré léto.
  • V dubnu hrom– nebojí se mrazu strom.
  • Často-li se v červnu hrom ozývá, kalné léto potom přicházívá.
  • Na Markétu obyčejně těžké bouřky přicházejí.
  • Když v srpnu moc hřímá, bude na sníh bohatá zima.
  • Jsou-li pozdě na podzim bouřky, nebudou brzy mrazy.
  • Když po bouřce nebo po dešti nenastalo občerstvující chladno, další déšť se očekává.

10 současných pravidel, jak přežít bouřku ve zdraví

  1. Při pobytu ve volné přírodě platí: neutíkat a neschovávat se pod stromem, protože v obou případech by vás mohl blesk zasáhnout. Překvapí-li nás bouřka na rozlehlé holé pláni, je nejlépe přečkat ji v podřepu s nohama u sebe.
  2. Přepadne-li nás bouřka venku, optimální je co nejrychleji vyhledat spolehlivý úkryt. Obzvláště nebezpečný je pobyt ve volné přírodě na horách a na otevřených a vyvýšených místech.
  3. Nebezpečné je i koupání či plavba v loďce. Vyhněme se raději i telefonování či práci s elektrickými a plynovými spotřebiči. A přestože za bouřky duje příznivý vítr, není vhodné ani pouštění draků…
  4. Nemáme-li možnost se ukrýt v budově, nezůstáváme na kopcích a holých pláních, neschováváváme se pod osamělými stromy či pod převisy nízkých skal. Naopak husté lesy a háje, úzká údolí, úpatí vysokých skalních stěn, jeskyně nebo městské ulice lze považovat za poměrně bezpečná místa.
  5. Pokud nás zastihne bouřka vautě, nemusíme se blesku příliš obávat. Jestliže necháme okna i dveře zavřené, poskytne nám spolehlivou ochranu.
  6. Bezpečný úkryt před bleskem poskytují budovy, zejména velké objekty s ocelovou nebo železobetonovou konstrukcí a obecně veškeré stavby dobře chráněné hromosvodem, popřípadě i velké prostorné budovy bez hromosvodu.
  7. Za bouřky se uvnitř budov zdržujeme raději na suchém místě a dále od vodovodu, kamen, elektrospotřebičů, zásuvek.
  8. Nezapomeneme zavřít okna a vypnout televizor a všechny další přístroje, jejichž součástí je obrazovka. Během bouřky pozor na vodu a všechny látky, které snadno vedou proud.
  9. Když přece jen dojde k nehodě, první pomoc při úrazech bleskem je stejná jako při ostatních úrazech způsobených elektrickým proudem a při popáleninách.
  10. Není vhodné pobývat během bouřky v malých staveních bez hromosvodu, třeba vkůlně nebo zahradní chatce. Příliš bezpečí neskýtají ani velká stavení s porušenou statikou (např. zpustlé polorozpadlé kostely), kde v případě úderu blesku hrozí další narušení zdiva a zřícení.

Mohlo by vás ještě zajímat:

Sílejte článek
Zobrazit komentáře ke článku
reklama