reklama

návrat zpět

Vyhledávání

Co hledáte?
Smazat

reklama

Kde se vzaly Vánoce aneb Jak vánoční svátky slavili naši předkové

Lenka Odstrčilová , Vydáno: 23.12.2020
Kde se vzaly Vánoce aneb Jak vánoční svátky slavili naši předkové
Autor: archiv Muzea v přírodě Vysočina (skanzen Veselý kopec) Kde se vzaly Vánoce aneb Jak vánoční svátky slavili naši předkové
Vánoce jsou nejdůležitější svátky roku, kdy si užíváme rodinnou pohodu a slavnostní láskyplnou atmosféru. Je to jeden z mála svátků, kdy bezpodmínečně lpíme na řadě tradic a zvyků. Vánoce jsou jakousi trojkoalicí církevních oslav narození Ježíše Krista, starých tradic, rituálů a pověr, které kopírují pohanské zvyklosti zimního slunovratu a současného, spíše komerčního stylu vánočních svátků. Připomeňme si aspoň stručnou historii a proměny Vánoc od legendy o narození Ježíše Krista přes veselé středověké oslavy po duchovní, rodinné barokní Vánoce. Jak vánoční svátky slavili naši předkové?

reklama

Vánoce připadají na období zimního slunovratu. V pohanských dobách znamenal zrození nového Slunce, vítězství života nad smrtí a světla nad tmou. Do zimního slunovratu se datuje také narození mnohých pohanských božstev, do tohoto období zařadila i církev narození Ježíše Krista.

Narození Ježíše Krista, freska z betléma od Josefa Kastnera staršího z konce 19. století ve vídeňském kostele Erloserkirche
Autor: istock.com Narození Ježíše Krista, freska z betléma od Josefa Kastnera staršího z konce 19. století ve vídeňském kostele Erloserkirche

Vánoční svátky

Hlavním dnem českých Vánoc je Štědrý den (24. prosinec), navzdory tomu, že fakticky předchází datu, kdy se podle církevního kalendáře narodil Ježíš Kristus. Podle starého vnímání času se totiž den nepočítal od půlnoci do půlnoci jako dnes, ale začínal večerem a končil následujícího dne se západem slunce. Proto se tedy všechny velké církevní slavily v předvečer daného data. Na Štědrý den přímo navazují Boží hod vánoční (25.prosinec) a svátek svatého Štěpána (26. prosinec). Následuje svátek svatého Jana Evangelisty, známý jako den přípitků (27. prosinec) a svátek Mláďátek (28. prosinec). Potom je Nový rok a vše uzavírá svátek Tří králů (6. leden).

Vánoční tradice a zvyky: Štědrovečerní magie vám prozradí budoucnost

České vánoční tradice a zvyky: Jak se věští z jablka a proč se klepe botou na kurník?

Tříkrálová koleda ve skanzenu v Kouřimi

Tradice svátku Tři králů: Víte, co znamená K + M + B na dveřích?

Legenda o narození Ježíše Krista

Přesný den ani rok narození Ježíše Krista není známý. Ježíšovi rodiče Josef a už těhotná Marie odešli ze svého domova v Nazaretu v Galilei do Betléma, protože římský císař nařídil sčítání lidí a majetku a oni patřili k pronásledovaným. V rušném městě nemohli najít ubytování, a tak se stalo, že Marie musela porodit ve chlévě. Josef s Marií a Ježíškem ovšem museli uprchnout i z Betléma, a to před Herodesem, vládcem této části Palestiny. Když se mu doneslo, že se narodil nový židovský král, který by mohl ohrozit jeho trůn, nechal povraždit všechny malé chlapce narozené v Betlémě. Josef naštěstí stačil odvést Marii s dítětem do Egypta do bezpečí.

Velký pátek a Bílá sobota. Velikonoce jsou pro křesťany nejdůležitějším svátkem

Velký pátek a Bílá sobota. Velikonoce jsou pro křesťany největším svátkem v roce

Betlém k Vánocům neodmyslitelně patří

Na Boží hod nestelte postele, nevěšte prádlo, jinak přijde neštěstí

Tolik ve stručnosti legenda o Kristově narození, která se utvářela několik století a postupně se rozšiřovala. V evangeliích je sice zmínka o Kristově narození, ale jenom obecně. Datum Ježíšova narození zprvu nebylo pro křesťany vůbec důležité, vnímali ho především jako dospělého člověka, který vykonal spoustu zázraků a zásadní pro ně byly jeho utrpení, smrt a zmrtvýchvstání, což slavili o Velikonocích.

Teprve ve 4. století se rozšířila myšlenka, že by se mělo oslavit zvláštním svátkem také Ježíšovo narození. Protože se neznal den a rok Ježíšova narození, mohli si křesťané nejvhodnější datum sami vybrat. Západní církev zvolila 25. prosinec, což bylo datum starého pohanského svátku Narození věčného slunce. Východní církev 6. ledna, což bylo datum  svátku Narození Božského eonu. Církev tak spojila narození Spasitele s pohanskými oslavami zimního slunovratu.

Jak vánoční svátky slavili naši předkové: Vánoce v měšťanském domě
Autor: www.muzeumkolin.cz Jak vánoční svátky slavili naši předkové: Vánoce v měšťanském domě

Středověké Vánoce

Vánoce měly po celý středověk do nástupu baroka úplně jiný charakter, než jak je známe dnes. Slavily se jako všechny ostatní svátky veselými průvody masek, zábavou, zpěvem a tancem. Středověké české Vánoce byly ve znamení koledování, ale i dobrého jídla a pití, především alkoholu.

O českých lidových tradicích, zvycích a svátcích se více dozvíte v našem speciálu

Jeden z nejstarších písemných dokladů o podobě staročeských Vánoc pochází od arcibiskupa Arnošta z Pardubic z roku 1357. Kromě jiného kritizuje bezbožné kháče v kostky, a to nejen muže, ale také ženy, které tak tráví Štědrý večer a dlouho do noci se vesele baví,“ uvádí Alena Vondrušková v knize Česká lidový a církevní rok. „Pojednání o Štědrém večeru z pera mnicha břevnovského kláštera v Praze Jana z Holešova popisuje, že lidé v době Karla IV. dodržovali půst, dávali si dárky, pekli vánočky a obdarovávali chudé, ale také věštili a čarovali, obětovali bůžkům, převlékali se do zvířecích masek, hráli v kostky a opíjeli se, což učený benediktin přičítal vlivu ďábla.“

Jak vánoční svátky slavili naši předkové: matka s dcerou zdobí vánoční stromek (Gartenlaube 1892 po Aquarell z R. Beyschlag Lith. Kunstanstalt von Max Seeger)
Autor: istock.com Jak vánoční svátky slavili naši předkové: matka s dcerou zdobí vánoční stromek (Gartenlaube 1892 po Aquarell z R. Beyschlag Lith. Kunstanstalt von Max Seeger)

Barokní Vánoce

Od druhé poloviny 17. století se u nás začaly Vánoce slavit jinak, v duchu barokní zbožnosti, která kladla důraz na rodinné hodnoty, ale hlavně na církevní normy - střídmost, modlitby a dobročinnost. Štědrý den začínal ráno poslední adventní mší (roráty). Přes den se držel půst, lidi buď vůbec nic nejedli, nebo si dali postní jídlo (muzika, kuba, polévka). Ve vyzdobené jizbě večer společně zasedli ke stolu, bavili se litím olova a věštěním, po štědrovečerní večeři se všichni vydali na půlnoční mši, kterou začínaly církevní oslavy narození Páně.

Naučte se s námi vyrábět vánoční dekorace a dárky nebo připravovat skvělé sváteční pokrmy. Zásadní informace najdete v našem speciálu

Duchovní charakter Vánoc se objevil nejdříve v městském prostředí, kde mohla církev snadněji uplatnit svůj dohled. Na venkově se prosazoval pomaleji, tam se tradiční vánoční zvyky udržely mnohem déle. Romantická až sentimentální tvář Vánoc se ustálila až během 19. století a hodně k tomu přispěla i tehdejší novinka – ozdobený vánoční stromek.

Jak vánoční svátky slavili naši předkové: domácí betlémy vznikaly z papíru, ze slámy, pekly se z těsta, tvarovaly se z hlíny nebo vosku, vyřezávaly se ze dřeva
Autor: archiv Muzeum lidových staveb Kouřim Jak vánoční svátky slavili naši předkové: domácí betlémy vznikaly z papíru, ze slámy, pekly se z těsta, tvarovaly se z hlíny nebo vosku, vyřezávaly se ze dřeva

Vánoční výzdoba

Pro zdárný průběh Vánoc musel být dům pečlivě uklizený a taky svátečně vyzdobený. Vánoční výzdoba spočívala hlavně v rozmístění zvykoslovných předmětů, časté byly rozkvetlé barborky, ozdůbky a figurky ze sušeného ovoce, jablek, oříšků, slámy a větviček jehličnanů, okna zdobily zelený zimostráz a červené jeřabiny nebo šípky. Kříže a svaté obrázky se zdobily chvojím. Poté co je Josef II. zakázal v vystavovat v kostelech betlémy, začaly se stavět v domácnostech. Betlémy vznikaly z papíru, ze slámy, pekly se z těsta, tvarovaly se z hlíny nebo vosku, vyřezávaly se ze dřeva. Koncem 19. století tradiční vánoční výzdobu postupně nahradil ozdobený stromek. Jmelí, které přináší štěstí, se k nám dostalo až na přelomu 19. a 20. století, stejně jako vánoční květiny.

O Vánocích a vánočních tradicících by vás ještě mohlo zajímat:

Vánoční ozdoby a dekorace z dřevěných koleček

Ozdoby, věnce i svícny vyrobíte z dřevěných koleček. Přírodní dekorace jsou elegantní i roztomilé

Nový rok

Na Nový rok nevěšte prádlo, nebo vám zemře někdo blízký

Vánoce po staročesku: Víte, co je polaz nebo vrkoč?

Staročeské vánoční tradice: Víte, jak se pekl vrkoč nebo k čemu sloužil polaz?

Barborky se trhají 4. prosince a vykvétají 24. prosince

Dnes je svaté Barbory, utrhněte si barborky. Víte, co všechno umí?

Poslední listopadová noc má čarovnou moc: svatoondřejské svatební věštění pro svobodné dívky

Svatý Ondřej je patron svateb a nevěst. Během poslední listopadové noci se věští budoucnost!

Koleda, koleda ....

Na Štěpána není pána aneb Dnes neplatí společenské hranice


 

reklama

Článek je zařazen v: Vánoce , oslava Vánoc , české Vánoce , legenda o narození Krista , lidové Vánoce , církevní Vánoce , Vánoce ve středověku , barokní Vánoce , tradiční vánoční výzdoba

reklama

Přečtěte si také