reklama

Proměna bytu pro maminku trpící úzkostmi. Designéři Jak se staví sen zařídili kuchyň, obývák i šatnu

Matouš Hartman
9. března 2020
Padala tu omítka, a dokonce i kazety ze stropu. Lucka proto zavolala designéry Jak se staví sen, aby jí pomohli zrekonstruovat starý byt, který sdílí se svou maminkou Monikou a synem Kubíčkem. František Kobližka a Kamila Douděrová proměnili zašlý byt v optimistické místo s pořádnou kuchyní, a dokonce přistavěli i šatnu!
reklama

Monika neměla lehký život, vyrůstala bez matky, brzy otěhotněla a život strávila po boku člověka, který byl alkoholik, hrál na automatech anakonec začal brát drogy.Monika všechno zvládla, ale pak se jednoho dne zhroutila. Stalo se to ve chvíli, když už se zdálo, že je po všem. Zkolabovala a skončila vnemocnici. Když se vrátila domů, byla jako vyměněná.

Zdomova Lucky a Moniky se vytratila radost. Lucka se proto rozhodla, že svou maminku přihlásí do pořadu Jak se staví sen. Doufala, že se změnou bytu přijde i změna vMoničině životě. A to se podařilo. Designéři Kamila Douděrová a František Kobližka za pět dní proměnili kuchyň, obývací pokoj, chodbu a pokoj, který sdílí Lucka se svým synem Kubíčkem. Designéři vytvořili i novou příčku, díky které vznikla vložnici šatna.

Velkým problémem při rekonstrukci byla stará elektroinstalace, kterou bylo potřeba vyměnit. Prapodivně vedené trubky od topení odstranit nešlo, ale designéři vymysleli, jak znich udělat zajímavý prvek vinteriéru, kde propojili kuchyň sobývákem.

Protože Lucka sKubíčkem sdílí jednu místnost, designéři prostor oddělili závěsem a každému vytvořili samostatný útulný kout.

Podívejte se na srovnávací fotografie do galerie:

Hodnocení designérů:

„Proměna byla totální, doslova vydupaná ze země. Tady jsme cítili opravdové vítězství nad hmotou. Zároveň upřímnost a reakce rodiny byly neuvěřitelné a odzbrojující. Měli jsme dojem, že to tak všechno do sebe zapadlo a mělo to tak být. První intuitivní nápad byl daný vlastně tím, co nebylo možno z bytu odstranit, a to byly trubky od topení, které byly vedeny v úrovni těsně nade dveřmi. Ty se vlastně staly určitou měděnou linkou celé proměny. Tím byla víceméně dána barevná škála, jaké barvy a materiály zkombinovat. Museli jsme také zohlednit praktické věci, otevřít a provzdušnit předsíň, vytvořit větší kuchyni a najít místo pro společné stolování a setkávání rodiny. Také bylo potřeba myslet i na soukromí každého člena a zvětšit kapacitu úložných prostor.

Největším problémem byl byt sám o sobě. Byl zanedbaný a také byla cítit jakási tíživá atmosféra. Bylo znát, že se v něm léta nic nerekonstruovalo. Drobné opravy byly poslepovány lepicí páskou a všechno drželo pohromadě silou vůle. Těch překážek bylo opravdu hodně. Připadalo nám to, jako by proměna povstala z popela. Na každém kroku na nás vyskakoval kostlivec, který nám házel klacky pod nohy. Nejvíc nám dala zabrat elektroinstalace, která byla v katastrofálním stavu! Téměř vše bylo napojeno pomocí prodlužováků na jedinou funkční zásuvku na chodbě! Něco takového jsme ještě neviděli. Vypadalo to, že ten byt jako by bytostně vzdoroval, nechtěl se poddat a bránil se, abychom do něj zasahovali a cokoli měnili. Největší výzva byla ta lidská. Výzva se semknout a být jako jeden tým, který to nevzdá. Nikdy předtím jsme to tak intenzivně nepocítili. Tady jsme si sáhli skoro na dno, tady bylo jednoduše všechno špatně! Museli jsme veškeré malby oškrabat na jádro, znovu vyštukovat a vymalovat. Ze stropů jsme strhali dekorativní kazety. Stropy se však loupaly a musely se přestěrkovat. Pro komplet novou elektroinstalaci bylo třeba vysekat desítky metrů nových drážek a natahat přes sto metrů kabelů. To vše v rekordním čase a s maximálním nasazením.

Proměna je pojatá moderně a díky přiznaným kovovým trubkám od topení má industriální nádech. Je vlastně jedinečně originální, i když to bylo kouzlo nechtěného, které nám pomohlo formulovat směr, styl ajak proměnu uchopit. Ale takové věci se stávají, a když jste vnímaví, můžete je využít. Natřeli jsme je měděnou barvou a dali proměně jasnou designovou linku. Mědi jsme se drželi a rádi s ní pracovali. Kombinovali jsme barvu na trubkách s barvou na textiliích, skle, keramice, kuchyňských dvířkách, svítidlech, dekoracích. Pro doplnění a dotvoření jsme použili bílé a světlé odstíny, jemný dřevodekor podlahy, šedou sedačku a dveře, lávové závěsy s onyxovou kresbou v šedobéžových variacích. Barvy a styl doplňků, dekorace a konečné aranžování jsme zvolili v barvách s ohledem na přání rodiny. Původní nábytek jsme zinteriéru odstranili. Chtěli jsme byt vyčistit a pustit sem světlo a svěží vzduch. Pracovali jsme také sdispozicemi. Příčku mezi původním obývacím pokojem a kuchyní jsme zbourali, a tím byt získal nový centrální prostor pro většinu společných rodinných aktivit. Zredukovali jsme počet dveří. Nedostatek světla apříliš velkou hloubku dětského pokoje jsme zkrátili vložením malé útulné šatny. V předsíni jsme nenechali kámen na kameni. Starou skříň jsme vybourali a místo ní navrhli designové věšáky a čalouněnou lavici. Byt dostal i nové osvětlení, praktické vinylové podlahy v jedné úrovni, kuchyň, ve které je radost vařit, a hlavně naději, že se zde bude rodině do budoucna lépe žít.“

Pusťte si rozhovor s Kamilou Douděrovou:

Sílejte článek
Zobrazit komentáře ke článku
reklama