Bydlení

25. února 2020 04:50

Markéta Zídková

Výroba ručního porcelánu trvá i šest týdnů

Co kus, to originál! Výroba ručního porcelánu je náročná a může zabrat i několik týdnů. Podívejte se na postup, kde popisujeme všechny kroky, které se musí udělat, aby vznikl kvalitní kousek porcelánu.

V době, kdy se vše vyrábí masově, je osvěžující náhlednout do světa, kde se ještě věci vyrábějí ručně. Vydejte se s námi do světa porcelánu - do Louček u Karlových Varů, kde dodnes v porcelánce Rudolf Kämpf vyrábí tradiční český porcelán kompletně ručně. Každý kousek porcelánu projde během 6 týdnů přibližně patnácti páry rukou. Od přípravy hmoty, přes vylévání nebo točírnu, přežah, glazování, ostrý výpal až k dekoraci, poslednímu výpalu a zabalení.

První část výroby

Trvá přibližně měsíc a na jejím konci stojí porcelánový výrobek tzv. bílý střep.

Příprava porcelánové hmoty

Porcelánová hmota se skládá z 50 % kaolínu, 25 % živce a 25 % písku. Tyto suroviny se důkladně smísí v nádobě připomínající mlýn. Následně se připravují dva druhy hmoty, které se liší podílem vody. Jedna je tzv. plastická a druhá tekutá.

Točírna

Z plastické hmoty se vyrábí všechny „ploché“ kusy porcelánu, které vznikají točením, proto se také tato hmota nazývá „točírenská“. Používá se ve formě válečků, které se krájí ostrými strunami na poloautomatickém nástroji, jemuž se říká harfa. Tloušťka uříznuté hmoty závisí na produktu, jež se z ní má vyrobit (např. pro dezertní talíř je potřeba méně hmoty než pro hluboký).

Hmota se následně vytáčí buď na poloautomatu, nebo ručním stroji dle konkrétního výrobku. Na točící se část stroje žena položí sádrovou formu a do ní vloží hmotu, která se otáčí a žena ji přitlačením formuje do požadovaného tvaru. Po vytočení se polotovar pokládá i s formou na vozík, kde hmota schne při teplotě 35-38°C přibližně jedenden.

Vylévárna

Tekutá hmota slouží pro výrobu produktů obsahujících dutiny. Speciálním čerpadlem se dopravuje přímo k místu, kde se vylévá do sádrových forem, které se skládají ze dvou až čtyř částí, podle složitosti výrobku. Nalévání do formy trvá přibližně 20-25 minut a jedná se o složitý proces, protože sádra, z níž je forma vytvořená, okamžitě nasává veškerou vodu. Po nalití se polotovar nechává ve formě schnout jeden den. Následně se forma otevírá, polotovar se vyjme a nechává schnout na dřevěných prknech další den.

Začištění

Uschlé polotovary z točírny i vylévárny mají hrubé okraje, kousky nezpracované hmoty (např. místo, kde se v točírně stroj dotýká porcelánové hmoty). Ty se ručně začišťují a následně utírají namočenou houbičkou. V této fázi výroby jsou polotovary ještě velice křehké, a proto je potřeba s nimi manipulovat velice jemně, ale zároveň odstranit všechny nedokonalosti. Takto upravené kousky putují dál k peci.

První výpal – přežah

V této fázi se polotovary vypalují 12 hodin při teplotě 950°C a získávají schopnost nasáknout vodu.

Glazování

Glazurou v tomto případě rozumíme porcelánovou hmotu naředěnou vodou, která se vsákne do polotovarů po prvním výpalu. Glazování velkých a těžkých polotovarů probíhá za pomoci poloautomatu. Všechno ostatní se glazuje ručně.

Pro ruční glazování je důležité mít přesně nacvičený pohyb, kterým se výrobek ponoří do vany s glazurou, aby vrstva byla jednolitá a rovnoměrná po celém povrchu. Tam, kde zůstávají otisky prstů, se glazura natírá dodatečně pomocí štětečku.

Druhý výpal – ostrý

Ostrý výpal probíhá 11 hodin 48 minut a 12 sekund při teplotě 1 380°C. Glazura se roztéká a vytváří sklovitou formu. Po tomto výpalu lze teprve říci, že se jedná opravdu o porcelánový výrobek. Polotovary, které před tímto druhým výpalem nebyly naglazované, mají „drsnou“ texturu a nazývají se biskvit.

Bílý sklad

V bílém skladu všechny výrobky procházejí kontrolou. Ty s drobnými defekty (dírkami nebo prasklinkami) se vracejí zpátky na glazování a výpal. Ty, které jsou v pořádku, se brousí a leští poloautomatickým přístrojem.

Spodní a horní okraje, které se například dotýkaly v peci dřevěné podložky, se musí pečlivě vyleštit, aby se do nich při používání neusazovala špína. Stroj obsahuje brusku, která se využívá také na broušení diamantů, a leštičku s grafitovým pásem. Takto upravený porcelán se uskladní a následně dekoruje podle konkrétních objednávek.

Druhá část výroby

Výrobky se dekorují v tiskárně, v malírně nebo na obou místech podle konkrétních požadavků.

Tiskárna

Na bílý střep se lepí tisky, které vypadají podobně jako nálepky na velikonoční vajíčka. Žlutou barvou jsou na tisku označené části, které po výpalu nebudou vidět. Tisk se jemně namočí a přiloží na porcelán tak, aby přesně pasoval. Následně se ještě vytlačí přebytečná voda a pak porcelán čeká na výpal v dekorační peci.

Malírna

Malířky dost často doplňují výrobky z tiskárny jemnými linkami (např. po obvodu šálku nebo talíře). Ruční malířky zase malují své vlastní kresby, které jsou vždy originálním autorským dílem.

Třetí výpal – dekorační

Pro tuto část výroby nechala porcelánka Rudolf Kämpf vyrobit speciální plynovou pec ve spolupráci s českým výrobcem. Uvnitř pece jsou všechny součásti keramické, proto rozehřátí a následně i vychladnutí trvá poměrně dlouhou dobu. Díky tomu je však možné uvnitř pece udržovat stálou teplotu prostředí. To je velmi důležité pro zlato a červenou i modrou barvu, které jsou citlivé na výkyvy teploty. Plynová pec je také typická tím, že vypálené výrobky mají lehce růžový odstín. Tímto posledním výpalem prochází výrobek 4 hodiny.

Finální kontrola

Každý porcelánový výrobek, který projde dekorační pecí, prochází následnou kontrolou. Buď je vše naprosto v pořádku, nebo je i při sebemenším defektu odložen jako neprodejný.

Balírna

Prvotřídně vyrobený porcelán se balí do speciálních krabiček vyrobených na mírů přesně podle rozměrů daného výrobku.

Výroba růžového porcelánu

Rudolf Kämpf je v současnosti jedinou porcelánkou v České republice, která vyrábí růžový porcelán. Kromě toho je také jedinou továrnou, která vyrábí růžový porcelán současně s bílým v rámci jednoho podniku. „Výroby musí být totiž striktně oddělené, proto bylo v minulosti běžné, že porcelánky vyráběly buď jenom bílý, nebo jenom růžový porcelán. Kdyby se totiž bílá hmota dostala k růžové, změnila by její konzistenci a nebylo by pak možné výrobky spárovat, protože by měly odlišné odstíny,“ vysvětluje art direktor Petr Kotěra. Výroby v porcelánce Rudolf Kämpf jsou oddělené při přípravě hmoty, nalévání a vytáčení výrobků. Jakmile výrobek po vytvarování uschne, výroba pokračuje společně s bílým porcelánem.

(web)

Další články o českém designu:

Sdílejte článek
Štítky porcelán

Přečtěte si také