reklama

Po tříkrálovém oteplení přijdou psí dny. Lidové pranostiky předpovídají lednové počasí

Lenka Valjentová
6. ledna 2021
Leden zaujímá významné postavení mezi ostatními měsíci. Jednak zahajuje nový kalendářní rok, jednak je statisticky nejchladnějším měsícem roku. Začátek roku bývá ve znamení novoroční zimy, kterou podle lidové meteorologie, vycházející z moudrosti dávných generací a letitého pozorování přírody, střídá tříkrálové oteplení. A hned pak nás čeká jedna z nejstudenějších částí roku, kterou naši předkové označovali jako studené psí dny.
reklama

Tříkrálové oteplení

Ve dnech krátce po Novém roce přichází výrazný teplotní zlom s pravděpodobností výskytu až sedmdesátiprocentní, tedy v sedmi letech z deseti. Na Tři krále k nám většinou proudí teplejší vzduch z jihu a nastává obleva. Naši předkové toto období nazývali tříkrálové oteplení nebo taky tříkrálová obleva. V posledních desetiletích se projevuje poměrně výrazně.

Lidové pranostiky k tomuto období si kromě předpovědi počasí a budoucí úrody všímají i pozvolna (nárůst je přibližně 5 minut) se prodlužujícího dne.

Tři králové v pranostikách:

  • Na Tři krále, měkko máme.
  • Tři králové pouštějí vodu na pole.
  • Boží křtění sníh a led ve vodu mění.
  • Je-li na Tři krále větrno, zamíchá se planetami a bude úrodno.
  • Na Tři krále mnoho hvězd – urodí se hodně brambor.
  • Tři králové mosty staví, nebo je boří.
  • Třpytí-li se hvězdy tu noc před Třemi králi, rodí se hojně beránci bílí.
  • Na Nový rok o slepičí krok, na Tři krále o skok dále.
  • Na dvanáctý den od Narození Páně se dny prodlužují o kohoutí krok.

Studené psí dny

Na konci tříkrálového oteplení přichází jedna z vůbec nejstudenějších částí roku, kterou moudří předkové označovali jako studené (ledové) psí dny. Toto chladné období se ještě rozdělovalo na tři výrazné úseky – hyginskou zimu ( zhruba od 8. do 15. ledna), prisské oteplení (asi od 16. do 18. ledna) a fabiánskou zimu (zhruba od 19. do 26. ledna).

Hyginská zima

První část psích dní, hyginská zima (11. 1. má svátek svatý Hygin), přichází na přelomu první a druhé lednové dekády s pravděpodobností okolo 60 %, což znamená, že pravé mrazivé zimní počasí se v tomhle čase dostavuje zhruba v šesti letech z deseti.

Hyginská zima v pranostikách:

  • O svatém Erhartu (8. 1.) zima zebe do nártu.
  • Na svatého Severina (8. 1.) věší se maso do komína.
  • O svatém Baziliši (9. 1.) zima všude čiší.
  • Na svatého Hygina (11. 1.) pravá zima začíná.
  • Svatý Hilarius (14. 1.) vyndej saně, schovej vůz.
  • Svatý Virgil (14. 1.) z ledu mosty zřídil.

Prisská obleva

Mrazivý průběh psích dnů bývá obvykle přerušen teplejším povětřím se sněžením nebo deštěm kolem poloviny ledna, kdy přichází tzv. prisské oteplení nebo taky prisská obleva (svatá Priska 18. 1.). Díky přílivu relativně teplejšího vzduchu si tak příroda i lidé mohou alespoň trochu odpočinout od mrazů.

Prisské oteplení v pranostikách:

  • Svatý Antonín poustevník (17. 1.) může sice přinášet led, ale často jej i láme.
  • Když přijde svatá Priska (18. 1.), tak se často oteplí a pod saněmi mokrý sníh píská.
  • Svatá Priska pod saněmi píská.
  • Na svatou Prisku obleva, saně jsou netřeba.

Fabiánská zima

Okolo 19. ledna teplejší dny přeruší vpád posledního období psích dní. Lidoví meteorologové ho kdysi nazvali fabiánská zima a lze ho považovat za skutečné vyvrcholení celé zimy a snad vůbec nejznámější výrazně chladné lednové období. Průměrné teploty většinou padají ke svým minimálním ročním hodnotám. Fabiánská zima přetrvává někdy až do konce měsíce, kdy bývá ukončena únorovou hromniční oblevou.

Fabiánská zima v pranostikách:

  • Na sv. Kanuta (19. 1.) přichází zima krutá.
  • O sv. Fabiánu (20. 1.) bez kožichu ani ránu.
  • Svatý Fabián (20. 1.) je mrazů král.
  • O sv. Anežce (21. 1.) od kamen se nechce.
  • Na sv. Vincence (22.1.) seď doma u pece.
  • Na Zasnoubení panny Marie (23. 1.) zima největší je.
  • Svatý Timotej (24. 1.) ledy láme, nemá-li je, nadělá je.
  • Je-li jasný den na svatého Pavla Obrácení (25. 1.), těš se na bohaté posvícení.
  • Je-li Karel Veliký (28. 1.) málo ledový, únor to zase napraví.

Leden v lidových pranostikách

Naši předkové dávali jednoznačně přednost v lednu mrazivému počasí s množstvím sněhu, protože podle jejich zkušeností teplé a sychravé lednové počasí vedlo k neúrodě bídě i mnoha nemocem během nadcházejícího roku.

Leden a zdraví

Hodně lednových lidových pranostik obsahuje osvědčenou zkušenost, že při teplém a vlhkém průběhu ledna jsou lidé vystaveni mnoha zdravotním rizikům:

  • Malá zima v lednu kašlem a těžkými nemocemi obtěžuje.
  • Když déšť leden smáčí, neduhy s ním kráčí.
  • Zima měkká a deštivá nemoci jen rozsívá.
  • Zima měkká – doktor čeká.
  • V lednu-li mnoho pršívá, na hřbitově záhonů přibývá.

Leden a budoucí úroda

Další lidové pranostiky předpovídají, jaká bude úroda, kterás počasím vždycky úzce souvisela a souvisí:

  • Když v lednu deště lijí, má sedlák po naději.
  • Lednový déšť z pecnu odkrajuje.
  • Je-li teplo v lednu, sahá bída ke dnu.
  • Prší-li v lednu, bývá drahé obilí.
  • V lednu lepší vlk na prahu, nežli sedlák u pluhu.
  • Když v lednu včely vyletují, to nedobrý rok ohlašují.
  • Létají-li v lednu mouchy, bude rok na úrodu skoupý.
  • Tancují-li v lednu komáři, žádný sedlák se spokojeně netváří.
  • Mokrý leden – prázdné sudy.
  • V lednu moc sněhu, v červnu moc sena.
  • Mnoho sněhů v lednu, mnoho hřibů v srpnu.
  • V lednu silný led, v květnu bujný med.

Leden a předpověď počasí

Lednové pranostiky také naznačují, jaké bude počasí v dalších měsících roku:

  • Suchý leden, mokrý červen.
  • Jaký leden, takový červenec.
  • Leden červenci se rovná.
  • V lednu sníh a bláto, v únoru tuhé mrazy za to.
  • Co leden sněhem popráší, to únor s vichrem odnáší.
  • Když začátek ledna krásně, budou na jaře bouřky časně.
  • Lednové mlhy věští mokré jaro.
  • Leden studený, duben zelený.
  • Leden jasný, roček krásný.

Mohlo by vás ještě zajímat:

Sílejte článek
Zobrazit komentáře ke článku
reklama