reklama

Tradice svátku Tři králů: Víte, co znamená K + M + B na dveřích?

Lenka Valjentová
5. ledna 2020
Svátkem Tří králů vrcholí dvanáctidenní vánoční období. Původně se 6. ledna slavil podle evangelia svátek Zjevení Páně, svátek Tří králů se k němu přičlenil až ve středověku. Býval plný tradic, zvyků a věštění budoucnosti, tak si aspoň některé pojďme připomenout. Doma je zvykem odstrojit stromeček a uklidit vánoční dekorace. Kdo to neudělá, měl si nechat vánoční výzdobu až do 2. února, kdy se slaví Hromnice.
reklama

Svátek Tří králů je spjat s přitažlivou legendou omudrcích, kteří se přišli do Betléma poklonit novorozenému Ježíšovi. Evangelium podle Matouše popisuje, jak v den narození Ježíše Krista přišli od východu mágové, aby dítěti vzdali hold a předali mu dary. Nikde není uvedeno, jak mudrcové, kteří přišli za Ježíškem vypadali, ani jak se jmenovali, ani kolik jich bylo. Během staletí se mluvilo o dvou až dvanácti mudrcích, až pozdější tradice se ustálila na třech – podle toho, že Matouš ve svém textu píše o třech darech. Ve 12. století se začaly užívat jména Kašpar, Baltazar a Melichar a byly jim i přiřazeny konkrétní dary. Ve 13. století pak došlo kpovýšení mudrců na krále.

Tři králové přinesli Ježíškovi tři dary: zlato, kadidlo a myrhu

Tři králové přinesli Ježíškovi tři dary. Údajně Melichar darovalzlato, které patří k symbolům bohatství a moci. Baltazar přivezl do Betlémakadidlo, které se užívá při duchovních obřadech dodnes. Kašpar donesl Ježíši myrhu, jejíž výrazné aroma pomáhalo překrývat zápach při pohřbech a byla základní složkou při balzamování těl. Nutno podotknout, že tehdy byla hodnota myrhy a kadidla zhruba stejně vysoká jako zlata. Zlato, kadidlo a myrha tedy patřily ve své době k tomu nejcennějšímu na světě.

Bůh žehnej tomuto domu

Ve střední Evropě je se svátkem Tří králů asi nejvíc zažité žehnání domů a chlévů, při němž se na dveře svěcenou křídou píší písmena C ♱ M♱ B, u nás obvykle K ♱ M ♱ B. Nejsou to ale počáteční písmena jmen Kašpar, Melichar a Baltazar, jak se lidově traduje, ale zkratka latinského Christus mansionem benedicat – Bůh žehnej tomuto domu. Tři křížky za písmeny nejsou znaménky plus, ale symbolizují Nejsvětější Trojici pro ně – Otce, Syna a Ducha Svatého. Tříkrálové křížky jako formule požehnání měly moc ochránit hospodářství proti zlým kouzlům, neštěstím a pohromám.

Tříkrálová svěcená voda

Den před Zjevením Páně i na Tři krále se vchrámech a kostelech světí tříkrálová voda, křída, kadidlo, sůl a zlaté předměty. Svěcenou (nebo taky požehnanou či posvěcenou) vodou se lidé kropili před spaním nebo když odcházeli zdomu. Vpředvečer svátku i na Tři krále vykropili celé stavení včetně hospodářských budov, aby v nich nehořelo a nedržely se v nich myši a další havěť. Nezapomínalo se ani na pole, zahradu a obilí připravené ksetí. Svěcenou vodou se kropily stromy, aby daly bohatou úrodu, a včelí úly, aby byl dostatek medu. Své místo měla i v lidovém léčitelství, protože se věřilo, že vyžene z těla zlé síly a nemoci. Traduje se, že trvá sedm let, než se tříkrálová svěcená voda zkazí.

Tříkrálová svěcená křída

Církev světila i křídu,a vycházela tak vstříc starodávné víře. Posvěcená tříkrálová křída se těšila velké vážnosti, psalo se jí a stále píše ochranné požehnání na dveře domů. Mnohé lidové obyčeje zdůrazňují moc posvěcené křídy. Například kdo kolem sebe svěcenou křídou namaluje kruh, ďábel a zlo na něho nemůže. Tříkrálová svěcená křídase používala také jako léčebný přípravek, rozemletá se přidávala do žrádla dobytku proti uhranutí. Ženy po porodu ji nosily ve váčku na krku jako ochranu před uřknutím v šestinedělí a v kolébce chránila novorozence před zlými silami a chorobami.

My tři králové jdeme k vám...

Na Tři krále dodnes můžete potkat koledníky. Dříve se za ně převlékaly chudé děti, které se snažily vykoledovat co nejvíc jídla. Když vešli do domu, koledníci zpívali: „My tři králové jdeme k vám, štěstí, zdraví přejeme vám. Štěstí, zdraví, dlouhá léta, my jsme k vám přišli z daleka…“ Na tříkrálovou koledu také chodili kantoři se svými žáky a někde kněz s ministranty i s kostelníkem. Modlili se, zpívali, vykuřovali domy kadidlem, kropili svěcenou vodou a na dveře nebo trám psali ochranný nápisK † M † B spolu s letopočtem.

„Za to jim náležela odměna, a pokud mohli očekávat nadstandardní, malovali písmena s proplétanými větvičkami a rozdávali tzv. tříkrálové lístky a obrázky. Dětští koledníci měli na sobě dlouhé bílé košile přepásané provazem, šátkem nebo šerpou, na hlavách nosili papírové koruny a vousy z koudele nebo vaty. Někde chodili jen tři králové, na severní Moravě je doprovázeli pastuškové, jinde laufři. Na Chodsku chodili obvykle jen dva a třetího krále zhotoveného jako dřevěnou loutku nosili s sebou připevněného na motovidle, kterým točili, aby se stále klaněl. Jeden z králů má vždy začerněnou tvář, lidé si představovali, že je to král z Afriky, jak se zpívá v jedné moravské koledě. V 19. století nosili králové v některých krajích malé betlémy, jimiž doplňovali svá vystoupení, nebo papírovou hvězdu na tyčce či drátu, někdy i svítící,“ uvádí Alena Vondrušková ve své knize Český lidový a církevní rok.

Někde se dodnes dochovaly tříkrálové průvody, které procházejí obcemi a končí u jesliček, kde se hraje pro návštěvníky dobové představení.

7 tipů, jak na tříkrálové věštění, tradice a zvyky

Předvečer Tří králů, někdy nazývaný Svátek světel nebo Svatvečer svíček, byl na venkově oblíbeným časem věštění budoucnosti. Většinou se provozovaly magické praktiky hodně podobné vánočním.

  1. Lodičky na vodě: Nejčastěji se pouštěly svíčky vořechových skořápkách po vodě vnádobě. Budoucnost se věští podle toho, jak dlouho komu svíčka hoří a jak daleko se od okraje dostane lodička do středu. Když sama vyhoří, čeká vás život dlouhý a šťastný. Pustí-li se daleko od kraje nádoby, vydáte se do světa, drží-li se u kraje, zůstanete sedět doma. Pokud se lodička převrátí či plamínek zhasne, může vás potkat nemoc, kdyžpřepluje nádobu z jedné strany na druhou, věští to zdraví, štěstía úspěch.
  2. Lití olova: Je to skoro stejné jako na Štědrý den, ale tentokrát se lije olovo do tříkrálové svěcené vody. Podle výsledných tvarů se věští budoucnost. Například rovný kousek znamená klidný život, zvlněný tvar neklid a zmatky. Půlkruh skrývá zradu a rozchod, kolo předvídá štěstí. Srdce věští lásku a hvězda rok splněných přání.
  3. Věštění délky života: Každý člen rodiny zapálí stejně vysokou svíci a čí dohoří první, toho si nejdříve odnese smrt. Pokud dým stoupá vzhůru a plamen je jasný, čeká dotyčného ráj. Když svíce prská, dým jde k zemi a plamen je nerovnoměrný, čeká ho peklo.
  4. Co se stane v tomhle roce: Vyberte si jednu svíčku, dejte ji na rovný povrch a na místo, kde není průvan, zapalte ji a sledujte její plamen. Plápolá-li ze stranyna stranu, znamená to cestování a změny, ostré záření na vrcholuknotu značí štěstí a prosperitu, když se plamen kroutí, tak pozor na intriky a pomluvy. Plamen prskající znamená zklamání a když plamen sám zhasne, bude se vám smůla lepit na paty.
  5. Tříkrálová koupel pro zdraví: Pevné zdraví si můžete na Tři krále zajistit taky tak, že se nazí ponoříte do řeky nebo potoka. Kdo nenajde na koupání odvahu, měl by nalačno vypít sklenku posvěcené vodu z kostela.
  6. Mince v mazanci: V dřívějších časech se mnohdepeklo kynuté pečivo podobné velikonočnímu mazanci, do kterého hospodyně zapekla minci. Ten, kdo ji našel, stal se králem, který mohl kropit dům a zahradu svěcenou vodou a psát písmena s křížky na dveře obydlí a chlévů.
  7. Voda se mění ve víno: Lidé také věřili, že v tříkrálový večer se voda ve studních proměňuje ve víno. Jen není jasné, kdy přesně a na na jak dlouho se tak stane.

O lidových tradicích a zvycích by vásmohlozajímat:

Sílejte článek
Zobrazit komentáře ke článku
reklama