reklama

Funkcionalismus v Česku: Veletržní palác i vila Tugendhat. Jaké další skvosty u nás máme?

redakce
7. května 2020
Nahradil zdobnou secesi a proměnil se v jeden z nejvlivnějších architektonických stylů dvacátého století. Funkcionalismus se vyznačoval jednoduchostí, čistotou a funkčností. Československo nezůstalo pozadu a zanechalo nám úchvatné stavby, které si zaslouží pozornost. Praha, Brno a Zlín se v meziválečných dobách proměnily v centra funkcionalistické architektury u nás.
reklama

Hlavní myšlenkou tohoto stylu bylo navrhnout stavbu tak, aby odpovídala svému účelu a využití. Zbytečné ornamenty musely pryč, nahradily je čisté linie. Asi nejvýznamnějším představitelem funkcionalistické architektury je původem švýcarský architekt Le Corbusier, který vyznával heslo „forma následuje funkci“. To se nakonec stalo mottem směru, který naše bydlení ovlivňuje dodnes. Mezi dalšími architekty a designéry funkcionalismu najdete Alvara Aalta zFinska, Hannese Meyera ze Švýcarska, Waltera Gropia, zakladatele německého Bauhausu, nebo Ludwiga Miese van der Rohe, který postavil proslulou vilu Tugendhat vBrně.

Adolf Loos a raumplan

Vmeziválečných dobách, kdy se funkcionalismus prosadil, nezůstalo stranou ani Československo. Stavěly se tu funkcionalistické budovy, které jsou dnes památkově chráněné a patří kopravdovým architektonickým skvostům. Hlavním tuzemským představitelem je Adolf Loos, který stojí za projektem významné Müllerovy vily vPraze. Je autorem eseje Ornament je zločin, kterou upozorňoval na důležitost funkčnosti staveb. Slavná Müllerova vila byla postavena pro Františka a Miladu Müllerovy, kteří zde žili 18 let. V60. letech tu sídlily různé komunistické instituce. Charakteristickým pro tuto stavbu je tzv. raumplan, prostorové uspořádání domu a výškově členěné místnosti vzávislosti na jejich funkci.

Tento systém Loos použil i ve své další pražské stavbě, o pár let mladší Winternitzově vile. Ta patřila rodině Winternitzů, kterým nacisté zkonfiskovali majetek a následně je deportovali do koncentračního tábora. Potomci rodiny vilu získali zpátky až po sametové revoluci.

Článek o historii vily najdete ZDE, nebo se podívejte na fotoreportáž:

Veletržní palác

Další významnou funkcionalistickou stavbou v hlavním městě je Veletržní palác, který vsoučasnosti ukrývá sbírky moderního a současného umění Národní galerie. Veletržní palác byl postaven vletech 1925–1929 dle návrhu architektů Oldřicha Tyla a Josefa Fuchse a veletrhům sloužil až do roku 1951. Vroce 1974 ho poničil požár, po kterém následovala nákladná rekonstrukce. Až o dvacet let později se Veletržní palác opět otevřel veřejnosti, když se proměnil ve výstavní prostory.

Molochov na Letné

Nedaleko Veletržního paláce najdeme i blok bytových domů zkonce třicátých let. Na ulici Milady Horákové přímo proti Letenské pláni stojí stavba, která připomíná panelové domy. Jedná se ale o funkcionalistický kousek, který nabízel ve své době velice luxusní bydlení. Za kuchyněmi byly pokoje pro služky, ke koupelnám náležely šatny a některé byty zabíraly celá patra. Stavbě se pro její robustnost začalo říkat Molochov. Za války zde bydleli příslušníci SS a po únoru 1948 se sem nastěhovali komunističtí pohlaváři včetně známého Jakeše nebo posledního komunistického premiéra Adamce. Měli to blízko jak na Hrad, tak na ministerstvo vnitra. Už od šedesátých let je stavba památkově chráněna.

Vila Tugendhat

Také moravské Brno má co nabídnout. Nachází se zde klenot funkcionalismu, vila Tugendhat zroku 1930, jejímž autorem je Ludwig Mies van de Rohe. Stavba vyniká svou konstrukcí, technologiemi a použitými materiály. Prosklený obývací pokoj je symbolem této stavby.

Vila se stala jedinou českou památkou moderní architektury, která je zapsaná na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Prohlídka této budovy představuje jedinečný zážitek, na který se ale čeká. Vstupenky je potřeba rezervovat alespoň tři měsíce předem, jinak vám hrozí, že se dovnitř nepodíváte. Ve vile se také natáčel film Skleněný pokoj podle bestselleru Simona Mawera.

Výstaviště i kavárny

Významnou stavbou ve stylu funkcionalismu je například BVV – Brněnské výstaviště, které se veřejnosti otevřelo vroce 1928 k příležitosti Výstavy soudobé kultury vČeskoslovensku a desátého výročí vzniku Československa. Jedná se o funkcionalistický komplex srozlohou přes 360000 m2. Pravidelně se tu konal Strojírenský veletrh, která se pořádá dodnes.

První důsledně funkcionalistickou stavbou nejen vBrně, ale i vcelém Československu je Zemanova kavárna, která byla neuváženě zbourána kvůli výstavbě Janáčkova divadla, avšak znovu postavena a otevřena na jiném místě vroce 1995. Vsoučasné době funguje jako restaurace a kavárna. Stavba je inspirována Le Corbusierovým pojetím. Autorem je architekt Bohuslav Fuchs. Kavárna se nachází v parku Koliště. Byla navržena svelkými výsuvnými červenými okny, díky kterým je interiér propojen sokolním parkem.

Další brněnskou stavbou je Kavárna Era, která byla vyhlášeným místem setkávání brněnské smetánky. Po dlouhé odmlce a rekonstrukci byla znovu otevřena vroce 2011. Stavbu inspirovala holandská skupina De Stijl.

Funkcionalismus ve Zlíně

Zlín představuje jedinečné evropské město díky své funkcionalistické architektuře a urbanistickému plánu. Velkolepý rozvoj Zlína nastal díky obuvnickému podnikateli Tomáši Baťovi. Firma vznikla roku 1894 a potřebovala pro svoji činnosti výrobní prostory, zázemí pro dělníky, a tedy také obchody, školy a kulturní centra. První plány vznikly vateliéru významného architekta Jana Kotěry, který projektoval i Baťovu zlínskou vilu. Následně práci převzal Josef Gočár a další architekti. Stavby ve Zlíně měly jednotný styl, kdy se základním prvkem budov stal konstrukční sloupový systém a železobetonová kostra. Charakteristické jsou také červené neomítnuté cihly, ocelová okna a rovné střechy.

Nejvýznamnější a nejznámější stavbou zlínského funkcionalismu je bezesporu tzv. Jednadvacítka neboli Zlínský mrakodrap, který sloužil jako správní budova obuvnické firmy. Jedná se o jednu zprvních výškových staveb nejen vČeskoslovensku ale i vEvropě. Má 16 pater, dosahuje výšky 77,5 metrů a její kostra sestává ze sloupového systému bez příček. Jedinečný je výtah o rozměru 6 na 6 metrů, který sloužil jako kancelář majitele firmy Tomáše Bati. Nachází se vněm klimatizace i umyvadlo. Výhledy zbudovy jsou výjimečné především proto, že je odtud možné vidět celé urbanisticky naplánované město.

Kolonie pro dělníky

Díky rozvoji obuvnického průmyslu zde bylo nutné vybudovat ubytování a zázemí pro zaměstnance. Vznikla tak celá kolonie rodinných domků, inspirovaných vUSA podobně jako celý koncept města. Typické jsou pro ně neomítané červené cihly. Domky se nacházejí vměstské čtvrti Letná a autorem prvních plánů je Jan Kotěra. Jednotlivé pozemky nerozdělují ploty a zahrady tak navazují na volnou přírodu. Nebylo zde možné postavit žádnou kůlnu či například chovat slepice, jelikož dle Tomáše Bati neměli dělníci po práci dále pracovat, aby neplýtvali energií, která by jim chyběla další pracovní den. Také vostatních částech města se nacházejí kolonie domků, které byly původně vystavěny pro dělníky. Vsoučasné době se jedná o velmi žádané stavby.

Text: Alena Sobotková

Sílejte článek
Zobrazit komentáře ke článku
reklama