Látky od něj kupoval i Christian Dior: Jak se Čech Zika Ascher stal ikonou módního světa?

Zika Ascher je vČesku jen málo známou osobností, ale vBritánii nebo Francii patří kikonám poválečné módy. Dodával látky významným módním domům jako Balenciaga nebo Balmain, založil několik firem a do smrti nepřestal pracovat. Až do půlky září můžete navštívit výstavu o jeho životě a práci vUměleckoprůmyslovém muzeu vPraze (UPM).

Šílený hedvábník na cestě za úspěchem

Zika Ascher se narodil v Prazeroku 1910 do židovské rodiny a ve dvaceti třech letech otevřel se svým bratrem Josefem obchod, který nabízel látky zdovozu. Zika zároveň jezdil závodně na lyžích a od československého tisku si tehdy vysloužil přezdívku Šílený hedvábník kvůli své rychlé jízdě. Vroce 1936 se dokonce dostal na olympiádu v Německu, ale Československo nakonec nereprezentoval, protože se zranil při tréninku.

Podnik bratří Ascherových měl úspěch, ale blížila se druhá světová válka, která Ziku donutila k emigraci.Vroce 1939 se Zika Ascher oženil sLídou Tydlitátovou, dívkou zkatolické rodiny. Zejména její matka smanželstvím nesouhlasila a vden svatby údajně shodila Lídu ze schodů, aby nevěsta na obřad nemohla dorazit.

Ke svatběnakonec došlo. Pár dní po nínovomanželé odjeli na svatební cestu do Norska. Odtud pokračovali do Londýna, kde zůstali.Lída své rodiče už nikdy neviděla. Začala druhá světová válka a Ascherovi museli žít ve skromných podmínkách vbritském hlavním městě. Nicméně už za války se Zikovi podařilo rozjet obchod slátkami. Uvědomil si ale, že nelze tkaniny jen prodávat, jako to dělával v Praze.Začal nabízet originální látky, jejichž vzory navrhovala Lída.

Šátek od Picassa

Ukázalo se, že má Lída talent, byť nikdy design nestudovala. Navrhovala látky sdrobnými kvítky i abstraktními vzory. Zika zároveň oslovil významné umělce té doby, aby vytvořili náměty pro šátky ze série Ascher Squares. Už od meziválečných dob, kdy francouzská společnost Hermès přišla sbarevnými potisky, se ze šátků stal fenomén. Vdobě války to byl navíc vítaný doplněk, který oživil oblečení. Zároveň se na něj nespotřebovalo tolik cenné látky.

Zika Ascher si získal přízeň malíře Henriho Matisse, jehož výrazně barevné obrazy definovaly umělecký směr fauvismus. Kromě Matisse šátky navrhli třeba sochař Henry Moore a po značném přemlouvání i Pablo Picasso. Ascherovi dávali umělcůmvolnost, vznikly tak úžasné návrhy blížící se výtvarným dílům. Picassův šátek se například vyrobil pouze vomezené edici sta kusů.

Ascher Squares

Christian Dior a Zika Ascher

Po válce se Zikovi podařilo přemluvit vycházející hvězdu módního světa Christiana Diora, aby své šaty ušil zAscherových látek. Začalo období vzestupu společnosti, kdy si u Ascherových objednávali materiály významní módní návrháři.

Ascherovi zároveň dokázali potisknout i nylon určený pro výrobu padáků. Zválečných skladů ho uvolnila britská vláda, aby uspokojila potřebu po materiálech pro výrobu oblečení (jedny nylonové šaty zlátky od Ascherových najdete i na výstavě vUPM).

Dvojice založila také společnost Bourec, která nabízela bavlněné látky spotiskem pro masovou výrobu (z bavlněných tkanin šil pyžama Calvin Klein). Ascherovi se tak neomezovali jen na výrobu luxusních materiálů pro světoznámé návrháře. Dokázaliuspokojit i poptávku firem produkujících oblečení ve velkém množství.

Konec společnosti

Všedesátých letech se Ascherovým podařilo vrátit slávu krajce, kterou se nebáli potisknout. Objevila se třeba na modelech španělského návrháře Cristóbala Balenciagy. Se začátkem sedmdesátých let ale přišel konec společnosti. Ačkoli se Ascherovi pokusili nasednout na vlnu hippie a nabídli výrazně barevné látky, nedokázali zvládnout celosvětovou změnu společnosti. Individualita se dostala na první místo a módní pravidla se rozmělnila. Firma neuměla nabídnout to, co svět požadoval, a pozvolna začala upadat.

Lída Ascherová se ještě pokusila zachránit společnost založením značky, která vyráběla oblečení zlátek, jež zbyly ve skladech Ascherovic podniku. Ačkoli se Lídiny modely dobře prodávaly, konec firmy se blížil. Lída zemřela vroce 1983 a o devět let později ji následoval Zika. Ten se ještě stačil podívat do Československa, když roku 1990 oslavil osmdesátiny vPraze.

Odkaz firmy dnes spravuje syn Peter Ascher, který na své rodiče vzpomíná jako na tvrdě pracující, jež i vdobách největší slávy firmy žili skromně. Na výstavu vPraze se podařilo dostat šátky od slavných umělců včetně kousku zlimitované edice od Pabla Picassa.

Filmový tisk

Ascherovi látky barvili a vzorovali technikou filmového tisku, který měl jasnější barvy než jiné tehdy používané způsoby. Netiskne se válcem ale pomocí šablon. Nevýhodou je nutnost potisknout vždy určitý kus tkaniny, což zpomaluje výrobu. Ascherovi preferovali hedvábí, ale později zvládli potisknout i padákový nylon nebo bavlnu, která byla před válkou považována za tkaninu vhodnou spíše pro volnočasové oblečení, rozhodně ne společenské.

Další články o designu a architektuře v Česku: