Za vyšlehání pomlázkou by žena měla poděkovat kraslicí aneb Co se děje o Velikonočním pondělí

Velikonoční pondělí nebo taky Červené pondělí se nese ve znamení lidových tradic, zvyků, zábavy a her, žádné církevní oslavy se k němu nevážou. Nejznámější docela jistě známe a dodržujeme všichni – koledu s pomlázkou.

NENECHTE SI UJÍT: Začínají letnice neboli svatodušní svátky. Jak je slavili naši předkové? V neděli kostel, v pondělí zábava

Co je pomlázka

Pomlázka jako taková může mít mnoho podob, od jednoho proutku přes pletené ze čtyř až dvanácti čerstvých neloupaných vrbových proutků až po obří několikametrové i z několika desítek prutů. Do ní se vplétala barevná, nejčastěji červená stuha nebo alespoň nit

Pomlázka má také spoustu názvů, které se liší podle krajů, zmíníme například pamihod, mrskút, kyčlovanka, tatar či tatarec, žíla, metla, korbáč, mrskačka, dynovačka, šlahačka či šlehačka, švihačka, hodovačka, šibačka, kyčka, čugár, kančúch či roučačka.

Historie pomlázky

„Nejstarší záznamy o mrskání neboli pomlazování zelenými proutky pocházejí z přelomu 14. a 15. století. Tehdy se šlehali všichni navzájem a považovali to za zábavu s erotickým podtextem. Například Jan Hus ve svém velikonočním kázání připomínal, že ženy mrskají své manžely a druhý den naopak muži manželky proto, aby jeden od druhého nevyžadoval plnění manželských povinností. Jistý renesanční kazatel napsal, že ‚pomlazení jest zábava tak necudná, že nejedna panna přes velkonoc své panenství neohlídá‘. Časem však pomlázka ztratila erotický náboj a přeměnila se na klasickou kolední obchůzku s říkankami, za což náleží odměna,“ uvádí PhDr. Alena Vondrušková v knize Český lidový a církevní rok.

Zvyky a pověry o Velikonočním pondělí

• Pomlázka začínala pro mládence o půlnoci z neděle na pondělí. Šleháním pomlázkou se předávala mladost a svěžest obsažená ve svěžích, ještě neolistěných vrbových proutcích. Byla to velmi oblíbená zábava, protože chlapci mohli dívky bez následků mrskat.
• Děvčatům to mělo zaručit mládí a zdraví a taky to, aby byl pilná po celý rok.
• Nejdříve se ve vsi chodilo k té nejkrásnější. A pro tu, ke které nikdo nepřišel, to byla velká ostuda a potupa.
• Hospodář také vyšlehal čeládku, aby nebyla líná, krávu, aby se brzy otelila, i ovocné stromy, aby se probudily ze zimního spánku.
• Vdané ženy dostávaly pomlázkou, aby nebyly drzé a byly plodné.
• Starým zvykem je pohostit koledníky nebo jim dát různé dary – maso, mazanec, nějaký doplněk, ovoce, peníze, těm starším pak alkohol. Nejčastější výslužkou však je velikonoční vejce, která hospodyně předem obarvila přírodními barvami.
• Nejčasnějším dárkem za vyšlehání  byly kraslice. Nejoblíbenější barvou byla červená, protože je to symbol života, má magickou moc a znamená lásku. Dříve se dokonce v souvislosti s touto barvou říkalo tomuto dni Červené pondělí.
• Někde dívky na oplátku za vyšlehání vázaly chlapcům na pomlázku stuhy, každá barva měla svou symboliku. Rudá znamenala náklonnost a lásku, modrá naději, žlutá odmítnutí a zelená oblibu.
• Počet kraslic či stuh na pomlázce také poměrně jednoznačně ukazoval, jak moc je koledník úspěšný a kolik stavení navštívil.
• Pro chlapce i děvčata byla pomlázka také příležitostí k tomu, aby si vyjevili své city. V některých, zvláště moravských obcích se dodnes vzpomíná na noční koledování, které často končilo v dívčích postelích. Na Slovácku se říká, že láska se lépe vyznává korbáčem než slovy.
• Aby si zajistily plodnost, zakopávaly ženy vajíčka v rozích chlévů a polí.
• Na Velikonoční pondělí se také chodilo žádat o ruku. Ženich se ale musel domluvit předem, a to v den, který se nazýval Družebná neděle – čtvrtou postní neděli.

Co s pomlázkou po koledě?

Někde se dosud dodržuje tradice, že se pomlázka na Velikonoční pondělí po koledě zasadí do země na zahradě nebo na louce. A protože musí být upletena z čerstvých a neloupaných vrbových proutků, je vysoká šance, že přežije a vyroste z ní stromek.

Velikonoční koledy

Říkanek se při koledování říkávalo několik, a protože Hody, hody, doprovody... je notoricky známá, máme pro vás jinou: Paní kmotra, slyšte chásku, přicházíme na pomlázku, opentlené žilky máme, kdo nám nedá, uhlídáme! Paní kmotra, nemeškejte, barvená vajíčka dejte, jestli jste jich neobarvila, také jsou nám bílá milá, schováme je pěkně v ranci, srovnají se tam s mazanci.

Mnoho dalších velikonočních koled a říkanek najdete zde.

Odplatné úterý

Krásnou tradicí, která už bohužel téměř zanikla, bylo odplatné úterý. Tedy den, kdy se něžné pohlaví mohlo pomstít za násilnosti z předchozího dne. Dnes aspoň mohou dívky polít vodou ty koledníky, kteří jsou leniví a na pomlázku přijdou až po poledni.

Velikonoční hry

• Velikonoční odpoledne patřívalo dětem, které hrály různé hry s vykoledovanými vajíčky. Chlapci například ťukali vejci o sebe, a komu vajíčko neprasklo, vyhrál a mohl si vzít vejce svého protivníka. Někteří chlapci podváděli a přinesli vejce vyfouknutá a vyplněná smolou, která se nerozbila. Pokud ostatní takový podvod zjistili, bylo samozřejmě s nepoctivcem zle.
• Na Chodsku se scházela mládež na návsi a chlapci házeli vykoledovaná vejce buď do výšky, nebo jimi přehazovali přes střechu tak, aby dopadla na měkký drn. Pokud se vejce od některého děvčete rozbilo, sklidila dívka posměch a hoši říkali, že to bude nevěrná manželka.

Velikonoční pondělí je svátek a je zavřeno

Velikonoční pondělí je svátek (letos 1. dubna) a patří mezi ty svátky, kdy musí mí velké obchody s prodejní plochou větší než dvě stě metrů čtverečních zavřeno.

Kdy bude Velikonoční pondělí s pomlázkou v příštích letech

Velikonoce končí až Svatodušními svátky

I když pro většinu z nás Velikonoce dneškem skončí, velikonoční doba jako taková končí až sedm týdnů po Velikonoční neděli svatodušními svátky, konkrétně slavností seslání Ducha svatého. V křesťanském pojetí jsou svatodušní svátky vyvrcholením Velikonoc, v lidovém oslavou vrcholícího jara, přírody a první sklizně.

Zdroje: Český lidový a církevní rok (Alena Vondrušková), Lidové obyčeje a nápady pro šikovné ruce Jaro (Martin Bestajovský), Knížka plná nápadů (Světlana Kubištová-Pražáková)