Samovýsev letniček a dvouletek: Nekupujte nová semena, nechte zahradu, aby vás překvapila

Samovýsev letniček a dvouletek dokáže překvapit množstvím nových sazenic. A zadarmo! Zdroj: iStock

Než zakleknete do záhonu a začnete bezhlavě vytrhávat plevel a vše, co vám přijde pod ruku, raději se pečlivě a zblízka zadívejte. Možná tam najdete skutečné poklady.

Množení letniček samovýsevem můžete skvěle využít pro všechny zahrady, u kterých netrváte na přísných liniích perfektně navržených záhonů, ale naopak se rádi necháte překvapit, co nového si pro vás příroda nachystala. Některé rostliny se totiž dokážou velmi dobře množit samy i bez vaší pomoci. Důležitým předpokladem je, aby jejich semenům nevadily zimní podmínky. Najdou se i taková semena, která k dobrému klíčení přemrznutí dokonce potřebují. Než se proto vrhnete na jarní odplevelení záhonů, dobře si prohlédněte, jaké rostlinky už mezi skutečným plevelem raší. Byla by veliká škoda zlikvidovat sazeničky, které pokvetou mnohem dříve a budou i silnější než ty, které si pracně předpěstujete doma za oknem. Doma pěstované letničky bývají často vytáhlé, jak se snažily zajistit si dostatek světla a slunečních paprsků.

I v téhle zahradě se možná některé letničky vysemenily samy Zdroj: iStock

Další výhodou samovýsevu jsou ušetřené finance za pořizování nových semínek. Sáčky se semínky prostě nakoupíte jenom jednou a v dalších letech už se jenom necháváte překvapovat, jak se vaše oblíbené květiny stěhují po záhonech a dokonale vyplňují každé volné místo.

Stačí si jen vybrat

Jarní záhony občas dokážou nabídnout celou přehlídku letniček, které na nich dokázaly vyrůst bez vašeho přičinění. Podívejte se na fotografii, která byla pořízena na konci dubna. Rostlinky už jsou natolik veliké, že můžete rozeznat astry, krásenky, hledíky, a dokonce i orlíček, který nepatří mezi letničky, ale stejně dobře se množí samovýsevem. Tolik rostlin na tak malém prostoru zůstat nemůže. Vyberte sazeničku, která zde zůstane a ostatní přesaďte na jiná prázdná místa v záhonech.

Ta větší rostlinka vlevo je astra a okolo plno krásenek Zdroj: Simona Sedláčková

Hvozdík bradatý (Dianthus barbatus)

Dvouletka, která se díky snadnému samovýsevu chová skoro jako trvalka. Vykvétá pestrou paletou barev a je skvělá i k řezu do vázy, kde vydrží dokonce až tři týdny. Jen při množení samovýsevem musíte počítat s tím, že časem budou díky samosprašování všechny květy nejspíš jenom růžové. Hvozdík bradatý upřednostňuje propustnou výživnou půdu, dostatek vápníku a umístění na plném slunci. Semena hvozdíku většinou vyžadují chladové období, proto i první výsev můžete provést už na podzim. Semena jednoduše rozsypejte na záhon. Nebo můžete vysévat v květnu a příští jaro už se těšit z prvních květů.

Hvozdík bradatý (Dianthus barbatus) Zdroj: iStock

Černucha damašská (Nigella damascena)

Na první pohled křehká letnička, která dorůstá do výšky 30–50 cm. Vykvétá růžovými, fialovými a bílými květy, ale dokáže zdobit i po odkvětu. Měchýřky se semeny se často používají do suchých vazeb, ale pokud je necháte na záhonech vysemenit, najdete černuchu v zahradě i příští rok. První výsev semen můžete provádět od března do května, příští rok už se o sebe černucha postará sama. Černucha má ráda slunečné až polostinné stanoviště a humózní půdu.

Krásenka zpeřená (Cosmos bipinnatus)

Pochází z Jižní Ameriky, ale v našich krajích se skvěle zabydlela. Patří mezi oblíbené vysoké letničky, bohužel se příliš nehodí do řezaných kytic, špatně snáší transport. Vysévá se v polovině dubna a až koncem května se přepíchané sazenice vysazují do volné půdy. Rostliny jsou choulostivé na teploty pod bodem mrazu, ale semínka v půdě zimu snadno přežijí a samovýsev je u nich velmi častý a snadný. Krásenky vyžadují slunečné stanoviště a nepřehnojenou půdu.

Krásenka zpeřená (Cosmos bipinnatus) Zdroj: iStock

Ostrožka stračka (Consolida regalis, syn. Delphinium consolida)

Jednoletý druh ostrožky patří mezi domácí druhy. Vysévá se přímo na záhon (nesnáší přepichování) co nejdříve buď v dubnu, nebo na podzim v druhé polovině listopadu, aby semena nestačila do zimy vyklíčit. Rostliny z podzimního výsevu (nebo samovýsevu) jsou silnější a dříve a bohatěji kvetou. Ostrožky vyžadují slunečné stanoviště chráněné před větrem a propustnou půdu.

Ostrožka stračka (Consolida regalis, syn. Delphinium consolida) Zdroj: iStock

Měsíček lékařský (Calendula officinalis)

Známá léčivá bylinka, která pochází ze Středomoří. Vysévá se v dubnu, přímo na stanoviště nebo již v únoru do skleníku. Kvete od začátku července až do zámrazu. Měsíček je naprosto nenáročný, má rád vápnitou půdu, kvete na slunci i ve stínu. Velmi často se stává, že rostliny z jarního výsevu se už koncem léta znovu množí samovýsevem a pokud nestihnou do zimy vykvést, v mírných zimách dokážou přežít a vykvetou velmi brzy na jaře.

Měsíček lékařský (Calendula officinalis) Zdroj: iStock

Hledík větší (Antirrhinum majus)

Kdo by neznal oblíbenou nenáročnou letničku, často lidově zvanou zaječí tlamičky. Pochází ze Středomoří, kde se pěstuje jako trvalka. U nás se vysévá v březnu do pařeniště a koncem dubna se vysazuje na stanoviště, na které nemá žádné zvláštní nároky. Mladé rostlinky dobře snášejí chlad. Začíná kvést ve druhé polovině června. Odkvetlé části odstřihujte, hledík vykvete znovu. Pak už nechte semena dozrát, aby se rostlina mohla pro příští rok množit samovýsevem.

Zdroj: Simona Sedláčková, autorský článek