reklama

Pálení čarodějnic: Víte, proč má 30. duben magickou moc?

zidkovm
30. dubna 2020
Nadchází jedna z nejmagičtějších nocí v roce. Když nebudete opatrní, ovládnou vás zlé síly, ale my vám prozradíme, jak se před nimi bránit. Pálení čarodějnic slavili už staří Keltové, kteří se tak loučili se zimou a vítali jaro. Od těch dob prošel svátek řadou změn a podepsalo se na něm i křesťanství. Vydejte se s námi do historie pálení čarodějnic a zjistěte více o čarodějnických procesech u nás i ve světě.
reklama

Noc ze 30. dubna na 1. května je významným datem. Nachází se v kalendáři přesně mezi jarní rovnodenností a letním slunovratem a už od nepaměti jí proto byla připisována magická síla. Také Keltové v tento čas slavili jeden ze svých nejvýznamnějších svátků – Beltine, jímž pro ně začínalo kalendářní léto a s ním festival radosti a života.

Odkud pochází pálení čarodějnic?

Beltine znamená jasný, zářivý oheň. Právě oheň byl pro lidi dříve velmi tajemnou silou a v určitých okamžicích měl i magickou moc. Keltové ohněm uctívali slunečního boha Belena. V předvečer tohoto svátku Keltové zhasínali všechny ohně, protože věřili, že v nich má skončit vše špatné. Následně pak zapálili ohně nové, aby vše mohlo začít čisté, neposkvrněné, nanovo. Ohni lidé dávali oběti bohům, aby si zajistili jejich přízeň.

Pálení čarodějnic dnes

Zřejmě z tohoto svátku pochází výrazně mladší zvyk – pálení čarodějnic, který lidé udržují dodnes. I když v současnosti už má samozřejmě podoby ledajaké a zvláště mládež jej bere jako příležitost k alkoholovým radovánkám, které ale nepříznivě ovlivňují naše tělo. Ohně se nejčastěji pálily na kopci za vesnicí, zřejmě proto, že dým měl čarodějnice, potažmo veškeré zlo zahnat co nejdál od domů.

Magický popel

Popel z těchto magických ohňů nebyl jen tak obyčejný. Dodával sílu a zdraví, a tak se sypal na pole, aby byla dobrá úroda. Dobytek, jenž jím prošel, měl být zdravý a plodný. Stejně tak lidé, kteří skočili přes oheň. Lidé také věřili, že se o této noci otevírají jeskyně, v nichž je ukrytý poklad. Aby se hledající před temnými silami ubránil, musel mít při sobě květ z kapradí, svěcenou křídu, hostii a další předměty.

Děti počaté na čarodějnice jsou šťastné

A abychom nezapomněli, tahle magická noc přejeplodnosti. Navíc děti počaté během filipojakubské noci jsou prý celý život šťastné, zdravé a veselé, čehož by se mělo využít.

Jak se bránit před čarodějnicemi

  1. Lidé se před uhranutím a zlými kouzly bránili různě. Především zabezpepečili okna a dveře, vytvořili (namalovali na zem) magické kruhy.
  2. Před vratadávaličerstvě vykopnuté drny a pod ně čerstvá vejce, nebo zapichovali trnové větvičky, aby se čarodějnice zranily a nedostaly se do domu.
  3. Nad dveře se upevňovaly svěcené větvičky z Květné neděle.
  4. Oblíbeným trikem bylo nasypat před vchod písek.Čarodejnice musela všechna zrnka přepočítat, a tím se zdržela do úsvitu, kdy její moc zeslábla.
  5. Někde lidé věřili, že čarodějnice neprojde přes nastražené vidle nebo koště.
  6. Nezapomínalo se anina tehdejší lék na všechno – svěcenou vodu.
  7. Daleko nebezpečnější byl zvyk, při kterém lidé házeli do vzduchu zapálená březová košťata. To mělo zahnat čarodějnice, které se vznášely nad jejich hlavami. Na druhou stranu ale zapálené roztočené koště symbolizovalo slunce a jeho vyhozením do výšky se měl podpořit růst obilí.
  8. Stavení sepřed samotným svátkem vykuřovala, zřejmě proto, aby se v nich neusadily zlé síly. K tomuto účelu sloužil jalovec, rozmarýn, bolehlav,routaasamozřejmě kadidlo.
  9. Věřilo se, že snítka šeříku ochránímajetek před zlými čarodějnicemi.
  10. Čarodějnice také zaháněly hlasité zvuky, především řinčení kovových nástrojů, a tak muži a chlapci v podvečer práskali na křižovatkách cest biči, zvonili zvonky, rámusili hrnci s pánvemi.
  11. Před uhranutím lidé chránili také dobytek, zejména krávy. Před chlévy dávali drny a plevy, na vchod malovali křížky a kruhy, bedlivě hlídali dojačky, aby se neztratily.

Čarodějnické procesy

Kdy vznikla první hadrová čarodějnice, která skončila v plamenech, se přesně neví. Symbolizovat však měla zřejmě neblahé čarodějnické procesy, ve kterých už od nepaměti na hranicích končili lidé obvinění z čarodějnictví a paktů s ďáblem. Domnělé čarodějnice předtím procházely nelidským mučeníma asi nejznámějším místem procesů se stal americký Salem.

Čarodějnice a křesťanství

Snaha překrýt tento ryze pohanský svátek boje dobra se zlem křesťanskou symbolikou vedla k tomu, že ještě v průběhu středověku byl svátek zasvěcen apoštolům Filipu a Jakubovi, aby jejich význam pohanský rituál zastínil. Odtud vychází i pojmenování filipojakubská noc. Ale ať se noc jmenuje jakkoliv (staří Germáni pro ni měli ještě název Valpuržina noc), znamená přelom mezi temnými silami, které jsou vyhnány, a příchodem života a dobré síly. Slunečná a světlá část roku, kdy se daří plodinám, zvěři i lidem, pak končí Dušičkami.

Magická síla bylin

Magická noc dodává magickou a léčivou sílu bylinám, které jsou během ní natrhané, jako jsoudevětsil,kopřiva,kokoška pastuší tobolka,medvědí česnek, fialky, sedmikrásky. Zvláště pak, je-li to o půlnoci a o úplňku. Velkou moc mášeřík, který byl vysazován před dvory, zahrady a stavení, aby odehnal zlé síly, démony a duchy.

Co jste o čarodějnicích možná nevěděli

V Čechách údajně existovala sletiště čarodějnic, místa, kde se slétávaly čarodějnice pomazané kouzelnými mastmi.Podle knihy Magia Naturalis (my ji známejako Kladivo na čarodějnice) z roku 1560 se tato mast vyráběla z tuku nevinného hocha, aloe, oměje, durmanu, rulíku, topolového listu a kadidla). Známými místy sabatů byly například brdská hora Plešivec, Haltrava v Chodsku, Beskydy, Petrovy kameny v Jeseníkách, Třístoličník na Šumavě.

„První čarodějnické procesy se u nás konaly v německém pohraničí, nejvíce žen bylo upáleno v letech 1576 až 1615 v Chomutově. K masovému upalování pak došlo v 17. století ve Slezsku (celkem se jednalo o několik set osob). Poslední inkviziční soud u nás se konal v roce 1756 v jihočeském lobkovickém panství,“uvádí Alena Vondruškové v knize Český lidový a církevní rok.

Sucho a pálení čarodějnic: 7 tipů, jak na to

Pokud se rozhodnete slavit starý svátek pálením ohňů, měli byste vždy myslet na bezpečnost. Stačí trocha nepozornosti a plameny mohou ohrozit rostliny i budovy v okolí. Pálení velkých fater přenechte jiným.

  1. Chcete-li slavit čarodějnice u velkého ohně, vyberte si nějakou z událostí, které pořádají obce.
  2. V soukromí palte jen malé ohníčky. Dejte přednost ohništím na zahradách, která nejsou v blízkosti stromů a keřů.
  3. Oheň byste rozhodně neměli rozdělávat pod korunami stromů. Často si neuvědomíte, že strom, který se zdá být daleko od ohniště, k vám svými větvemi snadno dosáhne.
  4. Přikládejte pouze dřevem, ideální je ani nepoužívat tuhé podpalovače (kvůli ekologii), a rozhodně nelijte do ohně hořlavé látky.
  5. Pokud je sucho, dávejte jednou takový pozor. Plameny se snadno rozšíří do okolí a už je budete jen těžko zastavovat.
  6. Během sucha rozhodně oheň nerozdělávejte u lesů.
  7. Ve chvíli, kdy obec vydá zákaz rozdělávání ohňů, raději ho respektujte. Úřady se takovými vyhláškami nesnaží omezit svobodu, ale zachránit přírodu i náš majetek.

Mohlo by vás ještě zajímat:

Sílejte článek
Zobrazit komentáře ke článku
reklama