Prima Living

Druhá šance pro ředkvičky a špenát. V srpnu nasejete, v září sklidíte!

Tue, 11 Aug 2026 12:00:45 +0200

Srpen na zahradě není jen o sklizni rajčat, paprik, cuket, okurek nebo dýní, ale také o druhé vlně výsevu zeleniny. Uvolněné záhony po už sklizeném česneku, cibuli nebo salátu můžete znovu osít. Vyzkoušejte například ředkvičky a špenát – obě zeleniny rostou překvapivě rychle. Při správném výběru odrůd a péči se brzy dočkáte další bohaté úrody!

Listový špenát

Špenát setý (Spinacia oleracea) je chladnomilnou listovou zeleninou. Vysoké letní teploty a dlouhý den způsobují vybíhání rostlin do květu a kvetoucí rostlina je tuhá a ztrácí svou typickou chuť. Proto jsou nejvhodnějšími obdobími pro pěstování špenátu na zahradě buď jaro, nebo přelom léta a podzimu.

Jako následnou plodinu ze srpnových výsevů sklízíme špenát v září až v říjnu, první listy zhruba šest týdnů po výsevu.

Vyplatí se vědět: Špenát je králem listové zeleniny. Na pěstování není náročný a dobře se mu daří v zahradě i na balkoně.

Letní pěstování špenátu

Špenát nesnáší suché a kyselé půdy a větrné polohy. Nejvhodnější pro pěstování špenátu jsou hlinitopísčité zeminy. Před výsevem do půdy zapracujeme vyzrálý kompost, špenát vyžaduje půdu s vyšším obsahem živin.
Semena vyséváme do řádků 15 až 20 cm vzdálených.
Vzhledem ke krátkému vegetačnímu období a mělkému kořenovému systému má špenát vysoké nároky na vodu. Na nedostatek vláhy reaguje zpomalením růstu, tvorbou menšího počtu listů a především předčasným vybíháním do květu.
Během vegetace špenátový porost pravidelně odplevelujeme. Během okopávání postupujeme opatrně (špenát má totiž kořeny rozmístěny mělce pod povrchem půdy), tak abychom neporušili kořenovou soustavu rostliny. Plevel ale musí pryč, protože obírá rychle rostoucí rostliny o živiny a vláhu.

Sklizeň špenátu

Špenát sklízíme 45 až 65 dní od výsevu podle odrůdy.
Listy se sklízejí dříve než začne špenát kvést, což je zhruba v době, kdy má vyvinuto minimálně šest listů.
Sklízíme seřezáním zelených listů asi 2 cm nad zemí.

Boj s největším nepřítelem špenátu: plísní špenátovou

„Základem pro úspěšné pěstování špenátu je správný výběr odrůdy s vysokou odolností vůči plísni špenátové, za níž stojí houba Peronospora spinaciae,“ zdůrazňuje Ing. Prášil. Ta se projevuje tak, že na vrchní straně listů jsou žluté skvrny a zespodu jsou pokryté šedavým povlakem. Napadené listy jsou hořké a není možné je jíst, proto rostliny ze záhonu odstraníme a zlikvidujeme. Většinou se objevuje při vlhkém a teplém počasí.

„Nejjednodušší prevencí je nepřehnojovat a udržovat větší vzdálenost mezi rostlinami,“ uvádí pěstitel. Jako ochrana před houbovými chorobami se používá odvar z přesličky rolní. Zhruba 60 g sušené byliny macerujeme 1–2 dny v 5 l vody. Pak 25 minut povaříme, scedíme a necháme vychladnout. Odvarem zředěným v poměru 1 : 5 pravidelně postřikujeme.

Odrůdy špenátu pro letní a podzimní pěstování špenátu

Pro letní a podzimní pěstování se hodí například Fagot F1. Výnosná pozdní hybridní odrůda se středně zelenými, mírně bublinatými listy. Je vysoce rezistentní vůči plísni špenátové a výrazně rezistentní vůči vybíhání do květu.
Vhodná je také raná odrůda Monores. Střední až mohutná rostlina má oválné světle zelené listy se zakulacenou špičkou, slabě bublinaté.
Matador je osvědčená odrůda tmavolistého špenátu. Listy jsou středně velké, rozkladité a s tupou špičkou. Špenát Matador je značně odolný proti vybíhání do květu.
Obzvlášť aromatická odrůda Winterriesen má velké, středně zelené listy pravidelně uspořádané v růžici.

Ředkvičky

„Ředkvičkám příliš nevyhovují vysoké teploty a sucho, ale když už pomalu léto končí, podmínky pro jejich pěstování začínají být opět příznivé. Tak toho využijme a dejme se do pěstování ředkviček pro podzimní sklizeň. Druhá polovina srpna a počátek září jsou podle aktuálního počasí vhodnou dobou pro letní výsevy ředkviček, přestože je většinou máme zafixované jako první jarní zeleninu,“ uvádí šlechtitel a pěstitel Ing. Jan Prášil.

Mohlo by vás zajímat: Tuřín je dokonalá kořenová zelenina. Snadno se pěstuje, výborně chutná a prospívá zdraví.

Letní pěstování ředkviček

Pro letní výsevy do volné půdy je vhodné vybírat spíše zastíněná místa.
Semínka sejeme do řádků 12 až 15 cm od sebe a do hloubky 1 až 2 cm. Osivo ředkviček je poměrně velké, takže není problém zasít ho na konečnou vzdálenost 3 až 5 cm od sebe. Nemusíme je pak jednotit.
Pokud je vysejeme hustěji, je nutné je na vzdálenost 3 až 4 cm vyjednotit. Pokud je porost příliš hustý, rostou ředkvičky pomaleji a mají dříve sklon k vybíhání do květu.
Vegetační doba ředkviček je okolo 35 dnů. Pro plynulost sklizně je vhodné vysévat je ve zhruba týdenních intervalech.
Ředkvičky musí růst rychle, jen tak budou jemné a šťavnaté. Pokud rostou pomalu, mají sklon k dřevnatění.

Jak se v létě starat o ředkvičky

Nedostatek vláhy spolu s vysokou teplotou podporuje vyšeptávání ředkviček, proto je důležité udržovat stejnoměrnou a přiměřenou vlhkost.

Ředkvičky zaléváme pravidelně menšími dávkami vody, aby netrpěly plísněmi a podehníváním.
Praskání bulviček je také způsobeno nepravidelným příjmem vody, zvláště při deštích po suchém období.

Letní škůdci ředkviček

Klíčem k úspěchu při letním pěstování podzimních ředkviček je zvládnutí škůdců. Konkrétně dřepčíků a květilek.

Květilka zelná

Nejvýznamnějším škůdcem ředkviček je květilka zelná (Delia radicum). Larvy květilek tvoří chodbičky v ředkvičkách a tím je znehodnocují.

„Rostlina se napadení květilkou brání tvorbou hořčin, jinak sladká dužina kořene se tím stává téměř nepoživatelnou. Zachytit nálet květilky v letních měsících je prakticky nemožné. Proto doporučuji pěstovat ředkvičky pod netkanou textilií, která mechanicky zabrání muškám květilek v nakladení vajíček,“ uvádí Jan Prášil.

Dřepčíci

Dřepčíci (Phyllotreta spp.) škodí na záhonech po celé léto a nejvíce jim chutnají brukvovité rostliny. Dřepčíci do listů rostlin vykusují malé dírky, jednu vedle druhé, až rostlinu zcela zničí. Larvy dřepčíků zase napadají drobné kořínky, ale dokážou se prokousat až do listů.

Napadení ředkviček dřepčíkem zabraňuje pěstování pod netkanou textilií a pravidelná zálivka. Preventivně může pomoci smíšená kultura s rajčaty, salátem nebo špenátem. Využít můžeme i domácí postřiky z mýdlové vody a bílého octa.

Vyplatí se vědět: Jak se zbavit dřepčíků, skákajících akrobatů, kteří ničí hlavně brukvovitou zeleninu?

Podzimní sklizeň ředkviček

Tuto pikantně štiplavou zeleninu můžeme sklízet už po čtyřech týdnech od vysetí. „Ředkvičky sklízíme probírkou, jak postupně dorůstají. Ředkvičky můžeme sklízet až do pozdního podzimu, mladé rostliny snesou mrazy do –3 °C a starší až –6 °C,“ radí pěstitel.

Odrůdy ředkviček pro podzimní sklizeň

Pro letní výsevy po 15. srpnu se osvědčily tyto odrůdy:

Tercia s tmavě červenou, kulovitou až ploše kulovitou bulvičkou střední velikosti a jemnou, bílou dužninou. Vyniká odolností proti praskání a vybíhání do květu.
Také Kvintara F1, velmi raná ředkvička s kulatými bulvičkami, se hodí i pro podzimní pěstování. Díky svítivě červené barvě a jemné slupce přiláká i děti. Dužnina je bílá, jemná, velmi odolná proti houbovatění. Nepraská a do květu vybíhá výjimečně.
Letním vedrům odolává i tetraploidní odrůda Kvarta, ředkvička typu „máslová obří“. Velké kulovité bulvičky s tupě špičatou bází mají dužninu matně bílé barvy. Také tato odrůda disponuje odolností proti praskání bulviček, vybíhání do květu či houbovatění dužniny.
Jasně červené bulvy má odrůda Vinara F1, asi nejvhodnější odrůda ředkviček pro celoroční polní pěstování. Hlavní výhodou jsou stejnoměrné bulvy a fakt, že ředkvička jen těžko vyžene do květu.

Pro výsevy od 20. srpna a později jsou vhodné odrůdy:

Raná až poloraná odrůda ředkvičky Kvinta má větší kulaté bulvičky se svítivě červenou barvou, jemnou slupkou a bílou jemnou dužninou velmi odolnou vůči houbovatění. Bulvička dobře odolává praskání a vybíhání do květu.
Velmi raná hybridní ředkvička Primara F1 se středně velkými až většími bulvičkami je určena pro jarní přirychlování a polní pěstování. Vzhledem k odolnosti vůči vybíhání je vhodná pro podzimní pěstování, můžeme ji vysévat až do poloviny září.

Zdroje: šlechtitel a pěstitel Ing. Jan Prášil, cs.wikipedia.org, Zelenina na zahrádce (Antonín Dolejší)

Hortenzie latnatá má ráda slunce a dokáže měnit barvu květů

Tue, 11 Aug 2026 09:25:51 +0200

Pokud přemýšlíte, jakou hortenzii vysadit do své slunné zahrady, obraťte svou pozornost od nejznámějších hortenzií velkolistých k hortenziím latnatým. Uvidíte, že si mezi nimi vyberete rostlinu stejně krásnou, ale mnohem skromnější a méně náročnou na životní podmínky.

Hortenzie velkolisté (Hydrangea macrophylla) si libují spíše ve stínu či polostínu a vyžadují kyselou a mírně vlhkou půdu, ale ani tak si nemůžete být jisti, že vám keř krásně pokvete. Hortenzie velkolistá má své rozmary, kterým občas není snadné přijít na kloub.

Jak hortenzie latnatá vypadá?

Hortenzie latnatá (Hydrangea paniculata) jako většina druhů hortenzií pochází z východní Asie. Její divoká forma je rozšířena v Číně, Japonsku a Rusku. Je to opadavý, mrazuvzdorný okrasný keř nebo strom se vzpřímenými a pevnými stonky dosahující výšky a šířky okolo 250 cm.

Přečtěte si: 5 pravidel, jak správně pěstovat hortenzie. Neděláte tyto základní chyby?

Jak pěstovat hortenzie latnaté

Hortenzie latnatá má ráda umístění na plném slunci, ale dobře se jí bude dařit i v mírném polostínu.
Není náročná ani na půdu. Nejvíce se jí však zavděčíte dobře propustnou a mírně vlhkou půdou, nemá ráda půdu jílovitou. Dokonce ani nevyžaduje půdu kyselou jako hortenzie velkolistá.
Hortenzii vysazujte na jaře (od března do května) a pak od září až do zámrazu. V kontejneru můžete po celý rok.
Hortenzie latnatá je tolerantní i vůči přechodnému suchu, sucho dlouhodobé by ji však mohlo poškodit.
Hortenzie latnatá je plně mrazuvzdorná. Je-li zdravá a dobře zakořeněná,nepotřebuje žádnou zimní ochranu. Pokud by se přes zimu přeci jen některé části rostliny poničily, na jaře je jednoduše seříznete.
Můžete ji pěstovat na záhoně jako doplněk k trvalkám nebo solitérně uprostřed trávníku, ale dokonce ji můžete vysadit i jako živý plot.
Nevadí jí ani pěstování ve velikém květináči na terase nebo na balkoně.

Kdy se stříhá hortenzie latnatá?

Hortenzie latnatá vykvétá na nových výhonech, proto ji můžete brzy na jaře hluboko ostříhat do požadovaného tvaru a vytvořit tak krásný keř. Ostříháním podpoříte růst nových výhonů a tím i tvorbu květů. Čím starší keř bude, tím je bohatší, kompaktněji narůstá a má i více květních výhonů. Pokud už keř raší, buďte trochu opatrnější a ujistěte se, že na stoncích, které chcete odstranit, nejsou žádná poupata.

Prořez můžete provést i na podzim po odkvětu.

Hortenzie ničí cizokrajné puklice. Zkontrolujte spodní stranu listů i větve

Kdy kvete hortenzie latnatá

Květy hortenzií latnatých rozkvétají většinou uprostřed léta a kvetou až do zámrazu. Květenství jsou velká až 30 cm. Hortenzie latnatá kvete v závislosti na kultivaru růžově, nebo bíle až krémově bíle, v kombinaci se světle zelenou. Velmi často během kvetení mění barvu a rostlina tak získává zajímavý dvoubarevný efekt.

Například kultivar Limelight vykvétá nejprve zelenobílými květy, které se na začátku podzimu promění v jasně starorůžovou barvu.
Zajímavý kultivar Vanille Fraise se pyšní dvoubarevnými bílorůžovými květy.

Odkvetlé květy není nutné odstraňovat, vypadají velmi dekorativně i přes zimu.

Zdroje: autorský text Simona Bauer s využitím plantura.garden/uk

Vosy, včely a sršni: Co dělat, když vás bodnou a kdy volat 155?

Mon, 10 Aug 2026 13:30:30 +0200

Včely, vosy a sršni patří v letních měsících k běžným součástem naší přírody i míst, kde trávíme volný čas. K bodnutí hmyzem dochází nejčastěji při nejrůznějších letních venkovních aktivitách na zahradě, při sportu, turistice nebo při stolování a občerstvení venku. A nemusí k němu dojít jen po narušení hnízda. Stačí, když se člověk dostane do blízkosti hmyzu, který hledá potravu. Vosy a sršně silně přitahují potrava, sladké nápoje, ovoce či maso, což vysvětluje, proč k incidentům často dochází právě venku u jídla nebo na místech s otevřeným jídlem.

Bodnutí je nejčastěji důsledkem obranného chování hmyzu po narušení jeho prostoru, nikoli aktivním útokem na člověka.

Jak omezit riziko bodnutí hmyzem?

Prevence je relativně jednoduchá. Zejména je nutná opatrnost při manipulaci s jídlem a nápoji venku, používání vhodného oblečení v přírodě a včasné zaznamenání výskytu hmyzu v okolí. „Pokud jste už někdy po bodnutí prodělali systémovou alergickou reakci nebo anafylaxi, patříte do rizikové skupiny a měli byste být obzvlášť opatrní,“ doporučuje vedoucí Asistenční služby OZP MUDr. Jana Ježková.

Riziko bodnutí hmyzem nejde nikdy zcela vyloučit, ale dá se výrazně snížit vhodným chováním. Zejména:

Používejte venku uzavíratelné lahve místo otevřených plechovek a nezakrytých sklenic.
Když jíte v přírodě, sledujte každé sousto i doušek a po jídle hned potraviny ukliďte nebo dobře zakryjte; zvláště sladkosti a maso jsou velkým lákadlem pro vosy a sršně.
Zkontrolujte místa k sezení, buďte opatrní u odpadkových košů.

Při pobytu v přírodě noste dlouhé rukávy a kalhoty, pozor na příliš volné oblečení, aby se do něj hmyz nezamotal.
Používejte uzavřenou obuv – nechoďte bosky v trávě, kde může být hmyz sbírající potravu.
Pokud se hmyz přiblíží, pomalu a klidně odejděte, protože prudké pohyby mohou vyprovokovat útočnou reakci hmyzu.

Entomolog o hmyzím bodnutí:

Tři základní typy reakce na hmyzí bodnutí

Většina lidí si bodnutí hmyzem spojuje s krátkodobou bolestí, zarudnutím nebo svěděním místa vpichu. To je skutečně nejčastější reakce, která sama odezní.

Výraznější lokální reakce, kdy otok zasahuje větší oblast, může přetrvávat několik dní.

Někdy může hmyzí bodnutí vyvolat systémovou alergickou reakci – ta postihuje celý organismus a vyžaduje okamžitou lékařskou pomoc. National Library of Medicine uvádí, že alergickou reakci zažije až 7,5 % dospělých a 3,4 % dětí. V nejhorším, ale vzácném případě může dojít i k úmrtí.

„Systémová alergická reakce může zahrnovat kopřivku po těle, otok obličeje, potíže s dýcháním, pokles krevního tlaku a v nejzávažnějších případech může vést až k anafylaktickému šoku. Ten může nastat velmi rychle, často během několika minut po bodnutí, a může vážně ohrozit život,“ popisuje MUDr. Ježková.
Jed hmyzu patří v Evropě mezi nejčastější spouštěče anafylaxe. Mezi lety 1994 a 2016 došlo k téměř 1 700 úmrtím v důsledku bodnutí hmyzem v Evropě (svá data poskytlo 32 zemí). Většina případů se odehrála v běžném prostředí, tedy na zahradách, při rekreaci nebo během každodenních venkovních aktivit.

Příznaky ohrožení života

Závažnost reakce nelze odhadnout podle velikosti bodnutí, a ani podle toho, jak silná byla první bolest.

„U bodnutí hmyzem je klíčové včas rozpoznat, kdy jde o běžnou lokální reakci a kdy už o systémovou alergickou reakci. Pokud se objeví příznaky jako dušnost, sípání, otok rtů, jazyka nebo obličeje, celková slabost nebo kolaps, je nutné okamžitě volat záchrannou službu. U anafylaxe rozhodují minuty,“ varuje MUDr. Ježková.

Co dělat, když hmyz bodne

Pojďme si shrnout, co dělat, když vás včela, vosa nebo sršeň bodne. Hlavní zásadou je postupovat pokud možno rychle a klidně.

Odejděte z místa napadení – hmyz může útočit opakovaně.
Zkontrolujte, zda v ráně zůstalo žihadlo. Pokud ano, seškrábněte ho plochým předmětem (např. nehtem). Na místo netlačte, tlak může vytlačit zbytek jedu do kůže a zhoršit reakci.
Chlaďte místo vpichu 10–20 minut studeným obkladem či ledem zabaleným v látce.
Zvedněte končetinu, pokud je bodnutí na ruce nebo noze. Pomáhá to snížit otok.
Některé léky mohou ulevit od svědění a otoku při běžné místní reakci. Patří mezi ně antihistaminika nebo lokální přípravky po bodnutí.
Sledujte reakci, a pokud se objeví příznaky systémové alergické reakce, okamžitě volejte zdravotnickou záchrannou službu. V takovém případě antihistaminika na léčbu anafylaktické reakce nestačí. Pacienti, kterým lékař předepsal autoinjektor adrenalinu, by jej měli nosit stále u sebe a při známkách anafylaxe jej použít podle doporučení lékaře. Jeho použití je jednoduché a život zachraňující.
„V případě závažných příznaků alergické reakce je nutné vždy volat 155 nebo 112, protože jde o akutní stav,“ nabádá MUDr. Jana Ježková.

Nenechte si ujít: Proč je letos už teď tolik vos? Pozor, pro alergiky může být vosí bodnutí smrtelné

Kdy okamžitě volat 155 nebo 112?

Jestliže se po bodnutí hmyzem objeví některý z následujících příznaků, neváhejte:

dušnost, sípání
potíže s polykáním
otok rtů, jazyka, obličeje
celková kopřivka
závratě, slabost, kolaps
nevolnost nebo zvracení v kombinaci s dalšími příznaky

Zdroje: MUDr. Jana Ježková z Asistenční služby OZP; National Library of Medicine; CNN Prima NEWS

Přijde na sv. Vavřince podzim, nebo tropy? Pranostiky mají jasno!

Mon, 10 Aug 2026 08:30:40 +0200

Svatý Vavřinec je patronem vinařů, ale také knihovníků, hasičů, kuchařů, cukrářů a hostinských, pivovarníků a sládků či žáků a studentů. Chrání před chudobou a nebezpečím ohně, pomáhá při očních a kožních chorobách, houseru, horečkách a moru. Drží ochrannou ruku nad dobrou úrodou vinných hroznů a zdravými vinohrady. Ve středověku byl sv. Vavřinec uctíván jako ochránce před ohněm, od 17. století ho v této funkci nahradil svatý Florián.

V Čechách se mnohde na svátek sv. Vavřince zdobily domy červenými jeřabinami jako připomínku legendy, podle níž vojáci právě plody jeřábu označili dům, v němž se Vavřinec skrýval, aby ho mohli druhý den zatknout. Místní křesťané v noci ozdobili jeřabinami všechny domy, a tak vojáci museli odejít s nepořízenou.
Jeřabiny se v lidových tradicích staly symbolickou ochranou před ohněm a bleskem. Věnce, věnečky nebo větvičky se dávaly na dveře, do oken, do štítů chalup i stodol, aby je chránily před ničivými požáry a bouřkami.

Svatovavřinecké pranostiky o počasí

Sv. Vavřinec má svátek 10. srpna (zemřel 10. srpna roku 258). Staré pranostiky a rčení, které se k tomu datu vztahují, už hovoří o konci léta a začátku podzimu. Navíc také naznačují, jak se počasí, které vládne na Vavřince, promítne do podzimu a zimy. Však posuďte sami!

Svatý Vavřinec dá létu žďuchanec.
Svatý Vavřinec – první podzimec.
Vavřinec ukazuje, jaký podzim nastupuje.
Jak Vavřinec navaří, tak se podzim podaří.
Na Vavřince povětří krásný, bude podletí suchý a jasný.
Pěkné počasí na svatého Vavřince ukazuje na pěkný podzim.
Počasí na svatého Vavřincejaké jest, takové se udrží několik dní.
Krásně-li o Vavřinci a Bartoloměji, na dobrý podzimek máš velkou naději.
Je-li počasí na svatého Vavřince pěkné, možno očekávat deště.
Na svatého Vavřince se v pravé poledne usuzuje podle vody na podzimní a zimní počasí. Je-li voda zcela klidná, bude i podzim ve svém průběhu mírný a příhodný a rovněž zima odezní bez velkých mrazů, ledovic, větru a sněhu plískanic. Jak mnoho je však vodní hladina zvlněná, tak proměnlivý bude podzimní čas a tolik bude v zimě následovat sněžení a mrazů jiskření.
Jestliže na svatého Vavřince prší, bude hodně myší.

Nenechte si ujít: Ochrana před bouřkou – od lidových pověr a rituálů k moderním radám

Tropický Vavřinec

Podle aktuální předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) počasí letos na Vavřince rozhodně nebude podzimní! Start týdne bude spíše polojasný až oblačný. Zpočátku bude více oblačnosti zejména na východě a jihovýchodě, během dne jí však začne od západu přibývat.

„Odpoledne a večer se od západu lokálně vyskytnou přeháňky nebo bouřky, ze kterých ale moc nezaprší,“ informoval ČHMÚ na svých sociálních sítích a doplnil, že bouřky může doplnit i nárazový vítr.

Na většině území Česka vystoupají maximální teploty na 31 až 36 °C. O zhruba deset stupňů méně bude v 1 000 m na horách.

Výhled na další dny

V pondělí večer přejde přes naše území slabší studená fronta. V úterý se tak o několik stupňů ochladí. Nejnižší noční teploty 20 až 15 °C, na severu a severozápadě Čech až 13 °C. Nejvyšší teploty vystoupají jen na 23 až 28 °C, na jihu Moravy kolem 30 °C. Obloha zůstane spíše polojasná, až během odpoledne se od severozápadu vyjasní.
Od středy se pak začne znovu postupně oteplovat. Podle týdenní předpovědi meteorologů nejvyšší denní teploty vystoupají na 25 až 30 °C. Bude jasno až skoro jasno, tedy ideální podmínky pro sledování částečného zatmění Slunce a meteorického roje Perseid (Vavřincových slz), který v noci z 12. na 13. srpna dosáhne svého maxima.
Následující dny nás pak čeká velmi podobný ráz počasí. Letní teploty v pátek doprovodí jasná obloha. Oblačnosti bude postupně přibývat až od soboty. V neděli se pak místy mohou objevit i přeháňky a bouřky.
O víkendu mohou teploty vystoupat až na 36 °C, se začátkem nového týdne se ale znovu ochladí.

Podívejte se na aktuální předpověď počasí:

Zdroje: chmi.cz; pranostik.cz; cs.wikipedia.org; CNN Prima NEWS; web a sociální sítě Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ)

Kdo byl svatý Vavřinec, patron vína, a co jsou Vavřincovy slzy?

Sun, 09 Aug 2026 09:35:09 +0200

Svatý Vavřinec patří mezi nejuctívanější světce. Narodil se kolem roku 230 a po příchodu do Říma z rodného Španělska se stal nejvyšším jáhnem papeže Sixta II., kterému nechal pronásledovatel křesťanů a krutovládce císař Valerianus 6. srpna 258 setnout hlavu.

Papež svého jáhna pověřil, aby po jeho smrti rozdělil celý majetek církve mezi chudáky. Vavřinec po popravě papeže dostal za úkol vydat císaři veškeré bohatství církve. Úkol nesplnil, majetek rozdal a tvrdil, že největšími poklady církve jsou právě chudí, nemocní a trpící lidé. Císař za to odsoudil Vavřince k hrozné smrti upečením zaživa na železném roštu nad horkým uhlím. Zemřel 10. srpna 258.

Vavřinec je patron vína.

Svatý Vavřinec je patronem knihovníků a archivářů, hasičů, kuchařů, cukrářů a hostinských, pivovarníků a sládků, vinařů, pradlen, sklenářů, správců, žáků a studentů.

Sv. Vavřinec chrání proti mukám v očistci, proti chudobě nebo nebezpečí ohně, pomáhá při očních a kožních chorobách, houseru, horečkách a moru, bývá vzýván za dobrou úrodu vinných hroznů a zdravé vinohrady.

Ve středověku byl svatý Vavřinec uctíván jako ochránce před ohněm, od 17. století ho v této funkci nahradil svatý Florián.

Mohlo by vás zajímat: Jeřabiny prospívají kloubům, podporují trávení, pomáhají při chřipce i stresu. Jak je to s jejich jedovatostí?

Jeřabiny chrání před ohněm

V Čechách se mnohde na svátek sv. Vavřince zdobily domy červenými jeřabinami jako připomínka legendy, podle níž vojáci právě plody jeřábu označili dům, v němž se Vavřinec skrýval, aby ho mohli druhý den zatknout. Když si ale pro něj přišli, aby ho odvedli, místní křesťané mezitím ozdobili jeřabinami všechny domy, aby je zmátli, a tak vojáci museli odejít s nepořízenou.

Jeřabiny se tak staly symbolickou ochranou před ohněm a bleskem. Věnce, věnečky nebo větvičky se dávaly na dveře, do oken, do štítů chalup i stodol, aby je chránily před ničivými požáry a bouřkami. Jako ochrana hospodářství sloužil také obrázek svatého Vavřince v domě. O svátku sv. Vavřince se rozeznívaly zvony a konaly se proslulé pouti. Někde zůstaly tyhle tradice živé dodnes.

Inspirujte se: Magická srpnová tajemství: Vavřincovy slzy prý umí splnit každé přání

Perseidy neboli Vavřincovy slzy

Oblíbený „ohňostroj“ roku – meteorický roj Perseidy, létající či padající hvězdy – můžete sledovat od konce července a obvykle je nejlépe vidět od 5. srpna. Největší aktivita obvykle připadá na noc z 12. na 13. srpna, kdy za dobrého počasí máte šanci spatřit 50 až 80 meteorů za hodinu. Perseidy zůstávají aktivní dlouho po polovině srpna.

Kdy sledovat Perseidy v srpnu 2026

Maximum Perseid připadne v roce 2026 na noc z 12. na 13. srpna a připadá na novoluní, což znamená skvělé podmínky pro pozorování. Svit Měsíce nebude rušit a na odlehlých místech s tmavší oblohou můžete vidět až 90 meteorů za hodinu.

Proč Vavřincovy slzy?

První zmínky o létajících či padajících hvězdách pocházejí z poloviny třetího století našeho letopočtu a objevily se v souvislosti s umučením svatého Vavřince. Několik dní po jeho popravě 10. srpna 258 z nočního nebe padaly třpytivé hvězdy připomínající slzy a od té doby se jim lidově říká slzy svatého Vavřince nebo Vavřincovy slzy. Za jasných nocí bývají v tomto období vidět stovky padajících hvězd. A kdo má romantickou duši, jistě bude tohle magické nebeské divadlo s nadšením sledovat.

Když padá hvězda, něco si přejte.

Při pohledu na padající hvězdy si můžete přát naprosto cokoliv, ovšem údajně Vavřincovy slzy plní takřka stoprocentně přání zamilovaných, kteří si přejí věrnou lásku a manželské štěstí.

Pokud chcete, aby se vám vaše přání vyplnilo, musíte si formulovat přesně to, co si přejete. A v případě, že padající hvězdu uvidíte, tak rychle zavřete oči a intenzivně myslete na své přání.
Nesmíte udělat zásadní chybu – nikomu nesmíte říct, co jste si přáli, jinak se přání nesplní.

Sv. Vavřinec naznačí, jaká bude úroda vína

Podobně jako sv. Anna, Medard či ledoví muži Pankrác, Servác a Bonifác je taky sv. Vavřinec hojně spojován s pranostikami vztahujícími se k úrodě, která mnohdy rozhodovala doslova o bytí a nebytí. A jelikož je svatý Vavřinec patronem vinařů, hodně lidových mouder se zabývá právě předpovědí úrody a kvality hroznů. I když ani žně a sklizeň dalších plodin nezůstávají stranou.

Na svatého Vavřince slunečnost dává vína hojnost.
Když o svatém Vavřinci slunce svítí, budem dobré víno míti...
Jak Vavřinec uvaří, tak se víno vydaří.
Nalezne-li se na svatého Vavřince na vinici zralý hrozen, bude hojnost dobrého vína.
Na Vavřince slunce všudy naplňuje vínem sudy.
Když o svatém Vavřinci slunce svítí, budem dobré víno míti.
Na svatého Vavřince bude-li pěkný čas, přinese hojně vína dobrého; byť pak pršelo, neškodí nic, když toliko slunce jest.
Přijde-li pršlavý Vavřinec, bude myší plný záhonec.
Na svatého Vavřince jdou oříšky do věnce.
Svatý Vavřinec odnáší srp a zapřahá pluh.
Na svatého Vavřince první zelí do hrnce.
Na svatého Vavřince hop zemáky do hrnce.
Do svatého Vavřince nechval pšenice.
Svatý Vavřinec dělá žním konec.

Zdroje: farnostvmyto.cz, pranostik.cz, cs.wikipedia.org, zoom.iprima.cz, zeny.iprima.cz, horydoly.cz, Český lidový a církevní rok (PhDr. Alena Vondrušková)

Odhalte pravdu o kočičích mýtech! Proč černá kočka nenosí smůlu?

Sat, 08 Aug 2026 09:45:12 +0200

Kočky patří k lidem tisíce let. V průběhu času byly nejprve uctívány a považovány za posvátné, poté nenáviděny, vybíjeny a označovány za ďábelská stvoření, aby nakonec byly opět rehabilitovány a postupně se staly milovanými domácími mazlíčky.

Ve starém Egyptě byly kočky považovány za posvátná zvířata a uctívány. Dokonce byly vyobrazovány i na hrobkách faraonů a někteří faraoni s nimi byli i pohřbíváni.

Nepřehlédněte: Mýty a pověry o modrých kočkách: Přinášejí štěstí, lákají ženichy a zahánějí chudobu

Ve středověku byly černé kočky upalovány.

„O začlenění koček do běžného života lidí se postarali především zemědělci. Ti totiž na polích a ve stodolách potřebovali uchránit úrodu před hlodavci a dalšími škůdci, a právě o to se jim staraly kočky, které hlodavce dovedly vyhubit. Ve středověku pak byly kočky, zejména ty černé, považovány za ďábelská stvoření a ve velkém vybíjeny nebo upalovány společně s čarodějnicemi“, uvádí specialista na krmiva Jan Andres.

Nenechte si ujít: Pamlsky pro kočky: Zbytečné rozmazlování, nebo odměna, kterou si kočky zaslouží?

Až v 18. století se dočkaly rehabilitace

Následný mor byl pak daní za hromadné vybíjení koček, protože přemnožení hlodavci mor šířili. Až poté se kočkám dostalo postupné rehabilitace, zejména pak v 18. století. Tento trend vydržel až do dnešní doby, kdy se z klasických venkovních koček, které měla rodina pouze u obydlí, stali domácí mazlíčci se všemi výhodami.

1. mýtus: Černá kočka přes cestu nosí smůlu

Zřejmě vůbec nejrozšířenější mýtus, který se o kočkách dodnes traduje, je ten, že černá kočka, která nám přeběhne přes cestu, přinese neštěstí.

Jedná se o lidovou povídačku, která má kořeny ve středověku. Černé kočky byly totiž spojovány s čarodějnicemi a považovány za ďábelská stvoření. Byly ve velkém zabíjeny nebo upalovány na hranici společně s čarodějnicemi.

Černé kočky jsou neoblíbení mazlíčci

I když pak byly černé kočky rehabilitovány, své špatné pověsti se nikdy úplně nezbavily a lidé věřili, že přinášejí smůlu. Není ale třeba se jich obávat stejně jako se hroutit, pokud nám přeběhnou přes cestu, nebo žít ve strachu, že nás potká neštěstí nebo úmrtí blízkého, jak se říkalo.

Ačkoliv hony na čarodějnice již patří do dávné minulosti, černé kočky u nás stále patří k nejméně oblíbeným kočičím mazlíčkům.

Jiný kraj, jiný mrav

Ve staré Anglii byly naopak velmi oblíbené, protože tam lidé věřili, že právě černá kočka nosí štěstí a věští šťastný návrat domů. Proto je měly doma ženy mořeplavců, a dokonce si je hýčkali námořníci na lodích, protože věřili, že je ochrání před vším zlým. Také Japonci věří, že černé kočky přinášejí do domu štěstí.

2. mýtus: Kočky mají pít mléko

Velmi častý je mýtus, že kočka miluje mléko a má mít vždy plnou misku. Proč se tak hojně rozšířil, je otázkou. Možná za to mohou pohádky a pohádkové knížky, které kočky vyobrazují s miskou mléka podobně jako ježka, který si na svých bodlinkách zase nese jablko. Faktem ale zůstává, že mléko pro kočky není vhodné.

Kravské mléko není pro kočky vhodné.

„Je sice pravda, že málokterá kočka mlékem pohrdne, avšak radost bude mít jen do té doby, než se u ní objeví zvracení nebo průjem. Především běžné kravské mléko není pro kočky vůbec vhodné, protože obsahuje vysoké hladiny kravské laktózy a právě na její trávení nemá kočka uzpůsobený trávicí trakt a patřičné enzymy. Může jí tak spíše uškodit než dodat vápník a živiny, běžně kočkám způsobuje například průjmy nebo žaludeční těžkosti,“ vysvětluje Jan Andres.

Pokud přesto chceme dopřát kočce mléko, měli bychom volit speciální mléko určené pro kočky, které se vyznačuje nízkým obsahem laktózy a více odpovídá mateřskému kočičímu mléku. Velkým omylem rovněž je myslet si, že kočka potřebuje mlékem zapít své krmivo. K tomu slouží pouze voda, mléko totiž není pro kočku pití, ale jídlo.

3. mýtus: Kočka má devět životů

Další rozšířená pověra, která se odpradávna s kočkami pojí, říká, že kočka má devět životů. I tato patří spíše mezi lidové povídačky.

Kočka je obratná, pružná, agilní, nedělá jí většinou problém skákat ze stromu na strom, nebojí se výšek a umí dobře padat, což ale nevylučuje skutečnost, že pokud kočička vážně onemocní, popřípadě má vážný úraz, může skutečně zemřít, ačkoli by reálně ještě dalších osm životů nevyčerpala.

Je proto třeba o kočky pečovat, zajistit jim bezpečí a nebrat jejich úrazy na lehkou váhu.

Vyplatí se vědět: Myslíte si, že mají všechny kočky stejnou povahu? Ani náhodou!

Kde se vzalo 9 kočičích životů?

„Mýtus o devíti kočičích životech vychází pravděpodobně z té nejstarší historie, posvátnosti a mystičnosti kočky. Číslo 9 není totiž náhodně zvolené, ale je rovněž mystické. 9 proto, že 3 životy měla mít kočka na hraní, další 3 pro případ, že se zatoulá a hledá cestu k domovu, a poslední 3 jí ještě zbydou,“ vysvětluje J. Anders.

Kočka se dovede ze všeho vylízat.

Pověru o kočičích životech v pozdější době umocňoval ještě fakt, že kočka se dovede takzvaně ze všeho vylízat, čímž byly myšleny především rány a šrámy z kočičích bojů nebo drobnějších pádů. Kočičí sliny totiž obsahují speciální enzymy, které mají hojivé účinky. Kočka si tak sice řadu problémů dovede vyřešit sama, ale rozhodně je třeba nespoléhat na jejích pomyslných devět životů.

4. mýtus: Kočky chytají myši pro obživu

Jeden z nejnovějších mýtů vychází z domněnky, že kočky se živí lovem myší a dovedou si tak jídlo obstarat samy. V minulosti, kdy kočky byly spíše venkovní a vyskytovaly se u našich obydlí, to tak většinou bylo. Dnes už se ale doba a chov koček posunuly výrazně dál.

Pomineme-li kočky chované v bytě, které se ven nedostanou, ani kočky, které máme u domů, se většinou lovem myší neživí. Běžně totiž mají svoji pravidelnou stravu, a nemají tak potřebu lovit myši kvůli obživě.

Přečtěte si: Kočičí horoskop. Znamení zvěrokruhu odhalí povahu vaší kočky. Ryby bývají mazlivé, Váhy rošťáci.

Jen minimum koček myš sní.

Řada koček tak sice myš uloví, protože živá pobíhající myš cílí na jejich základní pudy šelmy, ale většinou je myš baví, jen dokud se hýbe. V okamžiku usmrcení se pro ně myš stává nezajímavou, případně nám ji jako trofej přinesou na práh domu. Jen minimum koček myš pak skutečně i sní.

Pozor na parazity

„Ale i v případě, že máme kočku, která myši loví a konzumuje, není vhodné se na tuto stravu spoléhat. Vždy je třeba kočce zajistit běžný stravovací režim, ideálně granule a kapsičky, tedy mix suchého a takzvaně mokrého krmiva, ze kterého přijme i potřebné tekutiny,“ doporučuje Jan Andres.

Konzumace myší zdravé kočce neuškodí, ale kočka může od myší získat i nejrůznější parazity. Pokud tedy naše kočka chodí ven na lov, je třeba myslet na speciální očkování právě proti těmto parazitům a na pravidelné odčervování.

Zdroje:

specialista na krmiva Jan Andres, kittenswhiskers.com, funmeows.com

Ibišek americký přitahuje pozornost obřími květy. Pěstuje se snadno

Sat, 08 Aug 2026 08:30:11 +0200

Velkokvětý ibišek bahenní (Hibiscus moscheutos) pochází z jihovýchodních a středozápadních oblastí Spojených států amerických, kde zdobí hlavně okraje vodních toků a mokřadů. Proto se o něm běžně hovoří jako o ibišku americkém.

Nenechte si ujít: Zahradní ibišek syrský miluje slunce! Dekorativní keř s krásnými květy není moc náročný

Květy ibišku bahenního

Květy v barevné paletě od čistě bílé (s červeným středem), nažloutlé až po temně růžovou a purpurovou mají v průměru až neuvěřitelných 30 cm – díky velikosti květů se ibišku bahennímu také někdy říká ibišek velkokvětý. Rostlina obvykle kvete od poloviny července až do konce září.

U nás dorůstá ibišek bahenní okolo 150 cm, zakrslé formy nepřesáhnou 50 cm a průměr květů mají zhruba 15 cm. Listy jsou úzce srdčité, vykrajované v různých tvarech.

Pěstování ibišku amerického v zahradě

Základem úspěšného pěstování ibišku je slunné stanoviště, které je dostatečně chráněné před větrem.
Původně se jedná o mokřadní rostlinu, a i když vyšlechtěné kultivary snesou běžnou zahradní zeminu, stejně se vyplatí, když jim dopřejeme dobře propustnou a vlhkou zeminu. Nejlépe porostou v neutrální až mírně kyselé půdě. Skvěle se jim bude dařit například v blízkosti rašeliniště a vodních ploch.
Sazeničky ibišku amerického (můžeme je koupit v zahradnictví nebo je na jaře předpěstovat ze semen asi 12 týdnů před výsadbou či získat dělením trsů) vysazujeme na jaře na záhon nebo do nádob.
Na záhon sazenice ibišku bahenního vysazujeme na vzdálenost přibližně 60 cm. Po vysazení bohatě zaléváme.
Někdy se stává, že se ibišky samovolně vysemení a v mírných zimách semenáčky přežijí a na jaře vyraší.

Jak se starat o ibišek bahenní

Rostlina nemá ráda sucho, potřebuje pravidelně, hluboko a důkladně zalévat nejen po výsadbě, ale po celou dobu vegetace, dokonce i v zimě, podle aktuálního počasí zhruba jednou za šest týdnů.
V zimě pozor na přelití, aby kořeny neuhnily. Kořeny bahenního ibišku jsou velmi dužnaté. Obsahují mnoho vody, ve které jsou uschované i živiny na další rok. Pokud takový kořen vyschne, nebo dokonce popraská, rostlina nemá z čeho brát sílu na jarní rašení.
Nejlepším pomocníkem v péči o ibišek americký je celoroční mulč. Kolem rostlin rozprostřeme vrstvu borky, posečené trávy nebo slámy, abychom lépe udrželi vláhu v zemi, poskytli ochranu kořenům a zabránili růstu plevelů.
Abychom v létě podpořili opětovné kvetení, odstraňujeme odkvetlé květy, dříve než se začnou vytvářet semena.

Inspirujte se: Středomořská zahrada uprostřed Evropy. Pěstujte bugenvileu, oleandr a olověnec.

Jak zazimovat ibišek bahenní

Na záhonu rostoucí ibišky po prvních přízemních mrazících seřízneme na výšku okolo 15 cm a navršíme na ně ochrannou vrstvu spadaného listí a chvojí. Chráníme tak kořeny proti vysychání a prudkým výkyvům teplot.

Ibišek bahenní na jaře

Na jaře odstraníme zimní přikrývku a začneme přihnojovat plným hnojivem. Pokud jsme rostlinu nesestříhali na podzim, musíme staré výhony odstranit dříve, než se objeví nové. Ibišek kvete na novém dřevě.
Ibiškové jaro začíná poměrně velmi pozdě. Mnoho dřevin má už krásně vyvinuté listy, když se ibišky teprve probouzejí k životu, často až na přelomu května a června. Je dobré to vědět, aby nás pozdní rašení zbytečně nevylekalo a my abychom rostlinu neodstranili, protože bychom měli za to, že nepřežila zimu.
Jakmile ibišek začne rašit, pak už roste velmi rychle. Z dužnatých kořenových oček začnou vyrůstat stvoly, a ty v červenci začnou nakvétat. Kvetou až do konce sezony, dokud se neobjeví první mrazy.

Mohlo by vás zajímat: Hortenzie latnatá: Nenáročná kráska pro slunné zahrady umí měnit barvu květů

Jak pěstovat ibišek bahenní v květináči

V dostatečně velkých přenosných nádobách na terase a balkoně se ibišku bahennímu dobře daří, pěstuje se podobně jako na záhoně, jen potřebuje více živin. Takže ho musíme pravidelně přihnojovat plnými organickými hnojivy. Před zimou ibišky bahenní v nádobách odneseme do světlé a chladné místnosti, kde se teplota pohybuje ideálně mezi 10 a 14 °C a zálivku silně omezíme.

Zdroje: cs.wikipedia.org, zahradkarskaporadna.cz, almanac.com, thegardenhoe.com

Pěstujte brusinky! Na co je dobré hořce kyselé červené ovoce?

Fri, 07 Aug 2026 14:40:39 +0200

Brusnice brusinka (Vaccinium vitis-idaea), obecně brusinka, kyselinka, kalinka, červená borůvka, je nízký plazivý keřík dorůstající do výšky okolo 20 cm. Na zelených větvičkách rostou drobné vejčité listy. V přírodě roste v kyselých, chudých půdách, na svazích jehličnatých lesů, na vřesovištích a rašeliništích.

Brusnice brusinka se dá také pěstovat, dobře se jí daří jak na záhoně, tak v květináčích.

Brusnice brusinka kvete od května do července bílými nebo růžovými květy. Kulaté plody jsou nejprve zelené, pak bílé a nakonec červené, velké zhruba 6 mm, dozrávají postupně od srpna do října. Sbírají se sytě červeně zbarvené plody, které jsou na pohmat pevné. Po sběru brusinky už dále nedozrávají. Je vhodné je zpracovat do dvou dnů, protože se brzy kazí.

Kyselé a nahořklé brusinky se nekonzumují čerstvé!

Mohlo by vás zajímat: Pikantní červený, sladký bílý, aromatický černý. Proč jíst rybíz?

Na co jsou dobré brusinky?

Červené plody obsahují cukr, kyselinu citronovou, jablečnou, šťavelovou a benzoovou, dále vitamíny A, B, C, flavonoidy, třísloviny, glykosidy, antokyany, pektin a mnoho minerálních látek.

Jak uvádí MUDr. Zbyněk Mlčoch na webu Bylinky pro všechny, brusinky se podle řady výzkumů uveřejněných v prestižních vědeckých časopisech řadí mezi ovoce s největšími antioxidačními schopnostmi. Jejich účinky jsou srovnatelné s borůvkami, ostružinami nebo například s česnekem a cibulí.

Brusinka je proslulá především svými močopudnými a dezinfekčními účinky, protože přispívá k vylučování kyseliny močové a močoviny. „Ze svých dlouholetých zkušeností léčitele doporučuji brusinky užívat především jako prevenci při opakovaných zánětech močových cest, samovolném úniku moči nebo problémech s prostatou. Své uplatnění mají při střevních, ledvinových a žlučníkových problémech,“ radí bylinkář Martin Kolár.

Jako podpůrný prostředek je možné brusinky využít při léčbě cukrovky. Přispívají ke snížení hladiny cukru i cholesterolu v krvi. Také pomáhají při prevenci tvorby zubního kazu.

„Brusinky také přirozeně pomáhají snižovat pravděpodobnost onemocnění srdce a oběhového systému. Jsou dobrou prevencí únavy a předčasného stárnutí,“ uvádí bylinkář.

Jako jedny z nejvýraznějších přírodních antioxidantů podporují brusinky imunitu. „Na posílení obranyschopnosti organismu, zvláště v čase chřipek a nachlazení, a k prevenci i léčení močových cest je skvělý brusinkový sirup, který si jistě zvládnete hravě připravit sami doma,“ dodává Kolár.

Léčivý brusinkový sirup

Ingredience

5–6 lžic rozdrcených brusinek (i mražených)
1 lžíce medu (nebo hnědého cukru)

Příprava a užívání

Rozmělněné (rozmixované) brusinky smícháme s medem nebo cukrem. Zakryjeme a necháme zhruba 8 hodin v chladu. Pak důkladně propasírujeme přes sítko. Krátkodobě skladujeme v lednici, ale raději si připravujeme průběžně čerstvé.

Sirup užíváme po lžičkách dvakrát až třikrát denně. Zapijeme sklenicí čisté vody. Nebo smícháme s vodou.

Nežádoucí účinky brusinek

Při běžné konzumaci jsou brusinky bezpečné. „Ve velkém množství nebo při citlivosti mohou způsobit zažívací potíže, jako je průjem či nevolnost. Užívání brusnice brusinky by se mělo omezit na dobu dvou měsíců, a to maximálně dvakrát ročně. Nesmí se užívat při těžkých poruchách jater a ledvin. Pozor by si měli dát uživatelé léků na ředění krve,“ varuje M. Kolár.

Vyplatí se vědět: Zahradní borůvky. Vše, co potřebujete vědět o jejich pěstování

Jak brusinky pěstovat na zahradě v květináči

Brusinky rostou v lese jako společnice borůvek. Jen je jich mnohem méně. Proto se je vyplatí pěstovat – a navíc nejsou nijak náročné. Prospívají jak na záhoně, tak v květináčích. Mají podobné nároky jako kanadské borůvky. Mohou se proto pěstovat společně, na jednom záhonu, kde brusinky tvoří nižší podrost borůvkám.

Vysazovat brusnici brusinku můžeme celou sezonu, nejlepší jsou ale jaro a podzim.
Před samotným zasazením je třeba připravit dostatečně velkou jamku, která by měla být na každé straně zhruba o pět centimetrů větší, než je bal z kontejneru.
Zeminu potřebuje kyselou, nejlépe rašelinový substrát. Brusinky mají raději méně vlhkou půdu. Při nadměrné, déletrvající vlhkosti jim někdy černají listy vlivem houbového onemocnění. Proto rašelinu kolem brusinky promíchejte s trochou písku, stačí 2–3 plné hrsti.
Půdu před výsadbou také prohnojte dlouhodobě se uvolňujícím hnojivem. Hnojivo promíchejte s rašelinou.
Rostlinka má ráda polostinné místo bez přímého slunce.
Brusinka nepotřebuje řez. Pouze u rostlin starších než šest let je vhodné je hned na začátku jara seříznout.
Zejména při pěstování v nádobách si musíme dát pozor na přelití a hlídat, aby dlouhodobě nestála ve vodě. Pokud k tomu dojde, odumírají nové výhonky a posléze odumře celá rostlina.

Zdroje: bylinkář Martin Kolár; cs.wikipedia.org; bylinkyprovsechny.cz; sazenicka.cz

Uchovejte si vůni máty po celý rok a připravte si domácí sirup podle návodného videoreceptu:

9 tipů s kostkami ledu: Vyhladí zmačkané šaty i zalijí květiny

Fri, 07 Aug 2026 09:50:01 +0200

Kostky ledu samy o sobě nepůsobí jako nejvšestrannější pomocníci v domácnosti. Opak je ale pravdou – kromě toho, že si jimi zchladíte letní nápoje, mají ještě řadu dalších využití. Některá vás možná i překvapí. Dobře poslouží například při odstraňování žvýkačky, promáčklin po nábytku v koberci, při ohřívání rýže v mikrovlnce nebo zalévání květin. Zjistěte, jak led pomůže v domácnosti.

1. Led pomůže odstranit žvýkačku z oděvu

Přilepená žvýkačka na kalhotách těsně před odchodem? Žádný stres! Je to k zlosti, když jste na odchodu a zjistíte, že máte na kalhotách či jiném oblečení přilepenou žvýkačku. Rozčilování nemá smysl, zachovejte chladnou hlavu a vyndejte z mrazáku kostku ledu a žvýkačku jí třete. Ta působením ledu ztvrdne a pak ji z látky seškrábněte lžící.

Používejte při praní bílý ocet. Za pár korun vybělí prádlo i vyčistí pračku.

2. Spraví vytlačená místa v koberci

Často se stane, že když přestavíte nábytek, tak po těžkých kusech zůstanou v koberci ošklivé promáčkliny. Pro rychlou nápravu dejte kostku ledu (nebo několik podle velikosti) do každé prohlubně koberce a nechte led roztát. Následně přebytečnou vodu osušte papírovou utěrkou nebo houbičkou a jemně nadzvedněte vlákna koberce třeba vidličkou, aby byla zpět ve výšce ostatních vláken.

3. Led si poradí s pomačkanou halenkou

Spěcháte do práce a na halence, kterou si chcete obléknout, objevíte hodně pomačkaná místa. Co teď? Zapněte žehličku a do měkkého hadříku zabalte kostku ledu. Přes zmačkaná místa napřed několikrát přejeďte ledem a pak hned žehličkou.

Nebojte se amoniaku: 13 tipů, jak využít čpavkovou vodu v domácnosti

4. Pomůže při čištění váz s úzkým hrdlem

Vyčistit vázu nebo láhev s velmi štíhlým hrdlem může být vysilující úkol, pokud nepoužijete led a sůl. Do vázy vhoďte několik kostek (možná je budete muset rozdrtit na menší kousky, aby prošly úzkým hrdlem) a přidejte asi 2 lžíce soli. Důkladně protřepejte, led a sůl se spojí a vytvoří jemné abrazivo, které sklo rychle vyčistí od všech nečistot. Pak vázu vypláchněte a nechte uschnout.

5. Led zalije rostliny v závěsných květináčích

Pokojové nebo balkonové rostliny pěstované vysoko v závěsných květináčích vypadají pěkně, ale to zalévání! Věčně se sháníte po stoličce, jelikož květináče jsou jen obtížně přístupné… Dobrým řešením jsou kostky ledu, určitě to vyzkoušejte. Několik jich položte do květináče – nenechávejte ale led, aby se dotýkal rostliny přímo! Jak led taje, tak květiny postupně zavlažuje. Je to také osvědčený způsob, jak zalévat vánoční stromek.

Překvapivé triky s pěnou na holení: Zabrání mlžení brýlí, vyčistí šperky i troubu

6. Ohřívání rýže v mikrovlnce s ledem

Když potřebujete ohřát rýži a další podobné suché pokrmy v mikrovlnné troubě, je dobré zabránit jejich dalšímu osychání. Vezměte si na pomoc kostku ledu, kterou položíte na ohřívané jídlo. Během ohřívání led roztaje a dodá pokrmu potřebnou vlhkost.

7. Kostka ledu v domácím dresinku

Dejte všechny ingredience na domácí dresink do sklenice se šroubovacím uzávěrem, přihoďte jednu kostku ledu, víčko zavřete a pořádně několikrát protřepejte. Úžasně krémový dresink je na světě!

Inspirujte se: Francovka vyčistí okna, zažene hmyz i odstraní skvrny, ale taky uleví od bolesti kloubů a zad

8. Pryč s oky tuku z polévky

Chcete-li z polévky nebo pokrmu s dušeným masem dostat co nejrychleji co nejvíce tuku, dejte do kovové naběračky nebo lžíce kostky ledu a dnem opatrně přejíždějte po povrchu pokrmu. Přebytečný tuk se nachytá na naběračku či lžíci a lehce ho odstraníte.

9. Chladnější voda pro domácí mazlíčky

Představte si, jaké to je nosit v létě kožich jako vaši domácí mazlíčci. Vaši králíčci, křečci a pískomilové ocení, když jim do misky na vodu dáte několik kostek ledu, aby se ochladila. Je to také dobrý tip pro vaši kočku, která strávila den povalováním se na gauči, nebo psa, který se právě pořádně proběhl v parku.

Zdroje: bobvila.com, readersdigest.ca, Neobyčejné užití obyčejných věcí (Reader's Digest Výběr)

Muchomůrku růžovku ani sucho nezdolá! Jak ji rozeznat od tygrované?

Thu, 06 Aug 2026 14:00:59 +0200

Mezi muchomůrkami je řada jedlých druhů, ovšem jen muchomůrka růžovka (Amanita rubescens) chutná opravdu skvěle. Chutí tak trochu připomíná maso, proto se jí také lidově říká masák. Muchomůrka růžovka roste velice hojně především ve smrkových a smíšených lesích. Můžete ji nalézt třeba i v městském parku. Objevuje se roztroušeně, jednotlivě nebo ve skupinách. Vyskytuje se od nížin až po horské oblasti.

Nezdolá ji ani velké sucho! Dokáže vytvářet své plodnice i za suchého počasí, kdy se růst jiných druhů hub zastaví a čeká se na vláhu.

Muchomůrka růžovka vs. muchomůrka tygrovaná

Mnozí sváteční houbaři masáka ale raději nesbírají kvůli možné záměně s jedovatou muchomůrkou tygrovanou (Amanita pantherina), nazývanou také muchomůrkou panterovou či tygrovitou. Jak je od sebe bezpečně rozeznat, abyste si byli stoprocentně jistí, že máte v košíku opravdu růžovku?

„Předně je dobré vědět, že je třeba určit každou houbu zvlášť. Může se stát, že v lese narazíte na skupinku hub, určíte tu první a ostatní už jen sesbíráte. A to může být osudová chyba. Obě muchomůrky totiž poměrně často rostou dohromady,“ vysvětluje mykolog Jaroslav Vanča. Pokud nejste zkušeným houbařem, raději sbírejte jen jedlé houby, které dobře znáte a nemůžete si splést s jedovatými.

Hlavní rozlišovací znaky: prsten

„Charakteristickým a zásadním určovacím znakem muchomůrky růžovky je vroubkovaný prsten (límeček) na třeni pod kloboukem. Na okraji je vlnkovaný, na svrchní straně hustě svisle rýhovaný a bílý. Jsou to rýhy podobné těm, které jsou ze strany na minci. Vespod bývá prsten hladký nebo jemně šupinkatý a je zbarvený obvykle jako třeň,“ vysvětluje Jaroslav Vanča.

Muchomůrka tygrovaná má také pod kloboukem prsten, ale vždy hladký, bez rýhování.

Pokud je tedy límeček hladký nebo si nejste jistí, nikdy houbu nesbírejte!

Hlavní rozlišovací znaky: barva

„Také vám pak pomůže fakt, že masák má vždy na sobě růžovou barvu! Znatelné jsou narůžovělé skvrny po celé plodnici, především ale na bázi třeně, která i u nejmladších plodnic po odloupnutí vždy zrůžoví. A pokud do růžovky říznete, její dužnina začne růžovět,“ uvádí J. Vanča.

Naproti tomu dužnina muchomůrky tygrované při řezu nemění barvu, zůstává bílá.

Pozor na záměnu hub! I pravé hřiby mají své nejedlé i jedovaté dvojníky.

Dalším rozdílem je zbarvení klobouku. Klobouk muchomůrky růžovky bývá většinou masově růžový a posetý bílými až načervenalými šupinkami. Za sucha a ve stáří je tmavší, zbarvený růžovohnědě.

Jedovatá muchomůrka tygrovaná má okrově až tmavě hnědý klobouk pokrytý bílými šupinkami.

Ale pouze na barvu se příliš nespoléhejte.

Hlavní rozlišovací znaky: pochva

Muchomůrka růžovka nevyrůstá z pochvy. U země spatříte hlízu, na které je několik řad šupinek – těm se říká bradavky.

Na rozdíl od masáků mají muchomůrky tygrované výraznou, zřetelnou polovolnou pochvu.

Další rozlišovací znaky

„Všímejte si i toho, že válcovitý třeň růžovky (u mladých plodnic často velmi tlustý) je snadno vylomitelný. A navíc (což je rovněž spolehlivý způsob určení) je již od mládí provrtán larvami bedlobytek, bývá tedy červivý,“ radí mykolog.

Růžovka v kuchyni

Muchomůrka růžovka je jednoznačně velmi chutná houba. „Je tak vynikající, že svého času v anketě České mykologické společnosti o nejchutnější houbu skončila na prvním místě,“ připomíná mykolog. Může se upravit na mnoho způsobů, skvělá je ve smaženici i v polévce, mladé růžovky se hodí k nakládání do octa. Jen od sušení poněkud odrazuje její drobivost. Výtečná je ovšem i sama o sobě: jednoduše osmažená s kmínem na másle. V tomto případě svou chutí nejvíc připomíná maso.

Pozor! Růžovky jsou zasyrova jedovaté. Obsahují hemolyziny (rozkládají červené krvinky), které se ale tepelnou úpravou ničí. Vyžadují tak podobně jako václavky nebo modrající hřiby kovář a koloděj správnou tepelnou úpravu. Na stránkách České mykologické společnosti najdete doporučení, abyste tyto houby povařili alespoň 20 minut.

Zdroje: cs.wikipedia.org; nahoubach.cz; mykolog Jaroslav Vanča

Podívejte se, jaké se tradují nejčastější houbařské mýty:

V srpnu nezapomeňte přesadit velkokvěté kosatce. Jak na to?

Thu, 06 Aug 2026 08:00:24 +0200

U nás nejrozšířenější botanické kosatce bradaté nebo taky vousaté (Iris barbata) nabízejí množství atraktivních kultivarů. Dorůstají do výšky 40 až 100 cm. Vyznačují se kompaktními trsy mečovitých šedozelených listů, z nichž vyrůstají vzpřímené stonky zakončené květy.

Nepřehlédněte: Objevte tajemství krásných růží! Jak se o ně starat, aby bohatě kvetly

Kosatce jsou proslulé svou rozmanitostí a elegancí květů, které se mohou srovnávat s orchidejemi. Zahradní kosatce bradaté kvetou od května do června.

„Paleta barev květů (na vnějších květních plátcích mají vousy ve tvaru bradky) je opravdu široká od jednobarevných bílých, žlutých, modrých, fialových či cihlových přes vícebarevné s kontrastními okraji, žíháním nebo skvrnami až po květy s okvětními lístky ostře vykrojenými, nakadeřenými, zvlněnými i krajkově roztřepenými,“ popisuje ing. Marta Pawlicová z Českého zahrádkářského svazu.

Kdy kosatce přesadit

Pěstování nádherných kosatců bradatých je poměrně snadné, ale bez pravidelného přesazování kosatce slábnou, jsou příliš nahuštěné a málo kvetou.

„Proto je jednou za tři až čtyři roky rozsadíme a dáme na jiné místo. Nejvhodnější dobou na přesazení kosatců je druhá polovina srpna, zkušení pěstitelé doporučují nejméně šest týdnů po odkvětu,“ uvádí ing. Pawlicová.

Příprava kosatců na přesazení

Nejprve rostliny opatrně vyryjeme rycími vidlemi, abychom nepoškodili dužnaté podzemní části. Velké trsy je potřeba podebrat z více stran a postupně oddělovat vyryté kusy.
Propletený trs ručně rozebereme, vybereme jen zdravé a nepoškozené části rostliny. Pro výsadbu se hodí oddenky, na kterých jsou vidět boční pupeny.
Každý oddenek rozdělíme na menší části. Každá nově vzniklá sazenice by měla mít jeden až dva vějíře listů.
Pro množení jsou nevhodnější tříleté rostliny.
Pokud oddenky řežeme nožem a vzniknou řezné rány, tak je musíme ošetřit práškem z dřevěného uhlí či dřevěným popelem, abych o předešli případné hnilobě.
Na každé části zkrátíme listy o jednu třetinu až polovinu délky. Kořínky můžeme nepatrně zkrátit také, ale není to nezbytně nutné.
Nemůžeme-li kosatce zasadit hned, uskladníme je na několik dní ve sklepě, případně do nádoby s hlínou nebo pískem.
Takto připravené sazenice vysadíme na nové stanoviště.

Nenechte si ujít: Modrý kosateček je jeden z prvních poslů jara. Když ho v říjnu zasadíte, už koncem února rozkvete

Výsadba kosatců

Kosatec bradatý vynikne v ozdobných trvalkových záhonech i v podrostu vyšších dřevin. Neztratí se v zahradě ani jako solitér.
Velkokvěté kosatce vysazujeme do sponu přibližně 50 × 50 cm.
Při sázení rozprostřeme do stran kořínky do mělce vyhloubené jámy s pískem nebo jemným štěrkem, pod každý kosatec navíc umístíme kamínek. Oddenek zahrneme zeminou do dvou třetin, nikdy by neměl být celý pod zemí. Vrcholy oddenků by měly být vidět. Vysazenou rostlinu přitiskneme do půdy.
Po vysazení zalijeme. Než kosatce zakoření, nesmí půda vyschnout, ale pozor na přemokření, aby oddenky neuhnily.
Nejčastější chybou při výsadbě kosatce vousatého je jejich zasazení příliš hluboko, což může mít za následek málo květů nebo žádné květy.
První rok po přesazení ještě kosatce příliš nekvetou. Plné kvetení se dostaví až v druhém a třetím roce.

Pěstování kosatců bradatých

Kosatec bradatý potřebuje plné slunce, preferuje alespoň 6-8 hodin slunečního záření denně.
Půdu vyžaduje lehčí hlinitou, dobře propustnou, spíše vápnitou s dostatkem živin.
Těžko snáší průvan, proto kosatce vysazujeme na místa chráněná před větrem.
V suchém a horkém počasí kosatcům dopřejeme přiměřenou zálivku.
Na občasné mírně přihnojení použijte tekuté hnojivo na květiny, nepoužívejte však hnojivo s obsahem dusíku.
Časně na jaře, ještě před rašením nových listů, seřízneme těsně nad zemí všechny odumřelé listy. Listy nikdy násilně nevytrháváme, mohli bychom tak poškodit oddenky, nebo dokonce vytrhnout celou rostlinu.
Po odkvětu květů odstraníme seschlé stonky a všechny poškozené listy. Rostlina se tak nebude zbytečně vysilovat. Zelenošedé listy ale nestříháme, ty jsou zdrojem živin pro oddenky.
Kosatce necháváme na jednom stanovišti tři, maximálně pět let.
Množí se dělením hlízovitých ztluštělých oddenků.

Zdroje: americanmeadows.com, gardender.com, sazenicka.cz, ing. Marta Pawlicová z Českého zahrádkářského svazu

Přerostlé okurky? Zkuste rychlokvašky nebo je naložte po americku!

Wed, 05 Aug 2026 12:40:17 +0200

Jak a kdy sklízet okurky

Okurky sklízíme pravidelně probírkou každé dva až tři dny podle počasí, aby nepřezrály. Na záhonu se okurky nakládačky sklízejí, když dorostou do požadované délky, obvykle kolem 8 cm. Čím častěji plody trháme, tím více květů a plodů dorůstá a zvyšuje se úroda.

Okurku stačí jemně ohnout proti směru růstu, aby se uvolnila, a pak ji opatrně ulomíme či ukroutíme. Pokud nám to nejde, použijeme raději nůžky nebo nůž, abychom zbytečně neporanili rostlinu.

Nenechte si ujít: 9 nečekaných způsobů, jak využít okurku v domácnosti

Co s přerostlými nakládačkami?

Sklizené nakládačky, jak napovídá jejich název, je optimální zavařit ve sladkokyselém láku. Snad každá rodina má svůj vlastní návod na ty nejlepší kyselé okurky. Pokud máme nakládaček na záhonu hodně, možná jsme některé nestihli sklidit včas. Z jaksepatří přerostlých okurek, které ale nesmí být hořké, můžeme vyrobit naprosto úžasné rychlokvašky nebo je nakrájet na kolečka a naložit tzv po americku.

Rychlokvašky

Ingredience

velké přerostlé nakládačky (asi 2 kg)
4 vinné listy
5 višňových listů
15 kuliček pepře
8 kuliček nového koření
3 bobkové listy
4 snítky kopru
1 lžíce hořčičného semínka
1 lžíce soli
130 g cukru
1 Deko
1,75 l vody
500 ml kvasného (8%) octa

Příprava

Do hrnce nalijeme vodu, přidáme ocet, cukr, koření, semínka a Deko. Promícháme a přivedeme k varu. Nezakryté povaříme asi 5 minut.

Očištěné, omyté a osušené okurky propícháme na několika místech proti sobě vidličkou. Naskládáme je natěsno do velké zavařovačky nebo kameninového hrnce, proložíme koprem, višňovými a vinnými listy a zalijeme horkým nálevem.

Okurky utemujeme lékařskými špachtlemi (předem je dáme na půl hodiny do studené vody, aby se nelámaly) nebo špejlemi, aby byly stále v láku. Nádobu zakryjeme dvojitým celofánem nebo potravinovou fólií a gumičkami upevníme. Přeneseme na chladné, tmavé místo a necháme zhruba 10 dní rozležet.

Pokud se stane, že lák v okurkách získá mléčnou barvu, nic se neděje. Jde o průběh mléčného kvašení.

Experimentovat se vyplatí

Měnit můžeme koření, zeleninu i byliny, které přidáváme mezi okurky i do láku. Mně to trvalo pět let, než jsem konečně vyladila tu správnou chuť!

Experimentovat se dá s ingrediencemi, mezi které určitě patří česnek, feferonky, křen, cibule, mrkev, petržel, řapíkatý celer, listy černého i červeného rybízu, libeček, hřebíček či koriandr.

Mohlo by vás zajímat: Je čas sklizně rajčat, okurek, paprik a cuket. Jak na to?

Okurky nakládané po americku

Ingredience

asi 8 salátových nebo velkých přerostlých okurek nakládaček
5 velkých cibulí
1 lžička celého pepře
1 lžička chilli
1 lžička kari nebo kurkumy
1 lžíce nasekaného kopru
1 lžíce hořčičného semínka
600 ml 8% octa
300 g cukru
2 lžíce soli

Příprava

Okurky a oloupané cibule nakrájíme na tenká kolečka nebo je na kolečka nastrouháme. Dáme je do mísy, posypeme solí a promícháme. Necháme 2–3 hodiny rozležet, aby okurky pustily vodu. Mezitím připravíme nálev. Svaříme ocet s cukrem, kořením, semínky a koprem.

Šťávu z okurek dobře vymačkáme a zeleninu napěchujeme do čistých zavařovacích sklenic. Zalijeme teplým nálevem a uzavřeme. Sterilujeme 20 minut při teplotě 80 až 85 °C.

Americké okurky podle Ládi Hrušky:

Zdroje: autorský text, primanapady.cz

Růžová plíseň: Zbavte se jí co nejdříve! Jak ji zlikvidovat?

Wed, 05 Aug 2026 09:50:59 +0200

Vlhké prostředí koupelen je ideální pro bujení různých bakterií. Začíná to docela nevinně, mnohdy si jí ani nevšimneme, dokud se pořádně nerozroste. Nejčastěji nás trápí odporně černá plíseň, ale můžeme narazit i na oranžovo-růžovou plíseň. Nevypadá nijak zákeřně, ale umí potrápit. Pachatelem je bakterie Serratia marcescens, kterou objevil benátský lékárník Bartolomeo Bizio roku 1819.

Co je růžová plíseň?

Serratia marcescens se projevuje jako růžově, růžovo-oranžově nebo oranžově zabarvený slizký povlak. Tyto bakterie dokážou při svém množení vytvářet poměrně odolný biofilm, což je struktura, která jim slouží k přilnutí k povrchu. Běžně se vyskytuje v koupelnách, zejména ve spárách dlaždic, na umyvadlech či dnech vaniček sprchových koutů. Obecně právě sprchové kouty jsou místem, kde se téhle bakterii obzvláště velmi dobře daří. Ačkoli by měl chlor obsažený v kohoutkové vodě šíření téhle bakterie zabránit, ne vždy se to daří.

Serratia je rod gramnegativních bakterií, které patří do čeledi Enterobacteriaceae. Druh Serratia marcescens má rád vlhké prostředí a může se množit i v nádobkách, kde skladujete mýdlo. Jsou známy případy, kdy došlo k nemocničním epidemiím spojeným právě s kontaminovanými dávkovači mýdla.
Kmeny S. marcescens, které způsobují nemocniční typ nákazy, se navíc často vyznačují vysokým stupněm rezistence vůči antibiotikům.

Je růžová plíseň nebezpečná?

Žádná plíseň v domácnosti není dobrá. Pro zdravé lidi je setkání s touto bakterií obvykle neškodné. S. marcescens má nicméně potenciál způsobit nepříjemné infekce. Může vyvolat záněty močových cest a někdy stojí i za zápalem plic. Nebezpečný může být kontakt poraněné kůže s bakterií. Dokáže způsobit zanícení, pokud na ni například šlápneme poraněnou nohou.

Obecně jsou více ohroženi infekcí lidé chronicky nemocní nebo s vyšším oslabením imunity. Do kontaktu s bakterií by se neměly dostat malé děti.

Jak se růžové plísně zbavit?

Dobrou zprávou je, že bakterii lze zlikvidovat poměrně snadno. I díky výraznému zbarvení je biofilm bakterií S. marcescens dobře vidět, a tak můžete tento povlak snadno zlikvidovat. Postačí na to běžné dezinfekce na čištění povrchů koupelen. Bakterie se mohou vracet, zvláště v místech s vlastním zdrojem vody, která neprochází důkladným čištěním, proto je potřeba být všímaví a vždy včas zakročit.

Můžete si také vyrobit domácí dezinfekční prostředek ze směsi bílého octa a vody v poměru jeden díl octa a jeden díl vody. Nejlepší je bakterie touto směsí namočit a nechat zhruba 10 minut působit, poté místo pečlivě vydrhnout a opláchnout teplou vodou. Opláchnutí a důkladné vysušení povrchů je velmi důležité – může zabránit usazení bakterií tím, že odstraní jejich zdroj potravy – zbytky mýdla a šamponu.

Mohlo by vás zajímat: Jedlá soda je univerzální pomocník. Levně a bezpečně vyčistí troubu, odpad i šperky.

Prevence proti plísni

Bakterie S. marcescens milují vlhké prostředí, proto, když se osprchujete, snažte se zabránit tomu, aby ve sprchových koutech zůstávala voda. Dále otevřete okno nebo zapněte odsavač par, abyste snížili vlhkost na minimum. Udržujte v suchu a čistotě nádoby a místa, kde se nachází mýdlo.

Těmito opatřeními se můžete vyhnout nejen šíření S. marcescens, ale i dalším druhům patogenů, kterých se v domácnosti může objevit více.

Zdroj: autorský text Matouše Hartmana s využitím cs.wikipedia.org; microbenotes.com; pmc.ncbi.nlm.nih.govsmol.com

Pivo v zahradě: Hnojivo na růže, past na komáry i čistič nářadí

Wed, 05 Aug 2026 07:50:05 +0200

Pivo je u nás nápoj velmi oblíbený, zvláště v letních dnech je orosený půllitr zlatavého moku vítaným osvěžením. Možná by vás ani nenapadlo, že pivo, které nedopijete, nemusíte vylévat, protože se dá ještě skvěle využít.

Pivo jako přírodní hnojivo

Zvětralé pivo se hodí k přihnojení kvetoucích zahradních a balkonových rostlin, skvěle prospívá taky pokojovkám. Pivo totiž obsahuje řadu základních živin, které rostliny potřebují k životu. Hlavně minerální látky, jako jsou draslík, hořčík, sodík, dusík, chloridy a fosfor, nezanedbatelný je obsah vitaminů skupiny B a sacharidů, které působí na rostliny jako životabudič.

A kytkám je úplně jedno, jestli jim dopřejete desítku nebo dvanáctku, stejně tak není důležitá ani značka piva.

Pivo ocení zejména růže a muškáty

Když růžím a muškátům zhruba od května, kdy nasazují na květy, přilepšíte pivním hnojivem, budou kvést bohatěji velkými a zářivými květy. Díky kvasinkám se do půdy tímto způsobem dostane potřebné množství draslíku a dusíku, navíc je pivo dobrou prevencí v boji proti padlí a mšicím.

Smíchejte jeden díl piva a sedm dílů vody a tímto roztokem rostliny jednou za tři až čtyři týdny zalijte přímo ke kořenům.

Nenechte si ujít: Péči o trávník nepřehánějte. Užitečný hmyz ocení spíš jeho nedokonalost

Pivo oživí trávník

Pokud na svém trávníku objevíte hnědé skvrny usychajícího trávníku nebo tráva neroste tak, jak by měla, zkuste to napravit pivem. Pivní životabudič pomůže postižené trávě znovu plně růst. Nalijte pivo do rozprašovače a nastříkejte jím postižená místa. Pivo trávník vyživí a taky pomůže zlikvidovat všechny plísňové choroby nebo škůdce, které zelenému pažitu škodí. Po aplikaci pivem trávník zalijte. Jak založit nový trávník se dozvíte zde.

Pivo prospěje kompostu

Pivo působí jako výborná přísada do zahradního kompostu. Má mnoho živin, které zvyšují kvalitu kompostu. Jeho použití také zvyšuje rychlost zrání kompostu, což zase urychluje rozpad jednotlivých složek kompostové hromady. O kompostu a kompostování se více dozvíte zde.

Pivo je skvělá past na slimáky

Pivo je velkým lákadlem nejen pro lidi, ale taky pro některé zahradní škůdce, zvláště plzáky všeho druhu, které přitahuje stejně jako můry světlo. Pokud máte i vy problém s těmito slizkými a takřka nezničitelnými vetřelci, Tak využijte jejich lásku k pivu a připravte jim pivní past.

Večer zahrabejte do země blízko rostlin, které potřebujete ochránit, vhodnou nádobu (plastový kelímek, spodek plastové lahve apod.) tak, aby kelímek nebyl v úrovni půdy, ale kousek přečníval nad úroveň terénu, protože jinak by do něj napadali i užiteční živočichové.
Do zhruba poloviny nádobky naplňte zteplalým pivem a ráno past zkontrolujte. Je velmi pravděpodobné, že v něm ráno najdete spoustu slimáků opilých a utopených. Slimáci sklouznou a spadnou do sklenice.
Pasti je třeba často kontrolovat, v době nejsilnějších nájezdů plzáků denně. Vyměňte staré pivo, když se jimi naplní. Další tipy, jak se zbavit slimáků, najdete zde

Mouchy, komáři, vosy, octomilky...

S otravně dotěrným poletujícím hmyzem na letní zahradě (ale i v bytě) má zkušenost patrně každý. Pivo vám od nich pomůže. Na stůl nebo někde poblíž, kde sedíte, dejte nádobku s trochou piva. Neprodyšně ji překryjte potravinovou fólií nebo alobalem a pak do fólie udělejte několik otvorů vidličkou nebo nožem (velké podle toho, na jaký hmyz máte políčeno). Hmyz vůně piva přiláká, vlezou dovnitř, ale už se nedostanou ven.

Na komáry skvěle funguje, když smícháte pivo a ústní vodu v poměru jedna ku jedné. Jak se chránit před komáry přírodními prostředky, se dozvíte zde.

Pivo čistí zahradní nářadí

Zvětralé pivo dobře poslouží k vyčištění zašlého i zrezlého zahradního nářadí. Nalijte pivo do rozprašovače a nastříkejte na zrezivělé nástroje. Nechte působit asi tak půl hodiny a poté setřete hadříkem. Nebo nalijte trochu piva na houbičku a vyčistěte špinavé nářadí. Pivem můžete také zkusit uvolnit zrezivělé matice a šrouby.

Inspirujte se: Neobvyklé využití hladké mouky: Levně naleští nerez, slepí papír i zažene mravence

Leští dřevěný nábytek

Máte na zahradě dřevěný nábytek nebo starou lavičku a přijdou vám už trochu zašedlé? Přetřete je měkkým hadříkem namočeným v pivu. To pomůže obnovit ztracený lesk a barvu. Nakonec povrch přeleštěte suchým hadříkem. Když je nábytek flekatý, vytřete ho měkkou houbičkou a tekutým pískem. Pak místo ošetřete voskem a nakonec ještě potřete pivem.

Grilování s pivem

K letní zahradě patří taky grilování. Pivo vám pomůže vychutnat si i grilované maso, které by jinak bylo příliš tvrdé. Plátky masa zalijte pivem, můžete přidat trochu oblíbeného koření pro lepší chuť, a nechte marinovat v lednici několik hodin, nejlépe přes noc. Výhodou pivní marinády je, že na rozdíl od octa nebo vína nemění chuť masa.

Přečtěte si: Jablečný ocet v zahradě zlikviduje plevel, mšice, plíseň i slimáky. Nejlepší je domácí

Pivo zažene únavu

Práce na zahradě je dřina a večer si zasloužíte příjemný relax. Po dlouhém a namáhavém dni si nalijte studené pivo do umyvadla a máčejte si v něm několik minut chodidla. Pivní koupel je velmi osvěžující a postaví vás na nohy!

Zdroje: gardeningchannel.com, cs.wikipedia.org, balconygardenweb.com, Neobyčejné užití obyčejných věcí (Reader´s Digest Výběr)

Lnice květel pomáhá léčit ledviny i oči, hemoroidy i svrab

Tue, 04 Aug 2026 10:01:18 +0200

Lnice květel nebo také lnice obecná (Linaria vulgaris) je nepřehlédnutelná, okolo 40 cm vysoká bylina. Z plazivého oddenku vyhání větší počet přímých, hustě olistěných lodyh s přisedlými střídavými listy. Lnice květel roste hojně na slunných a suchých místech, nejčastěji na okrajích cest, v příkopech, na hrázích, na železničních náspech.

A často i jako obtížný plevel na polích a zahradách, kde se pomocí oddenků i semen (jedna rostlina nese průměrně 30 000 semen) rychle rozmnožuje.

Kdy kvete lnice květel?

Bylina kvete většinou celé léto, konkrétně od června do října. Upoutá především svým nápadným květenstvím, které tvoří až 50 žlutooranžových květů. Sytě žluté květy mají na vyklenutém patře spodního pysku oranžovou korunu s dlouhou ostruhou. Jsou seskupeny do hustého koncového hroznu, který se s postupným odkvétáním protahuje.

Sběr, sušení a skladování lnice

Jako léčivá bylinka se v létě sbírá kvetoucí nať. Nejlepší je, když rozkvétají spodní květy hroznu a vršek má ještě poupata.

Utrhnout se nenechá snadno, a tak je lépe se vybavit nůžkami nebo nožem. Nejvhodnější je seřezávat nať asi 10 cm nad zemí.
Kvetoucí nať lnice květel sušíme na stinném, dobře větraném místě do teploty 35–40 °C, nejlépe v zavěšených malých svazcích; lze ji sušit i ve slabých vrstvách.
Při umělém sušení nesmí být teplota vyšší než 50 °C.
Správně usušená bylina si musí uchovat původní zbarvení – svěže zelené se sytě žlutými květy. Při nedokonalém sušení ztmavne. Je bez pachu a má hořkou chuť.
Dobře ji uskladníte nejlépe v tmavých skleněných lahvích, aby květy nezvlhly a nezhnědly.

Přečtěte si: Jak zklidnit rozbouřený žlučník? Pomoct můžou i správné bylinky a úprava jídelníčku

Lnice květel – účinky

Z účinných látek obsahuje lnice květel organické kyseliny, fytosteroly, třísloviny, pektin, flavonoidy, alkaloid peganin a minerální látky. Lnice květel působí protizánětlivě, má močopudné účinky, podporuje vylučování žluči, snižuje křehkost cév, má také projímavé účinky.

Na co je dobrá lnice?

„Od středověku má lnice květel v lidovém léčitelství své pevné místo v léčbě žlučníku, ledvin, žaludku a močového měchýře. Užívá se obvykle ve formě čaje a lihového extraktu (tinktury). Pomáhá při zánětech žlučníku, ledvin, prostaty a močového měchýře, při žloutence, překyselení žaludku a pálení žáhy. Podporuje léčbu dvanácterníkových a žaludečních vředů, změkčuje stolici, i proto je oblíbeným projímadlem. Tlumí křečovité bolesti při kolikách nejrůznějšího původu,“ vysvětluje bylinkář Martin Kolár.

Lnici květel se nedoporučuje užívat dlouhodobě, v těhotenství a při kojení.

Není bez zajímavosti, že po staletí sloužila lnice jako obrana před neštěstím a dávala se do kolébky, aby narozené dítě chránila před nemocemi.

Zevně je výbornou bylinou při cévní nedostatečnosti, která se projevuje například křečovými žilami, bércovými vředy, hemoroidy nebo popraskanými žilkami. Osvědčila se při léčbě zánětů očních spojivek (spolu se světlíkem a heřmánkem) a svrabu.

„Hojení vředů a zanícených ran podporuje dobře omytá čerstvá nať přiložená na bolavé místo pod obvaz. Před použitím nať mírně naklepeme, aby pustila šťávu,“ radí bylinkář.

Starý recept na čaj

„Léčivý čaj z lnice se nevyznačuje příliš lahodnou chutí, a proto se většinou kombinuje s bylinami podobných léčivých účinků, ale podstatně lepší chuti, jako jsou meduňka, řepík, máta, měsíček nebo fenyklová semínka či dobromysl,“ upozorňuje M. Kolár.

Ingredience

1 díl sušené lnice květel
1 díl řepíku lékařského
250 ml vroucí vody

Příprava a užívání

Byliny smícháme, odebereme 1 vrchovatou lžičku směsi, zalijeme vodou a necháme 15 až 20 minut vyluhovat. Scedíme.

Čaj pijeme teplý až vlažný dvakrát denně po jídle, nebo toto množství vypijeme během dne po doušcích.

Nenechte si ujít náš speciál Léčivé byliny a koření

Mléčný odvar na křečové žíly

Ingredience

20 g sušené nebo 40–50 g čerstvé lnice květel
300–400 ml plnotučného mléka

Příprava a použití

Bylinku zalijeme mlékem, necháme krátce přejít varem, sejmeme a necháme 10–20 minut vyluhovat.

„Doporučuji používat jako obklad zmírňující zánětlivá onemocnění žil – do vlažného nebo studeného odvaru namočit měkkou látku nebo gázu a přikládat podle potřeby na postižené místo. Může se také přidat do koupele při hemoroidech,“ radí bylinkář.

Mast proti hemoroidům

Ingredience

40 g nadrobno nasekané lnice
60 ml vysokoprocentního (min. 50%) alkoholu
100 g čistého vepřového sádla

Příprava a použití

Bylinku přelijeme alkoholem, necháme 7–10 dnů macerovat. Pak přefiltrujeme přes kávový filtr nebo hodně husté sítko. Pečlivě promícháme s mírně rozehřátým sádlem a uložíme na chladné a tmavé místo.

Mast slouží k zevnímu použití při hemoroidech, pomáhá také při křečových žilách. Aplikujeme jednou až dvakrát denně.

Zdroje: cs.wikipedia.org, bylinkyprovsechny.cz, bylinkář Martin Kolár

Dožínky našich předků. Magická moc dožínkového věnce a posledního snopu

Tue, 04 Aug 2026 07:30:27 +0200

Dožínky (někde obžínky, dovazná, dožatá) jsou ve slovanské lidové kultuře slavnostní ukončení žní, poděkování za úrodu a odměna za měsíce náročné dřiny na polích. Na českém, moravském a slezském venkově se slavily od nepaměti. Veledůležitou událostí roku byly především v oblastech, kde pěstování pšenice, ovsa, ječmene a dalšího obilí představovalo hlavní zdroj obživy.

Když bylo všechno obilí z polí zdárně sklizeno a uloženo, muselo se to pořádně oslavit bujarými radovánkami, při nichž se veselila čeleď na účet hospodáře. Předáním dožínkového věnce hospodáři definitivně skončily žně a mohlo se začít slavit.

Dožínky tradičně začínaly pletením dožínkových věnců a odvezením posledního snopu z pole. Jednotlivé rituály se kraj od kraje lišily.
Podobně jako dožínky se slaví také ukončení sklizně chmele – dočesná, hroznů – vinobraní nebo brambor – dokopná.

Kdy se slaví dožínky?

Období žní a dožínkových slavností je variabilní, závislé hlavně na přírodních podmínkách regionu. Sklizeň obilí začínala v závislosti na tom, kdy začalo dozrávat. Zatímco někde to bylo již od svátku sv. Markéty (13. července), jinde se lidé mohli do práce pustit až během srpna.

V teplých oblastech tak byly dožínky v první polovině srpna, jinde se počátku dožínkových oslav lidé dočkali až během září.

Mohlo by vás také zajímat: Léčivé rostliny natrhané v den Nanebevzetí Panny Marie mají nejsilnější účinky

Dožínky – tradice a zvyky

„Všichni se radovali, že je obilí pod střechou, živobytí přinejmenším na příští zimu je zajištěné a namáhavá práce na polích je konečně za nimi. Dožínky patřily k důležitým svátkům už v pohanských dobách, kdy na nich nesměly chybět věštby, které předpovídaly, jak bohatá bude úroda příští rok. V předkřesťanských časech byl svátek sklizně příležitostí k nezřízenému obžerství a opilství. Dožínky jako oslava konce těžké práce na poli bývaly kdysi záležitostí jedné rodiny, jednoho statku, jedné usedlosti, později jednoho panství,“ uvádí PhDr. Alena Vondrušková v knize Český lidový a církevní rok.

Až ve druhé polovině 19. století se u nás začaly slavit obecní dožínky, které se postupně staly lidovou zábavou pro všechny, organizovali je ochotníci pod záštitou různých spolků a stran, a dokonce existovaly i přesné scénáře dožínek. S příchodem kombajnů a dalších velkých zemědělských strojů se dožínky oslavují už jen v přeneseném významu.

Dožínkový věnec

Příprava začínala zhruba už týden před dožínkami, kdy začínala děvčata plést věnec z klasů. Používala na něj všechny druhy pěstovaného obilí a velmi často do něj zaplétala luční kvítí, především červené vlčí máky, modré chrpy, jeřabiny a makovice, někde se přidávaly stuhy, slaměné ozdoby, ale i chléb a koláčky.

Základním typem bylo tzv. dožínkové slunce – klasy se pletly paprskovitě od středu, až se vytvořil hustý kruh. Ve středu byl zpevněn ještě malým věnečkem z obilí.

Inspirujte se: Podzimní věnec z červených šípků, jeřabin a suchých květů hortenzie

Magie dožínkového věnce

Dožínkový věnec, předávaný chasou hospodáři, měl zvláštní magickou moc. Byl symbolem slunce, hojnosti a plodnosti. Lidé věřili, že je zárukou bohaté úrody v příštím roce, proto se uchovával v domě, nejčastěji býval zavěšený ve stodole až do jarního setí. Zrno z něj se přidávalo do nového osiva jako požehnání úrody. Také se dávalo slepicím pro dobrá vajíčka po celý rok.

Čím větší věnec byl, tím více zrna v něm a tím lepší měla být příští úroda.

Dožínkový věnec na Vánoce

Dožínkový věnec hrál velmi důležitou roli také v čase Vánoc, kdy se zrna z něj přidávala do mouky na vánoční pečivo, sypala se slepicím, aby hodně nesly, a kravám a kozám, aby dobře dojily.

Někde byl věnec nezbytnou ozdobou štědrovečerního stolu, aby se v domě držela hojnost a plodnost.

Poslední snop a dožínkový průvod

Velmi důležitou roli při dožínkách měl poslední snop z úrody. Říkalo se mu baba, dědek, žebrák či stará. Bývalo zvykem, že na poslední den žní se nechávalo na poli jen tolik obilí, aby se vešlo na jeden žebřiňák. Děvečky svázaly z posledního obilí snop klasy nahoru, ozdobily ho polním kvítím, někde na něj navlékly ženské či mužské oblečení.

Vyzdobený snop chasa naložila na poslední žňový žebřiňák – vůz vyšňořený barevnými fábory, květinami a kyticemi obilí.
Potom se mládež vydala z pole v průvodu zvesela a s písničkou na rtech do vsi k hospodáři. Někde nesli mládenci kosy, dívky srpy. Jinde šly v průvodu živé snopy, tedy chasa, která si na sebe od hlavy po paty navěsila klasy obilí a květy.
Obvykle se už ráno na poli začalo popíjet a průvod doprovázela veselá muzika.

Magie posledního snopu obilí

Poslední sklizený snop měl ve stodole své čestné místo. Kdysi býval věnován bohům úrody. Lidé ho pokládali za ducha obilí a záruku bohaté příští úrody. Mlátili ho jako úplně poslední, popřípadě si ho nechali až do příštích dožínek. Někde se kolem něho nebo s ním tančilo, aby byla napřesrok dobrá úroda.

Dožínkové přání a hostina

Veselý dožínkový průvod se zastavil až před vraty hospodářství. Tam vybrané nejvýřečnější děvče a nejpracovitější mládenec zvolali: „Panímámo zlatá, otvírejte vrata, neseme vám věnec ze samého zlata.“ Když hospodář s hospodyní vyšli, převzali věnec a vyslechli dožínkovou zprávu, že všichni, kdo se žní zúčastnili, pracovali ze všech sil, že je obilí pod střechou. A že teď mají právo na odměnu a odpočinek při písničce a tanci.

Inspirujte se: Upečte si chodské koláče. Božsky chutnají a je radost na ně pohledět.

Statkář se nesměl nechat zahanbit a čeleď musel ocenit finančním darem a štědrou hostinou. Stoly bývaly plné vdolků, buchet a koláčů, peklo se maso a chybět samozřejmě nemohlo dožínkové pivo a kořalka. Vařil se také silný hovězí vývar, který ráno po oslavách probouzel k životu noční zábavou unavené chasníky a děvečky.

Zdroje: Český lidový a církevní rok (Alena Vondrušková); ceskazceska.cz; cs.wikipedia.org

Floxy: Kytky babiček potřebují slunce, aby bohatě kvetly

Mon, 03 Aug 2026 09:30:18 +0200

Floxy – řeč je o známé voňavé trvalce čili plamence latnaté (Phlox paniculata) – kvetou hlavně v červenci a srpnu, a tak se jim někde říká prázdninové krásky nebo letní hvězdy. Kdysi nesměly chybět na žádné venkovské ani městské zahrádce. Svým půvabem a sladce omamnou vůní zpříjemňovaly teplé letní večery.

Plamenky (Phlox) jsou velmi bohatým a variabilním rodem, jsou mezi nimi atraktivní letničky i půvabné skalničky, ale především latnaté floxy – nádherné trvalky, které jsou ty pravé babičkovské. Vyznačují se silným růstem a bohatým kvetením, existuje několik stovek kultivarů a hybridů.

Nenechte si ujít: Květiny, které milují slunce. 10 nejkrásnějších trvalek a letniček na zahradu i na balkon

Nejoblíbenější flox: plamenka latnatá

Vysoká plamenka latnatá (Phlox paniculata) tvoří okolo jednoho metru vysoké trsy (výška rostlin se pohybuje v rozmezí 80 až 180 cm), které od července až do září rozkvétají voňavými, široce kuželovitými květy v nejrůznějších odstínech bílé, růžové, červené, modré nebo fialové. Jejich výhodou je především dlouhověkost a nenáročnost.

Vysoké floxy vyniknou v trvalkových záhonech, mezi keři i jako solitéry v předzahrádkách, hodí se k plotu či pergole, dokážou vytvářet pestré koberce květů mezi keři i jako solitéry.
Můžeme je kombinovat s dalšími trvalkami, jako jsou ostrožky (Delphinium), slunečnice (Helianthus), denivky (Hemerocallis), třapatkovky (Echinacea) apod. Romantické a voňavé je spojení s pivoňkami (Paeonia), navíc floxy výborně vyplní místa po odkvetlých pivoňkách.

Skalničkové floxy

Nízká plamenka šídlolistá (Phlox subulata) se využívá ve skalkách, suchých zídkách nebo na obruby záhonů. Tvoří stálezelené polštáře s jehlicovitými listy, které jsou od dubna do června zcela obsypány bílými, růžovými, červenými nebo modrými květy.

Floxy jsou nenáročné letničky

Plamenka Drummondova (Phlox drummondii) je nenáročná letnička pěstovaná ze semen. Hodí se skvěle pro pěstování v nádobách i v letničkových záhonech. Bohatě kvete pestrou škálou barev, tvarů a velikostí květů celé léto až do podzimu. Kompaktní vzpřímená rostlina je vysoká 20 až 60 cm.

Krásná je skupina Cuspidata s netradičními, hvězdnicovitě střapatými květy v mnoha barevných kombinacích.

Co potřebují floxy?

Floxům nejvíce svědčí především světlá, slunná místa, prospívají i v polostínu, kde část dne svítí slunce a část je stín.
Vyhovuje jim běžná zahradní zemina bohatá na humus, dostatečně vlhká a propustná.
Plamenky nesnášejí přelití, spíše snesou krátkodobé sucho než přemokření, na které reagují žloutnutím listů, zpomaleným růstem, a dokonce mohou uhnít.
Nepotřebují vydatné přihnojování, i když dobře vyzrálý zahradní kompost smíchaný s trochou rašeliny jim vždy udělá dobře, zvláště když nasazují na květ.
Odstraňujeme-li důsledně odkvetlé květy, výrazně prodloužíme dobu kvetení.
Trvalky velmi dobře přezimují. Přesto je raději na zimu přikryjeme chvojím nebo listím, především mladé rostliny po vysazení.

Pozor na padlí

Bohužel floxy dost často trpí na padlí, které devastuje listy, ty žloutnou a plesnivějí. Často za to může buď trvale přemokřená půda, stín, nebo příliš vlhké a studené léto. V boji proti padlí můžeme použít dostupné fungicidy nebo zkusit s padlím bojovat přírodními prostředky.

Mohlo by vás zajímat: Balkonové květiny, které milují letní vedro a přežijí vysoké teploty! Znáte je?

Jak floxy množit

Floxy rostou rychle, trsy se záhy rozrůstají. Po čtyřech až osmi letech na jednom místě je dobré trs na jaře nebo na podzim vyjmout, rozdělit a opět vysadit.
Kromě rozdělování trsů je možné floxy množit také stonkovými řízky na jaře a v létě. Stačí odříznout asi 12cm stonek bez květů, lístky odstranit až do výšky 6 cm a řízek dát do vody. Až pustí kořínky, zasadíme řízky na zkypřený záhon s výživnou půdou obohacenou kompostem na vzdálenost asi 40 cm. Mladé rostlinky vysazené na podzim je potřeba důkladně zavlažovat a nenechat záhon zaplevelit.

Jak pěstovat floxy letničky

Letničky pěstujeme ze semen. Vyséváme v březnu až dubnu do výsevních truhlíků, které umístíme do světlé místnosti při max. 20 °C. Rostlinky po vzejití přepichujeme. V polovině května můžeme floxy dát ven.
Floxy letničky vyžadují slunce a lehčí, dobře provzdušněnou půdu, při pěstování v nádobách dostatečně prostorný květináč a dobrou drenáž. Pravidelně jednou za měsíc floxy přihnojujeme, nesnášejí trvalejší přemokření.

Zdroj: almanac.com. Encyklopedie záhonových rostlin (Hanneke Van Dijková)

Péče o kočičí chrup: Jak kočce čistit zuby a zabránit vypadávání zubů?

Mon, 03 Aug 2026 08:40:28 +0200

Kočky jsou náchylné k zubnímu kameni a paradentóze. O chrup kočky se sice nemusíte starat tak pečlivě jako o ten svůj, ale měli byste dbát na to, aby se kočce neudělal nepříjemný zubní kámen a zánět dásní, který ji může hodně potrápit. Čištění zubů by se mělo stát rituálem, který je nedílnou součástí péče o vašeho kočičího domácího mazlíčka. Předejdete tak problémům s dutinou ústní, nebo dokonce vypadávání zubů.

Varovným signálem, že s chrupem kočky není něco v pořádku, je zápach z tlamy, náhlé odmítání suchých granulí, krvácení dásní, změna barvy dásní nebo když kočka nemůže zavřít tlamičku. Nemocné dásně často vznikají z nahromaděného plaku, který má v sobě mnoho bakterií, které mohou vnikat do těla kočky, například do plic a jater.

Mohlo by vás zajímat: Co můžeme udělat pro svou stárnoucí kočku, aby důchod prožila v pohodě a fit

Proč kočce čistit zuby

Dospělá kočka je hodně náchylná k zubnímu kameni a paradentóze, většinou už od dvou let věku. Je proto nesmírně důležité kočce pravidelně doma čistit zuby a v rámci prevence s ní zajít jednou za půl roku k veterináři na prohlídku chrupu.

Kolik má kočka zubů?

Mléčný chrup má dvacet šest zubů, v dospělosti má kočka třicet zubů. Koťata se rodí bez zubů. První zoubky začínají koťatům vypadávat kolem pátého měsíce života, kdy začíná tzv. přezubování. V tomto období mohou koťata okusovat nábytek, kabely apod., aby se jim ulevilo od bolestivého tlaku a nepříjemného pocitu prořezávání zubů. Je dobré jim proto dávat různé hračky na žvýkání. V té době dávejte kočce mokré krmivo, granule by mohly dráždit.

Do přezubování nezasahujte, je to přirozený proces, který se vyřeší sám.

Jak čistit kočce zuby krok za krokem

S čištěním zubů je nutné začít od útlého věku. Koťátka jsou ještě tvárná a zvyknou si na otvírání a kontrolování tlamičky i na pravidelné čištění zubů. U dospělé kočky už to většinou bývá obtížné, někdy i beznadějné, ale hlavně se nevzdávejte, chce to trpělivost a vytrvalost.

Kočce přejíždějte pomalu a opatrně prstem po stranách nejprve z vnější strany zavřené tlamičky. Opakujte to několik dnů po sobě, aby si zvykla.
Potom čelist postupně rozevírejte a dělejte to samé z vnitřní strany.
Až si vaše kočička na jemnou manipulaci v tlamičce zvykne, zkuste masírovat prstem zuby a dásně.
Dejte si na prst trochu zubní pasty pro kočky a nechte ji pastu ochutnat. Poté čistěte zuby jemně prstem a pastou.
Když kočka toleruje čištění zubů prstem, můžete přejít na čištění zubů speciálním kartáčkem na zuby pro kočky.
Čištění spočívá v jemném nanesení pasty na zuby a jejich mírném potírání, není tedy nutné zuby mechanicky drhnout.
Zuby kočce čistěte asi 2 minuty.
Četnost čištění zubů u koček je individuální, ale doporučuje se jednou za týden.
Při čištění zkontrolujte dásně a v případě komplikací (zlomený zub, zarudlé dásně, ustupování dásní) navštivte veterináře.
Kočku po kontrole a čištění zubů vždycky pochvalte a odměňte.

Čím čistit kočce zuby

Na čištění zubů je nejlepší speciální zubní pasta a kartáček pro kočky. Nepoužívejte klasický zubní kartáček, je příliš tvrdý, maximálně můžete zkusit měkký dětský kartáček.

Alternativou může být bílá vata nebo vatová tyčinka namočená ve slabém roztoku peroxidu vodíku nebo slané vodě.

Zdroje: metropolevet.cz, radaveterinare.cz

Cara Delevingne si pořídila nový dům za 270 milionů. Staré sídlo stále chátrá po požáru

Sun, 02 Aug 2026 08:00:56 +0200

Cara Delevingne si vybrala nové zázemí v jedné z nejprestižnějších částí Los Angeles. Rozlehlé sídlo se nachází v horách nad Beverly Hills, na konci soukromé cesty a obklopují ho pozemky ve vlastnictví státu. Díky tomu nabízí nejen dostatek soukromí, ale také působivé výhledy do údolí San Fernando. Nemovitost, která původně vznikla na konci 80. let a později prošla rozsáhlou přestavbou, má podle dostupných informací necelý akr pozemku.

Čtěte také: Hotel jen pro silné povahy: Do pokoje 400 metrů nad zemí se hosté dostanou jen po skále

Nový domov

Na zahradě nechybí bazén, několik teras, upravený trávník ani venkovní prostor s grilem. Dům navíc stojí na vyvýšeném místě, odkud je výhled na okolní krajinu i světla Los Angeles. Nemovitost však Cara nezískala prostřednictvím klasického prodeje. Koupě proběhla neveřejně a aktuálních fotografií interiéru proto není mnoho. Předchozí majitelé za dům v roce 2021 zaplatili 6,8 milionu dolarů.

Nové sídlo přichází v době, kdy se Cara stále potýká s následky požáru, který před dvěma lety zasáhl její původní dům v Los Angeles. Ten byl při ničivé události vážně poškozen a dodnes nese viditelné stopy plamenů. Zatímco její staré bydlení tak zůstává připomínkou těžkého období, modelka už svůj život posouvá dál a hledá nové místo, které by mohla nazývat domovem.

Nová koupě navíc není prvním luxusním sídlem, které si Cara v poslední době pořídila. Během posledních 18 měsíců koupila hned tři nemovitosti v oblasti Beverly Hills. Dům, který získala koncem roku 2024 za 10,8 milionu dolarů, později prodala za 11,2 milionu. Další nemovitost pořídila přibližně před půl rokem za 11 milionů dolarů a nyní je znovu na trhu. Zda tedy Cara konečně našla své vysněné bydlení, ukáže až čas.

Zdroje: North Hillcrest, Daily Mail

Bazén s vodopády, golfové hřiště a šest ložnic. Podívejte se, kolik stojí bydlení slavných:

Nocturismus je hitem léta. Turisté přesouvají výlety i zážitky až po západu slunce

Sat, 01 Aug 2026 08:00:19 +0200

Extrémní letní teploty i touha vyhnout se davům vedou k tomu, že lidé stále častěji vyrážejí za zážitky až po setmění. Podle studie Europe's Travel Outlook 2026 roste zájem například o pozorování hvězd, večerní prohlídky měst, noční turistiku, koupání při západu slunce nebo výpravy do přírody pod noční oblohou.

Čtěte také: Extrémní horka zacloumají s tělem i mozkem. Běžné činnosti jsou složité a zapomínáte.

Nový trend cestování

„Noctourism neboli Nocturismus není jen módní označení pro večerní program. Je to reakce na měnící se klima i na proměnu očekávání turistů. Lidé dnes chtějí zažít destinaci jinak než dříve – bez davů, v příjemnějších teplotách a s atmosférou, kterou lze zažít jen po setmění. Lidé vždycky trávili zajímavě čas po setmění, ale dnes se z toho stává formálně trend dovolených,“ vysvětluje odborník Martin Venglář.

Mezi nejoblíbenější noční aktivity dnes patří pozorování hvězd v místech s minimálním světelným smogem, horské túry po setmění, večerní běžecké závody, koupání pod širým nebem nebo komentované prohlídky historických center. Zájem roste také o destinace, kde lze sledovat polární záři nebo jiné přírodní úkazy.

Svět po setmění

„Právě kombinace příjemnějších teplot, menšího počtu návštěvníků a jedinečné atmosféry dělá z aktivit po setmění stále vyhledávanější součást dovolené. Řada evropských destinací proto rozšiřuje nabídku večerních programů, které návštěvníkům umožňují poznat místa z úplně jiné perspektivy a zároveň rozložit turistický ruch mimo nejteplejší část dne,“ dodává Venglář ze společnosti Nomce.

Podle odborníků bude význam takzvaného noctourismu v dalších letech ještě sílit. Klimatické změny přinášejí stále teplejší léta a spolu s nimi i nové cestovatelské návyky. Večerní a noční zážitky se tak postupně stávají běžnou součástí dovolených a řada evropských destinací jim přizpůsobuje svou nabídku.

Zdroje: Europe's Travel Outlook 2026, National Geographic

Broskve dokážou zlepšit náladu. A je z nich úžasný džem i drink

Sat, 01 Aug 2026 07:45:14 +0200

Broskev, plod broskvoně obecné (Prunus persica), je kulatá až lehce zašpičatělá a má charakteristickou sametovou, jemně ochmýřenou slupku. Barva slupky je žlutozelená, sytě žlutá nebo lehce načervenalá. V závislosti na odrůdě je poměrně měkká dužina bílá, nažloutlá nebo červeně mramorovaná. Broskve jsou velmi citlivé na otlaky a nárazy.

Nenechte si ujít: Angrešt je ovoce nadupané vitaminy. Jeho zvláštní sladkokyselá chuť vynikne v kompotu i bublanině

Uvnitř oválné, světle béžové pecky s hlubokými zářezy se nachází olejnaté semeno, které obsahuje amygdalin – látku, z níž se za jistých okolností může uvolňovat kyanid. Ten je zdraví škodlivý, proto semena broskví nejsou vhodná ke konzumaci.
Z rozemletých broskvových a meruňkových jader se – po odstranění amygdalinu – vyrábí náhražka marcipánu, takzvaný persipán.

Na co jsou dobré broskve

Broskve obsahují až 88 % vody, bílkoviny, sacharidy a vlákninu, množství vitaminů A, C, E, K a vitaminy skupiny B, z minerálů zejména draslík, fosfor, železo a vápník. Zvláště bohaté jsou na hořčík a niacin (vitamin B3), dvě látky, které dokážou zlepšit náladu, pomohou při splínu a stresu.

Broskve posilují imunitní systém a chrání před volnými radikály. Podporují správné trávení, působí proti zácpě a urychlují metabolismus. Blahodárný je vliv broskví na srdce, cévy a krevní oběh. Pomáhají také při kašli a astmatu.

Proč jíst broskve?

Ve srovnání s ostatními peckovinami (, , ) mají broskve mnohem méně sacharidů a tím i kalorií. Jsou tak ideálním ovocem při hubnutí. Energetická hodnota 100 g broskví je zhruba 200 kJ. A tak jich s klidným svědomím můžeme sníst tolik, kolik hrdlo ráčí.

Broskve mají také zkrášlující účinky, podporují zdraví pokožky, vlasů a nehtů. Rozmačkané zralé plody nebo jen slupky se dají použít jako pleťová maska, která okamžitě pleť osvěží a rozzáří.

Přečtěte si 12 rad a tipů, jak správně zmrazit sezonní ovoce. Tyhle druhy se k tomu hodí nejvíce.

Jak uchovat broskve

Broskve je nejlepší jíst čerstvé a se slupkou, ty jsou nejchutnější a taky nejzdravější. Broskve se dají jen obtížně dlouhodobě skladovat, měly by se spotřebovat co nejdříve po utržení, zhruba do čtyř dnů. Skladovací teplota by neměla přesáhnout 10 stupňů Celsia. V chladničce vydrží asi 1 týden, což však může ovlivnit jejich chuť.
Broskve lze také nakrájet na kostky či plátky a zmrazit je, v mrazáku vydrží osm měsíců.

Jak broskve zpracovat

Z broskví se připravují kompoty, džemy, šťávy, ale také různé moučníky a dezerty, své místo mají v ovocných i zeleninových salátech, zmrzlinách a nápojích. Vynikající je kombinace chuti broskve, masa a sýra.

Jak oloupat broskve

Na tepelnou úpravu se broskve většinou používají oloupané – broskev krátce spaříme horkou vodou, slupku u stopky křížem nařízneme a směrem dolů opatrně nožem sloupneme.

Inspirujte se: Udělejte si domácí marmeládu z pomerančů s rumem či se zázvorem

Broskvový kompot

Ingredience

2 kg zralých broskví
800 g cukru krystal
2 l vody
citronová šťáva

Příprava

Zralé, ale stále tvrdé a pevné plody omyjeme, očistíme a rozkrojíme na poloviny, pecky vyjmeme a několik si odložíme. Podle chuti necháme se slupkou nebo ji sloupneme. Na cukrový sirup přivedeme k varu vodu, vsypeme cukr a za stálého míchání při mírné teplotě povaříme, až se cukr úplně rozpustí. Sejmeme a necháme vychladnout. Půlkami broskví naplníme zavařovací sklenice řeznou stranou dolů, do každé sklenice přidáme 1–2 pecky a několik kapek čerstvě vymačkané citronové šťávy, zalijeme cukrovým sirupem a pevně uzavřeme víčkem. Sterilujeme v zavařovacím hrnci při teplotě 80 °C 20 až 25 minut.

Broskvový džem

Ingredience

1,5 kg oloupaných, vypeckovaných broskví
1 kg cukru
90 ml čerstvě vymačkané citronové šťávy
3 snítky rozmarýnu nebo meduňky, levandule či máty

Příprava

Broskve nadrobno nakrájíme nebo nahrubo rozmixujeme. V míse smícháme s cukrem a citronovou šťávou a jednou z bylin. Necháme v chladu nejméně 6 hodin odstát, ideálně přes noc, dokud se cukr úplně nerozpustí. Pak bylinky vyndáme a za stálého míchání pomalu přivedeme směs k varu a vaříme 10–15 minut. Horkým džemem naplníme skleničky, zavíčkujeme, obrátíme dnem vzhůru a necháme vychladnout.

Osvěžující hrnkový drink

Ingredience

1 hrnek cukru
1/3 hrnku nasekaných lístků meduňky
4 hrnky nakrájených broskví
4 hrnky suchého bílého vína
meduňka a ovoce na ozdobení

Příprava

Meduňku rozmixujeme s cukrem. Kousky broskví dáme do vhodné skleněné nádoby, zasypeme meduňkovým cukrem, zalijeme vínem a zakryjeme. Vložíme do lednice a necháme nejméně týden rozležet. Před podáváním do zhruba jedné čtvrtiny sklenice dáme ovocný základ, přidáme několik kostek ledu a dolijeme podle chuti vodou, ozdobíme meduňkou či mátou a ovocem.

Domácí broskvová sangria

Ingredience

7 broskví
3 meruňky
1 pomeranč
1 citron
kousek celé skořice
1 l jemně perlivé vody (může být i s citronovou nebo pomerančovou příchutí)
láhev kvalitního suchého červeného vína
250 až 300 ml pomerančové šťávy
máta na ozdobení

Příprava

Ovoce omyjeme, je-li třeba, oloupeme a vypeckujeme, rozkrájíme na větší kousky a vložíme do skleněné nádoby. Přidáme skořici, přilijeme víno, minerálku a džus, nádobu zakryjeme a necháme minimálně tři dny v lednici. Podáváme s ledem a lístky máty.

Zdroje: cs.wikipedia.org, nzip.cz, fresh.iprima.cz

Připravte si podle videoreceptu netradiční dezert – broskve s vinným želé Zdeňka Pohlreicha:

Pravé nebo levé dveře? Jak se v tom neztratit ani při stěhování do nového bytu

Fri, 31 Jul 2026 18:47:18 +0200

Otočte se ke dveřím – a je to

Řešíte to nejčastěji u interiérových dveří mezi jednotlivými místnostmi, ale princip je stejný vždy. Nejrychlejší způsob, jak si poradit, je postavit se přesně tam, odkud dveře běžně otvíráte – tedy tak, aby se křídlo otevíralo směrem k vám, ne od vás. Teprve teď se dívejte, na které straně jsou panty.

Panty vidíte po své levé ruce → máte levé dveře.
Panty jsou napravo → jde o dveře pravé.

Zní to jako maličkost, ale právě tohle zachrání spoustu nervů při objednávce zárubně, kování i celého křídla. Kdo se řídí něčím jiným, obvykle na to doplatí.

Proč zrovna panty, a ne třeba klika

Klika totiž umí pěkně zmást. Bývá logicky na opačné straně než panty, takže pokud se podle ní budete orientovat, snadno si vyberete přesný opak toho, co doma potřebujete. Klika je fajn pomocná kontrola – u levých dveří ji najdete vpravo, u pravých vlevo –, ale rozhodovat by měly vždy panty. Ty se totiž na dveřích nemění a jsou jediným pevným bodem, na který se dá spolehnout.

Druhá možnost, kterou se řídí někteří výrobci, je sledovat směr otevírání křídla. I tady platí obdobná logika – otevírá-li se křídlo doleva, mluvíme o levých dveřích, otevírá-li se doprava, jde o pravé. Než u konkrétního typu dveří nebo zárubně zboží objednáte, je dobré si ověřit, kterým pravidlem se daný výrobce skutečně řídí – ne všude je to stejné.

Kde se špatná volba pozná nejvíc

Rozdíl mezi oběma variantami se naplno projeví až ve chvíli montáže. Křídlo špatné strany se do zárubně buď vůbec nevejde, nebo bude nedoléhat a časem začne vrzat či propouštět chlad. V praxi navíc často naráží do postele, skříně, vypínače nebo radiátoru – a to jsou právě ty situace, které člověka přimějí řešit dveře podruhé, tentokrát už s dírou v rozpočtu.

Proto se orientace dveří vyplatí promyslet ještě dříve, než se do místnosti stěhuje nábytek. Zvažte, kudy budete procházet nejčastěji, kam padá světlo z okna a jestli křídlo něčemu nebude bránit v cestě.

U vchodu jde často i o bezpečnost

U vstupních dveří do bytu nebo domu platí to samé pravidlo s panty, ale sázky jsou o něco vyšší. Bezpečnostní kování a vícebodové zamykání bývají u konkrétní strany pevně dané, takže záměna orientace tu není jen estetická chybička, ale reálný technický problém. A pokud dveře vedou na únikovou cestu nebo do garáže, může být směr otevírání přímo předepsaný normou – zde se rozhodně nevyplatí improvizovat.

Nezapomeňte na zárubeň

Zárubeň musí kopírovat orientaci dveří, a určuje se úplně stejně – podle polohy pantů. Pokud tedy měníte jen křídlo a zárubeň ponecháváte původní, nejprve zkontrolujte, jakou stranu máte doma už teď, a teprve podle toho vybírejte nové dveře.

Tři chyby, které se opakují nejčastěji

Ve většině reklamací a nevydařených montáží se objevuje stále to samé: člověk se při určování postaví na opačnou stranu dveří, spoléhá se na kliku místo pantů, nebo řeší orientaci dveří až po dokončeném rozvržení nábytku, kdy je pozdě cokoliv měnit. Stačí si tyhle tři situace pohlídat a výběru pravých či levých dveří se už bát nemusíte.

Až tedy příště budete stát před regálem s dveřmi nebosi prohlížet e-shop, stačí se v duchu postavit ke dveřím doma, podívat se na panty a objednávka bude mít jasný směr.

Srpnové počasí začne pěkně zostra. Víte, že napoví, jaká bude zima?

Fri, 31 Jul 2026 12:50:12 +0200

Prázdniny vstoupily do své druhé poloviny. Jaké počasí nás podle meteorologů čeká v srpnových týdnech? Milovníky tropických teplot jistě potěší, že v měsíčním výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) meteorologové uvádějí: „Období příštích čtyř týdnů jako celek očekáváme teplotně nadprůměrné a srážkově průměrné až podprůměrné.“ Výhled tak zatím ukazuje hlavně na velmi teplý vstup do srpna, po kterém by měly teploty v průměru postupně klesnout na 26 °C. U delších předpovědí se ale může situace ještě měnit.

Začátek srpna bude tropický

První srpnové dny mají patřit k nejteplejším z celého měsíce. Nejvyšší denní teploty se v průměru budou pohybovat kolem 30 °C. Třicítky mohou padat opakovaně a na mnoha místech bude začátek měsíce skutečně horký. Nejnižší noční teploty se budou pohybovat kolem 17 °C.

O víkendu se trochu ochladí, horké a slunečné počasí vystřídají přeháňky a bouřky. Pak se ale opět vrátí tropické teploty. Následující týden od 3. do 9. srpna zůstane velmi teplý. Průměr denních maxim se má držet kolem 30 °C, na jihu Moravy se mohou teploty vyšplhat až k 39 °C. První srpnová dekáda tak může přinést letní vedra.

Podívejte se na aktuální předpověď počasí:

Po vedrech přijde příjemnější počasí

Od 10. srpna meteorologové počítají s mírným poklesem teplot. Denní maxima by se měla pohybovat kolem 26 °C a počasí má být teplotně průměrné až mírně nadprůměrné. Noční teploty budou kolem 14 °C. Po tropickém začátku by tak měla přijít snesitelnější část léta bez výrazného ochlazení.

Mohlo by vás zajímat: Když vládnou tropy… 10 rad, jak ochránit psa před horkem

Pršet moc nebude

„Srážkově jednotlivé týdny měsíční předpovědi očekáváme průměrné až podprůměrné. Přitom srážky budou často v přeháňkách nebo i bouřkách, tedy spíše lokálního charakteru,“ uvádějí meteorologové. Srpen by měl být z tohoto pohledu průměrný až spíše sušší. Déšť navíc nebude rozložen rovnoměrně, zatímco někde zaprší výrazněji, jiné oblasti mohou zůstat téměř bez vody.

Srpen už naznačí, jaká bude zima

V tropickém létě asi nikdo z nás nemyslí na zimu. Na přesnou předpověď zimního počasí je ještě brzy. Ovšem kdysi lidé, zvláště hospodáři na venkově, byli na počasí hodně závislí, a tak se už v létě zajímali, jestli bude zima tuhá, mrazivá a s bohatou sněhovou nadílkou, nebo jen mírná. Uměli pomocí různých přírodních úkazů, dlouhodobých pozorování a zkušeností předpovědět, jak kruté budou nadcházející zimní měsíce.

Přečtěte si taky: Na sv. Vavřince se léto loučí. A padají hvězdy, tak si nezapomeňte něco přát

Naši předkové už podle počasí v srpnu odhadovali, jaká bude letošní zima. Co říkají některé ze srpnových pranostik a lidových předpovědí počasí? Zatím to vypadá, že letos by sněhu mělo být hodně!

Jaký srpen – takový únor.
Je-li první týden srpna horko, bude v zimě hodně sněhu.
Srpen zpočátku-li hřeje, zima pak se dlouho sněhem skvěje.
Když v srpnu moc hřímá, bude na sníh bohatá zima.
Moc hub srpnových – moc vánic sněhových.
Teplé a suché léto přivádí za sebou mírný podzimek, tuhou zimu a nejlepší víno.
Rosí-li v srpnu silně tráva, pěkné povětří se očekává.
Nejsou-li v srpnu hřiby, nebude v zimě sněhu.
Když fouká v srpnu severák, bude dlouho pěkně pak.

Zdroje: Český hydrometeorologický ústav; meteocentrum.cz

Při koupání pozor na cerkárie! Neviditelný parazit se zavrtává do kůže

Fri, 31 Jul 2026 08:00:09 +0200

Koupání v jezerech, rybnících či biotopech má něco do sebe, o tom žádná. Má však jednu nevýhodu. V přírodních koupalištích se množí nebezpečné mikroorganismy, které nám můžou letní pohodu u vody pořádně znepříjemnit. „Pupínky z vody“ nemusí mít na svědomí jen známé sinice, ale také cerkárie, parazité způsobující nepříjemnou cerkáriovou dermatitidu. A to není nic, co byste chtěli zažít.

Nenechte si ujít: Za letní osvěžení v kvetoucí vodě plné sinic můžete zaplatit vyrážkou i zvracením

Co jsou cerkárie?

Cerkárie jsou larvy motolic, které pro svůj životní cyklus potřebují hostitele, kterými jsou hlavně vodní ptáci a plži. Při hledání vhodného hostitele bohužel cerkárie nezřídka končí namísto v kachně v člověku a zavrtají se mu do kůže.

„Naše imunita cerkárie následně v kůži zachytí a zlikviduje, což se projeví jako kožní alergická reakce v místě, kde cerkárie do kůže pronikly,“ popsala pro Blesk.cz parazitoložka Jana Bulantová z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. U nás jsou původci cerkáriové dermatitidy především ve stojatých vodách.

Jak poznat, že je voda cerkáriemi infikovaná?

To, že je voda cerkáriemi infikovaná a že se cerkárie rozhodly zabydlet u nás, zjistíme celkem jednoduše a docela brzy. Zhruba do jedné hodiny začneme pociťovat lehké svědění kůže na místech ponořených při koupání pod vodní hladinou. Nějaký čas po koupání v přírodní nádrži se objeví cerkáriová dermatitida.

První setkání s cerkáriemi

Úplně prvního setkání s cerkáriemi si ale mezi štípanci od bodavého hmyzu nebo popálením od kopřiv ani nemusíme všimnout. Ovšem s opakovanými infekcemi bývají obvykle projevy dermatitidy intenzivnější, protože každou další doprovází díky imunologické paměti rychlejší likvidace parazitů, ale i stále se stupňující nepříjemnost projevů.

Přečtěte si: Skvělé koupání v přírodním koupališti, rybníku či zatopeném lomu

Cerkáriová dermatitida

Cerkáriová dermatitida není nic, co bychom chtěli o dovolené zažít na vlastní kůži. Přestože se nejedná o životu nebezpečné onemocnění, se kterým bychom si nedokázali poradit, je více než nepříjemné a může nám zkazit pobyt u vody.

Jak se projevuje

Cerkáriová dermatitida se projevuje pálením kůže, až urputným svěděním, pupínky a puchýřky na kůži. Intenzita svědění se do druhého dne stupňuje a odeznívá podle citlivosti jedince po několika dnech až po týdnu. Stejně jako u neštovic je nesmírně důležité si postižená místa neškrábat! Jen tak předejdeme vážnějším kožním infekcím.

Pozor na malé děti

Obezřetní by měli být rodiče malých dětí. „U dětí je reakce srovnatelná s reakcí dospělých, je však třeba vzít v úvahu, že děti tráví ve vodě obvykle delší čas než dospělí a zdržují se častěji v mělčinách, kde se mohou dostat do bližšího kontaktu přímo s plži vylučujícími cerkárie,“ upozorňuje parazitoložka Bulantová.

Cerkáriová dermatitida není přenosná

Nemusíme se bát, že by se cerkárie dostaly hlouběji do našeho organismu nebo dokonce do krve. Opravdu žijí jen na kůži, kde nakonec i zemřou. Dobrá zpráva je, že se cerkáriová dermatitida nepřenáší z člověka na člověka.

Kdy jít k lékaři

Při rozsáhlém napadení se kromě intenzivního svědění takto vzniklé vyrážky může infekce krátkodobě projevit i nespecifickými příznaky. Jsou jimi horečnaté stavy, zduření lymfatických uzlin či otoky. V takových případech je nezbytné navštívit lékaře, který určí vhodnou léčbu.

Mohlo by vás zajímat: Ovesné vločky nejsou jen zdravá snídaně. Když je přidáte do teplé lázně, poradí si se svěděním a suchou kůží.

Domácí léčba

V domácích podmínkách se léčí způsoby, které mají za cíl zmírnit co nejvíce svědění a projevy, které jsou spojené s vyrážkou. Nejčastěji se doporučují:

tekutý pudr
studené až ledové obklady
obklad z ovesných vloček
pasta z jedlé sody a vody
volně prodejné přípravky proti svědění.
Vyzkoušet můžeme také bylinky, například obklady, koupele či masti z měsíčku lékařského, heřmánku pravého či řepíku lékařského.

Prevence cerkárií

Pokud se chceme napadení cerkáriemi a cerkáriové dermatitidě vyhnout, pak je nejúčinnějším způsobem prevence:

nekoupat se ve vodě, ze které jste si už jednou přinesli infekci
nekoupat se v přírodních stojatých, bažinatých vodách
po koupání se důkladně opláchnout čistou tekoucí vodou
kůži po opláchnutí vodou dostatečně utřít ručníkem
po pobytu ve vodě si vyměnit plavky
používat opalovací krémy i do vody (cerkárie na nás nebudou ulpívat tak snadno)

Tip na výlet: Polské Maledivy jsou hned dvoje, ale koupat se dá jen v jedněch

Kvalita vody v přírodě

Cerkárie ve vodě nepřežijí více než jeden den, vodní plži ale každý den vytvářejí nové a nové... Je proto obtížné, nebo někdy až nemožné, se jich ve vodě zbavit. Mnoho jezer, rybníků, biotopů nebo jiných přírodních koupališť už bylo uzavřeno kvůli cerkáriím (například koupaliště s přírodním čištěním vody Lhotka).

Aktuální přehled kvality vody najdete na stránkách Ministerstva zdravotnictví, přehledné hodnocení kvality koupacích vod je k dispozici na webu Koupací vody nebo na internetových stránkách jednotlivých krajských hygienických stanic. Informace o nebezpečí spojeném se sinicemi a užitečné rady naleznete na stránkách Státního zdravotního ústavu (SZÚ).

Kdo se setkal s cerkáriovou dermatitidou a chtěl by se stát součástí projektu, který mapuje výskyt tohoto onemocnění v Česku, může údaje o lokalitě, datu výskytu dermatitidy, podobě projevů a době trvání příznaků zaslat přes webový dotazník SZÚ.

Zdroje: blesk.cz, prirodovedci.cz, jakbytfit.cz, mzcr.cz, cs.wikipedia.org

Zápřednice jedovatá: Kousnutí dost bolí, ale nebezpečné není

Thu, 30 Jul 2026 13:00:37 +0200

Zápřednice jedovatá (Cheiracanthium punctorium) je největší evropský druh zápřednice a jeden z nejjedovatějších pavouků v Česku. Přestože její jméno zní nebezpečně, ve skutečnosti nejde o živočicha, kterého by se lidé měli obávat. Sama na člověka nikdy nezaútočí a kousne jen tehdy, když se cítí ohrožená.

Jak zápřednice jedovatá vypadá

Tohoto pavouka poznáte podle oranžovočerveného zbarvení hlavohrudi a části kusadel – konce kusadel má černé. Má dlouhé, štíhlé, světlezelené nohy s černými či šedými skvrnami na chodidlech.

Samice a samci mají odlišně zbarvené zadečky: samice má zadeček nevýrazný, šedavý nebo nazelenalý, sameček naopak má na šedém zadečku dva výrazně žluté pruhy.
Bez končetin měří samice 10–15 mm a samci 7,5–12 mm. Samci jsou nejen menší, ale také štíhlejší než samice.

Kde se můžete setkat se zápřednicí jedovatou?

Tento teplomilný pavouček patří do naší přírody odedávna. Podle odborníků z České arachnologické společnosti (ČAS) před několika lety zápřednice jedovatá běžně žila především v nejteplejších částech republiky, jako jsou Polabí, střední a středozápadní Čechy nebo jižní Morava. Postupně ale rozšiřuje své působiště a v posledních letech se objevuje dokonce i v Krušných horách nebo Krkonoších. Pavouka potkáte nejčastěji na vysokých, málo udržovaných loukách a ve starých sadech, na stráních a podél cest.

Zápřednice náleží mezi pavouky, kteří nespřádají sítě, ale vytvářejí pavučinové zámotky na vrcholcích travin a lučních květin, například na lipnicích nebo šťovíku.
Charakteristické hedvábné zámotky bývají nápadné, veliké asi jako holubí vajíčko. Přes den je využívají k odpočinku, jako úkryt při svlékání, ale také do nich kladou svá vajíčka a starají se v nich o mláďata v počátečních fázích vývoje.
Aktivní jsou zápřednice především v noci, kdy ze svých zámotků vylézají na lov. Samci pak opouštějí své úkryty i při vyhledávání samiček.

Mohlo by vás taky zajímat: Ploštice: Mít v zahradě černo-červené ruměnice je výhra

Kdy nejčastěji potkáte zápřednici jedovatou?

S mláďaty zápřednice jedovaté, tedy s nymfami, se můžete setkat už od května, kdy se začínají pohybovat po vegetaci. Dospělé jedince uvidíte v přírodě nejčastěji od začátku července do října. V tomto období zápřednice dospívají. Samci hledají samice, páří se a mají mladé, takže jsou aktivnější – a taky nejagresivnější.

Je kousnutí zápřednice bolestivé?

Jedovatí jsou téměř všichni pavouci, se kterými se na území Česka můžete setkat. Velká většina těchto pavouků ale nedokáže propíchnout lidskou kůži. V případě zápřednice se jedná o poměrně velkého pavouka se dvěma dlouhými kusadly, která hravě zvládnou kůži probodnout. Brání se tak při ohrožení kokonu s vajíčky či v případě, že ji zmáčknete. Podobně jako ostatní pavouci sama na člověka neútočí, jen cítí-li se v ohrožení.

Vězte, že to kousnutí je dost bolestivé!

Přečtěte si také: Slunéčko sedmitečné má cenu zlata. Mšice zničí lépe než postřik.

Příznaky a reakce na kousnutí

Zápřednice jedovatá patří mezi nejjedovatější pavouky v Česku. Pro člověka ale zápřednice není nebezpečná, i když reakce na kousnutí může být velmi nepříjemná. „Při kousnutí dochází k lokálním otokům, zarudnutí, k bolesti, může se zvyšovat teplota a tkáň může být citlivější,“ popsal pro CNN Prima NEWS příznaky kousnutí zápřednicí jedovatou arachnolog Milan Řezáč.

„Příznaky kousnutí samy odezní během několika hodin nebo do druhého dne, otok a bolestivost místa kousnutí mohou přetrvat o něco déle. Uvědomme si, že na bodnutí včelou, vosou či sršní u nás, bohužel, každoročně někdo zemře. Na kousnutí naším domácím pavoukem u nás ještě nikdo nikdy nezemřel“, uvádějí odborníci ČAS na svých webových stránkách. Kousnutí může být nebezpečné pro malé děti a citlivé jedince.

V Česku se šíří zápřednice jedovatá:

Zdroje: cs.wikipedia.org; arachnology.cz/; CNN Prima NEWS

10 tipů, jak si užít skandinávský styl i venku na zahradě a balkoně

Thu, 30 Jul 2026 08:20:52 +0200

Severský, přesněji skandinávský styl, se už několik let drží na výsluní. Skandinávský design jsme si oblíbili díky jeho jednoduchosti a praktičnosti. Tento styl bydlení vyniká především nadčasovostí, maximální funkčností a útulností. Čistý, ale zároveň hravý design založený na kvalitních přírodních materiálech a tlumených barvách má něco do sebe. Hodí se nejen pro zimní odpočívání, ale také pro horké letní dny. Udělejte několik jednoduchých změn a vaše zahrada, terasa či balkon budou hned mnohem útulnější.

1. Základem je dřevo

Stěžejním materiálem skandinávského designu je dřevo, především bříza, borovice, jedle, jasan a dub. Většinou mívá světlejší odstíny, případně je upraveno bílým či šedým nátěrem nebo se patinuje.

Rozhodně dejte přednost přírodním materiálům (dřevo, proutí, kov, sklo) před plastem.

10 skandinávských trendů: Ze severu Evropy se rozšířily do světa a hodí se i k vám domů

2. Nezapomínejte na barvy

Samotná bílá by ale byla na zahradě nebo terase nudná. Pokud máte rádi barvy, menší kousky nábytku a doplňky (například křesla) mohou být v jemných pastelových odstínech. Černá, temně modrá a další tmavé barvy nejsou tabu, ale bývají spíš na detailech.

Nebojte se experimentovat, skandinávský design je jako stvořený pro kombinace nejrůznějších prvků a zdánlivě nesourodé věci se v konečném výsledku projeví, jako by byly pro sebe stvořené.

3. Nechte zahradu zazářit

Dostatek umělých zdrojů osvětlení je pro skandinávský styl bydlení důležitý. Pořiďte si světelné řetězy. Najdete je v mnoha obchodech a nejsou ani nijak drahé. Dejte přednost solárním nebo bateriovým variantám. Jednak jsou úspornější, a navíc nebudete mít strach je nechat na zahradě i přes noc. Dodají romantické světlo, které se hodí pro letní večery.

Mohlo by vás zajímat: Socialistickým koupelnám vládl umakart. Co to je a proč se na něj díváme skrz prsty?

4. Zabalte se do deky

I některé letní večery bývají chladné. Inspirujte se pohodlím hygge, které má se skandinávským stylem mnoho společného, a připravte si vlněnou deku nebo kožešinu, do které se budete moct zabalit.

5. Stolování s rodinou

Seveřané jsou pověstní svým rodinným životem. S nejbližšími tráví mnoho času. A co je lepšího v létě než jíst venku s těmi, které máme rádi? Potřebujete jen stůl, židle, prostírání, a pokud máte dostatek prostoru, zapřemýšlejte o venkovní kuchyni nebo klasickém grilu.

Inspirujte se: Barvy ovlivňují naši psychiku. Které a do jakých místností zvolit?

6. Krb jako v obýváku

Nemusíte připravovat táborák na pečení buřtů, můžete si pořídit přenosné grily a krby, které vypadají velice dekorativně, jsou bezpečné (i tak je rozhodně nenechávejte bez dozoru!) a snadno se udržují. Navíc vytvářejí útulné prostředí s přirozeným plamenem.

7. Dekorace doladí prostředí

Ačkoli je skandinávský styl minimalistický, na určité dekorace se tu prostor najde. Stačí si koupit větší svíčky nebo lampiony, můžete sáhnout i po lacinějších polštářích, které mohou zmoknout, nebo zkuste vyrobit makramé dekoraci.

Jak se bydlelo v devadesátkách: Kožené gauče, plastový zahradní nábytek, umělé květiny

8. Recyklovaný nábytek

Máte starou dřevěnou židli? Tak ji obrušte a natřete novou barvou. Případně se vydejte na půdu nebo do garáže a koukněte se po kusech nábytku, které by se ještě daly použít a upcyklovat, tedy proměnit v něco nového!

9. Jezírko pro okrasu i pohodlí

Pokud se chcete pustit do úprav terénu v zahradě, tak si vytvořte jezírko. Ideálně co nejpřírodnější, ve kterém naleznou domov různé rostliny i živočichové. Zvlášť na venkově se vám do jezírka mohou nastěhovat žáby. Kapry koi nepotřebujete.

Jak se bydlelo za první republiky: Stavěly se luxusní vily, přitom ne každý měl vlastní postel

10. Pěstování jako hra

Pěstujte v nádobách bylinky, listovou zeleninu nebo rajčata. Květináče se vám vejdou i na balkon a děti se naučí, že získat zeleninu stojí práci, že nelze jen zajít do supermarketu. Spojíte příjemné s užitečným.

Zdroje: autorský text Matouše Hartmana, mooden.design

Zahrada v horkém létě: Jak pečovat o rostliny a mít bohatou úrodu zeleniny?

Thu, 30 Jul 2026 08:00:52 +0200

Práce na zahradě uprostřed vrcholného léta není sice tolik jako třeba na jaře, ale rozhodně nelze polevit. Vysoké teploty a sluneční paprsky vysávají téměř všechnu vláhu z půdy. A aby zahrada při vysokých teplotách a jasné obloze prosperovala a rostliny neuschly, tak musíte přiložit ruku k dílu. Především je více než kdy jindy nutné zalévat. A starat se o zeleninu, která už vydává své plody. Už jste jistě sklidili česnek, cibuli, první zelené fazolky a další sklizeň postupně nastává. Pokud si chcete užít bohatou úrodu, je potřeba zahradu opečovávat. Přečtěte si rady a tipy zkušené pěstitelky Ing. Marty Pawlicové z Českého zahrádkářského svazu.

Čas na zalévání

V těchto horkých letních dnech je zásadní činností všech zahradníků především zavlažování! Tropické teploty a sluneční paprsky rychle vysávají vláhu z půdy a rostliny trpí. Prahnou po pravidelném přísunu vody a bez vaší péče se rozhodně neobejdou. Proto je potřeba na zahradě nebo na balkoně zalévat více než kdy jindy. Naučte se zalévat ve správnou dobu, správným množstvím vody a správným způsobem.

Kdy zalévat

„Zalévejte buď brzy ráno – voda se stihne vsáknout hlouběji do půdy a rostlinám vydrží po celý den –, nebo v pozdních večerních hodinách, kdy slunce tolik nepálí – rostliny budou moci vláhu čerpat po celou noc,“ objasňuje Marta Pawlicová. Pokud budete zalévat přes den, kdy je půda rozpálená, je to pro rostliny šok, z něhož by se už nemusely vzpamatovat. A většina vody se hned vypaří – a to je škoda.

„Nikdy nezalévejte záhony či truhlíky ve chvíli, kdy na ně přímo svítí sluneční paprsky. Kapky vody by v ten moment fungovaly na listech rostlin jako lupa a došlo by k popálení listů,“ zdůrazňuje Ing. Pawlicová.

Jak má vypadat zálivka?

Zásadně zalévejte rostliny tzv. bodově, tedy přímo ke kořenům, nikoli na listy, květy či plody. Raději zalévejte méně často, ale vydatně, aby se voda dostala hluboko do půdy. Pokud budete zalévat slabě, voda zůstane na povrchu, odkud se rychle vypaří.

„Po parném dni je vrchní vrstva půdy zcela bez vody. Při zalévání je ale důležité, aby voda nestékala jen po ztvrdlém povrchu záhonu, ale aby se dostala do hloubky nejméně 20–25 cm pod povrch. Proto se vyplatí zatvrdlou povrchovou krustu pravidelně rozrušovat okopáváním a po okopání půdu zakrýt vhodným mulčem, třeba posekanou trávou. Mulčování může pomoci udržet vlhkost v půdě,“ doporučuje odbornice.

Přečtěte si: Kdy a jak zalévat v horku aneb Jak ochránit rostliny před suchem

Čím a kolik zalévat

Během horkého léta rostliny zalévejte ideálně odstátou dešťovou vodou nebo vodou z potoka či jezírka. Na rozdíl od kohoutkové vody je přirozeně měkká a neobsahuje žádné chemikálie. Voda z kohoutku je navíc příliš studená a rostliny by mohly utrpět teplotní šok. Vyhněte se ledové vodě ze studny.

Jakým množstvím vody zalévat? Obecně se udává, že optimální dávka je 5–20 litrů na metr čtvereční.

Bez milosti likvidujte plevel

„V souvislosti se zálivkou bych ještě ráda upozornila, že teď roste neuvěřitelně rychle plevel. A ten ubírá kulturním rostlinám vláhu, ale i živiny. Jedná se především o tzv. plevele vrcholného léta, kterým nevadí ani vysoké teploty, ani málo vláhy. Ba právě naopak!“

Mezi nejúpornější patří pýr plazivý, svlačec rolní, bršlice kozí noha, pcháč rolní, kopřiva, lebedy nebo pěťour maloúborný. Odstraňte je okopávkou za příhodného slunečného počasí. Když rostlinku pouze utrhnete a nezlikvidujete ji i s kořenem, znovu zregeneruje. Rozhodně je nesmíte nechat vykvést, aby se nevysemenily. To je pak v zahradě hotová katastrofa.

„A tak kromě zalévání zahrady myslete i při teplotách šplhajících nad 30 stupňů Celsia na odstraňování plevele. A je jedno, jestli ráno nebo večer,“ nabádá odbornice.

Vyplatí se vědět: Rychlý růst, snadná sklizeň. Zasejte v létě špenát, kopr, kerblík a koriandr.

Čas sklizně

Zahrada už se pomalu začíná plnit plody. Pokud si chcete užít bohatou úrodu zeleniny, je potřeba o rostliny stále pečovat.

Cukety sbíráme včas

„Tak například dozrávají u nás tolik oblíbené cukety. Zdá se, že tomuto druhu zeleniny ani prudké deště, ani vysoké až tropické teploty nijak neubraly na síle. Cukety je ale potřeba sklízet hned, jakmile dosáhnou průměrné velikosti 20 cm,“ připomíná Ing. Marta Pawlicová z Českého zahrádkářského svazu.

Jestli to neuděláme, rostlina může přestat nasazovat další květy a další úrody se nedočkáme.
Někdy se stane, že cuketa vytváří velké množství obřích listů, květy jsou pak pod nimi příliš schované a opylující hmyz se k nim špatně dostává. Proto pár největších listů odřízněte.

Výsev druhé generace okurek

„Okurky nakládačky i hadovky dostaly horkem pořádně zabrat. Jejich listy jsou spálené a sklizeň neurčitá. Jestli se neochladí, s okurkami končíme. Nemám to osobně vyzkoušené, ale naši zahrádkáři mi doporučovali tzv. pozdní sklizeň okurek. Co to znamená? Teď vysít do kelímků semínka, za asi 14 dní je pak dát do volného záhonku (například po sklizeném česneku). Já to letos zkouším, uvidím, jak to dopadne. V září bych se měla dočkat zdravých a krásných okurek,“ uvádí Ing. Pawlicová.

Ještě je čas začít i s výsevem druhé generace keříčkových fazolek a hrachu, vsadit můžeme i na červenou řepu, špenát, saláty všeho druhu, koriandr, kopr nebo ředkvičky.

Rajčat bude, zdá se, dost

Zatím se zdá, že úroda rajčat bude letos bohatá. „V těchto dnech je ještě můžete přihnojit, aby zesílila, a tak měla dost síly odolat případným obávaným škůdcům a chorobám. Kdo si vysadil rajčata odolná vůči plísni, ten takové starosti letos nemá, opravdu to funguje. Mohu potvrdit z vlastní zkušenosti,“ říká Pawlicová.

Rostliny rajčat částečně prosvětlujte. Odstraňujte ručně spodní listy, které se dotýkají půdy. Můžete odstranit i několik vyšších listů až po právě dozrávající vijan.

Příliš razantní odlistění ale rostlině neprospívá – listy jsou totiž fotosynteticky aktivní částí rostliny, zajišťují ochranu plodů před slunečním úpalem a současně odpařováním vody ze svého povrchu rostlinu ochlazují.

Zdroj: Ing. Marta Pawlicová z Českého zahrádkářského svazu; bydlimekvalitne.cz

Podívejte se na aktuální předpověď počasí:

Ibišek syrský miluje slunce. Jak dekorativní keř pěstovat?

Wed, 29 Jul 2026 13:20:03 +0200

V interiéru se pěstuje ibišek (Hibiscus rosa-sinensis) zvaný čínská růže. Pro pěstování na zahradě i v nádobách na balkoně jsou nejlepší křovitý ibišek syrský (Hibiscus syriacus) a taky otužilý ibišek bahenní (Hibiscus moscheutos). Díky velkým barevným květům patří mezi nejdekorativnější okrasné dřeviny.

Nenechte si ujít: Jak pěstovat pokojový ibišek, aby krásně kvetl. Má rád světlo, teplo a jarní střih.

Ibišek syrský

V našich podmínkách skvěle prospívá opadavý ibišek syrský (Hibiscus syriacus), velmi zajímavý dekorativní keř původem z Asie. Bývá vysoký jeden až dva metry.

Kdy venkovní ibišek kvete?

Obvykle kvete od července až do pozdního podzimu. Doba kvetení jednoho květu je sice krátká, většinou jeden až několik málo dnů, ale v teplém a suchém létě je rostlina obsypána spoustou poupat, takže keř je stále krásný. Pokud prší, květ se preventivně zavírá. Při delším chladném a deštivém počasí se poupata ibišků ani neotevřou a plesnivějí.

Velké květy o průměru 6 až 12 cm s nápadnými pestíky a bliznami jsou v odstínech bílé, růžové, rudé, fialové až modrofialové. Kultivary bývají jednobarevné i žíhané, jednoduché i plnokvěté.

Ibišek syrský – kultivary

Jedním z nejoblíbenějších je růžovofialový až tmavočervený ‚Woodbridge‘, krásné jsou modře kvetoucí kultivary ‚Oiseau Blue‘ a ‚Coelestis‘ s tmavým středem.

Kdo dává přednost květům bílé barvy, pravděpodobně si vybere půvabný kultivar s bílými okraji a jasně červeným středem ‚Red Heart‘ nebo sněhobílou formu ‚William R. Smith‘.

Ke krásným kultivarům patří tmavě růžová až slabě fialová ‚Purple Ruffles‘, ‚Lady Stanley‘ s květy bílými se středem zbarveným do růžova až červena či ‘Specious‘ s plnými čistě bílými květy s rudými středy.

Jak pěstovat ibišek syrský

Ibišky pěstujeme zásadně na slunečném místě! Dostatek slunce přímo ovlivňuje kompaktnost vzhledu rostliny – a zejména bohatost a kvalitu kvetení. S ubývající intenzitou slunečního svitu výrazně ubývá i květů. Rostliny pěstované ve stínu jsou navíc nevzhledné, více náchylné k nemocem a stávají se snadnou kořistí škůdců.
Při hledání místa na výsadbu se vyhneme mrazovým kotlinám a místům se silným nebo častým průvanem. Tyto lokality ibiškům vůbec nesvědčí.
Ibišek nebývá příliš rozměrný, a tak se hodí i do předzahrádek a dvorků. Na větším prostoru lépe vynikne ve skupinkách, velmi hezky působí živý plot z ibišků, zvlášť pokud kombinujeme různé barvy květů.
Venkovním ibiškům se nejlépe daří v bohaté a hluboké, středně vlhké půdě, která musí být dobře propustná.
Zvláště mladým rostlinám po odkvětu nenecháváme dozrát plody, protože tvorba semen je velmi vysiluje.

Přečtěte si: Květiny na slunce aneb 10 trvalek a letniček pro zahradu i balkon

Jak zazimovat ibišek syrský

Pro zdárné přezimování je důležité ukončit hnojení keřů nejpozději koncem srpna.
Před zimou je důkladně nasteleme mulčem podobně jako růže. Zejména u mladých rostlin chráníme ještě nadzemní část netkanou textilií nebo krytem z chvojí či slámy. Mladé rostliny snadno namrzají. S věkem odolnost vůči mrazu narůstá. Po namrznutí má uspokojivou regenerační schopnost.
V předjaří ibišky důsledně stíníme, aby nezačaly předčasně rašit.

Ibišek syrský v květináči

Dekorativní ibišek syrský můžeme pěstovat také v dostatečně velkých nádobách na balkonech a terasách, zejména v chladnějších oblastech. Důležité je jeho úspěšné přezimování. Dobře se mu přes zimu bude dařit v chladných a světlých prostorách.

Jak stříhat zahradní ibišek

Potřebujeme-li ibišek tvarovat, upravit nebo zmladit, nikdy tyto zásahy neprovádíme na podzim ani v zimě. Ideální dobou pro radikálnější řez je jaro, popř. léto. Ibišek syrský kvete na nových přírůstcích, nemusíme mít proto obavy, že se připravíme o květy.
Starší keře mívají zahuštěné větve a ty je třeba prostříhat, aby se světlo dostalo i dovnitř. Také zkrátíme loňské větve přibližně o dvě třetiny.
U volně rostoucích ibišků stačí řezem rostliny omladit a prosvětlit jednou za tři roky. Radikální řez je vhodný pro staré ibišky s dlouhými větvemi, které již nerostou ani příliš nekvetou.
Ibišek v přenosné nádobě potřebuje každé jaro poměrně razantní a hluboký řez, kterým tvarujeme a zahušťujeme korunu. Trvá pak déle, než obrazí, někdy až do konce května, ale pak bohatě kvete.

Ibišek bahenní

Obří květy, které zaručeně upoutají pozornost, patří ibišku bahennímu (Hibiscus moscheutos). Tato statná trvalka pochází z USA, a proto se můžeme setkat také s označením americký ibišek. Květy v barevné paletě od čistě bílé až po temně růžovou a purpurovou mají neuvěřitelných 18 až 25 cm a rozvíjejí se od léta do podzimu.

Základem pěstitelského úspěchu je vhodné stanoviště, potřebuje slunečné místo s humózní, vlhkou půdou. Nemá rád sucho, takže potřebuje přes léto pravidelně zalévat.

Zdroje: ceskestavby.cz, cs.wikipedia.org, Encyklopedie záhonových rostlin (Hanneke van Dijková)

Pomozte veverkám, ptákům a ježkům přežít tropy. Taky mají žízeň!

Wed, 29 Jul 2026 09:55:03 +0200

Máme před sebou další tropické dny. A tak bychom, více než jindy, měli myslet i na živočichy z volné přírody, kteří procházejí nebo prolétávají naší zahradou. Ve vedrech přirozené zdroje vody vysychají a zvířata trpí žízní. Vyrobit jednoduchá pítka a koupadla pro volně žijící živočichy, jako jsou veverky, ježci nebo ptáci a hmyz, není nic složitého. Vlastně vám bude stačit jakákoliv nádoba nebo miska, ale je tu několik maličkostí, které byste měli dodržet. I pítka mají svá pravidla.

Velikost a tvar nádoby na vodu

Nejlepší je tvar široké mísy s pozvolnými okraji, aby se zvířata pohodlně a bezpečně dostala z vody ven, pokud by do ní spadla. Myslete také na to, že z malé misky se voda při vysokých letních teplotách rychle vypaří. Na pítka se výborně hodí keramické mísy nebo i stará smaltovaná umyvadla.

Nezapomeňte na záchytný bod

Dovnitř mísy nebo umyvadla s vodou vyskládejte hromádku oblázků nebo jeden větší kámen, aby menší zvířata, a hlavně hmyz, mohla z vody vylézt ven na plochu, kde jim sluníčko osuší křídla. Můžete využít i zajímavě tvarované kusy vyplaveného dřeva. Z obyčejného pítka se tak rázem stane zahradní dekorace.

Dejte pozor na příliš hluboké nádoby s vysokými a kolmými okraji. Zvířata se z nich sama bez pomoci nedostanou.
Nebezpečné jsou také různé barely a sudy. Proto na hladinu vody v takové nádobě položte vždy nějaký plovák, aby se zvířata neutopila. Může to být cokoli, co plave, například kus kůry nebo větvičky.

Nenechte si ujít: Založte si zahradní jezírko. Podrobný návod krok za krokem

Pítko pravidelně čistěte

Jakmile si zvířata zvyknou, kde najdou svou pravidelnou dávku osvěžení, tak je nesmíte zklamat! Proto vodu pravidelně, nejlépe každý den, doplňujte a také pítko čistěte kartáčem a oplachujte čistou vodou. Jakmile do vody napadá listí nebo tráva, začne se voda v horku rychle kazit.

Kam pítko v zahradě umístit?

Je důležité, aby pítko bylo umístěno v klidnější části zahrady, na volnějším prostranství, například uprostřed trávníku. Zvířata musí mít přehled o tom, co se kolem pítka děje. Například ptáci potřebují včas vyklidit prostor, jakmile se blíží kočka. Pítko by také mělo být umístěno ve stínu.

Vytvořte pítko z květináčů a misek

Jednoduché pítko, především pro ptáky, můžete vyrobit z obyčejných květináčů a misky pod květináče. Obyčejné terakotové květináče propouštějí vodu, proto je důležité, aby miska byla z vnitřní strany glazovaná. Můžete také do neglazované misky vložit misku z umělé hmoty.

Na zem postavte jeden květináč dnem vzhůru, na něj druhý květináč dnem dolů. Na horní květináč pak postavte širokou misku a stavba je hotová.

Pítko můžete ještě zvýšit o další patro. Do misky postavte ještě jeden květináč s menší miskou.

Do misky nezapomeňte vložit kámen, který bude plnit funkci záchranného mola pro živočichy.

Zdroj: autorský text Simony Bauer s využitím kbelik-vody0.webnode.cz

Postavte zahradní pítko pro ptáky podle Ládi Hrušky:

Hotel jen pro silné povahy: Do pokoje 400 metrů nad zemí se hosté dostanou jen po skále

Wed, 29 Jul 2026 08:00:16 +0200

Pokoj s výhledem do zahrady nebo na pláž? V peruánském Posvátném údolí Inků si můžete rezervovat ubytování, kde se z postele díváte přímo do několika set metrů hluboké propasti. Luxusní Skylodge Adventure Suites visí na skalní stěně ve výšce téměř 400 metrů a už samotná cesta do pokoje je zážitkem.

Čtěte také: Vlastní pláže a tisíce hektarů přírody. Pohádkové skotské panství hledá nového majitele

Hotel jen pro odvážné

Hotel se nachází nedaleko městečka Ollantaytambo, asi hodinu jízdy od města Cusco. Na recepci vás ale nečeká výtah ani hotelový personál se zavazadly. Hosté se do svého pokoje musí dostat po zajištěné ferratové trase, případně kombinací horského výstupu a lanových drah. Při odjezdu se většina z nich vrací ziplinem. Průhledné kapsle nabízejí 300stupňový panoramatický výhled na Andy i celé Posvátné údolí.

Uvnitř nechybí pohodlné postele, jídelní kout ani vlastní koupelna. Večer si hosté mohou užít pohled na hvězdnou oblohu a Mléčnou dráhu, ráno je pak čeká východ slunce nad horami. „Chtěli jsme vytvořit jedinečný zážitek, který lidem pomůže znovu se propojit s přírodou a ukáže jim, co může znamenat skutečný luxus,“ vysvětlila pro CNN Travel manažerka Skylodge Natalia Rodriguez.

Dodala, že při stavbě bylo nejtěžší dopravit veškerý materiál na místo a navrhnout kapsle tak, aby odolaly silnému větru. Za noc v tomto netradičním hotelu zaplatí hosté přibližně 1 550 peruánských solů za osobu podle zvolené varianty pobytu. V ceně je doprava, potřebné vybavení, průvodce, gurmánská večeře s lahví vína i snídaně s výhledem, na který se jen tak nezapomíná.

Zdroje: CNN, Natura Vive

Zlatohlávek zlatý: Brouka zajímají květy, larvy tlející odpad

Tue, 28 Jul 2026 12:00:51 +0200

Zlatohlávek zlatý je nejznámější zlatohlávek u nás a směle můžeme říct, že je jedním z nejkrásnějších brouků v Evropě. Možná nápadně zbarveného brouka potkáte na vlastní zahradě. Rád přiletí mlsat pyl i nektar z rozkvetlých květů a pak často v květech i přespává. Zlatohlávek zlatý a jeho larvy-ponravy nepředstavují ve většině případů žádnou větší hrozbu pro zahradu. Naopak jsou spíše užiteční: dospělí brouci pomáhají opylovat květy a larvy zpracovávají rostlinný odpad a prospívají kvalitě půdy.

Jak zlatohlávek zlatý vypadá

Zlatohlávek zlatý (Cetonia aurata) je brouk z čeledi vrubounovitých, v Česku je nejhojnějším druhem zlatohlávka. Barevně je velmi proměnlivý, krovky mívá kovově zelené, zlatozelené, fialové, načervenalé nebo bronzové. Na krovkách se objevují drobné bílé skvrnky nebo čárky, kterými se odlišuje od jiných druhů zlatohlávků.

Dospělý brouk dosahuje délky přibližně 14 až 24 milimetrů.
Dospělí zlatohlávci zlatí jsou aktivní ve dne a často si jich všimneme při hlasitém letu mezi květy. Navzdory svému robustnímu vzhledu jsou velmi pohybliví a svižní. Vládnou schopností letu s uzavřenými krovkami, přičemž blanitá křídla vysouvají bočními štěrbinami. Tento způsob letu je pro zlatohlávky charakteristický a umožňuje jim rychlý a obratný pohyb mezi květy. Při vyrušení se mohou rychle vznést do vzduchu nebo spadnout na zem a předstírat nehybnost. Díky své schopnosti letu hrají důležitou roli při přenosu pylu mezi květy.

Kde brouk žije

Zlatohlávek zlatý se vyskytuje v zahradách, parcích, sadech, na loukách, v řídkých lesích i na okrajích lesních porostů. Vyhledává především prostředí bohaté na květy a starší stromy, které poskytuje vhodné podmínky pro vývoj larev.

Nejčastěji jej můžeme vidět od jara do podzimu (od května do října) během teplých slunečných dnů, kdy je zahrada rozkvetlá.

Přečtěte si: Listokaz zahradní vypadá neškodně, ale je to prevít. Jak před tímhle broukem chránit rostliny?

Čím se živí dospělý zlatohlávek?

Zlatohlávky zlaté zajímají hlavně pyl a nektar z plně rozkvetlých květů, zejména růží. V menší míře se brouci živí měkkým zralým ovocem nebo rostlinnými šťávami. Mají redukovaná kusadla, proto květy i plody poškozují jen velmi málo. Přesto bývají někdy považováni za drobné škůdce, protože narušují povrch plodů a nakousané plody může snáze napadnout hniloba. Jejich celkový vliv je však zpravidla zanedbatelný.

Larvy zlatohlávka

Větší pozornost v zahradě vzbuzují jeho larvy – ponravy. Larvy zlatohlávků mají bílé až nažloutlé měkké tělo (měří 4 až 5 cm) připomínající tvarem písmeno C. Žijí v trouchnivějícím dřevě, v pařezech, v tlejícím listí či v kompostu, kde se krmí tlejícím organickým materiálem a kde i přezimují. Kuklí se v červnu nebo v červenci. Dospělí brouci vylétávají na konci jara, páří se, samičky nakladou vajíčka do tlejícího organického materiálu a hynou.

Škodí ponravy v zahradě?

Ve většině případů ne. Naopak mají řadu pozitivních účinků. Ponravy zlatohlávka zlatého se zaměřují hlavně na odumřelý materiál, neživí se kořeny živých rostlin. Tak hrají důležitou roli při rozkladu organických látek (přeměňují rostlinné zbytky na humus) a zlepšování kvality půdy (zemina je vzdušnější a bohatší na živiny).

Pokud se larva ocitne v omezeném prostoru truhlíku nebo květináče, může začít okusovat i živé kořeny rostlin.

Mohlo by vás zajímat: Chroustek dokáže vyděsit. Nemotorný brouk je pěkně otravný.

Co dělat, když se zlatohlávků chcete zbavit

Když se ve vaší zahradě objeví celá velká parta zlatohlávků zlatých, můžete je ze stromů a květin odstranit jednoduchým setřásáním na připravenou podložku, především v ranních hodinách, kdy mají ještě sníženou aktivitu.

Zdroje: cs.wikipedia.org; maly-prirodovedec.cz

Proskurník pomůže při kašli. A navíc nadělá spoustu parády

Tue, 28 Jul 2026 08:00:40 +0200

Proskurník lékařský (Althaea officinalis), lidově se mu často říká ibišek nebo z angličtiny marshmallow, je víceletá bylina z čeledi slézovitých (Malvaceae). Celá rostlina, která dorůstá do výšky okolo 150 cm, je sametově plstnatá. Pochází ze Středozemí, můžeme ho najít i u nás v teplejších oblastech na vlhkých loukách a pastvinách či v pobřežních křovinách a v příkopech podél řek. V poslední době se stále více pěstuje i v zahradách jako trvalka.

Proskurník lékařský kvete od července do září bílými, narůžovělými nebo nafialovělými květy, které mají pět okvětních lístků ve tvaru srdce.

Proskurník lékařský – pěstování

I když proskurník lékařský není nejběžnější léčivá bylina, měli bychom zvážit jeho pěstování na své zahradě.

Proskurník lékařský vyžaduje teplejší polohy chráněné před větrem, s dostatkem světla, upřednostňuje plné slunce.
Daří se mu v půdě lehké, hlinitopísčité, hluboké a bohatě zásobené živinami a humusem.
Semena proskurníku lékařského můžeme zasít buď brzy na jaře, nebo na podzim, což je výhodnější, protože pro klíčení semen je vhodnější chladnější počasí. Sejeme je na vzdálenost 30 cm a asi 1 cm hluboko.
Po výsevu udržujeme půdu vlhkou, dokud semena nevyklíčí, což obvykle trvá několik týdnů.
Prvním rokem vyroste jen přízemní listová růžice, ale druhým rokem zmohutní, vyroste lodyha s květy a je potřeba ji rozsadit na vzdálenost zhruba 60 cm.
Proskurník se dá taky množit vysazováním kořenových odnoží a řízků koncem léta a na podzim.
Rostliny proskurníku jsou mrazuvzdorné.

Účinky proskurníku lékařského

V lidovém léčitelství se používá kořen, květ i list, nejúčinněji působí kořen. Všechny sbírané části obsahují především slizovité látky, které proskurník lékařský přímo předurčují k léčení dýchacího ústrojí a chorob z nachlazení. Slizy vytvářejí na zanícené sliznici ochrannou vrstvu, mírní dráždění a ulehčují odkašlávání. Účinně tak pomáhá při katarech horních cest dýchacích, při suchém a dráždivém kašli a při onemocněních průdušek. Proskurník lékařský je vhodný rovněž při zánětlivých onemocněních močových cest, ledvinových potížích a při průjmu.

Mohlo by vás zajímat: Světlík je nejznámější oční bylinka, ale i přírodní lék proti kašli, únavě a stresu

Většinou ho používáme ve formě čaje (macerátu), tinktury nebo sirupu v kombinaci s jinými, podobně působícími léčivkami, nejčastěji ho doprovází divizna velkokvětá, černý bez a jitrocel kopinatý.
V silnější koncentraci se proskurníkový čaj používá jako kloktadlo a k výplachům ústní dutiny při různých zánětech, jako koupel pomáhá při ekzémech a dalších onemocněních kůže. Obklady z proskurníku se používají na křečové žíly a bércové vředy, urychlují hojení ran.

Sběr a zpracování proskurníku

Při sběru se vyhneme rostlinám, které jsou napadené rzí (tmavé skvrny na povrchu listů).

Kořeny sbíráme nejdříve druhým rokem na podzim v říjnu a listopadu. Kořen (měl by mít průměr alespoň 1 cm) vyrýpneme, neomýváme, pouze očistíme kartáčkem, oloupeme, nasekáme a sušíme umělým teplem nepřevyšujícím 40–50 °C.
Listy trháme krátce před rozkvětem rostliny za slunečného dne, sušíme přirozeným teplem na stinném a vzdušném místě v tenkých vrstvách nebo umělým teplem při maximální teplotě 45 °C. Správně usušené listy mají původní barvu a mají mdlou slizovitou chuť.
Pětičetné bílé, narůžovělé či nafialovělé květy sbíráme obvykle v červenci a v srpnu hned, jak rozkvetou. Optimální je sbírat květy okolo poledne za suchého a slunného počasí. Suší se umělým teplem při maximální teplotě do 45 °C nebo teplem přirozeným na sušicích platech ve vzdušné a suché místnosti.

Proskurník lékařský – užívání

Pokud z proskurníku děláme tinkturu, květ, list ani kořen nesušíme, ale dáváme přímo do alkoholu – návod, jak vyrobit domácí tinkturu, najdete zde. Podobně používáme čerstvou bylinku na domácí sirup (postup je stejný jako u podbělového sirupu). Kořen je také možné kandovat a užívat jej jako pastilky proti kašli. Z kořene proskurníku lékařského se od starověku do 19. století vyráběly cukrovinky, předchůdci marshmallow, ve starověku ovšem vyhrazené pouze pro nejvyšší vrstvy.

Proskurník nevaříme ani nezaléváme horkou vodou, neboť teplem se nejúčinnější slizové látky ničí. Nejvhodnější je použít vlažný macerát, který při kombinaci s jinými bylinami přilijeme až do vlažného čaje.

Vyplatí se vědět: Nejlepší domácí léky proti kašli a rýmě uděláte z obyčejné cibule

Čaj z proskurníku proti kašli

Ingredience

4 lžičky drceného sušeného kořene
600 ml studené vody

Příprava

Proskurník zalijeme vodou, zakryjeme a necháme přes noc macerovat. Ráno scedíme a před pitím mírně zahřejeme.

Užívání

Při kašli vypijeme třikrát denně po doušcích jeden šálek (200 ml).

Zdroje: morningchores.com, healthline.com, bylinkyprovsechny.cz, cs.wikipedia.org