Svatomartinské tradice a pranostiky

Svatý Martin přijíždí na bílém koni. Znáte svatomartinské tradice a pranostiky?

Svatý Martin přijíždí na bílém koni a jeho radostí jsou husy a džbán vína. Znáte svatomartinské tradice a pranostiky? Zdroj: Getty Images

Svátek svatého Martina (11. 11.) si dnes spojujeme s prvním sněhem a dozlatova vypečenou husičkou či svěžím mladým vínem. Co ale víme o světci, který podle známé pranostiky přijíždí na bílém koni, proč se pečou na Martina právě husy a o dalších svatomartinských tradicích našich předků?

V první polovině listopadu na svátek svatého Martina už byla všechna úroda pod střechou a lidé na venkově mohli trochu zvolnit. „Děvečkám a čeledínům končila služba, dostávali mzdu a hledali nového hospodáře nebo o další rok prodlužovali dohodu. A to doprovázelo hodování, bujaré oslavy, výroční trhy a jarmarky. Lidé se připravovali na dlouhé zimní měsíce a chtěli se pobavit a pořádně najíst a napít,“ uvádí PhDr. Alena Vondrušková ve své knize Český lidový a církevní rok. Šlo o poslední možnost poveselit se před začátkem přísného adventního půstu.

Kdo je Martin na bílém koni

Martin z Tours je jedním z nejznámějších a také nejoblíbenějších svatých. Patří mezi první nemučedníky, kteří byli církví prohlášeni za svaté. O Martinovi se dochovala řada věrohodných faktů ze životopisu napsaného jen rok po jeho smrti, ovšem zároveň se o něm traduje mnoho legend.

Sv. Martin pocházel z dnešního Maďarska, narodil se v roce 316 či 317, ale většinu života strávil ve Francii. Jako mladý římský vodák potkal starého hladového, polonahého a promrzlého žebráka, který ho požádal o pomoc. Martin u sebe neměl nic, a tak se s žebrákem podělil o svůj teplý plášť. Rozťal ho mečem a polovinu věnoval chudákovi, aby se mohl zahřát. Krátce nato se mu ve snu zjevil Kristus oblečený právě do té poloviny. To Martina obrátilo na křesťanskou víru a nechal se pokřtít. Nejprve byl poustevníkem a později, roku 372 se stal biskupem. Ovšem i tak žil Martin stále velice střídmě ve skromné domku poblíž řeky Loiry. Zemřel jako osmdesátiletý stařec v roce 397. Pohřeb se konal 11. listopadu, proto tento svátek.

Saint-Martin, biskup Tours ve čtvrtém století. Malba. Kostel sv. Nicolase de Véroce. St. Nicolas de Véroce/ St. Gervais-les-Bains. Zdroj: iStock

Koho je sv. Martin patron

Svatý Martin z Tours je patronem vojáků, koní, jezdců, kovářů, tkalců, krejčích, mlynářů, bednářů, pastýřů, hostinských, pocestných, chudáků a žebráků, zajatců, abstinentů a také vinařů a také ochránce koní a domácích zvířat, hus.

Většinou bývá zobrazený jako voják na koni, který obdarovává žebráka polovinou svého pláště, nebo jako ctihodný biskup.

Proč se jí na svatého Martina husa

Je otázkou, proč se jako sváteční jídlo na sv. Martina všeobecně ujala právě husa. „Není příliš pravděpodobné, že to souviselo s legendami o světci. Podle jedné z pověstí byl Martin z Tours velmi skromný muž a zdráhal se přijmout biskupský úřad, a proto se před vyslanci přinášejícími mu zprávu o jeho jmenování schoval do hejna hus. Ovšem nebylo mu to nic platné, husy ho svým kejháním prozradily. Druhá verze říká, že husy svým štěbetáním rušily svatého Martina při kázání natolik, že za to dodnes pykají na pekáči. Důvody, proč se na Martina pekly právě husy, byly patrně ryze praktické. Jednak v tomto období byly dobře vykrmené a správně tučné, jednak se hospodáři před zimou zbavovali zvířat, která se nehodila k chovu,“ vysvětluje PhDr. Vondrušková.

Pečená husa k Martinovi prostě patří a připravovat na sv. Martina husu je velmi starý zvyk, který se udržoval jak na venkově, tak ve městě. „Někde se podle tradice martinská husa dělila mezi členy domácnosti podle přesného klíče, například čeledín dostával stehno nebo křídlo, aby byl rychlejší v práci. Z obraných kostí se věštilo počasí. Křídlo i s peřím se ukládalo stranou, aby ho o měsíc později při svých pochůzkách využily Lucky,“ dodává A. Vondrušková.

Svatomartinské pečivo

Na svatomartinském stole kromě dozlatova vypečené husy se zelím a mladého vína nechyběly také svatomartinské rohlíčky či podkovy plněné mákem, ořechy nebo povidly, kterými také obdarovávala děvčata své vyvolené.

Proč se peklo na Martina zahnuté pečivo? Podle legendy prý měl měl svatý Martin nevlastní matku, která se ho snažila otrávit. Když pekla rohlíky, dala do jednoho jed. Aby ho potom poznala, tak ten s jedem zahnula do podkovy. Po upečení ale byly všechny zahnuté...

Na svatomartinském stole kromě dozlatova vypečené husy se zelím a mladého vína nechyběly také martinské rohlíčky či podkovy plněné mákem, ořechy nebo povidly, kterými také obdarovávala děvčata své milé. Zdroj: iStock

Sv. Martin a lidové pranostiky

Svatý Martin přijíždí na bílém koni. Přijede-li na šedém (mlhy a sychravo), bude zima smírná a levná; přijede-li na žlutém (sucho a jasno), přijde zima tuhá, dlouhá a drahá.
Když na Martina mrzne a fouká, na Vánoce bude nad nulou a sychravo.
V suchu-li jdou na Martina husy, o Vánocích v blátě chodit musí.
Dnem svatého Martina u nás zima začíná.
Svatý Martin na ledě, Vánoce na blátě.
Půjde-li husa přes led o Martině, bude se po něm ještě dlouho procházet.
Na svatého Martina drž se, synku, komína!
Zůstane-li listí až do Martina na stromech, čeká se dlouhá a tuhá zima.
Je-li kobylka martinské husy hnědá, bude málo sněhu a na holo mrznout; je-li však bílá, bude hodně sněhu.
Jsou-li na Martina mračna, zima je levná; jestli je noc jasná, zima je mastná.
Na svatého Martina pláče husí rodina.