Trendy

4. září 2019 08:00

Andrea Vránová

Ohrožuje hořící Amazonie Čechy? Kam nás katastrofa žene a co můžeme udělat hned teď

Jeden masivně hořící prales, jeden národ na tisíce kilometrů daleko a neštěstí, které nese globální následky. Už týdny hoří Amazonský deštný prales v oblasti jižní Ameriky, největší zelená plocha svého druhu na světě. Máme se ho my Češi bát? A můžeme (si) nějak pomoct? Hledali jsme odpovědi na tyto otázky.

Představa hořícího lesa za chalupou mrazí. Ale hořící les, který lze pozorovat i z neuvěřitelné vzdálenosti ve vesmíru, je natolik nepředstavitelný, až se nejeví jako reálný. Přesto se tak opravdu děje.

Už týdny hoří Amazonský prales, přezdívaný jako „zelený oceán“ nebo „zelené plíce planety“. Požár se rozšířil již do 2700 kilometrů a představuje i vysoký mrak jedovatého oxidu uhelnatého. Hořící peklo zažívá „amazonská“ jižní Amerika.

Mámeopodstatněný důvod se požárubát?

Brazílie, kterou postihují požáry nejvíce, je na 9,5 tisíce kilometrů daleko od nás. Navíc se zdá, že se my Češi umíme k naší přírodě a zalesněným plochám dobře chovat – za rapidní vzestup požárů v oblasti Amazonie mohou farmáři prahnoucí po půdě, na které by mohli vybudovat svůj zlatý důl v podobě hovězího průmyslu.

I přesto, že se jedovatý kouř i plameny drží daleko od našich plic i celého mírného klimatu, nám Čechům může hrozit nebezpečí.

Proč jenom nesedět a nekoukat?

Ačkoliv má požár Amazonského pralesa (a nejen toho – aktuálně řádí tento živel i na Sibiři nebo v Africe) na první pohled lokální rozměr, v horizontu let na něj může doplatit lidstvo globálně. Jak?

10 způsobů, jak nás amazonský požár ohrožuje

1. Zvyšuje aktuální teploty v místě požáru

2. Snižuje přístup slunečních paprsků na zemský povrch

A to vlivem hustého kouře. Tento černý mrak může omezit průnik tepla natolik, že se sníží teploty v postižené oblasti o několik stupňů Celsia.

3. Zvyšuje četnost srážek

Hustý dým uhání kapky deště, neboť se na jeho částice váže voda. To působí jako urychlovač seskupování mraků.

4. Zvyšuje tání ledovců

Body číslo 3 a 4spolu souvisejí: Kouřové částice oxidu uhelnatého mohou s deštěm dopadnout zpět na zemský povrch, na ledovce (v případě hořící Sibiře). Tmavé částice začnou přitahovat více slunečních paprsků, a tím se ledovec rychleji rozpouští.

5. Planeta se více „potí“

„Horké chvilky“ bude zažívat planeta doslova. Amazonský prales zadržuje neuvěřitelných 90 bilionů metrických tun uhlíku. Pokud tento přírodní systém zkolabuje, unikne všechen tento skleníkový plyn do vzduchu.

Není to ale jediný plyn skloňovaný v kauze hořící Amazonie. Ke globálnímu oteplování může přispět i metan. Tento plyn utíká do ovzduší z trávicího ústrojí dobytka. Právě chov hovězího dobytka nese vinu za 41 procent všech skleníkových plynů.

6. Planeta se dusí

V prach se mění stromy, které hrají důležitou roli pro tvorbu kyslíku. Amazonský prales už léta nese honosný titul „zelené plíce planety“. Odborníci toto označení ale upřesňují – podle nich produkuje jen něco okolo 10 % veškerého kyslíku na Zemi.

Zelenými plícemi je tak spíše mořský plankton. Prales navíc velkou část vyprodukovaného kyslíku rovnou vstřebá pro svou obnovu. Nicméně stále má nesmazatelný podíl na množství kyslíku, se kterým my lidé počítáme coby s nevyčerpatelnou komoditou.

7. Posílá nám „suché zítřky“

Mizí stromy, narůstá sucho. Amazonský prales je sofistikovaným soběstačným vodním systémem. Stromy jako mahagon, vlnovec a juvie nasávají vodu kořeny a vytlačují ji vzhůru do svých korun. Odsud se vypařuje do vzduchu. S tím vstupují do ovzduší částice přispívající k formování mraků. Jedná se tedy o důmyslný samozavlažovací systém.

S vypálením značné plochy Amazonského pralesa se tento mechanismus může zhroutit. Sucho se začne projevovat silněji, požáry naberou na rychlosti a les se stane zranitelnějším vůči pesticidům a ohni.

8. Vodní nádrže budou mít žízeň a zemědělství může kolabovat

Méně stromů, méně výparů a tedy srážek. „Žízeň“ potrápí zejména lokální zemědělce a vodní zdroje.

9. Padne tisíce zvířat

Amazonie je říší více než 370 druhů plazů, 3000 druhů sladkovodních ryb, 400 druhů savců a podobného počtu obojživelníků podle Světového fondu na ochranu přírody (WWF). Zvířata neumí čelit požárům a souvisejícím suchům. Ta, která přežijí, se budou muset adaptovat na nový systém hledání potravy, případně budou muset kvůli ní urazit desítky kilometrů. Místní vodní zdroje se oteplí a změní se jejich chemické složení, což může mít fatální dopad na vodní živočichy, obojživelníky a všechny zvířata, co vtěchto vodních plochách hledají zdroj tekutin.

10. Může zkolabovat i rostlinná říše

Amazonská džungle ve svých útrobách schovává více než 40 tisíc druhů rostlin. S přetrvávajícími požáry může řada rostlin jednoduše nadobro shořet. Další v průběhu let zmizí, neboť závisí na zvířatech, která opustí své domovy. „Až 80 % amazonských stromů spoléhá na živočichy roznášející rostlinná semena,“ řekl výzkumník Mazeika Sullivan z Ohijské státní univerzity CNN. Světová biodiverzita může zažít nevídanou čistku.

Můžeme hořící prales zachránit?

Pokud se vám podaří sesadit současného brazilského prezidenta, vyčarovat obří pršící mrak nad Amazonií, obnovit všechny padlé stromy a srovnat morálku mezi penězuchtivými farmáři, pak ano. Toto je myšleno samozřejmě s nadsázkou. Do kůže brazilského prezidenta Jaira Bolsonara se těžko vcítí obyčejný Čech. Bylo by však hezké, kdyby na jeho místě stál někdo, kdo dravým farmářům nedává tichý souhlas. „Antiekolog“ Bolsonaro upřednostňuje rozvoj země před zachováním jediné obyvatelné planety.

Větru a dešti člověk neporučí a obnova stromů bude chvíli trvat.Malé kroky směrem k sobě i k okolnímu prostředí ale udělat můžeme.

Jakou cestou se tedy vydat?

1. Vyčistěte svůj jídelníček od masa

Za každý hovězí steak s brazilským původem pravděpodobně padl kus Amazonie. Vyhněte semasu z Brazílie. A pokud vám záleží na „zelených plicích“ naší planety obecně, omezte maso na minimum. Farmáři si vytvoří prostor pro dobytek i tam, kde to na první pohled nejde. Kácením lesů získávají místo i pro lány s krmivem. V součtu to pak naši planetu stojí slušný kus zalesněných ploch. Jediný člověk nekonzumující hovězí maso ušetří asi 3432 stromů ročně.

2. A ještě lépe i od mléčných výrobků

I mléčný skot je třeba někde stvořit, někam ho umístit, obrat o mléko a utratit. Veganská strava může prospět nejenom planetě, ale i lidskému zdraví.

3. Šiřte problematiku dál

Založte si například blog zaměřený na problém živočišné výroby nebo na životní prostředí obecně. Sdílejte své poznatky s kamarády a rodinou. Nevnucujte, neodsuzujte. Ale nabídněte svůj pohled, je-li o něj zájem. V opačném případě byste mohli příjemce dotlačit do obranného módu a znechutit ho.

4. Podpořte organizace chránící naši planetu

Každé jméno na petici se počítá. Každá stovka na obnovu (pra)lesa může v důsledku přinést statisíce. Důležité je nezůstávat lhostejný. Planetě teče do bot v několika rovinách (oteplování, znečištění, vymírání ohrožených druhů, přelidnění resp. neudržitelné využívání zdrojů…). A vážnost problému odráží i stále častější zapojování celebrit do záchrany Země.

Za zmínku stojí třeba nedávno ohlášený projekt „Iron Mana“ Roberta Downeyho Jr. s ambicí stvořit technologii, která v rekordním čase vyčistí planetu. Nebo velkorysý dar Leonarda DiCapria v podobě 116 milionů korun na záchranu Amazonského pralesa. Spoluzakladatel organizace Earth Alliance chce intenzivně bojovat za zachování biodiverzity v pralese i domorodých komunit. Organizaci může přispět kdokoliv.

5. Sázejte stromy

Kdyby sena Zemivysadil bilion stromů, přítomnost oxidu uhličitého vatmosféře by klesla o čtvrtinu. Stromy fungují coby vzduchový filtr – zbavují nás škodlivin a snaží se nám doručit kyslík v co možná nejčistší podobě. Vysázení stromů by jistě pomohlo. I když někteří odborníci vidí řadu kontraproduktivních dopadů

„Matematicky se to dá spočítat, je to realita, bylo by to tak za předpokladu, že by vyrostly rychle a že by byly kde vysadit. Třetí problém souvisí s vodou. Takové množství stromů potřebuje minimálně do začátku velké vodní zdroje,“ řekl serveru iROZHLAS.cz klimatolog Radim Tolasz. Místo hledání neexistujícího „simsalabim“ se tak zdá smysluplnější lesy chránit.

6. Vytuňte svůj životní styl – přemýšlejte ekologicky

Zastavení požárů je kapkou v moři šlamastyk, do kterých jsme planetu dostali. Úpí vlivem zamoření plasty a odpadu obecně, množství skleníkových plynů, intenzivní spotřeby vody i rozšiřování ploch pro farmaření. Jak se k tomu postavíme, je jen na nás.

Základní sebereflexe by měla vyplynout z jednoduchého faktu, že ještě nikdo ve vesmíru neobjevil další planetu, na které by se dalo žít. Zničíme si Zemi – nepřežijeme.

Velká změna může přijít i od jednotlivce. I s malým krůčkem vstříc šetrnějšímu životu. Jednotlivci mohou v součtu měnit svět.

Země není nesmrtelná. Pokud se nezmění lidstvo, nezmění se planeta. Pojďme se zachovat jako skutečně nejinteligentnější bytosti na Zemi.

Další články:


Přečtěte si také