Připomíná antický chrám i archu Noemovu. Unikátní Plečnikův kostel byl vysvěcen právě před 90 lety
Kostel Nejsvětějšího srdce Páně na pražském náměstí Jiřího z Poděbrad je jednou z nejpozoruhodnějších sakrálních staveb v České republice. Stavba od slovinského architekta a urbanisty Jože Plečnika je plná biblických i královských symbolů, navíc na pohled připomíná antický chrám.
Zřejmě nejznámější Plečnikova tuzemská stavba vyrostla na pražských Vinohradech v letech 1928 až 1932. Katolický chrám v modernistickém slohu vysvětil 8. května 1932 tehdejší pražský arcibiskup kardinál Karel Kašpar. Proč zrovna zasvěcení Srdci Ježíšově? Mělo vyjadřovat poděkování za to, že se Československu podařilo dosáhnout samostatnosti a zároveň bylo projevem prosby o ochranu země.
O výstavbě kostela na náměstí Praha rozhodla několik let předtím, protože chrám svaté Ludmily na náměstí Míru už nestačil potřebám rozrůstajících se Vinohrad – město vyzvalo slovinského architekta, který už v té době působil na Pražském hradě, aby navrhl chrám nový. Poté se svou představou soutěž o podobu nového chrámu vyhrál.
Mimochodem, první Plečnikův projekt předpokládal, že chrám bude obklopen antikizujícím sloupovím, na které nakonec nedošlo, ale kostel i tak svým tvaroslovím odkazuje na starověké antické chrámy.
Kostel dominuje náměstí Jiřího z Poděbrad a je atypický už svou věží, která byla vybudována v celé šíři průčelí stavby a na níž lze vidět největší české hodiny, které mají více než sedm metrů v průměru. Byly osazeny na místo původního velkého kulatého okna, kterým proudilo světlo do hlavní a nijak nedělené místnosti kostela se stropem ve výšce třinácti metrů.
Ve věži bylo původně šest zvonů, ale za druhé světové války byly sňaty a roztaveny, o padesát let později se sem vrátily alespoň dva z nich.
Archa Noemova a královský hermelín
Chrám má obdélníkový půdorys o rozměrech 38 x 26 metrů, věž má 42 metrů na výšku, nahoře je završena měděnou bání s křížem. Základem je železobetonový skelet a zdivo z polévaných režných cihel, na které navazuje je nástavba s ochozem a nízkým štítem.
Neobvyklý tvar stavby odkazuje na biblickou Noemovu archu, zároveň je jasně viditelná královská symbolika – fasáda s vystupujícím kamennými kvádříky symbolizuje královský hermelínový plášť, zatímco kulatá báň na vrcholu kostela odkazuje na královské jablko.
Plečnik se do jisté míry podílel i na interiéru kostela, který je stejně originální jako exteriér. „Nad hlavním oltářem z bílého mramoru a zlacenými tepanými dvířky je zavěšena třímetrová zlacená postava Krista v symbolickém srdci a sochy šesti českých patronů v nadživotní velikosti: sv. Jan Nepomucký, sv. Anežka, sv. Vojtěch, sv. Václav, sv. Ludmila a sv. Prokop. Jsou z lipového dřeva a vytvořil je sochař Damián Pešan. Nad portály v průčelí jsou plastiky Bedřicha Stefana. Zajímavostí tohoto postmoderního kostela je, že se zde nenalézá kazatelna,“ uvádí farní web Srdce Páně.
Kde se Plečnik vzal v Praze?
Slovinský architekt do Prahy přišel před první světovou válkou, aby tu vyučoval architekturu. Po čase mu prezident Tomáš Garrigue Masaryk svěřil nejen úpravy Pražského hradu, ale pozval ho také k úpravám oblíbené rezidence v Lánech.
Letos v lednu zároveň uplynulo 150 let od Plečnikova narození, proto mu velkou pozornost věnuje i letošní festival Open House Praha. V jeho rámci bude možné si s komentovaným výkladem prohlédnout hlavní loď kostela Nejsvětějšího srdce Páně, podzemní kryptu i spodní část věže kostela.
Alespoň virtuální prohlídku kostela si můžete dopřát na jeho oficiálním webu www.srdcepane.cz ZDE
Vláda v roce 2010 schválila rozšíření seznamu národních kulturních památek, mezi něž od té doby patří i kostel Nejsvětějšího srdce Páně na náměstí Jiřího z Poděbrad v Praze.
Zdroje: www.openhouse.cz; Wikipedie; https://cesky.radio.cz/plecnikuv-kostel-nejsvetejsiho-srdce-pane-byl-vysvecen-pred-90-lety-8749260; www.srdcepane.cz
Autor článku
