Je svátek Mláďátek. Kdysi matky šlehaly své děti větvičkami, aby byly zdravé a šťastné

Svátek Mláďátek nebo také Neviňátek (28. prosince) je vánoční svátek, na který jsme dnes už skoro úplně zapomněli. Připomíná vyvraždění nevinných dětí krutým králem Herodesem v Betlémě po narození Ježíše Krista, které zmiňuje ve svém evangeliu svatý Matouš. Mláďátka, jak se lidově svátku říkalo, byl provázený pověrami, které se většinou týkaly dětí.

Svátek Mláďátek či Neviňátek se slaví na památku dětí, které dal povraždit Herodes. Připomíná hrůznou událost, kterou zmiňuje Matouš ve svém evangeliu. Krutý judský král Herodes Veliký dal povraždit všechny betlémské chlapce do dvou let poté, co se dozvěděl o narození Ježíše, budoucího židovského krále s obrovskou mocí, který by ho mohl připravit o trůn. Doufal, že mezi nimi zemře i malý Mesiáš, ale Josef s Marií ho stačili před masakrem zachránit útěkem do Egypta. Církev tyto děti, jejichž počet se během doby dramaticky zvyšoval (od 140 přes 4444 až po 144 000) pokládá za mučedníky, a proto jim věnovala vlastní svátek.

Mláďátka v lidových tradicích

Svátek Mláďátek či Neviňátek byl provázený řadou lidových zvyků a pověr, většinou se týkaly dětí.

  • Například se nesmělo prát, protože prádlo by se symbolicky pralo a máchalo v nevinné krvi zavražděných batolat, což by přineslo do domu neštěstí a smrt.
  • Venku se neměly sušit vyprané plenky a dětské oblečení, aby Herodes nepoznal, že v domě bydlí malé děti a nepřišel si pro ně.
  • Někde matky ráno symbolicky vyšlehaly své děti čerstvě uříznutou větvičkou (nejlépe ovocných stromů), aby byly po celý rok zdravé a šťastné.

Svátek Mláďátek a lidové pranostiky

Na Mláďátka se věštilo převážně podle počasí. Když během dne pršelo, tradovalo se, že děti dostanou osypky (tehdy smrtelné spalničky), jinde byla mlha nebo chumelenice předzvěstí neštěstí a nevyléčitelných chorob.

  • Na Mláďátka když prší, osýpají se děti.
  • Prší-li na Mláďátka, bude Pámbu v příštím roce potřebovat hodně andělíčků.
  • Když se na Mláďátka chumelí ráno, mřou toho roku děti, když v poledne, mřou lidé středních let a když večer, mřou starci.
  • Je-li na Mláďátka mlha, mladí lidé budou mřít.
  • O Mláďátkách den se omlazuje.

Hrůzovládce Herodes a vraždění neviňátek

Herodes Veliký, známý také jako Herodes I. Ukrutný(asi 73 př. n. l. až 4 př. n. l.), byl krutý judský král, který se v touze po udržení moci se dopustil mnohých zrůdností. Bez milosti nechal zavraždit své nepřátele a neváhal poslat na onen svět ani své syny. V evangeliu podle Matouše se zmiňuje, že se chtěl Herodes Veliký zbavit Mesiáše, a tak nechal zabít všechny betlémské chlapce, kteří odpovídali věku malého Ježíše. O této události však žádné jiné písemné historické prameny nejsou.

Hrůzovládce Herodes byl sice pravděpodobně psychicky nemocný šílenec posedlý mocí, který za splněním svých cílů šel přes mrtvoly, ale vyvraždění betlémských chlapců nejspíš na svědomí nemá. Možná tato legenda souvisí s tím, že Herodes právě  vdobě, kdy se měl Ježíš Kristus narodil, nechal zabít své dva syny. Později nechal ještě zabít svého dalšího syna z prvního manželství. Kromě nich padla jeho paranoidnímu strachu, že přijde o trůn, za oběť i jeho manželka a několik dalších příbuzných.

Zdroj: Český lidový a církevní rok (Alena Vondrušková), kalendar.najdise.cz, cs.wikipedia.org,


Přečtěte si také