Webové stránky skupiny Prima používají cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu souhlasíte s užitím cookies v rámci webů skupiny Prima. Více informací
Souhlasím
návrat zpět

Vyhledávání

Co hledáte?
Smazat
Reklama
Bydlení

Dnes je Květná neděle. Víte, proč křesťané světí kočičky?

Velikonoce jsou tady. Začínají dnešním dnem, tedy Květnou nedělí. Celý další týden se jmenuje pašijový.
Vydáno: 09.04.2017
Květná neděle
Květná neděle Autor: Thinkstock
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

I když se dnes oslavy Velikonoc scvrkly jen na Velikonoční pondělí, pro naše předky šlo o nejdůležitější svátek roku, na který se bylo třeba důkladně připravit.

Velikonoce jsou pohyblivým svátkem, který je každý rok v jiném termínu. Spočítat se dá tak, že Hod Boží velikonoční vždy připadá na první neděli po prvním jarním úplňku, Velikonoční pondělí jej následuje. Svátky tedy mohou být už na konci března, ale i v druhé polovině dubna. Velikonocemi také končí čtyřicetidenní období půstu, kdy se nejedlo maso a tučná jídla. Už dříve lidé věděli, že je dobré své tělo očistit a dodat mu na jaře novu energii.

Velikonoce měly pro naše předky obrovský význam, a to hned ze dvou důvodů – náboženského i světského. Tím prvním jsou oslavy zmrtvýchvstání Ježíše Krista, tím druhým pak příchod jara, které znamená začátek těžké práce, jejímž cílem je zajistit obživu na celý další rok. Samotnému Velikonočnímu pondělí předchází pašijový týden, který je plný tradic, zvyků, ale i povinností, protože každá domácnost se musela na přicházející velký svátek pořádně připravit.

Krása oranžových tulipánů

Veselá velikonoční dekorace, kterou zvládnou i děti

Křesťané si připomínají utrpení Ježíše

Název pašijového týdne byl odvozen od takzvaných pašijí, tedy biblického vyprávění o utrpení Ježíše Krista, které sepisovali jeho apoštolové. Nejčastěji se pak čtou pašije svatého Marka, podle nichž se také provozovaly lidové pašijové hry, jejichž tradice opět ožívá. V pašijovém týdnu si křesťané připomínají poslední události Kristova pozemského života – Jidášovu zradu, Ježíšovo umučení i zmrtvýchvstání.

Pašijový týden začíná Květnou nedělí (letos 9. dubna), která je poslední ze šesti postních nedělí. Květná neděle připomíná slavný příjezd Ježíše do Jeruzaléma, přičemž lidé jej vítali palmovými větvemi. A protože v Čechách palmy nejsou, nahradily je například kočičky či zelené větvičky z vrby, jívy, jasanu nebo břízy. Někde pak jako vzpomínka na tento čin bývají kostely vyzdobeny květy – odtud tedy název oné neděle. Při bohoslužbách se pak předčítá zpráva o umučení Ježíše Krista, takzvané pašije, a světí se kočičky svěcenou vodou právě jako připomínka příjezdu Ježíše do Jeruzaléma. Věřící je pak rok mají doma a před Popeleční středou, kterou začíná období půstu, se spálí a jejich popelem se věřícím na Popeleční středu udílí popelec – znamení kříže.

S galským kohoutem na štítu

Velikonožní aranže s nádechem Francie

Svěcení kočiček (větviček) nemá jen náboženský význam,  jejich význam vyplývá i z lidových tradic, podle nichž přináší štěstí, ochraňují před zlou mocí a černou magií. Údajně měly i léčivou moc, a tak nemocný člověk či zvíře dostalo k pití lektvar z rozdrcených větviček smíchaných s vodou. Proutek posvěcených kočiček hospodář zapíchl do rohu pole, což mělo přinést dobrou úrodu, nebo jej zastrčil za trám v chalupě, za dveře, okna, ale i za svaté obrázky nebo kříže, aby bylo stavení chráněno před bleskem a krupobitím. Kromě toho se prý tento den otevírají poklady ukryté v horách, skálách nebo na starých hradech.

Nejdřív odpočinek a pak velký úklid. Podívejme se i na další dny:

Modré pondělí (někde se mu říkalo i žluté) – znamenalo pro děti začátek prázdnin, lidem bylo zakázáno vykonávat jakoukoliv práci. Podle církevní tradice se tento den kostely zdobily modrým nebo fialovým suknem.

Škála barev je široká

Vyrobte si s námi rychlý dárek z hyacintu

Šedivé úterý zase znamenalo, že hospodyňky vezmou svá košťata a vymetou všechny pavučiny v domě i hospodářských staveních. Přízviska těchto dnů patrně symbolizovaly nadcházející utrpení, jímž procházel Ježíš před svou popravou.

Škaredá středa

Právě ve středu zradil Jidáš Ježíše a prodal ho za 30 stříbrných, odtud tento den získal své jméno. Zrada je vlastně ten nejhorší zločin, jakého se člověk může dopustit, a Jidáš svůj čin nakonec neunesl a spáchal sebevraždu. V lidové folklorní tradici si připomínáme tuto událost v podobě pečiva, které dostává tvar písmene „J“.

Mezi lidem vzniklo pořekadlo, že kdo se bude škaredit na škaredou středu, bude se škaredit (každou středu) celý následující rok.

Před škaredou středou se hodně uklízelo – bílily se zdi, uklízelo se v kredencích, myla se okna i podlahy, upravovala se zahrádka a okolí domu a připravovaly se šaty na následující sváteční dny. Stavení zkrátka mělo vypadat jako nové, jako všechno, co se s příchodem jara v přírodě zase rodí. Také se v tento den vymetaly komíny, čímž se vyháněli zlí duchové, a tak je možné objevit i název sazometná středa.

Jako jídlo se zpravidla podávalo chutné, avšak nevzhledné jídlo. A tak se nejčastěji dělaly bramboráky, které však hospodyně potrhaly, aby nepůsobily pohledným dojmem.

(kor)

Mohlo by vás zajímat:

Zkušenější drátenice či dráteník může používat jiné vzory či přidat korálky

Velikonoce jsou za dveřmi. Naučte se s námi drátování a vyrobte si krásnou dekoraci

Petrklíče, narcisky, hyacinty...

Hyacinty, narcisy, petrklíče aneb Jarní hrnkovky: Jak je vybírat, aby dlouho vydržely

Článek je zařazen v: Velikonoce , lidové zvyky , květná neděle , kočičky
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama