reklama

Dnes je Květná neděle. Víte, proč se světí kočičky a musíme mít nové šaty?

zidkovm
5. dubna 2020
Velikonoce jsou tady! Začínají dnes Květnou nedělí, která je šestou postní nedělí. Váže se k ní spousta pěkných tradic, pověr a zvyků, tak si některé pojďme připomenout. Asi nejznámější je svěcení kočiček v kostele, aby nás celý rok ochraňovaly před nemocemi a zlými silami. Zejména ženám a dívkám se jistě bude líbit tradice, že si musí obléknout nové šaty.
reklama

I když se dnes oslavy Velikonoc scvrklyna několik dnů od Velkého pátku do Velikonočního pondělí, pro naše předky šlo o nejdůležitější svátek roku, na který se důkladně připravovali už od masopustu. Velikonocemikončí čtyřicetidenní období půstu, kdy se nejedlo maso a tučná jídla. Už dříve lidé věděli, že je dobré své tělo očistit a dodat mu na jaře novou energii.

Význam Velikonoc

Velikonoce měly pro naše předky obrovský význam hned ze dvou důvodů – náboženského i světského. Tím prvním jsou oslavy zmrtvýchvstání Ježíše Krista, tím druhým pak příchod jara, které znamená nový život i začátek těžkých zemědělských prací. Samotným Velikonocím předchází pašijový nebo taky svatýči veliký týden, který je plný tradic, pověr a zvyků, ale i povinností, protože každá domácnost se musela na přicházející velký svátek pořádně připravit.

Křesťané si připomínají utrpení Ježíše Krista

Název pašijového týdne je odvozen od takzvaných pašijí, tedy biblického vyprávění o utrpení Ježíše Krista, které sepisovali jeho apoštolové. Nejčastěji se pak čtou pašije svatého Marka, podle nichž se také provozovaly lidové pašijové hry, jejichž tradice opět ožívá. V pašijovém týdnu si křesťané připomínají poslední události Kristova pozemského života – Jidášovu zradu, Ježíšovo umučení i zmrtvýchvstání.

Květná neděle

Pašijový týden začíná Květnou nedělí, latinsky Palmare či Dominica in Palmis, která je poslední ze šesti postních nedělí. Květná neděle nebo taky Květnice čiPalmová(letos 28. března) připomíná slavný příjezd Ježíše do Jeruzaléma, kterého lidé nadšeně vítali palmovými ratolestmi, respektive jejich jarními výhonky, které mu házeli k nohám. A protože u nás palmy nerostou, nahradily je kočičky a zelené větvičky z vrby, jívy, jasanu,břízy i dalších keřů a stromů.Někde z nich dělali svazky, kterým se říkalo palma, rahna, beran, jehníd, klokoče nebo chvoště.

V kostelech při bohoslužbách se předčítá zpráva o umučení Ježíše Krista, takzvané pašije, a žehnají se přinesené mladé větvičky svěcenou vodou. V tento den je liturgickou barvou červená, která připomíná krev Ježíše Krista.

Svěcené kočičky

Svěcené větvičky majído domu a celého hospodářstvípřinést požehnání. Věřící jemají doma celý rok a před Popeleční středou, kterou začíná období předvelikonočního půstu, se spálí a jejich popelem sena Popeleční středu udílí popelec – znamení kříže. Svěcení kočičeka jiných mladých jarních větvičeknemá jen náboženský význam,ale mají důležité postavení také v lidových tradicích a pověrách:

  • Svěcené větvičky přinášejí štěstí, ochraňují před všemi nemocemi, zlou mocí, čarodějnicemi a černou magií.
  • Mají velkou léčivou moc, nemocní lidéa zvířata by měli pítlektvar z rozdrcených svěcených větviček smíchaných s vodou, aby se uzdravili.
  • Proutek posvěcených kočičekzapíchnutý do rohu pole měl přinést dobrou úrodu.
  • Kočičky zastrčené za trámem v chalupě, za dveřmi, okny nebo za svatýmiobrázky či křížem, chránilystavenípřed blesky, požáry a krupobitím.

Nepečte, oblékněte si nové šaty a vyžeňte neřesti

  • O Květné neděli se nesmělovůbec nic péct!!!Lidé věřili, že by tak zapekli květy na stromech, záhonecha loukách a pak by nebyla žádná úroda.
  • Na Květnou neděli si měl každý obléknout nové šaty,aby v nich člověk rozkvetl jako příroda na jaře - a čím pestřejší a barevnější oblečení, tím lepší. Kdoví, možná žeodtud pochází pověra, že bychom si měli o Velikonocích koupit něco nového na sebe, aby vás nepokakal beránek.
  • Někde bylo zvykem vymést dům zelenými vrbovými větvičkami, kteréz domu vyhnaly všechny neřesti a nemravnosti.

Velké jarní gruntování začíná

Po Květné neděli začal důkladnýjarní úklid,bílily se zdi, dělal se pořádekv kredencích, myla se okna i podlahy, vymetaly se pavučiny, upravovala se zahrádka a okolí domu a připravovalo se oblečenína následující sváteční dny. Stavení zkrátka mělo vypadat na Velikonce jako nové, jako všechno, co se s příchodem jara v přírodě zase rodí.

Mohlo by vás zajímat:

Sílejte článek
Zobrazit komentáře ke článku
reklama