Webové stránky skupiny Prima používají cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu souhlasíte s užitím cookies v rámci webů skupiny Prima. Více informací
Souhlasím
návrat zpět

Vyhledávání

Co hledáte?
Smazat
Reklama
Bydlení

Na Velký pátek se jedlo ušelo. Víte, co to je? Máme pro vás recept

Velký pátek je významným církevním svátkem a také dnem, se kterým je spojena řada tradic.
Vydáno: 03.04.2015
Staročeské ušelo

Na Velký pátek neuklízejte

Pro křesťanský svět je Velký pátek dnem, kdy byl ukřižován Ježíš Kristus. Je proto považován za den smutku, motliteb a klidu. Je to připomínka jeho smrti, a tak byla výzdoba kostela chudá, bez květin a svící na oltáři - proto v tento den naši předci jedli jen skromně do polosyta.

Všechny lidové zvyky odehrávaly ještě před východem slunce, přes den se nesmělo pracovat na polích, ani v sadech, nesmělo se prát prádlo. První vstala žena a v zahradě se pomodlila, aby se hospodářství dobře dařilo. Pak s dalšími ženami ze vsi vyrazily k potoku. Voda měla v pátek léčivou moc, dokázala léčit choroby očí a kůže. Též nosila krásu a svěžest, kdo ji nabral, měl být po celý rok šťastný. A protože co bylo dobré pro lidi, bylo dobré i pro zvířata, na Velký pátek se vodou z potoka pro zdraví koupali i koně. Vodou, ale tentorkát svěcenou, musel hospodář vykropit chlévy i stavení, aby nepřišlo neštěstí. Na Volyňsku se prý chlapci potápěli a snažili se ústy vylovit z vody kamínek. Ten pak hodili levou rukou za hlavu, což je mělo ochránit před bolením zubů.

Příroda je plná barev

Ekologické barvení vajec: Dejte letos vale chemii

Uvařte si tradiční páteční pokrm

Lidé vyjadřovali smutek nad smrtí Ježíše Krista a káli se. I proto drželi přísný půst, kdy se nevařilo, nejedlo se maso. Podávat se mohla například baba s hrozinkami, kyselá polévka se zelím nebo ušelo – omáčka z krupice, jejíž recept se liší kraj od kraje.

Recept na staročeské ušelo z krupice, vajec, cukru a skořice

Na dvě porce potřebujete: 100 gramů másla, 100 gramů cukru, 80 gramů pšeničné krupice, lžičku skořice, 6 žloutků, špetku soli.

Neprve na másle při velmi mírné teplotě osmažíme krupici, poté opatrně přilijeme mléko a za stálého míchání vaříme do zhoustnutí. Do kaše přidáme cukr a sůl, když je cukr rozpuštěný, přidáme žloutky a v kaši je dobře a rychle rozmícháme. Zakryjeme utěrkou a necháme pokrm 20 minut dojít. Podáváme ozdobené skořicí.

Kouzla, poklady a počasí

Na Velký pátek se prý otevírá země a vydává poklady, které označuje světýlko nebo květoucí či zářící kapradí. Nebo v otvoru ve skále vycházející záře. Podle pověstí se v tento den otevírá i památná hora Blaník.

Sledování počasí mělo význam i tento den. Když pršelo, znamenalo to podle pranostik příznivý rok a rozmnožení statků, když hřmělo, znamenalo to, že bude dobrá úroda. Jak už jsme říkali dříve, nesmělo se hýbat s půdou, orat, to by bylo špatné pro úrodu.

(web)

Mohlo by vás zajímat:

Škála barev je široká

Vyrobte si s námi rychlý dárek z hyacintu

Krása oranžových tulipánů

Veselá velikonoční dekorace, kterou zvládnou i děti

Reklama
Článek je zařazen v:
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama