reklama

5 jedovatých hub, které se pletou s jedlými. Naučte se trik, jak je rozlišit

zidkovm
15. srpna 2019
Jedna věc je nakreslená houba v atlase, druhá opravdová v lese, kde se houby od svého modelového vzhledu mírně odlišují od kreslené či vyfocené předlohy. Prozradíme vám jeden trik, jak spolehlivě rozlišit jedovaté či nejedlé houby od hub jedlých, na příkladech muchomůrky růžovky x muchomůrky tygrované, muchomůrky zelené x holubinky trávozelené, hlívy olivové x lišky obecné, ryzce kravského x ryzce smrkového a hřiba kovář x hřiba satana.
reklama

Pokud si spleteme hřib dubový se hřibem smrkovým, nic se nestane, protože se v obou případech jedná o jedlé houby. Pak jsou ale houbyjedlé a velmichtné, které se všaksnáze zamění zadruhyprudcejedovaté. Přitom by byla škoda některé druhy nesbírat jen kvůli strachu a neznalosti– jedná se totiž kolikrát oopravdu chutné houby atakové masákynebo lišky ješkoda z houbařských košíků vyškrtnout.

Muchomůrka růžovka x muchomůrka tygrovaná

Muchomůrka růžovkanazývanárůžovka nebo také masákje bohužel je však zaměnitelná s prudce (až smrtelně) jedovatou muchomůrkou tygrovanou.

Klíč k rozlišení růžovky a muchomůrky tygrované:

  • Základním znakem je límeček neboli prstýnek pod kloboučkem.Ten mají obě dvě, ale muchomůrka růžovka má límeček vroubkovaný. Jsou to rýhy podobné těm, jako jsou ze strany na minci.
  • Muchomůrka tygrovaná má límeček vždy hladký. Pokud je tedy límeček hladký nebo si nejste jistí, nikdy houbu neberte!
  • Dalším kritériem je, že by měla mít růžovou nohu (třeň) a klobouk, ale často tomu tak není – podle stáří houby a místa výskytu. Růžovka roste ve všech lesích od začátku jara do podzimu.
  • Určit musíte každý exemplář. Někdy se může stát, že muchomůrka tygrovaná vyroste společně se skupinou růžovek!

Holubinka trávozelená x muchomůrka zelená

Holubinka trávozelenáje skvělá jedlá houba, houbaři vyhledávaná, potřebuje však důkladnou tepelnou úpravu. Nesmíte si ji ale spésts muchomůrkou zelenouresp. muchomůrkou hlíznatouprudce jedovatou houbou. V případě otravy je pravděpodobnost úmrtí 40 – 50%.

Klíč k rozlišení holubinky trávozelené a muchomůrky zelené:

  • Holubinka má bílou křehkou nohu (třeň), velký zelený klobouk, uprostřed nahnědlý. Muchomůrka zelená má klobouk také nazelenalý, ale i bělavý či nažloutlý.
  • Holubinka nikdy nemá prsten ani pochvu vespod nohy.
  • Naopak muchomůrka zelená má pochvu, lidově nazývanou kalich smrti (viz obrázek). Nejdůležitější je tedy se podívat, zda vespon nohy (třeně) je pochva, která vypadá jako punčocha.

Liška obecná a hlíva olivová

Kdysi dávno byly lesy plné lišek, rozuměj houby lišky obecné, pak se ale v 80. letech asi v souvislosti s kyselými dešti staly vzácností. Dnes se lišky do našich lesů opět vracejí, což je dobře, protože to je výborná houba, hodí se do omáček, na nakládání, na sušení. Je to vizuálně velmi výrazná houba, přesto je možné si ji splést, a to s hlívou olivovou.

Klíč k rozlišení lišky obecné a hlívy olivové:

  • Liška obecná vyrůstá ze země, hlíva olivová, vyrůstá v trsech ze dřeva.
  • Liška má žlutý nebo oranžovohnědý klobouk, na okrajích zprohýbaný, dužninu bílou.
  • Hlíva olivovámá také oranžový klobouk, někdy až hnědavý, tvar má jako nálevka. Naštěstí není těžce jedovatá, jen mírně, často jsou důsledkem její konzumace jen žaludeční potíže.

Ryzec smrkový x ryzec kravský

Na konci léta začínájí růstryzce. Ryzecsmrkový, který má kořeněnou chuť a můžete ho naložit do octa nebo si upéct na sádle a kmíně. Po požití ryzce kravského můžete cítit nevolnost, dostat silný průjem a zvracet.

Klíč k rozlišení ryzce smrkového a ryzce kravského:

  • Ryzec smrkový při poranění roní mléko v barvě čerstvě nastrouhané mrkve a ryzec kravský mléko bílé. Má oranžový klobouk s tmavými fleky, starší exempláře mají na klobouku fleky zelené.
  • Naproti tomuryzec kravskýje na klobouku výrazně chlupatý, načervenalý a má světlé kruhy.

Hřib kovář x hřib satan x hřib kříšť

Hřib kovář je výborná houba, kterou však musíte pořádně tepelně upravit, jinak je mírně jedovatý. Má hnědý klobouk, červeně zrnitý třeň (nohu), červené ústí rourek na spodní straně klobouku. Když kousek odkrojíte, řezná plocha zmodrá. Roste zejména v kyselých půdách v jehličnatých lesích.

Hřib satan je vzácná houba a na rozdíl od hřiba kováře roste v listnatých lesích, což ale k jejich rozlišení samozřejmě nestačí. Klobouk má bělavý nebo našedlý, dužnina je bílá až bělavá, na řezu slabě modrá. Za syrova jejedovatý. Dříve některé atlasy hub uváděly, že po tepelné úpravě je jedlý, ale dnes je veden jako jedovatá houba.

Hřib kovář si můžete splést ještě i s jiným modrákem, a to hřibem kříšťem, který je mírně jedovatý a velmi hořký.

Hřib kříšť se snadno splete s „modrákem“, Foto: Creative Commons

Klíč k rozlišení hřibů kováře a satana a kříště:

  • Hřib kovář má tmavší klobouk a na třeni červené šupiny.
  • Hřib satan má na třeni červenou síťku a má bílý až našedlý klobouk.
  • Hřib kříšť má šedobílý klobouk a citronově žluté ústí rourek a horní část třeně, která směrem dolů přechází v červenou.

Mohlo by vás zajímat:

Sílejte článek
Zobrazit komentáře ke článku
reklama