Vysaďte bíle kvetoucí keře. Něžné květy rozjasní každou zahradu

Stejně jako má každý jiný vkus, co se týká oblečení, tak má každý jinou představu i o barevnosti své zahrady. Pokud se vám líbí umírněnost a něha bílé barvy, poradíme vám, jaké keře vysadit, abyste se mohli kochat velkorysou záplavou romantických květů. Vybrali jsme pro vás keře, které od vás dokonce ani nebudou vyžadovat přehnanou péči.

Hroznovec (Exochorda)

Nenáročný, asi 3 m vysoký keř s přepadavými větvemi podobnými květům jabloní, které bohužel nevoní, ale jsou velmi krásné. U nás se pěstují čtyři druhy, nejoblíbenější je hybrid Exochordaxmacrantha „The Bride“. Hroznovec vyžaduje dostatek místa, nejčastěji se proto pěstuje jako solitér nebo ve volných živých plotech. Má rád slunné až poloslunné stanoviště a propustnou půdu s neutrálním až mírně kyselým pH. Vysazuje se na podzim i na jaře, nejlépe s kořenovým balem.

Co s hroznovcem po odkvětu?

Pravidelný řez tomuto keři nesvědčí, protože se rozvětvuje z koncových výhonů. Po odkvětu však můžete vyřezat slabé a poškozené či odumřelé větve.

Tavolník (Spiraea)

Na jaře kvetoucí druhy tavolníků mají bílou barvu květů, kterých bývá na keři naprosto neuvěřitelné množství. Větve jsou jimi přímo obalené. Tavolníky patří k nejméně náročným dřevinám. Výborně snášejí slunce i polostín, nemají skoro žádné nároky na půdu, ale za substrát s dostatečnou zásobou živin budou vděčné. Vysazovat je můžete na jaře i na podzim. Tyto keře dokonce ani netrpí žádnými škůdci ani chorobami. Jsou vynikající do volných i stříhaných živých plotů.

Co s tavolníkem po odkvětu?

Řez tavolníků není nutný, ale jejich růst je opravdu velmi bujný. Na jaře kvetoucí tavolníky patří do skupiny keřů, kvetoucích na dvouletém dřevě. Proto po radikálním zmlazení (klidně až u země) musíte na květy počkat dva roky. Nejlepší je proto prořezání starých větví, ihned po odkvětu se zachováním mladých výhonů.

Šeřík (Syringa)

Omamně vonící šeříky přicestovaly do střední Evropy v 17. století. Je známo asi třicet různých druhů a nespočet kultivarů, které vykvétají plnými i jednoduchými květy v barvách od bílé přes růžovou až po temně fialové odstíny. Tyto keře jsou velmi nenáročné, snášejí slunce i polostín. Zvládají i sucho, ale v době nasazování květů je potěší alespoň občasná zálivka. Nejlépe rostou ve vápenité půdě. Trvale zamokřené půdy nesnášejí.

Co s šeříkem po odkvětu?

Opatrně odstraňte odkvetlá květenství. Tvorba semen keř velmi vysiluje. Dejte však pozor na nové výhony, na jejichž koncích se už nyní začínají vyvíjet pupeny se zárodky květenství pro příští rok. Můžete i odstranit staré větve, a to až u země. Můžete však provést i hluboký zmlazovací řez celého keře, který šeřík celkem dobře snáší.

Bez černý (Sambucus nigra)

Jeden z u nás nejběžnějších volně rostoucích keřů pochází z Kavkazu. Na jaře bohatě vykvétá nápadnými trsy květů s velmi výraznou vůní. Sirup a čaj z květů, ale i plodů černého bezu se používá při nachlazení. Tento známý keř je naprosto nenáročný, neuvěřitelně rychle rostoucí. Má rád slunná stanoviště, ale poroste téměř všude, je velmi přizpůsobivý. Nemá žádné zvláštní nároky, ale prospívá mu spíše vlhčí, humózní půda.

Co s černým bezem po odkvětu?

Ponechte ho v klidu. Odkvetlé květy se promění ve stejně dekorativní, ale i užitečné černofialové plody. Teprve po sklizni se odstraňují hlavně odplozené, dvouleté větve. Černý bez plodí na jednoletých výhonech, proto ho dokonce můžete každoročně seřezat až úplně u země. Má vynikající regenerační schopnosti.

Černý bez patří mezi nejznámější keře, a snad proto se pro něj vžilo tolik lidových názvů, že je ani nedokážeme všechny vyjmenovat. Je to také důležitá rostlina pro lidové léčitelství.


Přečtěte si také