Zahrada

10. července 2019 11:00

redakce Prima Zoom

Chcete na zahradě čisté koupání bez práce? Pořiďte si přírodní bazén

Přírodní bazén neboli koupací jezírko je nádherný vodní prvek, který kromě ekologické prospěšnosti pro zahradní ekosystém poskytne rodině stejné služby jako běžný zahradní bazén. Jak ho vybudovat? Inspirujte se ukázkou z knihy "Kompletní návod k vytvoření ekozahrady a rodového statku" od Jaroslava Svobody.

V běžném bazénuje jedinou možnou variantou, jak udržet vodu průzračně čistou, všechno živé zabít.Musí v něm být mrtvá voda, to znamená pravidelně dodávat bazénovou chemii,použít další sofistikované čisticí zařízení a nejlépe vše najednou. Kromě toho, že údržbaleze do peněz a jsou s tím každodenní starosti, není to zrovna zdravé. Bazénová chemie poškozuje lidské tělo i životní prostředí. Neekologický proceszačínájižpři výrobě samotné chemie.

Jezírko jako dekorace i v zimě

Kolikrát do rokase koupete v běžnémbazénu na zahradě?V létě ho využijete na pár nejteplejších týdnůa po zbytek roku je zakrytý pod plachtou.V tom případě pracnost a náklady na jeho údržbu nemají dostatečný efekt. Navíc je škoda, že ho nelze využít i jinak.

Zde se projeví další výhody přírodního bazénu. Pokud jedobře navržen a osázen, není potřeba se o něj nijak zvlášť starat. Čistota se v něm udržuje díky vyváženým přírodním procesům a stále je na co koukat, takže i kdybyste se vůbec nekoupali, vyplatí se jako překrásná dominanta vaší zahrady.

Přírodní bazén si žije vlastním životem

Nazývám ho bezúdržbovým, ale to proto, že malou nepravidelnou údržbu nepočítám. Pokud do něho z blízkého stromu padá hodně listí, podle jeho množství je dobré ho jednou za rok až jednou za pět let z nejhlubší části dna odsát. Malé množství není třeba, promění se na živiny, které zpracují rostliny. Když se příliš rozrůstají některé rostliny na úkor jiných druhů nebo vám lezou do koupací části, můžete je trochu regulovat protrháním. Použijte je na kompost nebo jako mulč, jestliže nejsou zrovna jedlé, léčivé nebo nemáte slepice.

Jak to, že je čistý?

Klasický bazén nemůže fungovat bez chemických přísad a filtrů, protože k udržení křišťálově čisté vody v jakékoliv holé nádrži nemá příroda žádný důvod. Vše na této planetě, od nejmenší řasy po největší strom, se snaží žít. Udržování sterilní čistoty v místě, které splňuje všechny předpoklady ideálního prostředí pro rozmanitý život (slunce, voda, vzduch), není možné bez nepřirozeného a neustálého boje.

Jakpřírodní bazén funguje?

Všechny přirozené procesy jsou v něm zapojeny jako naši pomocníci, dělají to za nás, šetří nám práci i finance. Každá voda (kromě destilované) obsahuje živiny potřebné pro bujný růst řas. Je-li živin příliš mnoho, voda se zakalí a vše v ní poroste hustým řasovým kobercem. Řešením tedy je nechat vodní a pobřežní rostliny odebrat z vody tyto živiny pro svůj vlastní růst a řasám nic nenechat.

Řasy jsou jako plevel na zahrádce – rostou jen tam, kde nic jiného natrvalo nevysadíte a půda (voda) je v nepřirozeném stavu po lidském zásahu. Horská jezera jsou křišťálově čistá, protože neobsahují dostatek živin pro růst čehokoliv a jsou celoročně velmi studená. Naše velké rybníky a přehrady jsou zase v létě plné řas a sinic, protože obsahují obrovské množství živin a nepoměrně malé množství pobřežní vegetace nebo mokřadů, jež by automaticky plnily čisticí úlohu. Někdy se do nich naváží hnůj, aby se podpořil život vodních potvůrek, jimiž se živí kapři. Takový vodní prasečák. Mělčiny jsou nahrazeny betonovými nebo jen strmě vykopanými břehy, plážemi atd.

Pravý přírodní rybník či jezero má vyvážený poměr čisté vodní plochy a tzv. regenerační zóny, tedy plochy s mělkou vodou, která je zarostlá vodními, bahenními a vlhkomilnými rostlinami. V našich podmínkách jsou to převážně orobince a rákosy, ty méně bujné a krásné druhy vodních rostlin se většinou po lidských zásazích do ekosystémů zachovaly jen na několika místech, nyní v chráněných oblastech.

Pravidla konstrukce přírodního bazénu

Shrnuto a podtrženo, příroda umí dočista do čista vyčistit vodu sama. Běžný přírodní bazén nepotřebuje žádné mechanické ani elektrické zařízení k udržení čisté vody. Jestliže vám nějaká firma bude tvrdit, že potřebujete filtr nebo nějaké čerpadlo, najděte si jinou.

Pro koupací jezírka jsou praxí ověřené určité parametry, aby vše samo fungovalo, jak má. Hlavní, co potřebujete, je dostatečně velký prostor. Říká se, že 40 m2 je minimum, ale mělo by to být mnohem více. Běžné velikosti začínají od 80 m2, ale čím větší, tím lepší.

V bazénu vytváříme dvě základní části: hlubokou koupací zónu a mělkou čisticí zónu. Ta koupací musí mít hloubku nejméně 2 m, ideálně 2,5 m. Tato velikost a hloubka není samoúčelná, ve velkém objemu vody se snadněji udrží přírodní rovnováha a teplota vody tolik nekolísá. Mělká čisticí část je mělká hlavně kvůli vodním rostlinám, které v ní porostou. Není úplně rovná, ale od vnějšího okraje rybníčku pozvolna klesá směrem ke středu. Různým druhům rostlin vyhovují jiné hloubky, takže každá si přijde na své.

Mělká část končí ponořeným okrajem, který ji dělí od koupací části. Tento okraj bývá lemován nějakým ve vodě trvanlivým dřevem (olše, dub, modřín) nebo kameny či betonovými deskami. Jeho horní okraj by měl být asi 40 cm pod hladinou, aby voda mohla dle libosti proudit a čistit se. Má více funkcí. Při plavání se o něj můžete opřít a dělat třeba nějaké vodní cviky, nebo na něm sedět a pozorovat nějakou pěknou žábu. Díky oddělení zón se nebudete ani dostávat do nežádoucího kontaktu s vodními rostlinami, protože v koupací části žádné oficiálně nebudou. Podvodní okraj funguje i proti sesouvání štěrku s rostlinami z mělké části do hluboké.

Důležité je dodržet poměr mezi oběma částmi. Mělčinná čisticí zóna musí zabírat nejméně 40 % plochy hladiny. Vytváření celého díla se skládá z vybagrování jámy předem přesně naplánovaných parametrů, díra se poté vyloží nejdříve geotextilií chránící fólii před protržením a poté samotnou fólií, kterou lze svařovat i z pásů na místě podle potřeby speciální horkovzdušnou pistolí. Na to doporučuji i zapřisáhlým kutilům vždy přizvat zkušeného odborníka, ať vám to nikde neteče.

Ještě před napuštěním vody se instalují podvodní dřevěné prvky, případně nějaké molo, a dno se pokryje vrstvou praného štěrku, takzvaného kačírku, tvořeného kulatými kamínky velikosti kolem 1 cm, který zakryje fólii. Zároveň v něm mohou zakořenit a růst rostliny. Jiný substrát se tam nedává. Ještě upozorňuji, že na vodní nádrž této velikosti pravděpodobně budete potřebovat stavební povolení, zjistěte si proto, jaký zákon zrovna platí.

Kdo se k vámnastěhuje?

Nemám na mysli rodinné záležitosti, ačkoliv jezírko bude silný magnet, ale externí faunu. S úsměvem na tváři a kyticí rákosu v ruce můžete očekávat příchod krásných a užitečných tvorečků. Většinou jsou plaší a při koupání nikoho neobtěžují, nemusíte se jich bát.

Určitě si vaše jezírko, ať jste, kde jste, dříve či později vyhledají například žáby. Ty jsou v ekozahradě povinné, protože do zdravé přírody patří. Regulují přemnožování hmyzu a žerou i slimáky. Máte-li to štěstí a najde si vás nějaký hlasitější druh, můžete klidně zahodit svou sbírku cédéček a oddávat se velkolepým koncertům při žabích námluvách.

Vodou někdy nepohrdne ani užovka, která je pro ekozahradní systém přínosem. Nám užovky žijí ve vyvýšeném záhoně s dýněmi a regulují počty hlodavců. Jsou pro člověka neškodné a velmi plaché. Ve vodě žijí larvy hmyzu a různé jiné bezobratlé potvůrky, pěkní brouci potápníci a vodní šneci, které si přinesete na rostlinách. S líhnutím komárů v přírodních bazénech nebývá problém, protože ta výše jmenovaná havěť si na nich pochutnává.

Říkáte si, že jsem zapomněl na ryby? Ryby se kvůli maximální čistotě vody do přírodních bazénů nedávají. Eventuálně se dá udělat na vlastní zodpovědnost výjimka, více v samostatné kapitole o rybách.

Do koupacího jezírka by neměly mít přístup kachny ani jiná větší vodomilná domácí zvířata, protože mají schopnost sežrat rostliny a úplně zakalit vodu. Pro ně je lepší vytvořit speciální rybníček v odděleném výběhu.

Utopte svůj starý bazén

Nejlepším argumentem pro nebo proti nějaké novince je praxe. Jak již víme, čistit vodu rostlinami není novinka, ale použití tohoto přírodního zákonu na zahradě nebylo běžné. Trend přírodních bazénů přichází z Rakouska a Německa, kde se někteří majitelé modrých děr již této náročné modře nasytili a touží po něčem přirozenějším.

Kromě budování nových koupacích jezírek se na ně již 30 let s úspěchem předělávají starší běžné bazény. To uděláte tak, že bazén „utopíte“. Vybudujete kolem něho nepropustnou mělkou zónu (z fólie nebo kde to jde tak i z jílu) a zvýšíte hladinu, aby voda přetekla přes jeho okraje a zaplavenou mělčinu s bazénem propojila. Myslím, že je to ta nejpříjemnější věc, kterou můžete bazénu i zahradě udělat. V případě, že starý betonový bazén teče, snadným řešením je pokrýt ho rybníčkovou fólií celý, nejen mělčiny. Nemusíte ho bourat a využijete hotovou díru. Kdyby nebyl dostatečně hluboký, dá se to někdy dohnat navezením zeminy do okolí a vyvýšením okrajů.

Výběr fólie na dno jezírka

Fólie se používá speciální rybníčková o tloušťce 1 až 1,2 mm. Je jich vícero druhů, já dávám přednost polyolefinové před PVC fólií. Jednak výroba PVC a veškerá jiná chlorchemická výroba škodí životnímu prostředí, a za druhé z každého PVC se časem luhují rakovinotvorná změkčovadla zvaná ftaláty. Všichni výrobci fólií tvrdí, že tomu tak není, případně že to neškodí. Rozhodněte se sami, případně konzultujte s nezávislými odborníky. Škodlivost ftalátů ale prokázaná je.

Ukázka je z knihy Kompletní návod k vytvoření EKOZAHRADY a rodového statku od Jaroslava Svobody, vydal Smart Press, 2009, Více informací na www.smartpress.cz. (Redakčně zkráceno a upraveno.)

Další články:


Přečtěte si také