reklama

Hřib hnědý: Nejznámější česká jedlá houba chutná skvěle

redakce
12. června 2020
Hřib hnědý je pravděpodobně nejznámější jedlá česká houba a jedna z kulinářsky nejoblíbenějších hřibovitých hub. Když ho najdeme, sice se nijak euforicky neradujeme, jako když uvidíme pravého hříbka, ale to nic nemění na skutečnosti, že jde o velmi kvalitní a chuťově skvělou houbu. Kde roste, jak se pozná a nejlepší recepty se v rodinách houbařů často dědí a rodiče je kontinuálně předávají svým dětem. Však i jeho oficiální jméno hřib hnědý je vlastn
reklama

Hřib hnědý(Boletus badius nebo Imleria badia) roste většinou ve skupinách. Svědčí mu kyselejší půdy, tedy jehličnaté i smíšené lesy, vnichž se mu obzvláště daří mezi mechem, spadaným dřevem a jehličím. Někdy vyrůstá přímo na bázi kmenů anebo ze ztrouchnivělých pařezů. Je jakýmsi přechodem mezi nejvýše ceněným hřiby praváky a „lidovými“ babkami čili hřiby žlutomasými.

Hřib hnědý roste od června až do listopadu

Na rozdíl od jiných hřibů mu nijak nevadí současný způsob lesního hospodaření, a tak bude u nás snad i nadálerůstod června do listopadu, za příznivých podmínek až do počátku zimy, mráz ale nesnese. Na výskyt není nijak skoupý, prý je v našich lesích dokonce rok od roku hojnější.

Jak hřib hnědý vypadá

  • Klobouk hřibu hnědého je masitý, krásně kaštanově až čokoládově hnědý, sametově hladký, za vlhka slizký, po oschnutí mírně lesklý.
  • Obvyklý průměr klobouku je 5 až 12 centimetrů, občas se ale vyskytne i plodnice velká jako talíř.
  • Třeň má vmládí soudkovitý, později válcovitý či kyjovitý, světle hnědý, na povrchu hnědě vláknitý nebo vločkatý.
  • Čerstvá plodnice se při rozkrojení zbarvuje do zelenomodra, zaschlá už barvu nemění.
  • Tuhost a pevná konzistence hřibu hnědého umožňuje jeho snadnou přepravu, kuchyňské zpracování, sušení i konzervování.
  • Velkou výhodou hřibu hnědého je i to, že právě jeho klobouk – na rozdíl od třeně – málo červiví.

Pozor na záměnu s hořčákem!

Hřib hnědý v lese poznáme snadno, snad jen houbař začátečník jej může při neopatrnosti zaměnit za hřib žlučník (Tylopilus felleus) neboli hořčák, který roste podobně jako hřib hnědý od června do října vjehličnatých a smíšených lesích a upřednostňuje kyselé půdy. Jeho klobouk má průměr 4–15 centimetrů, je vrůzných odstínech okrové, hnědé nebo šedohnědé, vmládí polokulovitý, později polštářovitý, obvykle suchý, sametově matný. Na pohled tedy vypadá hřib žlučník dost podobně jako hřib hnědý, aleje nejedlý, chutná výrazně, až odporně hořce. Také po rozkrojení zůstává bílý, nezabarvuje do zelenomodra.

Hřib hnědý v kuchyni

Kulinářské využití hřibu hnědého je opravdu všestranné a univerzální. Výborný je prakticky vjakékoli úpravě! Hodí se do klasické houbové smaženice či praženice, je skvělý v omáčkách a polévkách, hlavně v poctivé bramboračce, báječně ladí s masem, vynikající je jako houbový Stroganoff, vynikne v pokmech bramborových a v omáčkách na těstoviny. Dobrý je upravený na způsob houbového ovaru. Voctovém nálevu nebo v soli lze konzervovat i větší, na čtvrtky nebo na půlky nakrájené klobouky. Hřib hnědý je ideální houba na sušení.

Prima recept na skvělý houbový ovar

Očištěné menší hřiby hnědé necháme celé nebo je překrojíme a 1–2 minuty povaříme v osolené vodě, scedíme. V jiném kastrolu přivedeme k varu vodu s česnekem, cibulí, libečkem nebo hladkolistou petrželkou, bobkovým listem, novým kořením a celým pepřem (kdo má rád, může přidat chilli papričku), vložíme houby a uvaříme je doměkka. Houby vyjmeme, necháme krátce okapat a podáváme s křenem a hořčicí.

O houbách by vás mohlo taky zajimat:

Sílejte článek
Zobrazit komentáře ke článku
reklama