reklama

Jak pěstovat doma hlívu ústřičnou. Stačí balkon a pytlík slámy

zidkovm
8. března 2017
Vypěstovat si hlívu ústřičnou může každý z nás, třeba na balkóně, v plastovém pytli naplněném slámou. Sláma obsahuje všechny potřebné živiny pro růst podhoubí hlívy ústřičné a pro zdárný vývoj plodnic.
reklama

Tato houba, jejíž klobouk svou barvou, ale především tvarem připomíná ústřici, od níž také přijala své druhové pojmenování hlíva ústřičná, se těší v naší kuchyni stále větší oblibě. A není divu! Má totiž nejen skvělou, výrazně aromatickou chuť, není složitá na přípravu, a navíc má významné terapeutické účinky. Její konzumace totiž na základě četných studií snižuje hladinu cholesterolu v krvi a naopak zvyšuje odolnost vůči infekcím či plísňovým chorobám. Krom toho dodává tělu hodnotné proteiny, díky svému nízkému obsahu tuku je velmi zdravá a na rozdíl od jiných hub lehce stravitelná.

Dříve se hlíva ústřičná, která je i ve své přirozené podobě hojně rozšířená po celém světě, sbírala pouze v lese, od druhé poloviny minulého století se však již pěstuje také uměle. Velké pěstírny po celém světě vyprodukují každoročně tuny této skvělé a žádané pochoutky, takže není problém ji v průběhu celého roku najít v obchodech. Ovšem domácí produkce je domácí produkce. A ta kupodivu není vůbec složitá! Vypěstovat si hlívu ústřičnou může každý z nás, třeba na balkóně, v plastovém pytli naplněném slámou. "Sláma obsahuje všechny potřebné živiny pro růst podhoubí hlívy ústřičné a pro zdárný vývoj plodnic,“ vysvětluje Ing. Vlastimil Šavelka, „naopak seno se nehodí, protože je příliš měkké a rychle se rozkládá.“ Pan inženýr upozorňuje také ještě na nebezpečí kombinace organického materiálu s neprodyšným plastovým pytlem, kdy by mohla celá úroda zplesnivět. „Při přípravě je nutno slámu propařit dostatečným množstvím vařící vody, která zahubí všechny zárodky plísní,“ radí expert.

Jak tedy konkrétně postupovat? Připravíme si velký silný igelitový pytel, který naplníme otýpkou slámy. Tu pak zalejeme dostatečným množstvím vařící vody, která slámu změkčí, a navíc tedy zabrání bujení plísní. Pytel uzavřeme a takto necháme do druhého dne vystydnout. Poté ustříhneme na pytli jeden spodní roh a přebytečnou vodu necháme vytéct.

Sadbu hlívy ústřičné rozmělníme lžící a po částech vsypeme do připraveného základu tak, aby byla sláma sadbou rovnoměrně naočkovaná, následně ještě nahrubo promícháme rukou. Na závěr pytel uzavřeme přes vatovou zátku, která umožní rostoucímu podhoubí dýchat. „Naočkovaný pytel uložíme do teploty zhruba dvacet stupňů po dobu čtyř až šesti týdnů,“ říká pan Šavelka, specialista na pěstování hlívy. Podhoubí se bude krásně rozrůstat, až bude pytel celý bílý. „Potom je třeba přemístit pytel do chladnějšího prostředí, zhruba 15 stupňů, kde se začnou vytvářet plodnice,“ doplňuje specialista. V závěrečné fázi uděláme do pytle rovnoměrně po celém obvodu šest až osm děr, kterými se budou drát houby ven. „Když začne hlíva nasazovat, tak trvá zhruba týden, než doroste od zárodků plodnic do sklizňové zralosti,“ uzavírá Vlastimil Šavelka, podle jehož slov se celkové množství úrody rovná zhruba jedné čtvrtině použité slámy.

(web)

Mohlo by vás zajímat:

Sílejte článek
Zobrazit komentáře ke článku
reklama