reklama

Krásný hřib žlučník neboli hořčák se nedá jíst, ale může léčit

Lenka Valjentová
20. července 2021
Hřib žlučník, lidově hořčák nebo žlučák, není mezi houbaři oblíbená houba, protože klame tělem a může nám způsobit velké zklamání. Je velmi krásný a voňavý, v jehličnatých lesích ho v sezoně bývá víc než dost a snadno si ho můžeme splést s pravými hřiby, kterým se hodně podobá. Ovšem když ho ochutnáme, zjistíme, že hřib žlučník je až odporně hořký, tudíž nejedlý. A i malý kousek zkazí celou smaženici a učiní ji naprosto nepoživatelnou.
reklama

Hřib žlučník (Tylopilus felleus), ve starších atlasech podhřib žlučový, lidově většinou hořčák nebo žlučák má hnědý klobouk jako ostatní hřiby, a proto se dá s nimi na první pohled celkem snadno splést, především s hřibem dubovým, hřibem smrkovým ihřibem hnědým.

Jak poznat hřib žlučník?

Dospělý hřib žlučník poznámehlavně podle bělavě narůžovělých až růžových pórů s rourkami pod kloboukem a nahnědlé jakoby plastické síťky výraznějších,nápadně protažených ok na povrchu třeně. Mladé žlučníky ovšem nezbývá než ochutnat, stačí si líznout rozříznutého kloboučku a okamžitě víme, na čem jsme.

Vše, co vás zajímá o houbách si můžete přečíst v našem speciálu:

Jak vypadá hřib žlučník?

  • Klobouk, široký 4 až 16 cm a v různých odstínech hnědé (šedohnědý, okrový, skořicově hnědý), je vmládí polokulovitý, později vyklenutý až poduškovitý, masitý, obvykle sametově matný, plstnatý, ve stáří pak lysý, za vlhka nepatrně lepkavý a lesklý.
  • Rourky jsouvmládí bílé a později narůžovělé až růžové. Póry mají barvu rourek, ale stářím a poraněním rezavějí.
  • Třeň hořčáku je soudkovitý, později kyjovitý nebo válcovitýsvýraznou síťkou tvořenou velkými protáhlými oky po celé jeho délce. Bývá světle bělavě hnědý, světle okrový či okrově hnědý.
  • Dužina je bělavá až mírně nahnědlá, na řezu po několika minutách narůžovělá a výrazně hořká.

Kde se hřib žlučník vyskytuje?

Hřib žlučník se vyskytuje opravdu hojně, roste jednotlivě i ve velkých skupinách. Narazíme na něj zejména v jehličnatých lesích (smrkových a borových), ale najít ho můžeme i v lese smíšeném od nížin až po horské oblasti. Obvykle se objevuje v blízkosti jiných hřibovitých hub od léta až do podzimu.

Hřib žlučník se dá zaměnit i s hřibem satanem

Jak si hřib žlučník nesplést s jedlými hříbky už víme, ale dá se zaměnit i s jedovatým hřibem satanem(Rubroboletus satanas), který roste spíše v listnatých lesích a má stříbřitě šedý klobouk, červené póry a drobnou červenooranžovou síťku na žlutém třeni. Dužina je na řezu slabě modrající, za čerstva voní, později nepříjemně páchne jako hnijící kapustači zelí. Syrový hřib satan je jedovatý.

Hřib žlučník má léčivé účinky

V lidové medicíně se traduje, že hřib žlučník podporuje trávení, mírní žaludeční nevolnost i kocovinu, pomáhá při některých onemocněních žlučníku a jater, údajně obsahuje látky s protirakovinnými účinky.

Jaké má hřib žlučník využití?

Hřib žlučník neboli hořčák můžeme usušit a umlít na prášek, který se užívá v množství zhruba na špičku nože smíchaný s lžičkou medu nebo sirupu, protože samotný prášek je velmi hořký. Práškem se také plní želatinové kapsle (tobolky), které se dají koupit např. v lékárně.

Hřib žlučník v kuchyni

Přestože se objevují recepty, jak se dá hřib žlučník zbavit hořkosti a jíst, nedoporučuji to. Z vlastní zkušenosti vím, že ani po mnohahodinovém a několikerém máčení v teplé i studené vodě a dostatečné tepelné úpravěse své hořkosti úplně nezbavil a stále zůstal nepříjemně hořký, tudíž nepoživatelný.

O houbách by vás ještě mohlo zajímat:

Sílejte článek
Zobrazit komentáře ke článku
reklama