Mydlice mydlí, léčí a zdobí. Domácí mydlicový šampon nebo obklad na bolavé klouby

Mydlice lékařská je užitečná a všestranně využitelná bylina. Dnes se v lidové medicíně používá pouze zevně na hojení zanícených ran, skvělá je při léčbě kožních onemocnění, zpevňuje a regeneruje vlasy, pomáhá při bolestech kloubů a svalů. Ve středověku se odvar pil jako lék při chorobách jater, zahlenění dýchacích cest, dně a revmatismu. Po staletí mydlice sloužila na praní a mytí pod názvem mydlicový nebo mýdlový kořínek.

Mydlice lékařská (Saponaria officinalis) je až 60 cm vysoká větvená vytrvalá bylina, která kvete celé léto bíle až světle růžově. Příjemně voní. Najdeme ji nejčastěji podél vodních toků, na hrázích rybníků a vlhkých loukách, ale i na lesních mýtinách, v příkopech, na rumištích, při okrajích cest a křovin. U nás roste hojně od nížin až po podhorské oblasti.

Mydlice lékařská(Saponaria officinalis) je až 60 cm vysoká větvená vytrvalá bylina, která kvete celé léto bíle až světle růžově. Příjemně voní. Zdroj: iStock

Účinky mydlice lékařské

Hlavní obsahovou látkou mydlice lékařské je glykosid saponin, který při protřepávání s vodou pění. Dalšími jsou mj. sliz, sacharidy, minerální látky a pryskyřice, ale ve srovnání s obsahem saponinů jsou zanedbatelné. Saponiny ve vysoké koncentraci obsahuje hlavně aromatický kořen, méně nať (stonek a listy).

Hlavní obsahovou látkou mydlice lékařské je glykosid saponin, který při protřepávání s vodou pění. Zdroj: iStock

Mydlice sběr

Kořen sbíráme buď brzy z jara (březen až duben), nebo po odkvětu až do konce října, ideálně kolem desáté hodiny dopoledne.
Kořen rychle opláchneme studenou tekoucí vodou, aby nedošlo k vyluhování saponinů.
Užívá se čerstvý nebo sušený, loupaný i neloupaný.
Sušíme ho na slunci nebo při umělém teple do 60 °C.
Bezprostředně před použitím se kořen nakrájí na drobné kousky nebo nadrtí.
Sbíráme také nať mydlice v létě v době rozkvětu a sušíme zavěšenou ve svazcích.

Mydlice účinky

Po staletí byla mydlice lékařská uznávanou léčivkou. „Odvar z mydlice se běžně využíval hlavně na léčení chorob jater, sleziny a střev, zahlenění dýchacích cest, při různých kožních potížích (i venerických), pomáhal při žloutence, dně a revmatismu," uvádí bylinkář Martin Kolár a dodává: „Dnes se vnitřní užívání nedoporučuje, protože mydlice obsahuje značné množství saponinů, které dráždí zažívací trakt a mohou způsobit nevolnost, dávení a další potíže. Mydlice se používá v současném lidovém léčitelství výhradně zevně. Zásadně se neužívá na otevřené rány!"

Mydlice lékařská se hodí k léčbě kožních onemocněních (např. ekzémy, akné, zanícené rány), mykóz a plísních nehtů, pomáhá při revmatismu, dně či artritid a při bolestech kloubů a svalů, používá se na mytí a regeneraci vlasů, které čistí a zpevňuje.

Mydlice lékařská: Saponiny ve vysoké koncentraci obsahuje hlavně aromatický kořen, méně nať (stonek a listy). Zdroj: iStock

Odvar z mydlice na obklady

Ingredience

1 lžíce nastrouhaného čerstvého nebo sušeného kořene mydlice
200 ml vody

Příprava

Nastrouhaný kořen mydlice zalijeme vodou, pomalu přivedeme k varu, povaříme asi 5 minut, sejmeme, zakryjeme a necháme 20 minut vyluhovat. Pak scedíme.

Použití

Obklady používáme na zanícené rány, kožní onemocnění nebo bolestivé klouby při revmatu a dně. Ve vlažném odvaru namočíme gázu či látku a položíme na postižené místo. Necháme působit nejméně půl hodiny. Odvar můžeme také používat jako pleťovou vodou na nečistou pleť.

Přírodní šampon z mydlice

Ingredience

2 lžíce drceného kořene mydlice lékařské (3 lžíce natě)
2 lžíce kopřivy dvoudomé nebo heřmánku pravého, břízy bělokoré, levandule lékařské, šalvěje lékařské či rozmarýnu lékařského)
400 ml vody
1 lžíce jablečného octa nebo čerstvě vymačkané citronové šťávy

Příprava

Kořen mydlice zalijeme vodou a při mírné teplotě 10 až 15 minut povaříme. Sejmeme, přidáme kopřivu (či jinou bylinu, ale vždy jen jednu), zakryjeme a necháme vyluhovat asi 1 hodinu. Po úplném vychladnutí šampon scedíme, přidáme jablečný ocet. Skladujeme v lednici.

Najdeme-li mydlici v přírodě nebo máme-li ji na zahradě, můžeme udělat rychlé přírodní mýdlo. Hlavně děti to bude bavit. Zdroj: iStock

Mydlice jako mýdlo

Po celé Evropě se kdysi běžně jako mýdlo k praní, mytí a čistění používal výluh z mydlice neboli mydlicový či mýdlový kořínek. Díky saponinům, které dokážou odmašťovat a změkčovat vodu, účinně a přitom jemně vypere hedvábí, vlněné a další choulostivé tkaniny, aniž by je poškodilo. Kdo hledá čistě přírodní čisticí prostředek do domácnosti, je mydlice tou pravou bylinou.

Prací, mycí a čisticí gel z mydlice

Plnou hrst mydlice lékařské (nakrájený kořen i nasekaná nať) dáme do 500 ml přírodní, chemicky neupravené vody a přivedeme za občasného promíchání k varu. Jakmile začne pěnit (zhruba za půl hodiny), sejmeme. Necháme vychladnout a pak scedíme. Můžeme přidat několik kapek oblíbeného esenciálního oleje. Použijeme jako gel na praní, místo saponátu na ruční mytí nádobí nebo jako tekuté mýdlo.

Rychlé letní eko mýdlo

Najdeme-li mydlici v přírodě nebo máme-li ji na zahradě, můžeme udělat rychlé přírodní mýdlo. Hlavně děti to bude bavit. Utrhneme několik listů, rozemneme je rukama a pořádně protřepeme s vodou, poměr vody a mydlice vyzkoušíme sami, aby směs pěnila a mydlila.

Mydlice lékařská se hodí k léčbě kožních onemocněních (např. ekzémy, akné, zanícené rány), mykóz a plísních nehtů,. Zdroj: iStock

Mydlice lékařská pěstování

Mydlice lékařská se snadno pěstuje a dobře se rozrůstá.
Vyžaduje slunné místo nebo částečně zastíněné a dostatek prostoru.
Má ráda spíše vlhčí, propustnou a na humus bohatou půdu.
V letních měsících ocení pravidelnou zálivku.
Semena mydlice vyséváme na jaře nebo na podzim na povrch substrátu. Ke klíčení potřebují semínka světlo. Doba klíčení při teplotě 15–20 °C je měsíc i déle. Sazenice vysazujeme do sponu alespoň 50 x 40 cm.
Na záhonu se často množí samovýsevem.
Na podzim můžeme rozdělit starší zdravé trsy nebo oddělit oddenky a vysadit je na nové místo.

Zdroje: bylinkář Martin Kolár, bylinkyprovsechny.cz, bylinkovo.cz