Třemdava bílá: Nebezpečná krasavice je příbuzná s citrusy. A umí měnit barvy!

Třemdava bílá je rostlina, kolem které se točí tolik různých zajímavostí, a přitom ji dnes už skoro nikdo nezná. Ne všechny její vlastnosti jsou úplně pozitivní a bylo by dobré se s ní seznámit dříve, než ji potkáte v přírodě. Dokáže totiž zaútočit úplně stejně, jako známý bolševník. Po potřísnění kůže šťávou z třemdavy vám za slunečného dne naskáčou bolestivé puchýře.

Třemdava bílá (Dictamnus albus)

Třemdava bílá je jediný zástupce čeledi routovitých (Routaceae), který roste i volně vnaší přírodě. Na první pohled na tomto faktu možná nevidíte nic zajímavého, ale když přidáme informaci, že do stejné čeledě patří i citrusy, na zajímavosti mu to přidá. A co ještě mají exotické citrusy a naše domácí třemdava společného? Vůni. Nádhernou, nakysle sladkou, citronovou vůni.

Na jednom stanovišti bílá, jinde růžová

Třemdava je trvalka, která dorůstá do výšky 40–110 cm, podle toho, jak se jí na daném stanovišti daří. Vmládí vytváří jednu lodyhu, později pak rozvětvený trs keřovitého tvaru. Má tmavě zelené listy a vykvétá nejčastěji velkými růžovými květy, stmavě vínovým žilkováním, uspořádanými do vrcholového hroznu. Někdy mohou být květy i bílé, což souvisí ne sodrůdou, ale skyselostí půdy, stejně jako u hortenzií. Třemdava bílá kvete od května do června až července.

A proč vlastně třemdava bílá, když nejčastěji vykvétá růžovou barvou? Druhový název neodkazuje ke květu, ale kbarvě kořene této rostliny.

Třemdava je krásná, ale velmi nebezpečná

O účincích nebezpečného bolševníku ví skoro každý, ale stejné vlastnosti má i nádherná třemdava. Po potřísnění kůže šťávou ztřemdavy většinou vznikají bolestivé puchýře, které se hojí až 14 dní. Jedná se o tzv fotosenzitivitu neboli zvýšenou citlivost na sluneční záření. Pokud chcete pěstovat třemdavu na své zahradě, pak manipulaci sní si nechte na zamračené dny bez slunce, a také mějte vždy dlouhé kalhoty, triko sdlouhým rukávem i rukavice.

Na druhou stranu třemdavu bílou nikdy netrhejte ani nevyrývejte ve volné přírodě, protože patří na seznam ohrožených druhů květeny a je zákonem chráněná.

A ještě jedna neobvyklá zajímavost patří ktřemdavě. Silice obsažené vrostlině unikají do ovzduší a za bezvětří kolem květenství vytvářejí oblak, který lze zapálit škrtnutím zápalkou. Proto bývá třemdava ztotožňována sbiblickým hořícím keřem. Vzhledem ktomu, že třemdavy rostou nejčastěji na suchých stráních, rozhodně by bylo velmi nebezpečné, pravdivost tohoto tvrzení ověřovat vpraxi.

Kde můžete potkat třemdavu ve volné přírodě

Třemdava bílá roste ve střední a jižní Evropě, ale také ve střední a západní Asii. Najdete ji na suchých stráních, na okrajích světlých lesů, i na skalnatých svazích. U nás se nejčastěji, i když i tak jen velmi vzácně vyskytuje na jižní Moravě a voblasti Českého krasu.

Jak třemdavu bílou pěstovat na zahradě

Třemdavu vysaďte do stepního slunného záhonu se štěrkovým povrchem. Zvládá i umístění ve světlém polostínu. Třemdava vyžaduje vápenitou, dobře propustnou a na živiny bohatou půdu. Je velmi odolná vůči suchu a nesnáší přemokření.

Třemdava patří mezi dlouhověké trvalky, které rostou a rozrůstají se jen velmi pomalu. Rostliny kolem sebe vystřelují semena, ale květů se u semenáčků dočkáte až za 3–4 roky.

Poznejte i další rostliny, které jsou pro člověka nebezpečné, ale někdy i léčivé zároveň:


Přečtěte si také