Dopřejte trvalkám věčné mládí. Na podzim je ostříhejte, okopejte a rozdělte trsy

Jen málokterá okrasná zahrada se obejde bez vytrvalé krásy a záplavy květů skromných trvalek. Jsou to sice rostliny, které většinou vydrží růst a kvést na stejném místě po mnoho let, ale k tomu, aby tato místa skutečně zdobily, potřebují trochu pravidelné péče.

Trvalky jsou nejvýznamnější skupinou rostlin pro naše okrasné zahrady. Většinou jsou nenáročné, pokud jim dopřejeme vhodné umístění podle jejich individuálních požadavků, a především se nemusíme každoročně starat o jejich nový výsev a výsadbu jako u letniček. Většina znich nám promine dokonce i několik let, po které se jim nebudeme téměř vůbec věnovat. Dobře založený trvalkový záhon vydrží bez podzimního přesazování a dělení trsů asi 3–5 let, ale pak krása trvalek zeslábne, květy budou vykvétat vmenším množství i velikosti, některým se časem vytvoří holá místa uprostřed trsu a další zcela vymizí. Skutečně se to nestane hned prvním rokem, ale postupně, a nakonec nám nezbude nic jiného než celý záhon zrýt a osadit znovu. Samozřejmě existují mezi trvalkami i výjimky, které si dokážou žít zcela vlastním životem, ale těch zase tolik není.

Pravidelnou péčí můžeme trvalkové záhony udržet ve skvělé kondici po velmi dlouhou dobu. Co pro jejich krásu můžeme udělat teď, na podzim?

Před zimou většinu trvalek seřízneme a stonky slisty a odkvetlými květy vyhodíme na kompost. Tam ale patří samozřejmě pouze vpřípadě, že rostliny nevykazují známky napadení škůdci nebo plísní. Vtakovém případě nať usušíme a spálíme.

Seříznutím rostlin si vytvoříme dostatek prostoru, abychom mohli všechny květiny okopat a ze záhonu odstranit plevel. Pak přistoupíme k dělení a množení trvalek. Trsy vyryjeme nejlépe rycími vidlemi, rozdělíme je na několik částí a odstraníme, většinou oslabenou vnitřní část trsu i staré, slabé a suché výhony. Každý odkopek by měl obsahovat nejméně tři zdravé a silné výhony. Ty pak buď vysadíme zpět na původní místo nebo přeneseme na místa další. Nově vysazené rostliny nesmíme zapomenout důkladně zalít.

Podzimní dělení je vhodné provádět u otužilých trvalek, které nejsou náchylné kvymrzání a snesou i zimní vlhkost (kopretina, kostival, kyprej, len vytrvalý, denivka, stračka, krásnoočko, flox…). Nejlepším obdobím pro podzimní dělení je měsíc září, aby měly rostliny dost času do příchodu mrazů znovu a dobře zakořenit. Na podzim také dělíme ty trvalky, které vykvétají časně zjara (čemeřice, kamzičník, plicník…).

Na podzim bývá zahrada nejkrásnější a nejbarevnější:


Přečtěte si také